Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní
pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.
Osvěžme si své znalosti právě teď, kdy se obvykle konává slavná Řípská pouť. Letos kvůli koronaviru samozřejmě nebude, ale
proč si na Říp nevyjít jen tak, sami?
Říp bez stromů?
Zatímco dnes je rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku Řípu ztracená v moři zeleně, podle starších kreseb a obrazů víme, že na
Řípu žádné lesy nerostly. Býval tu jen malý dubový háj, ale ten v roce
1848 vykáceli vzbouření sedláci. Horu nechali zalesnit až po roce 1879 majitelé panství Lobkowiczové na popud hospodářského spolku v
Roudnici nad Labem.
Dubohabrové
lesy dnes pokrývají téměř celou horu, na nemnoha holých místech rostou vzácné druhy rostlin, například locika vytrvalá, žlutý křivatec český, růže galská, skalník celokrajný a kosatec nízký.
Známé i neznámé vyhlídky
Spousty výletníků vyšplhají nahoru k rotundě a tím pro ně cesta končí, nanejvýš se ještě zastaví (v běžném provozu) na limonádu nebo na pivo v
Boumově turistické chatě. Tentokrát nespěchejte se zpáteční cestou, obejděte rotundu a pokračujte po vyšlapaných pěšinkách hlouběji do lesa; dovedou vás na
Roudnickou vyhlídku s výhledem na
České středohoří.
Na opačné, jižní straně, pod turistickou chatou je
Pražská vyhlídka, u hlavní cesty, která stoupá po východním úbočí, je
vyhlídka Mělnická.
Tábor lidu 1868
Jednou z největších událostí na Řípu bylo
velké shromáždění lidu – tábor svolaný 10. května 1868. Přes dvacet tisíc lidí tehdy podpořilo požadavek samostatnosti a ústavy pro české království i nových voleb.
Na akci navázalo
slavnostní vyzvednutí základního kamene pro stavbu Národního divadla v
Praze. Poté byl naložen na valník, ozdoben věnci a vlasteneckými nápisy a společně s průvodem se vypravil k jihu.
Kámen pro Národní divadlo
Chcete vidět místo, kde byl z úbočí
Řípu vylomen základní kámen Národního divadla? Stačí jít od Roudnické vyhlídky kousek na východ. Říp měl takový význam pro osudy našeho národa, že se dokonce
počítalo pouze s jediným kamenem, právě odtud.
Nakonec to dopadlo jinak: základní kámen byl položen
16. května 1868 současně s premiérou Smetanova Dalibora v Prozatímním divadle, na staveniště ale postupně přicestovaly kameny z
Blaníku,
Radhoště,
Vyšehradské skály,
Hostýna,
Vítkova,
Svatoboru u Sušice, z Branky u Náchoda,
Boubína, Zlatého koně u Tmaně,
Trocnova, Práchně u Horažďovic,
Čerchova,
Buchlova,
Lipníku,
Helfštýna,
Doudleb, zříceniny Podlažického kláštera u Chrasti a Záhlinic.
Říp vršku kulatého
Obdivujete na
Řípu jeho pěkný
pravidelný tvar? Podle legendy za to můžeme děkovat Panně Marii, která se vsadila s čertem,
kdo dřív postaví vyšší kopec. Zatímco čert plácal svůj výtvor halabala z kamení a písku,
Panna Marie pilně nosila v sukni hlínu a své dílo konala s náležitou láskou a péčí.
Tak vznikl pevný a pěkně zaoblený
Říp, zatímco výsledek ďábelských snah si můžete prohlédnout mezi vesnicemi
Straškov a Vražkov; kopci s nadmořskou výškou 244 m se říká Vínek.
Říp má ještě jednu zvláštnost:
magnetit v čediči tropí neplechu, například odchyluje střelky kompasů.