Pražské parky projdou velkou proměnou – poznáte je na nových vizualizacích?

Praha v jarních měsících pozoruje zvýšený zájem o zeleň na svém území. Celková výměra veřejných zahrad a parků na jejím území momentálně čítá 3 965 hektarů, tedy přibližně 8 % celkové rozlohy metropole. Aby i v budoucnu měli obyvatelé dostatek prostoru k trávení volného času, investuje vedení hlavního města do revitalizace a rozšiřování parků podstatnou část financí, jež významně přispěje ke zkvalitnění občanského života. Změn se dočká například největší pražský park Stromovka nebo Vítkov. Novou podobu dostane také Letná či Rohanský ostrov. Tato místa nyní zažívají rekordní návštěvnost. Například do Stromovky před pandemií ročně mířilo kolem 2,5 milionu návštěvníků, nyní vychází počet návštěvníků na rok kolem šesti milionů.
 

Stromovku čeká další rozšíření

Stromovka neboli Královská obora je v současnosti největším pražským parkem. Její historie sahá do poloviny 13. století, kdy byla založena za vlády Přemysla Otakara II a od té doby několikrát změnila svou tvář. Zatímco se zde v historii proháněla divoká zvěř i exotická zvířata z Asie, dnes ji řada Pražanů využívá především jako místo k relaxaci, procházkám i různým sportovním a kulturním aktivitám. Její hlavní dominantou jsou velké vodní plochy a rybníky, které by v blízké době měly projít dalšími úpravami.

Do parku bude navíc začleněn areál Výstaviště, k němuž náleží bývalé tenisové kurty a další nevyužívané asfaltové zpevněné plochy, ze kterých nově vzniknou zatravněné plochy i místa pro sportovní aktivity jako petangue nebo kuličky. Rozloha se těmito úpravami zvětší o zhruba 30 tisíc metrů čtverečních. Součástí parku se stane parkový trávník, který poskytne útočiště všem milovníkům pikniků či jiné formy odpočinku.
 

Na Letné vyroste rybník

Základ dnešní podoby Letenských sadů se datuje počátkem 19. století, kdy většinu pozemků vlastnil baron Jakub Wimmer. Největší rekonstrukcí park prošel koncem 80. let 19. století pod vedením českého zahradního architekta František J. Thomayer, který se při jeho výstavbě zasazoval o vodní prvky. Přestože jeho přání v minulosti nebylo vyslyšeno, letos se na Letné dočkáme nového rybníku, jenž se stane oázou pro řadu živočichů i Pražanů zejména během horkých letních dnů, kdy se teplota vzduchu dlouhodobě drží nad třiceti stupni Celsia.

Vodní nádrž o rozloze téměř 7 000 metrů čtverečních v menší proláklině u Hanavského pavilonu směrem ke Stalinovi bude sloužit jak k závlaze okolí, tak jako další rekreační místo v jedné z nejvíce frekventovaných částí metropole. Vstup do vody bude pouze na vlastní nebezpečí a stejně jako v případě Stromovky i zde bude do nádrže vedena voda potrubím přímo z Vltavy. Nyní na místě probíhá geologický a archeologický průzkum.
 

Revitalizace parku na Vítkově

Na svou proměnu čeká také park na vrchu Vítkově. Kopec Vítkov dostal jméno po svém majiteli, pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde vlastnil vinici. Historie vrchu se však začala psát především díky známé bitvě na Vítkově, kde v roce 1420 porazili husité pod vedením Jana Žižky katolické křižáky. Dnes máme místo spojené především s Národním památníkem, který byl vybudován mezi lety 1928–1932 na památku československého státu a hrdinům v první světové válce.

Revitalizace vítkovského parku je rozdělena na šest etap a v průběhu pěti let by měla proměnit celkový ráz zeleně k nepoznání. Město plánuje dosadit nové stromy, vyměnit městský mobiliář i nahradit rozbitý asfalt za přírodnější cestu. Hlavní myšlenkou celkové úpravy je zachovat ráz lokality a umocnit její půvabný pohled na Prahu. Hlavní pozornost získá promenáda vedoucí k Národnímu památníku. Ta bude sloužit pěším návštěvníkům parku. Cesta bude doplněna o vodní prvky, v jejím okolí vznikne také vyhlídková restaurace s veřejnými toaletami. Z parkoviště za památníkem vyroste volný prostor, piazzetta, vhodná pro pořádání nejrůznějších událostí a doplněná gejzírem. Proměna parku by měla být hotová koncem roku 2022.
 

Praha získá nový park v centru města

Rohanský ostrov získal pojmenování po pražském radním a zároveň tesařském mistru, Josefu Rohanovi, který si území koupil v polovině 19. století. Jeho význam rostl s industrializací metropole, kdy se z ostrova stala spojnice Prahy s velkým zámořským světem i železniční křižovatka spojující Vídeň s Berlínem. Od 20. století však místo postupně chátralo. Vytvořila se na něm černá skládka a po výstavbě metra sloužily tyto prostory jako deponie pro ukládání materiálu z výkopů. V roce 1999 vedení města zahájilo úklidové práce za účelem revitalizace ostrova. Nyní by měl na území o rozloze 56 hektarů vyrůst mezi Karlínem a Libní ostrov s přírodním metropolitním parkem, jež bude kromě volnočasového využití plnit také funkci protipovodňové ochrany.

Magistrát plánuje začít v rámci první etapy realizací přírodního parku. Budování nové zeleně na místě současného brownfieldu a betonárky v území od cyklostezky A2 směrem k Vltavě chce hlavní město zahájit už v letošním roce. Průběh budování nového parku ještě může zpomalit finanční situace Prahy, která už musela kvůli pandemii v rozpočtu škrtat. V roce 2030 by na projekt měla navázat také výstavba bytů, kanceláří a dalších veřejných prostor.