Úvod > Aktuality > Petřínská rozhledna slaví narozeniny

Petřínská rozhledna slaví narozeniny

Vydáno 19. srpna 2019 Památky
Petřínská rozhledna, věž nápadně připomínající pařížskou Eiffelovku, nad Prahou vyrostla během několika měsíců v roce 1891. Poprvé se otevřela zvědavým návštěvníkům 20. srpna. Letos si 128. výročí otevření této pražské dominanty můžete připomenout pochodem KČT, který se koná tuto sobotu. Ve svůj slavnostní den bude Petřínská rozhledna také speciálně nasvícena.
Vrch PetřínV sobotu 24. srpna se koná již 29. pochod k výročí otevření rozhledny na Petříně. Pochodníci mají na výběr ze dvou tras (13 a 30 km), jezdci na kole se mohou k akci připojit na speciální cyklotrase (25 km). Start je hromadný od dětskho hřiště u spodního vchodu do zahrad Kinských.

Start je mezi 8. a 11. hodinou na Smíchově u dětského hřiště, u spodního vchodu do zahrad Kinských (bus, tram: Švandovo divadlo). Společným cílem všech tras je Pivovar Pražan na Výstavišti v Holešovicích. Akci pořádá pražský odbor KČT.
 

Barevné nasvícení Petřínské rozhledny ke 30 letům od pádu komunismu

Petřín věžJestli bude Petřínská rozhledna speciálně nasvícena v den svých "narozenin", nevíme. Jisté však je, že se do konce letošního roku devětkrát rozzáří barvami vlajek států střední a východní Evropy na připomínku výročí roku 1989.

Vše začne 23. až 25. srpna, kdy Petřín rozzáří barvy Litvy, Lotyšska a Estonska. Připomene tak poklidnou demonstraci tří pobaltských zemí v srpnu 1989, přezdívanou Baltský řetěz. Na dva miliony lidí totiž tehdy vytvořily lidský řetěz dlouhý přibližně 600 kilometrů. Chtěli tak ukázat soudržnost těchto tří národů a podtrhnout jejich snahu o obnovení suverenity. O měsíc později se Petřín zbarví do trikolory Maďarska a připomene násilně potlačené povstání, ke kterému došlo 23. října 1989. Pád Berlínské zdi 9. listopadu a konec komunistického režimu v Bulharsku 10. listopadu uctí barvy Německa a Bulharska

Česká a slovenská trikolora zazáří z Petřína symbolicky 17. listopadu na výročí sametové revoluce. Jako poslední přijdou 16. prosince na řadu národní barvy Rumunska, které připomenou krvavé povstání, při němž byl popraven diktátor Ceaușescu.
 

Jak vrch Petřín k rozhledně přišel

petřínská věžKdyž se v roce 1889 členové Klubu českých turistů vypravili na Světovou výstavu do Paříže, podobně jako na jiné návštěvníky v nich zanechala nesmazatelný dojem Eiffelova věž. Domů se už vraceli s neurčitým plánem vybudovat v Praze něco podobného, co by lákalo návštěvníky a nabídlo jim nový zážitek.

Peníze, které klubu zbyly po výletu do Francie, se staly prvním vkladem do kasičky pro výstavbu nové rozhledny. Pražský magistrát poskytl pozemek na nejvyšším vrchu Prahy, na Petříně a začaly se shánět další finance. Bylo třeba postupovat rychle, protože v roce 1891 se v Praze měla konat Zemská jubilejní výstava, ale vize moderního města s rozhlednou, k níž se dokonce bude jezdit lanovkou, dokázala zázraky a oslovila kdekoho.

Jisté podezření mezi všetečnými Čechy sice kvůli podobnosti s pohádkovou postavou barona Prášila vyvolávalo jméno hlavního návrháře konstrukce, inženýra Františka Prášila, ale záhy se podařilo sehnat potřebných 32 000 zlatých. Zajímají vás podrobnější finance? Nejnákladnější byla železná konstrukce, na niž se počítalo s osmnácti tisíci. Zděné základy měly stát tři tisíce, restaurace v přízemí tři a půl, pavilon v prvním patře aneb dnešní nižší vyhlídka patnáct set a na schody a „vytahovadlo“ se počítalo šest tisíc.
 

Už roste!

Přes šedesát metrů vysoká věž podle návrhu architekta Vratislava Pasovského, předsedy Klubu českých turistů, vyrostla neuvěřitelným tempem. Na Petříně se poprvé koplo 16. března 1891, práce byly ukončeny 2. července, 28. července byla rozhledna zkolaudována a 20. srpna 1891 se odehrálo slavnostní otevření pro veřejnost. Od té doby se toho změnilo pramálo, a tak tehdy stejně jako dnes mohli návštěvníci vystoupat nahoru na Petřínskou rozhlednu po 299 schodech (a sejít dolů po stejně dlouhém schodišti, vyhrazeném ovšem jen pro chůzi opačným směrem) anebo se nechat vyvézt výtahem.

Ten v roce 1891 uvezl najednou šest osob a byl poháněn plynem, později byl pohon změněn na elektrický. Ve stejné době jako rozhledna byla zprovozněna i lanovka a po skončení výstavy se na Petřín stěhoval pavilon Klubu českých turistů, postavený dle vzoru vyšehradské obranné věže Špička. Když do něj vzápětí bylo nainstalováno zrcadlové bludiště, získal Petřín další atrakci.

Rozhledna sloužila až do roku 1979 a po dvanáctileté přestávce a opravě se znovu otevřela v květnu 1991, kdy se v Průmyslovém paláciHolešovicích konala druhá jubilejní výstava.
 

Rozhledna a její stařičké kolegyně

Petřínská rozhledna je otevřená celoročně, a protože od dubna do září je přístupná až do 22 hodin, můžete odtud obdivovat krásy Prahy i ve slavnostním večerním osvětlení. Kdybyste se však pídili po žebříčku pražských rozhleden podle věku, neuspěli byste – ve stověžatém městě totiž odpradávna sloužily k výhledu věže kostelů, které se mezi rozhledny počítat nedají. Za nejstarší pražskou rozhlednu je tak považována třináct metrů vysoká kamenná věž v parku u empírové usedlosti Cibulka v Praze-Košířích, postavená v roce 1820, z níž je výhled na Motol, tamní nemocnici, rozsáhlé sídliště v Řepích i televizní věž na Strahově.

Vůbec nejstarší rozhlednou v Česku je Minaretparku lednického zámkuLednicko-valtickém areálu, dokončený roku 1802. Seznam však nemusí být konečný; pokud se opravy zámku v Uherčicích dotknou i zámeckého parku, mohla by lednický Minaret předstihnout o rok starší romantická rozhledna, která nyní ovšem vypadá jako zřícenina.
Petřínská rozhledna - mladší sestra Eiffelovy věže

Petřínská rozhledna - mladší sestra Eiffelovy věže

Petřínská rozhledna (378 m.n.m.) se tyčí nad starým centrem Prahy. Nejspíš také proto je jedním z nejoblíbenějších návštěvních míst turistů i samotných Pražanů. Okolí rozhledny je ideálním místem procházek a pikniků.

Zrcadlové bludiště Petřín - zábava pro malé i velké

Zrcadlové bludiště Petřín - zábava pro malé i velké

Bludiště na Petříně bylo původně zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891.