Prohlédněte si relikviář sv. Maura v Českých Budějovicích

Pracovníci Státního hradu a zámku Bečov nad Teplou přijali pozvání Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích a od 11. do 13. listopadu zde budou prezentovat relikviář sv. Maura prostřednictvím haptického modelu relikviáře v měřítku 1:1, který vznikl v roce 2011 jako pomůcka, určená původně pro zrakově postižené, ale brzy se stala spolehlivým pomocníkem rovněž při práci s dětskými návštěvníky zámku.

Relikviář svatého Maura je výjimečnou románskou zlatnickou památkou na území České republiky. Co do hodnoty, je tento předmět srovnatelný s korunovačními klenoty, přestože je starší a umělecké práce jsou zde provedeny ve větším rozsahu. Památka však měla velice pohnutý osud. Relikviář byl původně zhotoven ve 13. století na zakázku benediktýnského kláštera ve Florennes (na území dnešní Belgie). Tento klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši, a právě pro uložení těchto ostatků byl relikviář zhotoven. Po Francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen. Relikviář se ocitl, dle archivních dokladů, v sakristii spřáteleného farního kostela mezi starým nábytkem. Byl částečně poškozen a od církevní rady jej odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Svým nákladem jej nechal zhruba v polovině 19. století opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a roku 1889 jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou. Po vydání tzv. Benešových dekretů však museli Beaufortové opustit republiku a relikviář byl uschován do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie. A zde mizí stopa relikviáře sv. Maura na dlouhých 40 let.

Novodobá historie relikviáře sv. Maura se začíná odvíjet roku 1984, kdy o odkoupení blíže neurčené historické památky, ukryté na území československé republiky, začal vyjednávat obchodník z USA Danny Douglas. K vyjednávání byli přizváni i kriminalisté, kteří měli za úkol zjistit o jaký předmět má obchodník zájem. Díky několika indiciím se kriminalistům podařilo vytipovat, o jaký předmět se jedná. 4. listopadu 1985 začali prohledávat celý bečovský areál a 5. listopadu 1985 byl relikviář v zásypu hradní kaple objeven. Po první expertíze, kterou vypracovalo Umělecko-průmyslové muzeum v Praze, byl relikviář ohodnocen jako památka nevyčíslitelné hodnoty a jeho vývoz tudíž nepřipadal v úvahu. Důsledkem nevhodného uložení ve vlhké zemi byl relikviář ve velmi špatném stavu, jenž vyžadoval odborné zrestaurování. Restaurátorské práce začaly až v roce 1991 po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů a trvaly 11 let. Relikviář byl rozebrán, očištěn, vzácné kameny vyjmuty a očištěny, poškozené sošky a reliéfy očištěny a pracně opraveny.