Prozkoumejte Průhonický park – zelenou oázu na seznamu UNESCO

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města, to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 250 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič a je ideální místem pro relaxaci i romantickou procházku. V každé roční době tu něco kvete, takže milovníci květin tu mají co objevovat po celý rok. Nejkrásnější období, které láká k procházkám, je od května do října, kdy park Průhonice zdobí barevná záplava květů ikonických rododendronů, magnolií, narcisů, tulipánů, šafránů, pivoněk, růží, zvonků, hortenzií, denivek, hořců, aster a na konci vegetačního období ocúnů a vřesů.

Každé roční období tu má své kouzlo a proměňující se příroda poskytuje nekonečnou možnost poučení nebo jen odpočinku v překrásném prostředí. Park je mimořádně cenný jako sbírka domácích a cizokrajných rostlin – nachází se zde okolo 1800 taxonů a kultivarů dřevin. Nejznámějším rodem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník – Rhododendron, okolo 8000 kusů ve 100 taxonech a kultivarech. Součástí parku je také unikátní Alpinum o rozloze 3 ha představující dnes sbírku 3000 taxonů skalniček, trvalek a dřevin. Celková rozloha parku je 250 ha, délka parkových cest je přibližně 23 km.
 

Mimořádné dílo zahradní architektury Silva-Taroucy

Mistrovské dílo zahradní architektury založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Panství Průhonice získal sňatkem a začal zde podle svých představ tvořit Průhonický park. Za předlohu mu sloužil park v Čechách pod Kosířem, především však proslulý park knížete Pückler-Muskau na Nise v Horní Lužici. Průhonický park byl založen v době, kdy krajinářský styl dosáhl již svého vrcholu a kdy anglické parky v Evropě byly obohacovány rostlinami cizokrajného původu. Při zakládání parku bylo využito původních zalesněných částí a jejich vzrostlých dřevin, které tvořily kostru novým výsadbám. Tak zůstaly zachovány některé přirozené partie, někde byly ponechané dřeviny použity pro stínění či ochranu nových výsadeb. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Cesty, tvořící v parku hustou síť, jsou vedeny v přirozených křivkách, sledují tvary terénu a zpřístupňují partie a výhledy řešené s vytříbeným vkusem a umem. Dovedně je využita proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích především po stránce barevnosti – při rašení, kvetení či podzimním zbarvování listů.

Jako mimořádné dílo zahradní architektury 19. století nominovalo Průhonický park již v roce 1992 na seznam UNESCO Ministerstvo životního prostředí ČR. Zápis byl uznán až v roce 2010, kdy byl park Průhonice přidán k již zapsanému středu města Prahy, i když je od něj vzdálen 19 km a správně se nachází ve Středočeském kraji.
 

Zámek, Česká chaloupka, Rybárna a Wachhaus

Park je otevřen celoročně, denně. Navštívit zde můžete také přízemí zámku, kde naleznete stálou expozici věnovanou zakladateli Průhonického parku, hraběti Taroucovi, výstavy v galerii Natura a interaktivní Botanické příběhy, které přibližují fascinující svět rostlin. Na tzv. Malém zámku můžete nahlédnout do Návštěvnického centra, kde získáte rychlý přehled o celém areálu. 

Za pozornost stojí také drobné stavby Průhonického parku, jejichž interiéry se návštěvníkům otevřely teprve od sezóny 2024. Nachází se zde tři drobné stavby, které ukrývají zajímavé expozice pro malé i velké návštěvníky. Těsně u zámku (u Sádkového rybníčku) můžete navštívit Rybárnu, která původně sloužila jako zázemí pro rybniční hospodářství v parku. Česká chaloupka se nachází poblíž vstupu „Hájovna“. Byla postavena pro Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895). Pro svůj romantický vzhled zahrála v několika českých pohádkách. Strážní domek Wachhaus je zakreslen v mapě stabilního katastru již v roce 1841. Stál nad údolím potoka Botič v době, kdy ještě neexistoval rybník Bořín, a sloužil Spolku pobotičských mlynářů. Součástí parku se stal v roce 1904.

Romantické zákoutí parku tvoří také vyhlídka Gloriet (Kozí hrádek) v přední části parku anebo krásné průhonické vodopády v zadní části parku, u rybníka Bořín. Nejsou to však vodopády v pravém slova smyslu, ale jedná se o přepady rybníků přes skalní bloky.