V rámci projektu usilujícího o rozšíření populace jeseterů hodlá Povodí Moravy vypustit do svých řek celkem 25 tisíc ryb. Jeseteři jsou
jedním z vývojově nejstarších druhů ryb žijících v tuzemsku a jsou na českém území chránění zákonem. Dá se říct, že ve vodách plavali už v době,
kdy zemi obývali dinosauři. Dnes patří mezi ohrožené druhy. Aby mohli vědci i vodohospodáři sledovat, zda se jeseteří populace samostatně a zdárně vyvíjí, potřebuje na ni dlouhodobě dohlížet. Proto je
část ryb vybavena vysílačkami. Jejich pomocí lze po několik let
dokumentovat migrační pohyby a využívání různých stanovišť na řekách.
Ryby se vylíhly ve
speciální kontejnerové líhni na Dunaji ve Vídni. V rámci projektu LIFE Sterlet tady mladé jesetery odchovává Univerzita přírodních zdrojů a věd ve Vídni. O návrat jeseterů se odborníci pokouší kromě jihomoravské
Dyje také v oblastech
Wachau, na dolním toku
Dunaje od Vídně až po
slovenské Gabčíkovo a na řece Moravě. V pozorování mohou
pomoci i rybáři. Pokud chytí v Dunaji,
Moravě či
Dyji jesetera malého, měli by ho
změřit a vyfotografovat, zkontrolovat, zda nemá
u hřbetní ploutve šedou značku a její
číslo si zaznamenat. Pak už jen stačí poslat informace na Povodí Moravy. Jeseteři jsou chráněným druhem, takže je rybáři mohou
lovit jen sportovně – po výlovku je musí pustit zpět do vody.
Malí jeseteři nyní dosahují délky teprve pár centimetrů, za první rok svého života by ale měli dorůst do velikosti zhruba
25 centimetrů. Pak už rostou pomaleji a ve chvíli, kdy jsou schopní rozmnožování, mají okolo šesti let a 40 centimetrů. V našich vodách tak dorůstá
běžně velikosti 40 až 60 centimetrů. Udávají se ale i úlovky
přesahující jeden metr. V minulosti byli jeseteři pochoutkou nejen kvůli chuti, ale také proto, že nemají kosti. Jak jsme již zmínili výše, tyto ryby na planetě Zemi žijí již velmi dlouho, z našeho pohledu se jedná v podstatě
živoucí fosilie staré 200 milionů let – místo kostry mají vnější krunýř.