Pražská zoo slaví 89. narozeniny a láká na otevření Pavilonu hrochů

Co všechno víte o zoologické zahradě v Praze? Určitě víte, že ji najdete v městské části Troja, jen kousek od Botanické zahrady a Trojského zámku. Dostatečně známá je rovněž informace, že ji uživatelé největšího cestovatelského serveru TripAdvisor zařadili na pátou příčku v žebříčku nejoblíbenějších zoologických zahrad světa.

Z našeho úvodu víte, že letos slaví osmdesáté deváté narozeniny a že se na pondělí 28. září 2020 chystá otevření pavilonu hrochů. Letošní velkou výroční slavnost se Zoo Praha rozhodlo zrušit a oslavy výročí budou probíhat prostřednictvím živých přenosů ve vysílání ČT24. K omezení programu pražská zoo přistoupila kvůli tomu, aby nedocházelo k velké kumulaci návštěvníků  ve  vnitřních prostorách.

Pavilon hrochů bude k návštěvě otevřen průběžně, už teď ale samozřejmě vše na pondělí chystá a připravují se i sami hroši. Pro Tchéca to bude velká premiéra – chovatelé jej poprvé oficiálně představí veřejnosti. Nový hroší samec přišel do pražské zoo v listopadu 2019.
 

Jak se hrochům čistí zuby?

Všichni tři obyvatelé hrošího pavilonu samozřejmě podstupují pravidelné kontroly, při kterých jejich chovatelé zjišťují, v jakém jsou stavu a zda je nic netrápí. A jak se hrochům čistí zuby? Místo kartáčku a zubní pasty pořádná hadice a silný proud vody, který opláchne zbytky jídla a vyčistí vnitřek tlamy. Hroší mají velmi rádi tlak vody kolem zubů, dásní a na jazyku.

Maruška s Fandou jsou na tuto práci s vodou už naučení. Tchéco si ji také velmi rychle oblíbil. Chovatelé zkoušeli, jestli mu bude vyhovovat proud vody z vapky, ale mnohem raději má obyčejnou hadici. V přírodě s hygienou hrochů pomáhají různé druhy ptáků a ryb, které jim čistí případné rány a zbavují je odumřelé nebo poškozené kůže na těle i v oblasti tlamy. V lidské péči nahrazuje ptáky a ryby pravidelné sprchování a drbání, které hroši milují.
 

Kterak v Praze zoologická zahrada vznikla

Co předcházelo jejímu vzniku a jak vypadaly první roky? Její cesta na svět nebyla nijak jednoduchá, protože od roku 1881, kdy v novinách vyšla výzva hraběte Sweerts-Sporka k zřízení pražské zoo u příležitosti sňatku prince Rudolfa a belgické princezny Štěpánky, uplynulo do slavnostního otevření dlouhých čtyřicet let. Byly to roky polemik, úvah a zuřivých bojů; Pražany zaměstnávaly hlavně diskuze, kde by zoo měla stát.

Z plánovaného umístění ve Stromovce se projekt přesunul do zahrady Kinských na Smíchově a poté na Štvanici; hezké místo, ale zřejmě nikdo nepřemýšlel o tom, že z ostrova ve Vltavě by se areál nemohl nikam rozrůstat. Situace se změnila až v roce 1922, kdy velkostatkář Alois Svoboda daroval Československému státu pozemky v Troji s podmínkou, že část území bude sloužit k vybudování zoologické zahrady. Místo tedy bylo, zbývalo je oplotit a zaplnit.
 

První obyvatelé – lvice Šárka ve vile či lachtani Vlasty Buriana

Ani to se neobešlo bez veselých historek; na webu zoologické zahrady se například dočtete o „dárečku“ z roku 1930, kdy majitel cirkusu Rebernigg daroval zoo lvici Šárku. Připomeňme, že v té době ještě žádná zoo ani vhodné ubikace neexistovaly, a tak Šárka žila stejně jako někteří další obyvatelé budoucí zoo v trojské vile profesora Jandy. Středoškolský profesor narozený roku 1865 byl v té době již ve výslužbě, ovšem zoologická zahrada v Praze byla jeho snem od útlého mládí a věnoval jejímu vzniku velkou část života. Ve svých 67 letech se také stal jejím prvním ředitelem.

Zoo, či spíše staveniště zoologické zahrady, bylo zpřístupněno 28. září 1931. V témže roce mimo jiné vznikla voliéra dravců, do areálu o rozloze 8 hektarů se nastěhovalo oficiálně první zvíře pražské zoo – vlčice Lotta, a záhy se sem také přesunul první chovný pár koní Převalských, Ali a Minka, jejichž potomky nyní pražská zoo úspěšně vrací do jejich původní vlasti, Mongolska. Mezi první obyvatele patřili také tygři Mitau a Bengali, slon Baby, hroch Petr a nosorožec Max, ke lvici Šárce přibyl lev Ctirad a herec Vlasta Burian daroval zoo lachtany Hýtu a Batula.
 

Dnešní Zoo je plná unikátních expozic

Dnes se pražská zoo rozkládá na 60 hektarech a první návštěvníci z roku 1931 by ji poznali jen stěží. Seznam dvou set zvířat z počátků zoologické zahrady se rozrostl přibližně na pět tisíc jedinců 670 druhů a areál samozřejmě nabízí mnohem víc než jen podívanou do výběhů. Můžete si vybrat také z bohatého programu plného akcí.

Mezi novinky posledních let patří Velemlokárium - jedinečná expozice vybudovaná pro největší obojživelníky světa – velemloky čínské – je zároveň poctou Karlu Čapkovi a jeho Válce s Mloky. Dále pak pavilon gaviálů Čambal – ohrožení gaviálové indičtí zde žijí v přesné imitaci velké řeky včetně tišin, hlubších vod, proudu a písčitých pláží, kde se s pomocí infrazářičů udržuje teplota podkladu až na 50 °C.

Stezka nazvaná Voliéry pod skalou vede od pand červených k Pavilonu velkých želv. Patří takřka výhradně ptákům. Její dominantu představují tři prostorné voliéry, do nichž mohou návštěvníci vstoupit a naplno si tak vychutnat pobyt ve společném prostoru s ptáky. Dalším ptačím územím v zoo jsou Ptačí mokřady. V pestrém světě mokřadních ptáků mají domov nejen elegantní jeřábi a majestátní člunozobci, ale třeba i překrásní ibisové rudí nebo čile pobíhající čejky.

Letos (2020) Zoo Praha otevřela mimořádnou expozici nazvanou Darwinův kráter. Název i pojetí nové expozice tasmánské a australské fauny v Zoo Praha inspiroval kráter stejného jména, který se nachází na Tasmánii a vznikl po dopadu meteoritu zhruba před 700 – 800 tisíci lety. Expozice představuje více než dvě desítky druhů zvířat, z nichž nejvýznamnější jsou ohrožení ďábli medvědovití – označovaní také jako „tasmánští čerti“. Hned u Darwinova kráteru je také nová průchozí expozice klokanů, kteří se pasou na trávnících hned vedle vás.

Do zoo se můžete podívat každý den; areál se otvírá v 9 hodin, do konce října je otevřeno do 18 hodin, v listopadu a v prosinci do 16 hodin. Jednorázové vstupné pro dospělé je 250 Kč, děti od tří do patnácti let a studenti zaplatí 200 Kč, senioři nad 70 let mají vstup za symbolickou kačku a děti do tří let zdarma. Rodinné vstupné 2+2 vás vyjde na 800 Kč plus stovku za každé další dítě.