Postaveno z pískovce, mramoru a žuly: kamenné příběhy českých památek

Na Kudy z nudy často obdivujeme kostely a kláštery, zámky, kašny, sochy, mosty nebo rozhledny. Málokdy se ale ptáme, odkud se vzal kámen, z něhož jsou postavené. Přitom právě lomy, kamenická řemesla a místní horniny dokázaly ovlivnit podobu celých měst. Kde byl dobrý pískovec, rodily se sochy a barokní sloupy. Kde se lámala žula, tam vznikaly dlažby, obelisky a schodiště. A kde se těžil barevný mramor, tam se kámen dostával do chrámů, divadel, muzeí i metra.
 


Není to jen geologie. Je to příběh krajiny, práce, dopravy, módy, prestiže i trpělivosti. Kámen se musel vylomit, opracovat, naložit, převézt a zasadit na místo. A teprve pak se z něj staly památky, kolem kterých dnes chodíme se zakloněnou hlavou a tiše žasneme.
 

Maletínský pískovec: kámen olomouckého baroka

Víte, co mají společného olomoucký sloup Nejsvětější Trojice, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, barokní kašny, jezuitský konvikt nebo Klášterní Hradisko? Spojuje je maletínský pískovec. Kámen z oblasti mezi Mohelnicí a Moravskou Třebovou se ve velkém využíval hlavně v době baroka a stal se jedním z materiálů, které daly Olomouci její slavnostní tvář. Právě z maletínského pískovce vznikl nejen slavný sloup, ale také komplex jezuitských škol, Klášterní Hradisko nebo soubor olomouckých kašen včetně novodobé Arionovy kašny od Ivana Theimera.


 
Za maletínským pískovcem se dá vyrazit i do terénu. V bývalém Kubíčkově lomu vznikla naučná stezka, která připomíná historii těžby i zdejší fosilie. Krajina tu kdysi zažila moře i sladkovodní prostředí, a tak se v pískovci našly otisky rostlin a živočichů z období křídy. Sochy prehistorických tvorů otisknuté ve skalách dodávají výletu krásnou pointu: z kamene, který si uchoval stopy dávného života, pak vznikaly barokní sochy světců.
 

Hořický pískovec: město kamenné krásy

V pískovci z Hořic se dá číst skoro jako v městské kronice: najdete ho na hřbitovních portálech, sochách, pomnících, schodištích, fasádách i v zahradní architektuře. Vrch Gothard je učebnice kamenictví pod širým nebem. Z pískovce v Hořicích budovali hřbitovy, sochy a pomníky, Masarykovu věž samostatnosti i Riegrův obelisk.


 
Hořický pískovec stojí za zdejší slavnou kamenicko-sochařskou tradicí, ale jen doma nezůstal. Používal se na významných stavbách v Česku a v novější době zamířil i do Berlína: firma Kámen Ostroměř jej dodávala do Německa pro obnovu fasád Berlínského zámku / Humboldt Fora, jehož historizující podoba navazuje na někdejší sídlo Hohenzollernů. Když tedy stojíte na Gothardu a díváte se na pískovcové sochy, nejde jen o lokální příběh. Je to kámen, který umí mluvit česky i světově.
 

Slivenecký mramor: růžový kámen Prahy

Na jihozápadním okraji Prahy objevíte lom Cikánka a v něm slivenecký mramor, jeden z nejvýraznějších českých dekoračních kamenů. Přesněji jde o barevný vápenec, ale v kamenické tradici se používá označení mramor. Má narůžovělou, načervenalou, šedou až hnědavou kresbu a v pražských interiérech působí jako nenápadný podpis domácího luxusu.
 
Slivenecký lom je po italské Carraře druhým nejdéle těženým ložiskem dekoračního mramoru na světě. S jeho těžbou začal pravděpodobně Řád křižovníků s červenou hvězdou, kterému ves Slivenec spolu s okolními pozemky patřila od poloviny 13. století. Kámen ze Slivence najdete například v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, v Národním divadle a v Národním muzeu, pražské dlažbě i v metru. Po Naučné stezce sliveneckého mramoru, která začíná u kostela Všech svatých, se můžete vydat na výlet. Má sedm zastávek, měří necelé čtyři kilometry, a je vhodná pro cyklisty i rodiny s kočárky – a hlavně připomíná, že okraj Prahy má dějiny vytesané do kamene.
 

Mrákotínská žula: kámen pro hradní obelisk

Někdy se kámen proslaví díky jedinému kusu. To je případ mrákotínské žuly a obelisku na třetím nádvoří Pražského hradu. Mrákotínský monolit navrhl Jože Plečnik, zaplatil jej Tomáš Garrigue Masaryk a odhalen byl 28. října 1928 k desátému výročí vzniku Československa jako připomínka obětí první světové války.
 
Příběh kamene je sám o sobě dobrodružství. Žulový blok vylomený v lomu Šedova skála měřil asi 20 metrů a vážil přibližně 120 tun; jeho přesun z lomu byl téměř stejně náročný jako samotné vylomení. Nakonec se na Hrad dostal až na třetí pokus. Dnes působí samozřejmě a nehybně, ale za touhle samozřejmostí je obrovská fyzická práce, technická odvaha a trochu prvorepublikových snů o reprezentaci státu. V Mrákotíně pak můžete navštívit expozici kamenictví, která lehce neuvěřitelný příběh připomíná.
 

Požárská žula: dlažba pro Hrad, metro i Vídeň

Zatímco pískovec se rád nechá tesat do tváří, záhybů a kudrlinek, žula staví na tvrdosti, odolnosti a důstojnosti. Je to kámen náměstí, schodů, nábřeží, obrubníků a reprezentativních veřejných prostor. Žula často tvoří to, po čem chodíme, čeho si všimneme až ve chvíli, kdy zmizí, nebo když se dlažba začne krásně lesknout po dešti. V dolním Posázaví měly význam Požárské lomy u Prosečnice, odkud pocházela kvalitní šedá žula. Z těchto lomů pochází žulová dlažba nádvoří Pražského hradu, obklady a dlažby některých stanic pražského metra i obklady a schodiště několika budov z konce 19. století ve Vídni.
 

Žehrovický pískovec: kámen pro středověkou Prahu

Když se řekne Karlův most nebo katedrála sv. Víta, většina lidí si vybaví Karla IV., Petra Parléře a gotiku. Jenže i tady stojí za pozornost materiál. Žehrovický pískovec z Kladenska se používal při výstavbě pražské svatovítské katedrály a při opravách Karlova mostu. Blízkost kvalitního kamene k velkému stavebnímu centru tehdy byla důležitější než dřív. Středověká Praha nerostla jen z královské vůle, ale také z lomů, a především díky cestám, řekám, povozům a stovkám kameníků.
 

Zlatá opuka: kámen románské Prahy

Praha má ještě jeden typicky domácí kámen: opuku. Zlatavá opuka se používala už ve středověku a dodnes ji známe z románských staveb i rekonstrukcí historických památek. Přírodní památka Opukový lom u Přední Kopaniny je významnou geologickou lokalitou a zdejší zlatá opuka byla oblíbeným sochařským a dekoračním kamenem. Dnes jde o jeden ze tří posledních opukových lomů v Čechách.
 
Opuka má jiný charakter než mramor nebo žula. Je měkčí a teplejší, lidštější, často působí skoro jako kamenný chléb. K románské Praze se hodí dokonale: neokázalá, světlá, pevná a trochu tajemná. Je z ní vyrobená například slavná hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic a postavená rotunda sv. Maří Magdaleny v Přední Kopanině.
 

Božanovský pískovec: Broumovsko a barokní krajina

Učebnicí toho, jak se krajina, kámen a architektura spojí v jeden celek, je Broumovsko. Místní pískovce formují skalní města, ale také kostely, kříže, sloupy a drobné sakrální památky. Materiálem k nim často býval a dosud je Božanovský pískovec, který se těží v oblasti Broumovských stěn. Kámen tak není jen pouhá surovina, ale součást identity kraje. Když se vydáte mezi barokní kostely Broumovské skupiny, pískovcové kříže, zdi, portály a okolní skalní města, všechno spolu souvisí. Architektura tu nepůsobí jako cizí prvek, ale jako pokračování barokní krajiny.
 

Kamenné výlety: dívejte se pod nohy i nad hlavu

Až se příště zastavíte u kašny, sochy, schodiště, portálu nebo dlažby, zkuste se neptat jen „kdo to postavil?“, ale také „z čeho to je?“. Možná vás to dovede do lomu, na naučnou stezku, do kamenické školy, k opuštěnému hřbitovu, do muzea nebo na místo, kde se těžil materiál pro památky vzdálené stovky kilometrů.
 
Vydejte se s Kudy z nudy za kameny, z nichž vyrůstala naše města: za maletínským pískovcem do Olomouce a okolí Maletína, za hořickým pískovcem na Gothard, za sliveneckým mramorem na okraj Prahy, za mrákotínskou žulou k Telči a na Pražský hrad, za požárskou žulou do Posázaví, za žehrovickým pískovcem do pražských dějin a za broumovským pískovcem do krajiny, kde baroko vyrůstá skoro ze skal. Protože kámen není mrtvý materiál. Jen mluví pomaleji.

Víte, že Mezinárodní den geodiverzity připadá každoročně na 6. října? Vyhlásilo jej UNESCO v roce 2021 s cílem zvýšit povědomí o tom, jak neživá příroda (horniny, minerály, fosilie i půda) podmiňuje existenci a vývoj veškerého života na Zemi.