Úvod > Aktuality > Poslední postavy adventu – krvelačná Perchta a Žber
Památky

Poslední postavy adventu – krvelačná Perchta a Žber

Dlouhé prosincové noci daly vzniknout mnoha lidovým tradicím v období adventu a někdy se jednalo až o hororové výstupy s tajemnými postavami, které jsou dnes již minulostí. Čas obchůzek Barborek, Mikulášů a Lucek byl pevně zakotven v kalendáři, ale po Lucii až do Štědrého dne se kdykoliv mohla objevit ve stavení Perchta či Žber, ze kterých děti mívaly veliký strach. Věřilo se totiž, že nehodným a zpupným dětem tito démoni rozpářou břicho.
zima zimní slunovratDlouhé noci a do Štědrého dne daleko…  Snad z těchto temných časů, kdy se věřilo, že zlo má velkou moc, než se světlo (Slunce) opět navrátí, pochází celkem hororový zvyk „aplikovaný“ Perchtami či v jiných krajích Žberem vůči dětem. Tentokrát nepřicházeli do stavení, aby zkontrolovali, jak mají hospodyňky uklizeno nebo zda se děti umí modlit. Ve dnech po svaté Lucii se postava zvaná Perchta (někde Žber) zajímala hlavně o to, jestlipak se robátka správně postí. Pokud by se přišlo na to, že ne, hrozilo dítěti, že postava použije velký zakrvácený nůž, který nosila u pasu, rozpáře jim bříško a naplní ho kroupami (případně i senem). K tomuto účelu si Perchty do domácností někdy nosily i krvavý džber „na vnitřnosti“ a na sobě mohly mít zakrvácenou zástěru. V lidové tradici vstupovaly do stavení tiše, nemluvily, jen tiše mumlaly nebo syčely.

Perchta z KouřimiPůvod této postavy je třeba hledat hluboko v minulosti, ještě v dobách před příchodem křesťanství. Perchty (Peruchty, Perechty, Šperchty či Parychty) zpodobňovaly démony a duše zemřelých předků zjevující se v období před příchodem slunovratu. Byly to bíle zahalené shrbené, kulhající a němé postavy s hrozivou maskou připomínající psí nebo dračí hlavu s velkými zuby a vyplazeným jazykem. V různých adventních dnech po sv. Lucii obcházely ves vybavené náčiním na zlobivé děti – škopíkem na krev a vnitřnosti, nožem na párání břicha a koudelí či kroupami na jeho vycpání. Spadeny měly na toho, kdo porušoval půst či předem jedl pečivo určené pro vánoční svátky.
 

Žber se vracel pro mrtvolky...

ŽberKromě Perchty chodil v některých, převážně moravských, krajích Žber. Postava celá pokrytá koudelí a s dřevěným kyblíkem (džberem) na hlavě. Žber neomylně navštěvoval stavení a dvorce, kde měli špatné a zlobivé děti. Nožem od krve předchozí oběti rozřízl prý spratkovi břicho a vložil do něj koudel. Břicho mu pak zašil a za týden se měl opět zastavit – to aby si vyzvedl mrtvolku a odvezl si jí domů. K tomuto účelu s sebou vozil v pytli na vozíku taženém dvěma koňmi nebo osly pytel s koudelí a druhý vak na již zemřelé děti od jinud. Tyto, dnes již zaniklé, adventní postavy připomínají alespoň adventní expozice některých skanzenů, například na Veselém kopci, Přerově nad Labem anebo skanzenu v Kouřimi, kde dokonce v minulých letech Perchty a Žber znovu ožívali.
Svátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy

Svátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy

13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.

Advent a Vánoce v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

1. 12.6. 1.
Advent a Vánoce v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

V dávných tradicích tkví opravdové kouzlo vánoc! Připomeňte si tradice adventu, přijďte se do našeho skanzenu přenést do dob dávno minulých a seznámit se s tím, jaké obyčeje se na českém venkově udržovaly od začátku prosince do svátku Tří králů.

Adventní neděle v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

22. 12.
Adventní neděle v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

Štědrý večer se už blíží a všude vrcholí atmosféra očekávání... Jak se na Vánoce připravovali naši předkové? Ve skanzenu pro vás jejich zvyklosti oživíme.

Muzeum lidových staveb Kouřim

Muzeum lidových staveb Kouřim

Muzeum lidových staveb shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech. Nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

První adventní neděle je letos už v listopadu! Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 27. listopadu do 24. prosince 2022.

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

Další aktuality

Znáte naše památky s oceněním Evropské dědictví?

Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) se uděluje od roku 2013 a oceňuje památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Jde o prestižní ocenění Evropské unie, které doplňuje další iniciativy, např. Seznam světového dědictví nebo evropské kulturní trasy Rady Evropy, a má přispívat k upevnění pocitu sounáležitosti evropských občanů s EU. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita. U nás toto ocenění získalo zatím jen několik památek. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, které to jsou.
Památky

České cisterciácké kláštery získaly značku Evropské dědictví

Klášterní krajiny Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Plasy a Velehrad nově obdržely prestižní ocenění Evropské komise, značku Evropské dědictví. Označení, v angličtině European Heritage Label, se uděluje od roku 2013 a vzniklo se záměrem ocenit památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. České památky uspěly díky spolupráci 5 zemí a 17 klášterů pod názvem Cisterciácké krajiny spojující Evropu. Podívejte se s portálem Kudy z nudy nejen na tyto unikáty, ale i na ostatní české nositele Evropského dědictví.
Památky

Věda a historie není nuda: po stopách starých Keltů

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.
Památky

Mezinárodní den památek 2024: nahlédněte tam, kam to běžně nejde

18. duben – den, kdy si svět připomíná vlastní kulturní dědictví. Mezinárodní den památek a sídel vyhlásilo UNESCO v roce 1982. Oslavte ho i vy nějakou pěknou prohlídkou. Inspiraci, kam se vydat, vám přináší portál Kudy z nudy.
Památky

Výlety, které nic nestojí – vypravte se na zříceniny hradů nebo do parků a zahrad

Pokud hledáte tip na zajímavý výlet, který vás okouzlí přírodními scenériemi a navíc vás nebude nic stát, navštivte některou z mnoha zřícenin hradů, kterými Česko přímo oplývá. Kromě střípků historie a hezké procházky vás často odmění i jedinečný výhled do okolního kraje. A které zříceniny patří k těm nejromantičtějším?
Památky

Kastelánské křídlo na Frýdlantu a nový ochoz na Troskách – Mezinárodní den památek zve na neobvyklé prohlídky

Na hradě a zámku Frýdlant byla po dvou letech dokončena kompletní reinstalace prohlídkových okruhů – hradu, zámku a nyní kastelánského křídla. Na hradě Trosky začne v pondělí 15. dubna budování nového ochozu na věži Baba – hrad zůstane otevřen, ale v omezeném režimu se sníženým vstupným. Mezinárodní den památek, který letos připadá na čtvrtek 18. 4. připomenou kasteláni zajímavým programem už tento i příští víkend.
Památky

Nad hlavou jen nebe: 10 tipů na nejzajímavější stavby se skleněnými střechami

Mít nad hlavou jen nebe, a přesto být v bezpečí a v teple. Tak by se stručně dal popsat pobyt v originálně navržených stavbách, které mají místo klasické krytiny neobyčejnou skleněnou střechu. Staveb takového druhu není mnoho, většinou se jedná o církevní budovy anebo o drobné architektonické počiny, které byly vystavěny v souladu s přírodou. V některých případech se jedná o prestižní přístavby související se sklářskou tradicí a není od věci nahlédnout také do elegantních exotických skleníků. Většina těchto míst je otevřená návštěvníkům po celý rok, takže se může jednat o zajímavý výletní cíl i mimo sezónu.
Památky

Pohádkové památky: 50 starobylých mlýnů, které najdete u nás v Česku

Víte, jak se v minulosti mlela mouka? A že slavné větrné mlýny nejsou jen v Holandsku, ale můžete je vidět i u nás? Využijte našich tipů a vydejte se poznávat krásné technické památky, které přibližují život v minulosti. Na některých místech vám nabídnou i doprovodný program, třeba ukázky mlynářského řemesla či komentované prohlídky, interaktivní hry pro děti i dospělé.
Památky