Nekonečné lesy a pláně, úžasné vyhlídky a
Šumava ve své nejryzejší podobě čeká na ty, co se vypraví do
horského městečka Hartmanice s
celoročně otevřenou horskou synagogou. Nejenže je nejvýše položenou synagogou u nás, ale expozici spolužití Čechů,
Němců a Židů na Šumavě si můžete prohlédnout i v zimních měsících o víkendech. Lákavé jsou i
historické fotografie,
přehlídka šumavských vesnic zlikvidovaných za komunistického režimu i část, která mapuje život hartmanické židovské obce, stavbu synagogy, její otevření v roce 1883 a její další osudy. Podívejte se také na kalendář akcí, pravidelně se tu konají
filmová představení, koncerty a výstavy.
První výlet: na Dobrou Vodu
Návštěvu horské synagogy spojte s prohlídkou
Muzea Dr. Šimona Adlera; to je otevřené denně kromě pondělí. Najdete je v
Dobré Vodě, osadě ležící v místě s oslnivým výhledem do kraje jen dva kilometry od
Hartmanic. Kousek od muzea stojí
kostel sv. Vintíře. Zvenčí docela obyčejný kostelík má neobyčejný interiér: zdobí ho totiž
oltář z nazelenalého, takzvaného
lesního skla, ze skla je i čtrnáct skleněných plastik s tematikou křížové cesty, čtenářský pult a
socha sv. Vintíře v životní velikosti, vesměs díla sklářské výtvarnice
Vladimíry Tesařové.
Druhý výlet: za doktorem na koni a na Vintířovu skálu
Z Dobré Vody můžete podniknout krátkou vycházku na
Vintířovu skálu a k
Vintířově kapličce; čeká vás 1,6 km dlouhá trasa s převýšením něco málo přes 100 metrů a povede vás modrá a zelená turistická značka. Cesta míjí jednu ze zaniklých šumavských obcí,
Pustinu. Stojí tu už jen jediná budova, připomínající zámeček: v letech 1964–93 tu žil MUDr. Zdeněk Kostrouch, známá šumavská postava novodobé historie. Říkalo se mu
doktor na koni: tak totiž jezdil nejenom do hartmanické ordinace, ale i za pacienty v okolí. Jeho památku připomíná pomník ve stylu
prastarých šumavských umrlčích prken.
Třetí výlet: k památníku a mlýnu na Žežulce
Západně od
Hartmanic na březích Pstružného potoka kdysi stávalo sedm mlýnů. Zbyl jen jediný:
Sterzmühle, zvaný též Hrabánkův mlýn. Před zánikem ho zachránil
Václav Hrabánek, který v něm desítky let žil a vytvářel překrásné obrázky malované na skle – dodnes jsou k vidění v řadě šumavských kostelů a kaplí. Romantický mlýn s dřevěnou pavláčkou si podobně jako
přírodní rezervaci Žežulka oblíbili filmaři: Jiří Menzel tu natáčel část filmu
Obsluhoval jsem anglického krále, Jiří Strach pak scény z pohádky
Tři životy.
Z
Hartmanic vede k Žežulce a Hrabánkovu mlýnu silnička, končící po necelých šesti kilometrech na
Busilu, jednom z posledních šumavských králováckých dvorců. Kousek od pohádkového mlýna objevíte
pamětní prkno věnované
Miloslavu Říhovi z
Písku (1914–1943); organizátor protiněmecké odbojové organizace se před nacisty uchýlil do osady Žežulka, byl těžce raněn a následující den zemřel v
Sušici. Prkno stojí na místě dnes již neexistujícího domu, kde se skrýval.
Čtvrtý výlet: na Mouřenec
Jiří Strach si Šumavu oblíbil: nenatáčel jen na Žežulce, ale také na
Kašperku a na
Mouřenci. Také k pověstnému
kostelu z pohádky Anděl Páně se z
Hartmanic dostanete celkem snadno: stačí odbočit do
Palvínova, odkud k Mouřenci vede pohodlná procházka téměř po rovině. Cesta tam a zpátky na palvínovskou náves měří necelých pět kilometrů. Na trase kromě kostela objevíte
Švédské hroby. Tak se říká
výklenkové kapličce ohrazené čtvercovou kamennou zídkou, kde během třicetileté války
Švédové pohřbívali své padlé.
Pátý výlet: umrlčí prkna na Kochánově
S
Šumavou je spojený
dávný zvyk, který nemá obdobu nikde jinde v Česku: v zimě, kdy bývaly cesty zaváté a země zmrzlá, bývali nebožtíci ukládáni na
umrlčí prkna na půdách nebo ve stodolách. Pohřbívalo se až na jaře, když rozmrzla země,
umrlčí prkna pak byla vystavena poblíž jejich domovů. S prastarým zvykem se seznámíte například v
Muzeu Šumavy v Kašperských Horách, ale v krajině se jich dochovalo pramálo, dávný zvyk zmizel společně se stovkami vesnic za totality. K raritám proto patří
umrlčí prkna manželů Josefa a Anny Schreinerových v Kochánově z let 1936 a 1939. Pokud sem zamíříte směrem od
Hartmanic, naplánujte si cestu z
Hořejšího Těšova, odkud na Kochánov vede
Farmářská naučná stezka. Kromě posledních pár stovek metrů půjdete celou dobu po asfaltové silničce, tam a zpátky vás čeká 11 kilometrů. Kratší trasa vede z osady
Keply po silničce, která míří do
Petrovic u Sušice.