
Cílem nové stálé expozice je
představení toho nejlepšího ze širokého – často názorově a stylově protikladného – spektra klíčových nebo jinak
důležitých děl umění 20. století, která jsou součástí bohaté sbírky
Muzea umění Olomouc. V
Mansardě, která je věnována
1. polovině 20. století, je důraz položen především na ta
malířská a sochařská díla, která postihují základní proudy a tendence v českém moderním umění sledovaného období. Těžiště expozice spočívá v
představení moderních směrů od expresionismu, kubismu a kuboexpresionismu až k civilismu nebo naopak exotismu 20. let. Závěr 20. let a 30. léta jsou věnovány abstraktním projevům a surrealismu.
Druhá část stálé expozice, která je umístěna
v Obrazárně, je časově vymezená děním na výtvarné scéně
nedlouho po skončení druhé světové války a pokračuje ukázkami nejvýznamnějších výtvarných tendencí druhé poloviny 20. století až do jeho závěru. Specifikem této části expozice je pokus o vřazení českého umění do širšího, víceméně středoevropského kontextu. Návštěvníci se tak
vedle českých tvůrců seznámí
s tvorbou exilových autorů a význačných umělců z Polska, Maďarska a Slovenska.