Úvod > Aktuality > Česko ve filmu: Noc na Karlštejně s Jaroslavem Vrchlickým a tetřevy honzlovci
Prožijte svou Noc na Karlštejne
Zážitky

Česko ve filmu: Noc na Karlštejně s Jaroslavem Vrchlickým a tetřevy honzlovci

  • Vydáno11. února 2023
Možná jste nikdy žádnou báseň Jaroslava Vrchlického nečetli a říkáte si, co má propána společného se známým filmovým muzikálem? Pak vás čeká velké překvapení: společného toho mají víc, než byste čekali. Film totiž vznikl podle Vrchlického divadelní hry, která měla premiéru už v květnu 1884.
Hrad KarlštejnUž od prvního uvedení na jevišti Národního divadlaPraze patří Noc na Karlštejně nejenom mezi nejoblíbenější divadelní hry, ale také mezi nejznámější díla Jaroslava Vrchlického (1853–1912). Děj se točí kolem Karla IV., jeho hradu Karlštejna a údajného císařského nařízení, které na hrad zakazovalo vstup ženám. V kultovním příběhu se najdou hned dvě, které zákaz poruší. První je císařovna Alžběta Pomořanská, která touží po svém muži, druhá neteř purkrabího Alena, která sice má teprve před svatbou, ale snaží se ji urychlit sázkou se svým otcem, že na hradě stráví noc.
 

Slavný muzikál a tetřevi honzlovci

Při čtení divadelní hry vás překvapí, že tvůrci slavného filmového muzikálu režiséra Zdeňka Podskalského z roku 1973 si nemuseli nic moc vymýšlet: postavy i děj filmu jsou prakticky stejné, stačí jen doplnit hudbu Karla Svobody, písně textaře Jiřího Štaidla, samozřejmě spousty žertíků a oblíbených hlášek. Ačkoli Vrchlický byl básnický mistr, verše jako „…Chňap a třísk a plesk a křup mu už bohdá není ňuchachá / hop a skok a bod a bác, náš patron Pankrác, Bonifác…“ vznikly teprve pro muzikál. Nebýt muzikálu, neznali bychom ani tetřevy honzlovce, které leckdo považoval za endemitní druh tetřevů z Karlštejnska. Přitom šlo jen o mondegreen, tedy jiný výklad slov z muzikálové písničky, kde Waldemar Matuška a Miloš Kopecký zpívají „…kdypak tetřevi hon s lovci prohrají? Když tokají, když tokají…
 

Kde se natáčel muzikál Noc na Karlštejně?

Filmový muzikál Noc na Karlštejně už samotným jménem jasně prozrazuje, kde se odehrává, ale nenatáčelo se jen na Karlštejně. Roli hradu císařovny v úvodní části si zahrál Křivoklát a nádvoří zámku v Dobřichovicích, protože z Alžbětina skutečného hrádku Karlíku zbyly jen zříceniny. Scény s písní Jede král se natáčely na březích Berounky, ale paradoxně král v této scéně na svůj hrad nepřijížděl, v sedle místo Vlastimila Brodského v roli Karla IV. seděl někdo jiný. Lovci filmových chyb také s oblibou číhají na úvod filmu, kde při rytířském turnaji vzadu vlevo přechází muž s jízdním kolem. Najdete jej ale už jen ve starších verzích filmu, v té nejnovější byl vyretušován.

Natáčení také často rušili náhodní turisté, protože na Karlštejně se natáčelo za běžného provozu. Další z filmových chyb je spíš úsměvná: když kamera bloudí po tvářích císaře a císařovny v Karlově soukromé kapli sv. Kateřiny, ženská tvář patří Karlově „bejvalce“, třetí manželce Anně Svídnické, a nikoliv poslední ženě Elišce.
 

Jak to bylo doopravdy?

Kdyby tvůrci filmu respektovali historickou skutečnost, jen těžko by do hlavních rolí mohli obsadit Vlastimila Brodského a Janu Brejchovou. Když si Karel IV. v roce 1363 vzal Alžbětu Pomořanskou, bylo mu 47 let a nevěstě pouhých 16. Také zákaz pobytu žen na hradě byl po staletí tradovaný omyl, v Karlově době měly ženy zakázaný vstup pouze do kaple svatého Kříže a do velké věže.

Paradoxně po láskyplném filmu u Brodských následoval rozvod: právě při natáčení muzikálu se do sebe zakoukali Jana Brejchová a Jaromír Hanzlík.
 

Karlštejnská Noc na Karlštejně

Vrchlického Noc na Karlštejně se od své premiéry objevuje na repertoáru řady divadel. Oblíbená je i u menších divadel a ochotnických souborů: dodržuje totiž aristotelovskou jednotu místa a času, děj se odehrává téměř na jediném místě a v krátkém časovém úseku. Navíc hity jako Jede král, Lásko má, já stůňu nebo Když mám tekutou révu si obvykle s herci rádi zazpívají i diváci.

Hra si od začátku koledovala o uvedení přímo tam, kde se odehrává. Těžko říci, jestli tak daleko zašla i fantazie samotného autora, ale přímo na nádvoří hradu Karlštejna ji poprvé hráli už herci z pražského Národního divadla, a od té doby se na letní scénu pravidelně vrací. Karlštejn dává celé hře vynikající atmosféru, kdy herci nezůstávají jen na pódiu, ale občas se pohybují mezi diváky, objevují se na cimbuří, v hradních oknech nebo v budově purkrabství.
 

Zajímavosti o filmu Noc na Karlštejně

  • Roli purkrabího měl původně hrát Jan Werich. Jenže ten v té době měl zákaz hrát, a tak roli získal Jaroslav Marvan. Trápila ho rakovina, jeho stav se během natáčení zhoršoval a krátce po premiéře zemřel.
  • Také hofmistryni Ofku neměla hrát Slávka Budínová, ale manželka režiséra Podskalského Jiřina Jirásková. Ta se ale podobně jako Werich nesměla objevit před kamerou.
  • Natáčelo se také ve filmových ateliérech na Barrandově, kulisy byly postavené přesně podle karlštejnských komnat.
  • Herci vesměs vzpomínají na natáčení plné pohody, stěžoval si jen zpěvák Karel Hála. Hrál rytíře, co vyšívá, a podle vlastních slov u toho vypadal jako blbec. Zřejmě se potřeboval z děsivého zážitku vzpamatovat, a tak si krátce poté režisér Podskalský do deníku zaznamenal: Dnes jsme nic nenatočili, Hála a Štědrý se pěkně zlinkovali, měli zpívat a nezpívali.
  • Noc na Karlštejně má několik filmových předchůdců: němou verzi z roku 1919 a muzikál z roku 1965, kde zazněly populární písně z 60. let s upravenými texy. Karla IV. a Elišku tehdy hráli Vladimír Ráž a Jiřina Bohdalová.
Noc na Karlštejně 2023

11.7.
Noc na Karlštejně 2023

Muzikál Noc na Karlštejně se v létě vrací na nádvoří hradu Karlštejn. Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých muzikálů je půvabnou komedií o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle údajného zákazu nesměly přebývat ženy.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Divadlo Na Vinohradech

Divadlo Na Vinohradech

Divadlo na Vinohradech je jedna z hlavních činoherních scén v Praze, které bylo slavnostně otevřeno 24. listopadu 1907. Prvním představením byla hra Jaroslava Vrchlického Godiva. Divadlo patří k prestižním pražským scénám a jeho soubor tvoří přední čeští herci.

Zřícenina hradu Karlík u Dobřichovic

Zřícenina hradu Karlík u Dobřichovic

Skromné zbytky hradu Karlík najde pozorný turista v Kralickém údolí nedaleko Dobřichovic. O založení a funkci hradu historické prameny mlčí, je však možné že jej nechal postavit Karel IV. k ochraně hradu Karlštejna. Od roku 1422 je uváděn jako pustý.

Karlštejn

Karlštejn

Dnešní městys Karlštejn sice vzniknul ve stejné době jako známý hrad, ale podle jednoduchých příbytků, v nichž tu lidé žili, se mu říkalo Budy. K původnímu jménu se osada vrátila až v roce 1952. Dnes představuje atraktivní podhradí se spoustou obchodů, restaurací, obchodů a prodejen suvenýrů.

Julius Zeyer – první velikán českého národa, pochovaný v hrobce Slavín na Vyšehradském hřbitově

Julius Zeyer – první velikán českého národa, pochovaný v hrobce Slavín na Vyšehradském hřbitově

Prozaik, dramatik a básník Julius Zeyer (26. dubna 1841, Praha – 29. ledna 1901, Praha) dnes patří mezi téměř zapomenuté spisovatele. Dokonce i jeho nejznámější dílo, pohádkově-poetické drama Radúz a Mahulena, známe hlavně díky filmovému zpracování z roku 1970 s Janem Třískou a Magdou Vášáryovou v hlavních rolích.

Berounskem a Křivoklátskem po stopách Karla IV. na kole

Berounskem a Křivoklátskem po stopách Karla IV. na kole

S osobností českého krále a římského císaře Karla IV., jedné z nejvýznamnějších osobností národních dějin, je spojena řada mýtů a legend, které určitě všichni znáte – zákaz vstupu žen na Karlštejn, jeho uvěznění na Křivoklátě nebo pověst o hradu Karlík, který byl podle nejslavnějšího fabulátora českých dějin Hájka z Libočan, vystavěn pro české královny. Tuto hypotézu později Jaroslav Vrchlický zakomponoval do své hry Noc na Karlštejně. Naše trasa vhodná pro statné cyklisty vede právě těmito místy, kde odhalíte, jak to bylo doopravdy.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

Naučná stezka Cesta císařovny Elišky na Berounsku

Naučná stezka Cesta císařovny Elišky na Berounsku

Stezka ukáže všem zájemcům, kteří se po ní vydají krásy města Dobřichovice, obcí Karlík a Mořinka, městyse Karlštejn a v neposlední řadě hrádku Karlík v překrásném údolí Karlického potoka.

Další aktuality

Kam na výlet v Kutné Hoře po celý rok? Objevte ta nejzajímavější místa

Kutná hora patří k perlám našich historických měst, které jsou pro svou jedinečnost zařazeny na seznam UNESCO. Kutnohorské pamětihodnosti lze obdivovat po celý rok, řada z nich je totiž otevřená jak v létě, tak i v zimním období. Poznejte zdejší architektonické skvosty z různých historických období, jako je chrám sv. Barbory, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, slavná kostnice, Muzeum stříbra anebo Vlašský dvůr. Ze všech ulic, domů i kostelů tu na vás doslova dýchne dlouhá historie města, plná významných dějinných událostí. Během posledních let se do města vrací tradice vinařství, které bývalo v minulosti nedílnou součástí koloritu města. Výlet do Kutné Hory si tak lze zpestřit procházkou po vinařské stezce.
Středočeský kraj | Památky

Tipy proti nudě... aneb nejlepší tipy na víkendové akce pro děti

Kudy z nudy přináší tipy na zajímavý program pro rodiny s dětmi na víkend (02.12. – 03.12.) v Praze a jejím okolí, Čechách, Moravě i Slezsku. Vyberte si rodinné programy, zábavu a zážitky pro malé i velké, holky i kluky, zajímavé akce a výpravy na místa, kde se děti rozhodně nebudou nudit: Valašský mikulášský jarmek, Mikulášské jízdy v Prahou a okolím – Čertohráček, Vánoce na Hrádku, Čertovské řádění našich i krampus čertů v Dětenicích, Nebíčko a peklíčko na Rabí. Naplánujte s námi výlety za kulturou, do zoo, do přírody nebo na zajímavou výstavu a užijte si společný víkend.
Středočeský kraj | Zážitky

20 tipů na skvělého Mikuláše ve středních Čechách

Krásné a oblíbené adventní trhy ve středních Čechách a Svatý Mikuláš s anděly i čerty lákají k prosincovým výletům. S dětmi si můžete užít ve Středočeském kraji velké průvody i komornější akce s přátelskou atmosférou. Vydejte se třeba na Čertovské jízdy na Kolínské řepařské drážce, na adventní program do zooparku Zájezd, za tradicemi do Hornického domku v Příbrami anebo si počkejte na mikulášskou nadílku ve skanzenu v Kouřimi. Kam vyrazit za Mikulášem vám poradí Kudy z nudy.
Středočeský kraj | Zážitky

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami v zimě zůstává otevřený

Novorenesanční zámeček ve Vysoké u Příbrami, rozsáhlý park, Rusalčino jezírko, vila Rusalka i nádherná krajina jsou místa inspirace hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Od letošního roku je to vůbec poprvé, kdy bude památník možné navštívit i v zimní sezóně. Otevřeno zde je každý víkend od 10:00 do 15:00 hodin, a to od listopadu 2023 až do konce března 2024.
Středočeský kraj | Kultura

Zámek Loučeň vstoupí do adventu křtem největšího adventního věnce

Již jedenáct let je loučeňský zámek místem, kde se nachází největší adventní věnec v Čechách, zdobící kašnu na nádvoří. Každoročně se zde zahajuje advent krásným rituálem, při kterém čtyři andělé v doprovodu Bílé paní loučeňské slavnostně rozsvěcí svíce na loučeňském věnci a žehnají klid a lásku pro celé předvánoční období. Advent bude na středočeském zámku zahájen křtem největšího adventního věnce v Česku i tento rok, a to v sobotu 25. listopadu.
Středočeský kraj | Zážitky

Prohlídky hradu Křivoklátu lákají po celý rok

Vydejte se na prohlídku královského hradu Křivoklátu v zimním období. Zachovalý hrad si prohlédnete o víkendech – na prohlídkovém okruhu Gotické paláce, kde se podíváte do křivoklátských interiérů. Navštívit můžete i Stříbrnici, hradní kapli, rytířský a velký královský sál, Fürstenberskou knihovnu, obrazárnu a hradní knihovnu. Hrad otevírá svoje brány vždy o víkendech od 10 do 15 hodin.
Středočeský kraj | Památky

Areál Monínec otevřel lyžařskou sezónu jako první! Pod Javorovou skálou se už lyžuje

Středočeský Skiareál Monínec spustil provoz hlavní sjezdovky již 17. listopadu 2023. Během týdne jsou lyžaři zváni na večerní lyžování standardně od úterý do soboty. Denním lyžování je možné vždy od pátku do neděle od 9 do 16 hodin. Na denní lyžování se všechny vleky včetně lanové dráhy rozjedou pravděpodobně během vánočních svátků.
Středočeský kraj | Zimní sporty

V Máslovicích se bude vytvářet betlém z másla

Ve středočeských Máslovicích staví každoročně betlém – a jak jinak než z másla. Betlém pojme stovku figurek a spotřebuje se na něj 25 kilo másla. Při jeho stavbě pomáhá takřka celá obec a můžete pomoci také vy. V sobotu 25. listopadu 2023 se koná dílna na výrobu figurek z másla, přijďte si to zkusit. Malé máslovické muzeum másla pak vytvořený betlém vystaví a slibuje, že tady vydrží až do konce ledna 2024.
Středočeský kraj | Kultura