Po stopách barev – Alfons Mucha, František Kupka, Josef Šíma

Alfons Mucha (1860–1939) byl jednou z nejpozoruhodnějších postav českého a světového umění konce 19. a první poloviny 20. století. Svým všestranným nadáním zasáhl do celé řady uměleckých oborů, ovšem celý svět jej zná především jako spolutvůrce secese neboli umění „art nouveau“, autora slavných grafických listů, plakátů. 24. července 2003, v den 143. výročí umělcova narození, byla v budově bývalé radnice v jihomoravských Ivančicích otevřena stálá expozice, připomínající jeho život a dílo.



Přestože Mucha dlouhá léta žil v Paříži a USA, k rodným Ivančicím si zachoval vřelý vztah. Vytvořil plakát ke zdejší krajinské výstavě, ilustroval titulní list městské kroniky a Ivančice s typickou siluetou kostelní věže jsou zobrazeny i na jednom z pláten Slovanské epopeje. Část obrazů je vystavena v Národní galerii v Praze, část na zámku v Moravském Krumlově, jen kousek od Ivančic. Monumentální dílo Mucha započal roku 1910 na zámku Zbiroh a dokončil jej o 18 let později – roku 1928.

Umělec byl rovněž autorem první československé známky, podílel se na výzdobě katedrály sv. Víta na Pražském hradě, Primátorského sálu v Obecním domě v Praze nebo pařížského metra.

Dílo slavného malíře přehledně dokumentuje Muzeum Alfonse Muchy v barokním Kaunickém paláci na Novém Městě v Praze. Vedle stovky olejomaleb, kreseb, pastelů, soch, fotografií a osobních předmětů z rodinné sbírky jsou vystaveny i slavné plakáty, které Mucha vytvořil pro Sarah Bernhard – legendární pařížskou herečku konce 19. století. Zajímavá je také náznaková instalace Muchova ateliéru s originálním nábytkem.
 

František Kupka (1871–1957), český malíř a grafik světového významu se stal jedním ze zakladatelů moderního abstraktního malířství – tzv. čisté abstrakce. Narodil ve východočeském Opočně a mládí strávil v nedaleké Dobrušce. Po studiích na Akademii výtvarných umění v Praze žil krátce ve Vídni a posléze odcestoval do Paříže. Ve Francii, kde strávil převážnou část života, se uplatnil jako kreslíř, karikaturista a ilustrátor.



Jeho obrazy patří k nejžádanějším v tuzemských i světových aukčních galeriích. Dražby jeho děl v poslední době lámou aukční rekordy. Dílo Františka Kupky je zastoupeno v předních světových galeriích jako např. v Guggenheim Museum v New Yorku, Musée d´Orsay v Paříži nebo v Národní galerii v Praze. Nejrozsáhlejší kolekce jeho děl je klenotem stálé expozice moderního evropského umění, vystavené v Museu Kampa v Sovových mlýnech na pražské Kampě. Umělcovy prvotiny si můžete prohlédnout ve Vlastivědném muzeu v Dobrušce.
 

Také Josef Šíma (1891–1971), rodák z východočeské Jaroměře, prožil velkou část života ve Francii a někdy proto bývá dokonce považován za francouzského malíře. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze ve třídě Jana Preislera; svými obrazy, plnými antické mytologie, tajemství a symboliky, navázal právě na dílo svého učitele.



Šíma patřil společně s Toyen a Jindřichem Štyrským k předním českým surrealistům. V jeho díle se projevil mimo jiné poetismus, symbolismus a další soudobé umělecké směry. Četnými záhadami obestřený obraz Návrat Theseův, který umělec vytvořil roku 1933, je součástí sbírek Galerie hlavního města Prahy a na přelomu let 2006/2007 byl součástí expozice v Domě U Zlatého prstenu.