Proč je ale v Česku tak málo takovýchto koutů? Kdo je viníkem? Musíme se vrátit do
komunistického období mezi lety 1948 až 1989. Po celou tuto dobu, kdy téměř neexistovali soukromě hospodařící
sedláci docházelo ke scelování polí, rozorávání mezí, k nadměrná melioraci, ničení remízků, napravování koryt potoků, kácení
větrolamů, rušení polních cest apod.
Výsledkem
je krajina zbavená rozptýlené zeleně, krajina s velkými lány řepky, pšenice, řepy atd.
Krajina, v níž se nedaří mnoha druhům ptáků, hmyzu a drobných savců. Rozdíl poznáte právě nejlépe z okénka letadla. Stačí právě přelétnout hranice s našimi sousedy a uvidíte tu změnu. U nás obrovské rozlohy polí, u sousedů
šachovnicová pestrá země. Přesto se ale i u nás zachovalo několik míst, kde se můžete fyzicky vrátit do minulosti.
Jsou to místa, kde se dosud zachovaly středověké plužiny
Plužiny byly hospodářské pozemky zajištující ve středověku obživu vesnického obyvatelstva. Jedná se především o zemědělsky využívané polnosti. Po celá následující staletí rolníci a sedláci chránili své přesně vymezené pozemky před nepřízní počasí vysazováním keřů a stromů a udržováním mezí. Pole tak byla více
chráněna před větrem, mrazem, sněhem i vodou. Plužiny se zachovaly do dnešních dob především v
podhorských oblastech. Většinou se sice změnily na pastviny, ale své kouzlo si zachovaly dodnes. Jejich půvab nejvíce vynikne z
ptačího pohledu. Podívejte se na fotografie, které nám poskytla společnost
Upvision, zabývající se leteckým snímkováním. Spolupracuje nejen se soukromými firmami, ale i se státními organizacemi – např. s Národním památkovým úřadem, pro nějž snímky zachovalých středověkých plužin vznikly.
Kde tedy najdeme nejvíce plužin v české, moravské a slezské krajině? Vytipovali jsme pro vás
čtyři místa. Místa, kde se můžete procházet, v podstatě proplétat mezi
stovkami větrolamů, jež tvoří
obří krajinné bludiště.
V Česku existují fenomenální místa
Krásným příkladem jsou plužiny rozložené kolem obce Holčovice na Bruntálsku v Moravskoslezkém kraji. Naleznete je mezi Vrbnem pod Pradědem a Městem Albrechtice, tedy v oblasti východních Jeseníků. Pokud se někdy objevíte v okolí přehrady Slezská Harta, nezapomeňte vylézt na strmý kužel Velkého Roudného, jehož svahy také lemují dobře zachované plužiny, které si můžete prohlédnout ze zdejší rozhledny.
Pestrou krajinu posázenou plužinami naleznete také v okolí obcí Modlíkov a Nadějkov, nedaleko Milevska v Jihočeském kraji. Pozorujte zdejší krajinu, až třeba pojedete z návštěvy nejstaršího kláštera v jižních Čechách v Milevsku směrem do Jistebnice, kde byl nalezen slavný stejnojmenný kancionál. Do navigace si zadejte Nadějkov a dívejte se, jak může být krajina stále krásně zachovaná jako v době našich předků.
Kopec Oblík, České Středohoří. Pojedete-li z Loun do Mostu, budete mít po levé straně proslulý kopec Raná, středisko českého paraglidismu, po pravé straně se bude zvedat výrazně zaoblený vrch Oblík. Kolem dokola jeho úpatí jsou nádherně zachované plužiny. Skvělý pohled na ně je z Rané, nebo nedaleké rozhledny Stříbrník na Červeném vrchu.
Západně od Prachatic v Jihočeském kraji se nacházejí obce Hlásná Lhota, Perlovice, Křišťanovice, Milešice, Albrechtice, Mlynářovice, Řepešín a Záblatí. Celá oblast je dokonalým příkladem zachovaných plužin. Při pohledu z výšky získáte téměř pocit, že zde úřadoval nějaký gigantický zahradník. Ideální výhled na plužiny najdete z rozhledny Libín, z níž se vám plužiny ukáží v celé své kráse.