Čeští malíři a téměř současníci, ovlivnění sladkou
Francií. Tři podobné osudy, tři různé umělecké styly a v současnosti vysoce ceněná díla, při prodejích lámající rekordy aukčních síní. Kdo jsou ti tři,
Alfons Mucha, František Kupka a
Josef Šíma? Ač rodáci z malých měst českého a moravského venkova, dokázali svým uměním oslnit celý svět.
Dnes se po jejich stopách můžete vydat nejen do
velkých galerií v Praze, ale i do rodných měst, kde začaly jejich umělecké kariéry – do
Ivančic,
Opočna a
Dobrušky, nebo do
Jaroměře. Každé z těchto míst nese stopy výjimečných talentů, kteří českému umění otevřeli dveře do světa. Ať už vás láká
secesní elegance Alfonse Muchy, abstraktní síla Františka Kupky nebo
poetická hloubka Josefa Šímy, všude na vás čekají
fascinující příběhy i
nezapomenutelná díla.
Alfons Mucha – český génius secese
K
nejvýraznějším osobnostem českého i světového umění přelomu 19. a 20. století patřil
Alfons Mucha (1860–1939). Byl
malířem, grafikem, designérem i vizionářem, který spoluutvářel
styl art nouveau – secesi, jež dodnes uchvacuje svými ladnými liniemi a ženskou krásou. Celý svět ho zná jako
autora ikonických plakátů pro Sarah Bernhardt, legendární pařížskou herečku konce 19. století, ale Mucha byl mnohem víc než jen mistr plakátu.
Přestože dlouhá léta žil v
Paříži a
USA, zůstal pevně spjat se svými rodnými
Ivančicemi. Vytvořil plakát ke zdejší
krajinské výstavě, ilustroval
titulní list městské kroniky a Ivančice s typickou siluetou kostelní věže jsou zobrazeny i na jednom z pláten
Slovanské epopeje. Město mu věnovalo
stálou expozici v budově bývalé radnice, kde návštěvníci objevují jeho životní cestu, osobní předměty i méně známá díla.
Jeho nejslavnější projekt –
Slovanská epopej – vznikal osmnáct let. Mucha jej zahájil roku 1910 na
zámku Zbiroh a dokončil v roce 1928 jako
monumentální poctu slovanským národům. Dnes můžete
cyklus dvaceti monumentálních obrazů obdivovat na
zámku v
Moravském Krumlově, městě ležícím jen kousek od
Ivančic.
Kromě toho byl Mucha rovněž
autorem první československé známky, podílel se na výzdobě
katedrály sv. Víta na
Pražském hradě,
Primátorského sálu a dalších interiérů v
Obecním domě v
Praze nebo
pařížského metra.
Dílo slavného malíře přehledně dokumentuje
Muzeum Alfonse Muchy v barokním
Kaunickém paláci na
Novém Městě v
Praze. Vedle stovky
olejomaleb, kreseb, pastelů, soch, fotografií a osobních předmětů z rodinné sbírky jsou vystaveny i
slavné plakáty, které Mucha vytvořil pro
Sarah Bernhard. Zajímavá je také autentická rekonstrukce
Muchova ateliéru s originálním nábytkem.
František Kupka – průkopník abstrakce
Mezi zakladatele abstraktního umění patří
František Kupka (1871–1957), rodák z východočeského
Opočna. Zpočátku se věnoval symbolistní malbě a karikatuře, ale ve
Francii, kde prožil většinu života, objevil sílu barvy a tvaru jako samostatného výrazu. Kupka se tak stal jedním z prvních malířů, kteří se zcela oprostili od zobrazení reality.
Jeho obrazy dnes patří k
nejžádanějším na světových aukcích a najdete je
v nejprestižnějších institucích –
v Guggenheimově muzeu v New Yorku, v pařížském Musée d’Orsay nebo v
Národní galerii v
Praze.
V Česku najdete nejrozsáhlejší kolekci jeho děl v
Museu Kampa, kde tvoří středobod expozice moderního evropského umění. A pokud chcete nahlédnout do
Kupkových uměleckých začátků, navštivte
Vlastivědné muzeum v
Dobrušce, které připomíná jeho mládí i první pokusy s barvou a formou.
Josef Šíma – básník mezi malíři
Také
Josef Šíma (1891–1971), rodák z východočeské
Jaroměře, prožil velkou část života ve
Francii a leckdo jej dokonce považoval za francouzského malíře. Patřil k těm, kteří českému umění dodali jemnost, snovost a duchovní rozměr. Po studiích u
Jana Preislera na
pražské Uměleckoprůmyslové škole odjel do
Francie, kde se stal respektovanou
osobností pařížské avantgardy. Udržoval také kontakty s českými umělci, kteří přijížděli do Paříže, například s
Janem Zrzavým,
Jiřím Voskovcem,
Jaroslavem Seifertem a
Adolfem Hoffmeistrem.
Šímova tvorba se pohybuje mezi symbolismem, poetismem a surrealismem, přičemž jeho obrazy prozrazují hluboký zájem o mytologii a vnitřní svět člověka. Patřil k okruhu surrealistů kolem
Toyen a
Jindřicha Štyrského, ale vždy si zachoval svůj lyrický rukopis.
Jeho slavný
obraz Návrat Theseův (1933) je součástí sbírek
Galerie hlavního města Prahy a objevuje se na řadě mezinárodních výstav. Ani v rodné
Jaroměři na jeho odkaz nezapomínají – každoročně zde probíhají
akce připomínající Šímův vztah k rodnému kraji i
francouzské inspiraci.
Kteří malíři podlehli kouzlu Francie?
Francouzské světlo a umělecká svoboda okouzlily i další české malíře. Ve
Francii tvořil například
Othon Coubine alias Otakar Kubín, rodák z
Boskovic, jehož jemně melancholické obrazy zachycují
krajinu Provence. Svou poetickou duší byl Francií inspirován i
Jan Zrzavý. Měl malý domek v
Paříži a miloval
Bretaň, kam se opakovaně vracel a našel zde klid pro svou snovou symboliku.
K
Paříži měla blízko i
Zdenka Braunerová –
malířka, grafička a osobnost, která pomohla propojit
české a francouzské umělecké prostředí přelomu 19. a 20. století.
Antonín Chittussi, jeden z největších krajinářů 19. století, vytvořil ve
Francii svá nejsilnější díla plná jemného světla a atmosféry. Francii si zamiloval i
Luděk Marold, který tu čerpal inspiraci pro své ilustrace a plakáty a stal se jedním z průkopníků moderního grafického umění.
A nesmíme zapomenout na
generaci avantgardních umělců – především
Toyen a
Jindřicha Štyrského, kteří právě v Paříži rozvinuli svůj osobitý
surrealistický jazyk a zapsali se mezi světové umělecké osobnosti. Společně s
Bohumilem Kubištou, jehož fauvistické a expresivní experimenty nesly výrazný francouzský vliv, dokládají, že francouzská inspirace byla pro české výtvarné umění zdrojem svobody, odvahy i nekonečné tvořivosti.
Umění, které překročilo hranice
Ačkoli
Mucha, Kupka a Šíma patřili k odlišným generacím i uměleckým směrům, spojuje je
odvaha překročit hranice – nejen geografické, ale především ty v myšlení o umění. Každý z nich zanechal
výraznou stopu nejen ve světových galeriích, ale i v
české krajině.
Vydejte se po jejich stopách – od secesních křivek
Alfonse Muchy přes abstraktní víry
Františka Kupky až po snové krajiny
Josefa Šímy. Francouzská stopa v českém umění začíná právě v jejich obrazech.
Prozkoumejte, jak Francie ovlivnila umělecké cesty Alfonsa Muchy, Františka Kupky a Josefa Šímy a jak francouzské prostředí formovalo české umění.
Alfons Mucha byl český malíř, grafik a designér, známý svým přínosem k secesnímu umění a významnými plakáty pro Sarah Bernhardt.
Ve Francii objevil František Kupka sílu barvy a tvaru jako samostatného výrazu, což ho přivedlo k abstraktnímu umění.
Slovanská epopej je cyklus dvaceti obrazů, které Alfons Mucha vytvořil jako poctu slovanským národům. Cyklus je vystaven na zámku v Moravském Krumlově.
Josef Šíma se pohyboval mezi symbolismem, poetismem a surrealismem a ve své tvorbě zkoumal hluboké tematiky jako mytologie a vnitřní svět člověka.
Nejrozsáhlejší kolekce děl Františka Kupky je vystavena v Museu Kampa v Praze.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.