Šlechta na cestách aneb hlavní téma šestnáctého ročníku cyklu
Národního památkového ústavu přenese milovníky
památek a
starých časů do
„dlouhého 19. století“. Cestování se v té době zásadně proměnilo.
Rozvoj železnice, paroplavby a později automobilové i letecké dopravy umožnil
rychlejší pohyb po Evropě a otevřel
cestu k poznávání vzdálených zemí v Asii, Africe i Americe. Z aristokratů na
kavalírských cestách se postupně stávali
moderní turisté. Cesty už nebyly jen otázkou reprezentace, ale také
poznání, dobrodružství a osobních zájmů.
Téma
Šlechta na cestách ožije na více než
čtyřiceti památkách po celém Česku prostřednictvím
nových i upravených prohlídkových tras, výstav a tematických akcí. Těšit se můžete na
příběhy o dalekých expedicích, botanických objevech, loveckých výpravách i sběratelské vášni.
Když se z cest vozily poklady i živé suvenýry
Cestování neznamenalo jen poznávání, ale i
přivážení suvenýrů – a někdy opravdu neobvyklých. Velkou roli hrály například
exotické rostliny. Dopravit je do Evropy nebylo snadné: musely přežít dlouhé měsíce na lodích, chráněné ve speciálních schránkách a pod stálým dohledem. Šlechtici proto často najímali takzvané lovce rostlin, kteří
botanické rarity vyhledávali a dopravovali.
Právě tomuto tématu se věnuje
výstava Kamélie & křehká krása na cestách v
Květné zahradě v
Kroměříži (14. 2. – 8. 3.). Studený a teplý skleník se promění v
prostor vyprávějící příběhy rostlin, které urazily tisíce kilometrů, aby se staly ozdobou evropských oranžerií.
Kamélie, orchideje či rostliny z Dálného východu byly v 19. století
symbolem elegance a luxusu, a dodnes patří k
ozdobám historických skleníků.
Na tradici pěstování kamélií naváže také
výstava Kamélie v časech průmyslníků na
zámku v Rájci nad Svitavou (6.–15. 3.), která propojuje květiny s příběhem průmyslové revoluce a osobností
Huga Františka ze Salm-Reifferscheidtu. Jeho poznatky z evropských cest významně ovlivnily
rozvoj Moravy i
Brněnska.
Šlechtici jako cestovatelé a dobrodruzi
Cesty šlechty často vedly i
mimo Evropu. Od začátku sezóny připomene
hrad Grabštejn výpravy Karla Podstatského z Lichtenštejna z let 1904–1914 do
Súdánu a Keni. Panelová výstava představí
dobové mapy, fotografie i autentické cestovatelské předměty.
Motiv cestování se promítne i do dalších památek. Na
zámku Telč přiblíží
upravená prohlídková trasa život posledních majitelů,
rodiny Podstatských-Lichtenstein, včetně jejich
motorizovaných cest po Evropě. Na
zámku Červené Poříčí se chystá
nová expozice Cestovní horečka aneb Když se šlechta vydala do světa. Na
hradě a zámku Horšovský Týn se pak můžete těšit na
znovuotevření trasy, věnované
hraběnce Mitsuko Coudenhove-Kalergi, první
Japonky žijící v Evropě.
Na
zámku Konopiště je cestování rovněž velmi oblíbené téma, spojené samozřejmě se jménem
následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Jeho
cestu kolem světa připomíná rozsáhlý
soubor fotografií a diplomatické kontakty symbolizují
dary z různých koutů světa, například vybavení maurského salonku.
Na
zámku Lysice zase uvidíte památky na
fregatního kapitána Erwina Dubského, který navštívil
Dálný východ i
Severní Ameriku. Z cest si přivezl nejen předměty z
Japonska a
Číny, ale také deníky a fotografie.
Prohlídkové okruhy na
zámku Opočno představí sbírky dovezené
hrabětem Josefem II. Colloredo-Mansfeldem ze
Severní Ameriky i z
Afriky. Na
zámku Libochovice si připomenete
lovecké výpravy Herbersteinů do
Afriky a na
zámku Březnice přiblíží
Africký salon vášeň
Johanna Pálffyho pro cestování a lov.
Kabinety kuriozit: svět v zámeckých vitrínách
Cestovatelské nadšení se často promítalo do
zámeckých kabinetů kuriozit. Zřejmě nejznámější sbírky nabízí
zámek Kynžvart, kde
kancléř Metternich shromáždil kolem
osmnácti set předmětů z celého světa. K nejvzácnějším patří
egyptské mumie staré více než tři tisíce let či
soubory samurajské zbroje.
Cestování a sběratelství se věnovali i
Rohanové: jejich sbírky můžete obdivovat na zámku Sychrov. Z
Afriky,
Ameriky i Evropy si přivezli spousty kuriozit, od
olejových lampiček z Pompejí a
Jeruzaléma přes
egyptské skaraby až po
předměty z antických památek. Nechybí ani
orientální salonek se samurajskou katanou ze slonoviny.
Cestování jako inspirace i životní styl
Šlechtické cesty nebyly jen dobrodružstvím – formovaly vkus, sběratelské zájmy i podobu sídel. Do interiérů se dostávaly
orientální salony, exotické dekorace, suvenýry i celé sbírky. Cestování se stalo součástí životního stylu a známkou společenského rozhledu.
Na vlastní oči to poznáte třeba na
zámku Hrádek u Nechanic, kde se
od 1. do 10. května chystá výstava
Rozkvetlý Hrádek – Květiny s vůní dálek. Květinová výstava vás vezme na pomyslnou cestu do zemí, které v minulosti navštívili členové
hraběcího rodu Harrachů, tedy například do
Anglie,
Nizozemska,
Itálie či
Francie a dalších evropských zemí, jež ovlivnily jejich vkus i životní styl.
Rok 2026 ukáže, že
touha poznávat svět není jen výdobytkem dnešní doby. Stačí se vydat na některou z památek zapojených do projektu a nechat se vtáhnout do
příběhů, kdy byla cesta sama cílem i dobrodružstvím.
Další tipy pro milovníky cestování a nečekaných objevů