Úvod > Aktuality > Příběhy staré Šumavy: pět zimních výletů pro neběžkaře kolem Hartmanic

Příběhy staré Šumavy: pět zimních výletů pro neběžkaře kolem Hartmanic

Vydáno 8. února 2019 Zimní sporty
Šumavu nemusíte poznávat jen na sjezdovkách nebo běžkách, i pěší výlety mají své kouzlo. Zvlášť když k nim doplníme zajímavé příběhy: vypravte se s portálem Kudy z nudy do Hartmanic a odtud k umrlčím prknům, do skleněného kostela na Březníku anebo k horské synagoze.
Nekonečné lesy a pláně, úžasné vyhlídky a Šumava ve své nejryzejší podobě čeká na ty, co se vypraví do horského městečka Hartmaniceceloročně otevřenou horskou synagogou. Nejenže je nejvýše položenou synagogou u nás, ale expozici spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě si můžete prohlédnout i v zimních měsících o víkendech. Lákavé jsou i historické fotografie, přehlídka šumavských vesnic zlikvidovaných za komunistického režimu i část, která mapuje život hartmanické židovské obce, stavbu synagogy, její otevření v roce 1883 a její další osudy. Podívejte se také na kalendář akcí, pravidelně se tu konají filmová představení, koncerty a výstavy.
 

První výlet: na Dobrou Vodu

Návštěvu horské synagogy spojte s prohlídkou Muzea Dr. Šimona Adlera; to je otevřené denně kromě pondělí. Najdete je v Dobré Vodě, osadě ležící v místě s oslnivým výhledem do kraje jen dva kilometry od Hartmanic. Kousek od muzea stojí kostel sv. Vintíře. Zvenčí docela obyčejný kostelík má neobyčejný interiér: zdobí ho totiž oltář z nazelenalého, takzvaného lesního skla, ze skla je i čtrnáct skleněných plastik s tematikou křížové cesty, čtenářský pult a socha sv. Vintíře v životní velikosti, vesměs díla sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové.
 

Druhý výlet: za doktorem na koni a na Vintířovu skálu

Z Dobré Vody můžete podniknout krátkou vycházku na Vintířovu skálu a k Vintířově kapličce; čeká vás 1,6 km dlouhá trasa s převýšením něco málo přes 100 metrů a povede vás modrá a zelená turistická značka. Cesta míjí jednu ze zaniklých šumavských obcí, Pustinu. Stojí tu už jen jediná budova, připomínající zámeček: v letech 1964–93 tu žil MUDr. Zdeněk Kostrouch, známá šumavská postava novodobé historie. Říkalo se mu doktor na koni: tak totiž jezdil nejenom do hartmanické ordinace, ale i za pacienty v okolí. Jeho památku připomíná pomník ve stylu prastarých šumavských umrlčích prken.
 

Třetí výlet: k památníku a mlýnu na Žežulce

Západně od Hartmanic na březích Pstružného potoka kdysi stávalo sedm mlýnů. Zbyl jen jediný: Sterzmühle, zvaný též Hrabánkův mlýn. Před zánikem ho zachránil Václav Hrabánek, který v něm desítky let žil a vytvářel překrásné obrázky malované na skle. Dodnes jsou k vidění v řadě šumavských kostelů a kaplí. Romantický mlýn s dřevěnou pavláčkou si podobně jako přírodní rezervaci Žežulka oblíbili filmaři: Jiří Menzel tu natáčel část filmu Obsluhoval jsem anglického krále, Jiří Strach pak scény z pohádky Tři životy.

Z Hartmanic vede k Žežulce a Hrabánkovu mlýnu silnička, končící po necelých šesti kilometrech na Busilu, jednom z posledních šumavských králováckých dvorců. Kousek od pohádkového mlýna objevíte pamětní prkno věnované Miloslavu Říhovi z Písku (1914–1943); organizátor protiněmecké odbojové organizace se před nacisty uchýlil do osady Žežulka, byl těžce raněn a následující den zemřel v Sušici. Prkno stojí na místě dnes již neexistujícího domu, kde se skrýval.
 

Čtvrtý výlet: na Mouřenec

Jiří Strach si Šumavu oblíbil: nenatáčel jen na Žežulce, ale také na Kašperku a na Mouřenci. Také k pověstnému kostelu z pohádky Anděl Páně se z Hartmanic dostanete celkem snadno: stačí odbočit do Palvínova, odkud k Mouřenci vede pohodlná procházka téměř po rovině. Cesta tam a zpátky na palvínovskou náves měří necelých pět kilometrů, cestou kromě kostela objevíte Švédské hroby. Tak se říká výklenkové kapličce ohrazené čtvercovou kamennou zídkou, kde během třicetileté války Švédové pohřbívali své padlé.
 

Pátý výlet: umrlčí prkna na Kochánově

Šumavou je spojený dávný zvyk, který nemá obdobu nikde jinde v Česku: v zimě, kdy bývaly cesty zaváté a země zmrzlá, bývali nebožtíci ukládáni na umrlčí prkna na půdách nebo ve stodolách. Pohřbívalo se až na jaře, když rozmrzla země, umrlčí prkna pak byla vystavena poblíž jejich domovů. S prastarým zvykem se seznámíte například v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách, ale v krajině se jich dochovalo pramálo, dávný zvyk zmizel společně se stovkami vesnic za totality. K raritám proto patří umrlčí prkna manželů Josefa a Anny Schreinerových v Kochánově z let 1936 a 1939. Pokud sem zamíříte směrem od Hartmanic, naplánujte si cestu z Hořejšího Těšova, odkud na Kochánov vede Farmářská naučná stezka. Kromě posledních pár stovek metrů půjdete celou dobu po asfaltové silničce, tam a zpátky vás čeká 11 kilometrů. Kratší trasa vede z osady Keply po silničce, která míří do Petrovic u Sušice.
Alpská architektura ve Volarech

Alpská architektura ve Volarech

V dávné minulosti byly Volary osídleny komunitou alpských horalů, kteří sem přinesli své zvyklosti a stavbu mohutných roubených domů s výrazně plochou střechou. Právě proto si můžete ve městě prohlédnout historické domy alpského stylu.

Dvě bobové dráhy v areálu Bobovka na Lipně

Dvě bobové dráhy v areálu Bobovka na Lipně

Bobové dráhy přímo v obci Lipno nad Vltavou jsou ideálním celoročním cílem rodinných a školních výletů pro všechny, kteří preferují aktivní využití volného času. Užijte si nevšední zážitek z jízdy rychlým korytem či na horské dráze s překrásnými výhledy na Lipenské jezero.

Klostermannova chata na Modravě

Klostermannova chata na Modravě

Kulturní památka Klostermannova chata byla postavena roku 1924 Klubem československých turistů. Chata dostala název po spisovateli Karlu Klostermannovi, který údajně poklepal na základní kámen. Nově zrekonstruovaný objekt nabízí skvělou kuchyni, relaxaci i zábavu.

Kubova Huť - nejvýš položená železniční stanice ČR

Kubova Huť - nejvýš položená železniční stanice ČR

V šumavské osadě pod vrchem Boubínem se v minulosti vyrábělo sklo. S rozvojem průmyslu vznikla v obci železnice, jejíž zastávka je nejvýše položenou stanicí České republiky. Dnes je Kubova huť ideálním místem pro zimní i letní rekreaci.

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Vodopád Bílá strž - největší šumavský vodopád

Vodopád Bílá strž - největší šumavský vodopád

Nejvyšší vodopád v české části Šumavy se nachází v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Vodopád uzavírá tři kilometry dlouhou rokli Bílá strž, která tvoří osu stejnojmenné národní přírodní rezervace.

Naučná stezka Cestou zlatokopů - po stopách dolování zlata

Naučná stezka Cestou zlatokopů - po stopách dolování zlata

Naučná stezka a cyklostezka v Petrovicích u Sušice nabízí putování po stopách středověkého dolování zlata na Klatovsku. Zhruba sedmnáctikilometrová okružní trasa šumavským předhůřím představuje rozsáhlé zbytky místních zlatých dolů.

Vintířova skála u Dobré Vody

Vintířova skála u Dobré Vody

Žulovou skálu s tesanými schody, vyhlídkou a kapličku sv. Vintíře pod ní, najdete na území Národního parku Šumava, nad osadou Dobrá Voda, 3 km jihozápadně od Hartmanic. Za své jméno vděčí sv. Vintíři, který v letech 1040 - 1045 pobýval ve zdejší poustevně.

Muzeum Šimona Adlera v Hartmanicích

Muzeum Šimona Adlera v Hartmanicích

Muzeum je expozicí Západočeského muzea v Plzni. Bylo vybudováno jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se v roce 1944 stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim.

Poutní místo Svatý kámen

Poutní místo Svatý kámen

Původ poutního místa Svatý Kámen sahá až do první poloviny 16. století, kdy se objevily legendy, vážící se k balvanu, rozdělenému na dvě části, ležícímu nedaleko Rychnova nad Malší.

Skleněná plastika sv. Jana Nepomuckého na mostě v Čepicích

Skleněná plastika sv. Jana Nepomuckého na mostě v Čepicích

Most přes řeku Otavu v Čepicích u Sušice na Klatovsku zdobí největší skleněná plastika sv. Jana Nepomuckého na světě. Socha je oboustranná, prohlédnout si ji tedy mohou kolemjdoucí i vodáci. Autorkou sochy je sklářka Vladimíra Tesařová.

Zřícenina kaple Všech svatých u Rabí

Zřícenina kaple Všech svatých u Rabí

Nad městečkem Rabí u lomu stojí zřícenina kaple Všech svatých. Historie kaple je opředena mnoha legendami.

Kostel sv. Mořice v Mouřenci u Annína

Kostel sv. Mořice v Mouřenci u Annína

Kostel s kostnicí se nachází na vršku v ohybu řeky Otavy u obce Annín, která je proslavena svou dodnes fungující sklárnou. Romantická osada pod vrchem Mouřenec leží asi 12 kilometrů jižním směrem od Sušice. Z vršku Mouřence se nabízejí pěkné výhledy do okolí a na hrad Kašperk.

Bruslařská dráha na Lipně každoročně láká desetitisíce nadšených fandů

Bruslařská dráha na Lipně každoročně láká desetitisíce nadšených fandů

Pokud rádi bruslíte, využijte krásných 12 km bruslařské dráhy na zamrzlé lipenské přehradě. Bruslení na Lipně je českým unikátem, který láká o slunečných víkendech až pět tisíc lidí denně. Za příznivých pozmínek bývá dráha prodloužena až na rekordních 38 km z Lipna nad Vltavou až do Perneku!

Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic s unikátním skleněným oltářem

Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic s unikátním skleněným oltářem

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

Rozhledna Svatobor u Sušice - posvátné místo Slovanů

Rozhledna Svatobor u Sušice - posvátné místo Slovanů

Kamenná rozhledna leží na mystické hoře Svatobor asi hodinu pěší chůze od Sušice. Ten, kdo vyšplhá po 182 dřevěných schodech nahoru bude odměněn krásným kruhovým výhledem na zříceninu hradu Rabí, Javorník, Boubín, Sušici a Velký Javor.

CHKO Český les

CHKO Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.