Chráněná krajinná oblast Pálava letos slaví 45 let od svého vzniku

Pálavu s nejvyšším vrcholem Děvínem (550 m n. m.), několika zříceninami středověkých hradů, vyhlídkami a naučnými stezkami mají rádi přírodovědci i obyčejní turisté.Jednou z vinařských obcí na úbočí Pálavy je Pavlov, na opačném konci protáhlého hřbetu pak leží město Mikulov.

Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášená v roce 1976. Harmonicky utvářenou krajinu s charakteristickým reliéfem s dominantou Pavlovských vrchů, významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních ekosystémů dopňují památky historického osídlení.

Nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny, v nichž jsou dvě obory pro chov zvěře. V nivě řeky Dyje se střídají lužní lesy s loukami a jinými mokřadními nebo vodními společenstvy.
 

Rarity pálavské přírody

Pálava nabízí řadu zajímavostí. Jednou z posledních lokalit slanomilné vegetace u nás je Slanisko u Nesytu v jižní části CHKO. Na Pálavě roste i endemit – hvozdík Lumnitzerův pálavský, tj. druh, který nikde jinde nenajdete. Část území CHKO tvoří zemědělsky využívaná krajina s převahou vinic a jednotlivá sídla s výsadním postavením historického města Mikulova.

V roce 1986, tedy 10 let po vyhlášení chráněné krajinné oblasti, byla dekretem UNESCO Programu člověk a biosféra vyhlášena Biosférická rezervace (BR) Pálava a byla tak uznána jako součást mezinárodní sítě biosférických rezervací. V roce 2003 byly završeny snahy o rozšíření území biosférické rezervace o sousední Lednicko-valtický areál, lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku, a vznikla tak podstatně větší Biosférická rezervace Dolní Morava.
 

Kam se na Pálavě vydat na zimní procházku

Oslavit významné výročí CHKO Pálava můžete pěknou zimní procházkou. Kdo rád dobývá vrcholy, může si vyšlápnout na nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů Děvín (550 m). Za jasného počasí se z vrcholu otevírají krásné pohledy do dálky. Také Dívčí hrad, který tvoří výraznou dominantu krajinym nezklame ani v zimě. Rozhled z hradu na okolní krajinu je čarokrásný. Z otvorů po oknech a po střílnách je krásný výhled na Pavlov a Novomlýnskou nádrž, z druhé strany na Dolní Věstonice. Také romantická silueta Sirotčího hrádku nad vsí Klentnice patří neodmyslitelně k Pálavským vrchům. Z jeho hradeb se otevírá nádherný rozhled především na masiv Děvína.

Neobvyklý zimní pohled na vinice se naskytne ze spirálové rozhledny na Kobylím vrchu. Za dobrého počasí lze dohlédnout až na 200 km vzdálené vrcholky rakouských Alp. Uprostřed vinic na návrší Hradištěk-Zímarky, nedaleko Velkých Bílovic, stojí kaplička ve tvaru románské rotundy. Je od ní pěkný výhled na okolní vinice a pálavské kopce.