Punkevní jeskyně slaví 120 let od nejdelší výpravy Karla Absolona na dno Macochy

Neméně zajímavé bylo i další složení expedice. Kromě Absolona na dno největší evropské propasti typu „sink hole“ sestoupil i pozdější objevitel slovenské Demänovské jeskyně svobody a účastník Absolonových expedic na Balkán Alois Král. Na několik dnů se přidal slavný malíř Otakar Kubín, který během pobytu v krasovém podzemí vytvořil několik obrazů. Dalšími účastníky sestupu byli profesor Josef Petřík, který převzal hlavní práce náročného mapování, fotograf Gabriel Wiesner, Dr. Straňák a dělníci Klusák, Štrajt a Fiala. Zajímavostí této výpravy bylo vybudování operativní fotografické laboratoře v prostorách Erichovy jeskyně.

Speleologickým úspěchem byl objev Větrné jeskyně, jejíž vchod se nachází ve stěně propasti nad Pasovského jeskyní. Dosaženo jí bylo pomocí žebříků a skob. Byla objevena chodba v délce 15 metrů končící komíny a puklinami se silným průvanem. Velkou iniciativu věnoval Absolon Trámové jeskyni, kde tušil nové objevy. Dělníkům dokonce přislíbil odměnu, pokud by se jim podařilo prokopat do nových objevů. To se však nepovedlo. Během této expedice sužovalo účastníky špatné deštivé počasí, které některé aktéry vyhnalo předčasně na povrch. 2. září pak zbytek účastníků transportoval materiál na povrch.

Dnes se už mohou turisté dostat na dno Macochy pohodlně suchou nohou skrze několik dómů Punkevních jeskyní. První prostory suché části Punkevních jeskyní – Přední dóm a z něj sestupná chodba vyplněná sedimenty – byly objeveny 26. září 1909. Další části suché větve objevili průzkumníci v letech 1910 až 1914. Suchá část byla se dnem Macochy propojena 30. ledna 1914. Zpět z přístaviště u dna Macochy vozí návštěvníky od 1. července 1933 po regulované podzemní říčce Punkvě motorové osobní lodě.

Podzimní návštěva jeskyní Moravského krasu

Během září je možné Punkevní jeskyně navštívit od úterý do neděle od 8:20 do 16:00 hodin, v pondělí od 10 hodin. Zejména o víkendech je ale třeba si vstupenku zakoupit předem na webu punkevní.caves.cz či případně telefonicky rezervovat v infocentru na Skalním Mlýně. Milovníkům klidných prohlídek doporučujeme i na podzim přijít spíše v pracovní dny. Na podzim až do konce listopadu zvou i další 4 zpřístupněné jeskyně Moravského krasu. Z Macochy jde naučnou stezkou Jana Šmardy sestoupit ke Kateřinské jeskyni v Suchém žlebu s největšími zpřístupněnými přírodními podzemními prostorami v ČR či krápníkovou Čarodějnicí. Na severovýchod od slavné propasti zase turisté dojdou v Ostrově u Macochy k „nejbarevnější“ jeskyni Moravského krasu Balcarky. Když se zájemci vydají od Punkevních jeskyních na sever Pustým žlebem, mají možnost si ve Sloupsko-šošůvských jeskyních s dechberoucími podzemními propastmi vybrat ze tří možných délek prohlídky. Nejnabitější z nich vede 1760 metry krápníkového labyrintu mezi Sloupem a Šošůvkou, včetně ikonického krápníkového Svícnu. V jižní části Moravského krasu u Křtin pak v sobě snoubí hned několik etap historie jeskyně Výpustek – od paleolitického osídlení, přes nacistickou podzemní továrnu až po supertajné vojenské velitelství za dob studené války.
 

Expedice Karla Absolona a objevy v Punkevních jeskyních

O vývěry Punkvy a jeskyně v okolí byl poměrně velký badatelský zájem již v 19. století. Už MUDr. Jindřich Wankel se za nízkých vodních stavů snažil proniknout proti proudu Punkvy do předpokládaných neznámých jeskyní. Jeho vnuk, profesor Karel Absolon, později se svou pracovní skupinou na jeho průzkumy úspěšně navázal. V létech 1901 až 1905 zorganizoval několik expedic, během kterých propast dokumentoval a zkoumal. Vytipoval místa, kde by mohly existovat jeskynní prostory směřující do Pustého žlebu. Zároveň prováděl intenzívní průzkum jeskyní ve stěně Pustého žlebu a na podzim roku 1909 poprvé vstoupil do prostor suché části Punkevních jeskyní. Jeho badatelské práce směřovaly k propojení těchto jeskyní se dnem Macochy, aby mohl zpřístupnit tuto monumentální propast široké veřejnosti. Koncem roku 1913 pronikli jeho dělníci během razících prací z Trámové jeskyně v Macoše do dosud neznámých partií Punkevních jeskyní a 30. ledna 1914 se podařilo všechny části celého systému propojit.

Následovaly místy komplikované terénní úpravy a zavedení elektrického osvětelní. Část Punkevních jeskyní byla již veřejnosti zpřístupněna, takže se práce týkaly jen nově objeveného propojení. Na Velikonoce roku 1914 byla zbývající část prohlídkové slavnostě otevřena a návštěvníci mohli po upravených chodnících pohodlně procházet až na dno Macochy. V průběhu let 1920 až 1933 potom profesor Absolon propojil obě části a zpřístupnil veřejnosti jeskynní tok Punkvy ode dna Macochy až k výtoku.