Úvod > Aktuality > Po stopách zednářů v Česku: lóže na Zbirohu, rituální potřeby na Kynžvartu či tajná zahrada v Lednici

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost? Povolit

Památky

Po stopách zednářů v Česku: lóže na Zbirohu, rituální potřeby na Kynžvartu či tajná zahrada v Lednici

Vydáno5. června 2021

zámek zahrada Lednice kostel Kynžvart Zbiroh chrám Brno muzeum baroko anglický park obrazová kompozice kníže letohrádek zámecký park

Zednáři. Jediné slovo a kolik vyvolává emocí. I ti, kteří o nich vědí pramálo, cítí tajemství, které celou lóži opřádá. Kudy z nudy se rozhodlo, že vám pomůže trošku poodhalit zednářské aktivity na našem území – tedy alespoň provést vás po místech, která jsou se zednáři úzce spjata…

4,5 z 5 (8x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Přidat do oblíbených

Nejvzácnější památky dávných stavitelů v Praze

Roku 1312 byl na papežův příkaz zrušen řád templářů. Ti začali zakládat stavitelské cechy zedníků a kameníků, zachovali si své okultní znalosti i tajemství a stali se spojnicí mezi starými a soudobými zednáři. Za krále Václava I. se usadili v Praze a na Moravě.

Poznávali se podle zvláštního pozdravu a rozlišovali se podle stupňů vědomostí na učně, tovaryše, mistry a velmistry. Mezi nejvzácnější památky těchto stavitelů patří Týnský chrám, Prašná brána nebo letohrádek královny Anny.

Tajemná lóže na zámku Zbiroh

Při prohlídce zámku Zbiroh také narazíte na zednářský salonek. Nejvíce se toho zde kolem jejich lóže odehrávalo v období, kdy na zámku Alfons Mucha maloval svou jedinečnou a nezapomenutelnou Slovanskou epopej.

V té době se za ním na zámek sjížděli zednáři z celé Evropy, neboť slavný malíř, který zde tvořil 18 let, byl jedním z členů tajného uskupení. Za druhé světové války místo znesvětili svými rituály nacisté, kteří se zde usídlili…

Rituální zednářské zástěry na Kynžvartě

Na zámku Kynžvart naleznete kabinet kuriozit knížete Metternicha, který byl známý tím, že zednáře přímo nesnášel. Jejich pokrokové myšlenky považoval za mimořádně podezřelé, a tak se není čemu divit, že mu nesměli na oči. O to pikantnější je, že jak jeho otec, tak jeho syn k zednářům patřili.

V kabinetu tak naleznete i obřadní zednářské zástěry a další předměty, které zednáři při svých rituálech používali. Podotkněme, že v roce 2002, se zde zednáři sešli na zasedání lóže.

Znovuobjevená zednářská zahrada v Lednici

V zámeckém parku v Lednici je vedle běžně známého procházkového okruhu vedoucího k minaretu i další, dnes zapomenutá zahrada, ze které se zachovalo pouhé torzo.

Zahrada vznikla na základě barokní kompozice. Stromy a květiny zde vysázené tvořily geometrické obrazce, uprostřed pak stával sluneční chrám. Z dalších zednářských symbolů jsou zde do kruhů vysázené stromy nebo klikaté cestičky s palouky.

Na významných bodech někdejší Zednářské zahrady z 18. století ještě dnes stojí prastaré kaštany. Zahrada, dnes zakletá v porostu stromů, se probouzí jen jednou za rok, když v parku rozkvetou právě tyto staré kaštany, které jsou záměrně vysazené na klíčových místech.

Mystický salonek ve Vranově nad Dyjí

Také zámek Vranov se může chlubit upomínkou na zednáře. Zednářský salon si nechal na počátku 19. století zřídit hrabě Stanislav Mniszek a zřejmě se jednalo o osobní komnatu zámeckého pána, který byl aktivním členem lóže v Polsku.

Výzdoba, která nemá na žádném moravském zámku obdoby, souvisí se spirituální alchymií, esoterismem i rituály v zednářských lóžích. Salon tak představuje zasvěcovací místnost, ve které je zobrazena prostřednictvím emblémů a zednářských symbolů „cesta zasvěcence za poznáním“.

Vzdělávací ústav hraběnky z Waldburg-Zeilu na zámku Kunín

Zámek v Kuníně náleží k nejcennějším barokním zámeckým stavbám na Moravě. Na přelomu 18. a 19. století zde žila hraběnka Marie Walburga, kterou mezi sebe získali brněnští zednáři.

Právě díky nim v Kuníně zakládá hraběnka vzdělávací a výchovný ústav filantropinum, který se stal střediskem vzdělanosti, a kde nezáleželo na náboženském vyznání. Duch tolerance na Kuníně přetrvává dodnes.

Náhrobní kámen mista zednářského cechu

Obejdete-li známou katedrálu sv. Petra a Pavla v Brně až k její zadní části, můžete mezi jinými kameny na venkovní stěně presbytáře vidět krásně zachovaný náhrobní kámen mistra zednického cechu, datovaný do roku 1579. Jedná se o náhrobek mistra Beníčka, který v Brně žil asi dvě stě let před zdejším rozvojem zednářství, ale právě on značí prvopočátky stop i symboliky zednářství u nás.

To by pro dnešek stačilo, odkrývat tajemství zednářů se nevyplácí ani staletí po jejich největší slávě. Ale pokud máte sami tip na místo spojené s jejich lóží, určitě se s námi o něj podělte.

Prašná brána v Praze

Prašná brána je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě zde začínala pražská královská cesta a sem vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny.

Zámek Lednice – zámek s nádherným krajinářským parkem

Vydejte se za krásami zámku Lednice, který je součástí Lednicko-valtického areálu. Kníže Alois II. z Lichteinsteina nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Dnes je celý Lednicko-valtický areál součástí UNESCO.

Zámek Vranov nad Dyjí – klenot evropského baroka

K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek Vranov nad Dyjí. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Dnes je zámek národní kulturní památkou situovanou v západní části Národního parku Podyjí.

Zámek Kynžvart – sídlo Metternichů s anglickým parkem

Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, se nachází v Karlovarském kraji v lázeňském trojúhelníku. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park s drobnými stavbami. Uvnitř pak zaujme kabinet kuriozit s několika egyptskými mumiemi.

Zednářská zahrada v Lednici – vzkaz předků napsaný stromy

V zámeckém parku v Lednici je vedle běžně známého procházkového okruhu vedoucího kolem zámeckého rybníku k minaretu i další, dnes zapomenutá zahrada, ze které se zachovalo pouhé torzo. Zahrada vznikla na základě barokní kompozice, kdy stromy a květiny zde vysázené tvořily geometrické obrazce.

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Petrov Brno – Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně

Nahlédnout do románsko-gotické krypty či se rozhlédnout na město Brno můžete na Petrově v chrámu sv. Petra a Pavla v Brně. V chrámu je také otevřena trvalá expozice s názvem Klenotnice katedrály, kde se nacházejí bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další církevní předměty.

Zámek Zbiroh – vychutnejte si zámecké prostředí pro nejnáročnější zákazníky

Provedeme vás historií zbirožského zámku od dob jeho vzniku ve 13. století až do jeho novodobých dějin, pochutnáte si ve středověké krčmě u Rudolfovy kratochvíle a přespat můžete v Chateau hotelu, kde pobývala například Božena Němcová nebo Alfons Mucha.