V květnu uplyne 135 let od vzniku výstavního pavilonu Klubu českých turistů, tedy
dnešního Zrcadlového bludiště.
Vrcholem oslav bude 3. květen se zvýhodněným kombinovaným vstupným za 135 Kč na
rozhlednu i do
Zrcadlového bludiště na Petříně. Přilákat na Petřín by mohla i
exhibice kuličkářů z Českého kuličkového svazu. Ne každý ví, že se v parku vedle Petřínské rozhledny nachází
hřiště, které oživuje duch populární dětské hry. Pro milovníky soutěží bude na místě k dispozici také
kvíz. Vyplněné odpovědi zájemci odevzdají v
Turistickém informačním centru na Petříně a symbolicky prvních 135 účastníků získá
ilustrovanou mapku Prahy od spisovatelky Aleny Ježkové a ilustrátorky Michaely Kukovičové.
K oslavám Petřína přichystala společnost
Prague City Tourism i další doprovodné vycházky a workshopy pro rodiny s dětmi. Během posledních dvou květnových týdnů se zájemci mohou těšit například na vycházku
Legendy na Petříně, která v podvečerních hodinách připomene historii míst spojených s tajemnými příběhy i někdejšími šibenicemi, které tu stály. V nabídce bude také kurátorská prohlídka Zrcadlového bludiště nebo večerní vycházka Petřínem spojená s pozorováním hvězd z blízké hvězdárny. Na pěší trasu
36. pochodu Klubu českých turistů připomínající otevření
Petřínské rozhledny se pak můžete vydat v
sobotu 22. srpna 2026 od 9:00 do 11:00 hodin ze
zahrady Kinských na Praze 5. Cíl je mezi 12 a 17 hodinou v
Troji. Trasy mají 13 či 30 kilometrů.
Historie stavby Petřínské rozhledny
Když se v roce 1889 členové
Klubu českých turistů vypravili na
Světovou výstavu do Paříže, podobně jako na jiné návštěvníky v nich zanechala nesmazatelný dojem
Eiffelova věž. Domů se už vraceli s neurčitým plánem vybudovat v
Praze něco podobného, co by lákalo návštěvníky a nabídlo jim nový zážitek.
Peníze, které klubu zbyly po výletu do Francie, se staly prvním vkladem do kasičky pro výstavbu nové rozhledny. Pražský magistrát poskytl pozemek na
nejvyšším vrchu Prahy, na
Petříně a začaly se shánět další finance. Bylo třeba postupovat rychle, protože v roce 1891 se v Praze měla konat
Zemská jubilejní výstava, ale vize moderního města s rozhlednou, k níž se dokonce bude jezdit
lanovkou, dokázala zázraky a oslovila kdekoho.
Jisté podezření mezi všetečnými Čechy sice kvůli podobnosti s pohádkovou postavou barona Prášila vyvolávalo jméno hlavního návrháře konstrukce,
inženýra Františka Prášila, ale záhy se podařilo sehnat potřebných
32 000 zlatých. Zajímají vás podrobnější finance? Nejnákladnější byla
železná konstrukce, na niž se počítalo s osmnácti tisíci.
Zděné základy měly stát tři tisíce,
restaurace v přízemí tři a půl,
pavilon v prvním patře aneb dnešní nižší vyhlídka patnáct set a na
schody a „vytahovadlo“ se počítalo šest tisíc.
Stavba trvala šest měsíců
Přes šedesát metrů vysoká věž podle návrhu architekta
Vratislava Pasovského, předsedy Klubu českých turistů, vyrostla neuvěřitelným tempem. Na
Petříně se poprvé koplo 16. března 1891, práce byly ukončeny 2. července, 28. července byla rozhledna zkolaudována a
20. srpna 1891 se odehrálo slavnostní otevření pro veřejnost. Od té doby se toho změnilo pramálo, a tak tehdy stejně jako dnes mohli návštěvníci vystoupat nahoru na
Petřínskou rozhlednu po
299 schodech (a sejít dolů po stejně dlouhém schodišti, vyhrazeném ovšem jen pro chůzi opačným směrem) anebo se nechat vyvézt výtahem.
Ten v roce 1891 uvezl najednou šest osob a byl poháněn plynem, později byl pohon změněn na elektrický. Ve stejné době jako rozhledna byla zprovozněna i
lanovka a po skončení výstavy se na Petřín stěhoval
pavilon Klubu českých turistů, postavený dle vzoru
vyšehradské obranné věže Špička. Když do něj vzápětí bylo nainstalováno
zrcadlové bludiště, získal Petřín další atrakci.
Rozhledna sloužila až do roku 1979 a po dvanáctileté přestávce a opravě se znovu otevřela v květnu 1991, kdy se v
Průmyslovém paláci v
Holešovicích konala
druhá jubilejní výstava. Petřínská rozhledna je za běžných okolností otevřená celoročně, během zvláštních příležitostí, jako jsou různá výročí, významné dny a státní svátky bývá
speciálně osvětlena.