Úvod > Aktuality > Poslední postavy adventu – krvelačná Perchta a Žber
Památky

Poslední postavy adventu – krvelačná Perchta a Žber

  • Vydáno2. prosince 2022
Dlouhé prosincové noci daly vzniknout mnoha lidovým tradicím v období adventu a někdy se jednalo až o hororové výstupy s tajemnými postavami, které jsou dnes již minulostí. Čas obchůzek Barborek, Mikulášů a Lucek byl pevně zakotven v kalendáři, ale po Lucii až do Štědrého dne se kdykoliv mohla objevit ve stavení Perchta či Žber, ze kterých děti mívaly veliký strach. Věřilo se totiž, že nehodným a zpupným dětem tito démoni rozpářou břicho.
zima zimní slunovratDlouhé noci a do Štědrého dne daleko…  Snad z těchto temných časů, kdy se věřilo, že zlo má velkou moc, než se světlo (Slunce) opět navrátí, pochází celkem hororový zvyk „aplikovaný“ Perchtami či v jiných krajích Žberem vůči dětem. Tentokrát nepřicházeli do stavení, aby zkontrolovali, jak mají hospodyňky uklizeno nebo zda se děti umí modlit. Ve dnech po svaté Lucii se postava zvaná Perchta (někde Žber) zajímala hlavně o to, jestlipak se robátka správně postí. Pokud by se přišlo na to, že ne, hrozilo dítěti, že postava použije velký zakrvácený nůž, který nosila u pasu, rozpáře jim bříško a naplní ho kroupami (případně i senem). K tomuto účelu si Perchty do domácností někdy nosily i krvavý džber „na vnitřnosti“ a na sobě mohly mít zakrvácenou zástěru. V lidové tradici vstupovaly do stavení tiše, nemluvily, jen tiše mumlaly nebo syčely.

Perchta z KouřimiPůvod této postavy je třeba hledat hluboko v minulosti, ještě v dobách před příchodem křesťanství. Perchty (Peruchty, Perechty, Šperchty či Parychty) zpodobňovaly démony a duše zemřelých předků zjevující se v období před příchodem slunovratu. Byly to bíle zahalené shrbené, kulhající a němé postavy s hrozivou maskou připomínající psí nebo dračí hlavu s velkými zuby a vyplazeným jazykem. V různých adventních dnech po sv. Lucii obcházely ves vybavené náčiním na zlobivé děti – škopíkem na krev a vnitřnosti, nožem na párání břicha a koudelí či kroupami na jeho vycpání. Spadeny měly na toho, kdo porušoval půst či předem jedl pečivo určené pro vánoční svátky.
 

Žber se vracel pro mrtvolky...

ŽberKromě Perchty chodil v některých, převážně moravských, krajích Žber. Postava celá pokrytá koudelí a s dřevěným kyblíkem (džberem) na hlavě. Žber neomylně navštěvoval stavení a dvorce, kde měli špatné a zlobivé děti. Nožem od krve předchozí oběti rozřízl prý spratkovi břicho a vložil do něj koudel. Břicho mu pak zašil a za týden se měl opět zastavit – to aby si vyzvedl mrtvolku a odvezl si jí domů. K tomuto účelu s sebou vozil v pytli na vozíku taženém dvěma koňmi nebo osly pytel s koudelí a druhý vak na již zemřelé děti od jinud. Tyto, dnes již zaniklé, adventní postavy připomínají alespoň adventní expozice některých skanzenů, například na Veselém kopci, Přerově nad Labem anebo skanzenu v Kouřimi, kde dokonce v minulých letech Perchty a Žber znovu ožívali.
Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

První adventní neděle je letos už v listopadu! Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 27. listopadu do 24. prosince 2022.

Muzeum lidových staveb Kouřim

Muzeum lidových staveb Kouřim

Muzeum lidových staveb shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech. Nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

Blíží se svátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy

Blíží se svátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy

V úterý 13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Další aktuality

Santini Immortalis – objevte známá i neznámá díla Jana Blažeje Santini-Aichela

3. února, symbolicky v den narození geniálního Jana Blažeje Santiniho-Aichla, začíná celoroční projekt Santini Immortalis, který připomíná osobnost a dílo výjimečného architekta. Rok 2023 přinese řadu zajímavých akcí, výstav, přednášek, prohlídek a workshopů. Jan Blažej Santini-Aichel (3. února 1677, Praha – 7. prosince 1723, Praha) byl významný český architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. Pracoval zejména pro církevní řády, ale nevyhýbal se ani zakázkám pro šlechtu. Stavby barokního architekta Santiniho-Aichela dodnes obdivují nejen laici, ale i současní architekti. Vtiskl neopakovatelný ráz nejen mnoha velkým a významným stavbám, ale i drobný kaplím a kostelíkům. Letos uplyne přesně 300 let od úmrtí slavného českého architekta italského původu. Objevte svět linií, kterými proniká světlo a Santiniho významné realizace na území Čech a Moravy. Kudy z nudy přináší tipy na návštěvu staveb postavených podle jeho návrhů.
Památky

Seznamte se: legendy v našich dějinách aneb od praotce Čecha až k výletům na Říp

Kolik dětí měl Krok? Jak se jmenoval bratr Praotce Čecha? Jaké zvíře ulovil legendární silák Bivoj a kde najdete hrob statečného koně Šemíka? Uznejte sami, bez starých národních pověstí a legend by náš život byl pořádná nuda. K bájným dějinám naší vlasti se vrací otázky v televizních soutěžích, učíme se o nich v dějepise a kdekoho zajímá, jak to tenkrát vlastně bylo. Tak jak to tedy bylo…?
Památky

10 staveb architekta Josefa Pleskota

Architekt Josef Pleskot patří ve svém oboru k současné české špičce. K nejznámějším Pleskotovým realizacím patří ústředí ČSOB v pražských Radlicích, revitalizace staveb v komplexu bývalých železáren v Dolní oblasti Vítkovic či průchod valem Prašného mostu. Jestli se připojí k týmu prezidenta Petra Pavla jako architekt Pražského hradu zatím nevíme, jisté ale je, že jako architekt už Hrad velmi dobře zná. Je autorem rekonstrukce Jeleního příkopu, kdy se už za Václava Havla pro veřejnost otevřela jeho dolní část, a také propojení s horní částí tunelem pod Prašným mostem. Za tuto stavbu Pleskot získal několik mezinárodních architektonických cen. Zajděte se tam podívat, tunel je zevnitř efektně nasvícený a má také skvělou akustiku!
Památky

15 tipů na procházky k lesním kapličkám

Potřebujete si během dlouhé zimy „dobít baterky“? Určitě vám udělá dobře výlet do světa lesního ticha, kde objevíte malebné kapličky a poutní místa, která naši předkové stavěli na romantických místech uprostřed skal či lesů. Objevte pozapomenutá místa a užijte si duchovní relaxaci.
Památky