Úvod > Aktuality > Jeleni v Krkonoších potřebují v zimě trochu klidu

Jeleni v Krkonoších potřebují v zimě trochu klidu

Vydáno 6. prosince 2019 Příroda
Jelen lesní je největší savec žijící na území Krkonoš. V zimě ve volné přírodě může v důsledku nedostatku dostupné potravy působit škody na lese. Aby k nim nedocházelo, provozuje Správa Krkonošského národního parku již řadu let v Krkonoších síť 16 přezimovacích obůrek.
JelenPočátkem zimy do nich přicházejí jeleni za potravou a zůstávají v nich až do jara. Přezimovací obůrky jsou převážně v odlehlých částech hor, i přesto je ale nezbytné pro zachování pohody zvěře zachovávat v jejich okolí klid. Z tohoto důvodu vydává pravidelně Správy KRNAP zákaz vstupu do jejich bezprostřední blízkosti. Zákaz vstupu začal platit 1. prosince

Když napadne sníh, zvěř nemá co jíst a může působit škody v lese. Dostatek potravy a zajištění nerušeného pobytu lesní zvěře v krajině obstarávají právě krkonošské obůrky. Ty začaly na různých místech hor vznikat také z toho důvodu, že jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy, v létě do hor a v zimě do podhůří. Bohužel pro jeleny, většina míst v těchto nižších polohách je však právě v zimním období hojně využívána lyžaři a ostatními zimními návštěvníky hor. V obůrkách, ve kterých mají klid a pravidelný přísun potravy, zase žijí zvířata na relativně malém prostoru, a je proto potřeba předcházet jejich rušení a plašení, které by mohlo vést ke zranění nebo dokonce smrti zvířat. Prosíme tedy lyžaře, turisty a další návštěvníky našich hor, aby byli k jelenům a ostatní divoké zvěři v tomto čase ohleduplní.


Kam platí zákaz vstupu?

jelenV okolí Harrachova je to Spodní Janova cesta (výjezd ze silnice I. tř. č. 14 v lokalitě Dlouhý potok ve směru z Mýta na Vilémov) a Fišerova rokle (na odbočce cesty z Dolní Rokytnice na Studenov v místě protnutém hranicí NP s místním označením „Hranice“).

U Špindlerova Mlýna se zákaz týká Judeichovy cesty (žlutě značená cesta od rozcestí Svatý Petr - hotel Horal k úbočí Kozích hřbetů), Ke Krakonošově strouze (křižovatka s cestou k Assmannově studánce při cestě po modré z Labské na Horní Mísečky), Zvonička – Klauslův potok (Klauslovy Boudy, okraj lesa), Povalková cesta (křižovatka s cestou Struhadla) a zákaz vstupu se týká také zeleně značené turistické trasy nad Michlovým Mlýnem podél Dřevařského potoka. Dále se nesmí na okraj lesa v jižním rohu pastviny nad vrchem Pevnost. Uzavřena je také cesta zvaná Horní Velbloudka z Rovinky do Herlíkovic.

jeleni laněPece pod Sněžkou se týká omezení v okolí Janovy Boudy, a to neznačené lesní cesty přibližně 450 m nad křižovatkou s cestou do Dolní Malé Úpy. Pozor si dejte také v okolí Černého dolu, kde je uzavřena cesta na Bönischovy Boudy. Jedná se o cestu, která odbočuje z modré turistické trasy, tzv. Idiny cesty (Horní Lánov - Hrnčířské Boudy) směrem na Černý důl. Uzavřena je také cesta z Dolního Dvora - Hádek okolo Zlatého potoka ústící na Horskou silnici pod Tetřevím vrchem. U Vítkovic je uzavřena lesní cesta z autobusové zastávky Vítkovice, hotel Skála (okolo potoka Koželský ručej).

Zákaz vstupu je platný v období od 1. prosince 2019 do 30. dubna 2020.
Böhnischovy boudy v Krkonoších

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Nejrozsáhlejší, k jihu vystavené luční enklávy jsou vysunuty na svazích krkonošských rozsoch, spadajících příkře do podhůří. Ve středních Krkonoších mezi ně patří především louky a pastviny Bönischových Bud na svahu Jeleního vrchu nad Černým Dolem.

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Vyhlídka Krakonoš - nejvyšší bod Kozích hřbetů

Vyhlídka Krakonoš - nejvyšší bod Kozích hřbetů

Vyhlídka na východním okraji Kozích hřbetů v Krkonoších se nachází v nadmořské výšce 1421 metrů.