Poutní místo Dobrá Voda v Novohradských horách
Jedním z nejznámějších „dobrovodských“ míst je právě
Dobrá Voda u Horní Stropnice na
Novohradsku. Nad léčivým slabě
radioaktivním pramenem nechal postavit krásný poutní
kostel Nanebevzetí Panny Marie v letech 1708–1715 hrabě Karel Albert hrabě Buquoy. Barokní stavba tvoří dominantu viditelnou široko daleko, například až z
Budějovicka nebo
Třeboňska. Kostel postupně získával na věhlasu jako jedno z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v Čechách. Poutníci sem putovali nejen z Čech a Moravy, ale též z Rakouska, Německa, Slovenska, Maďarska i Slovinska. Důležitost místa byla umocněna existencí
lázní, které inspirovaly známého spisovatele Zikmunda Wintera k pojmenování tohoto místa „
Jihočeské Lurdy“. Pramen s léčivou vodou je sveden do
dvou kašen pod chrámovým schodištěm.
Hojná Voda se studánkou svaté Anny
Jen 2,2 km od pramene u kostela
Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě se nachází další (starší) pramen, tentokrát v osadě pojmenované
Hojná Voda. Proslavená je zdejší
studánka sv. Anny. O léčivých účincích pramenů v oblasti
Novohradských hor informoval již dějepisec Petra Voka Václav Břežan, podle kterého se „na novohradském panství v roce
1564 „voda zdravá se zjevila, kterouž mnoho lidí se zhojilo“. Na místě pak vznikla osada nazvaná podle majitele Vilémova Hora, z níž se později stala Hojná Voda, což ovšem neoznačuje množství vody, nýbrž její
léčivost a hojivost. Sláva Hojné vody ale začala pohasínat v roce 1698, kdy byl pod Kraví horou objeven nový pramen a místo i osada kolem něj vzniklá bylo pojmenováno jako Dobrá Voda.
Dobrá Voda u Hartmanic s kostelem sv. Vintíře
Velmi staré poutní místo se studánkou se zázračnou vodou můžeme navštívit v
Dobré Vodě u Hartmanic, na hranicích
Národního parku Šumava v okrese
Klatovy. Zdejší
studánka je považována za
zázračnou od té doby, kdy středověcí pastýři, kteří šli se svými stády okolo, uviděli na starém vykotlaném stromě, který stál přímo u studánky, sochu sv. Vintíře. Několikrát se snažili sochu přenést do kostela, ale ta se stále znovu objevovala u pramene. Následně bylo zjištěno, že tato
voda léčí zrak. K soše věřící nejprve postavili přístřešek, v letech 1585-1620 nechal zdejší majitel
maltézský rytíř Čejka z Olbramovic postavit dřevěnou kapli, jelikož mu voda vyléčila jeho šrámy. Dnešní
kostel sv. Vintíře z roku 1706 postavil baron
František Karel Villani na místě staré kaple. V roce 2001 zde byl instalován unikátní
oltář z lesního skla výtvarnice Vladěny Tesařové.
Dobrá Voda u Českých Budějovic
Obec
Dobrá Voda se nachází 2 km východně od
Českých Budějovic. Jak již sám název napovídá historie tohoto poutního místa se odvíjí
od pramene vody, která zde
dodnes vyvěrá. Kdy bylo blahodárné působení tohoto pramene prvně zaznamenáno, nelze zjistit pro nedostatek archivních materiálů, ale od poloviny 16. století se na území dnešní obce těžil křemen obsahující hlavně
pyrit a arsenopyrit, doprovázený ryzím
zlatem. Výskyt rud měl
vliv i na složení vody, vytékající ze skal. Její léčivé účinky byly brzy poznány a daly místu pojmenování a poutní tradici.
Roku 1647 nedaleko zlatého dolu nechalo město Budějovice postavit
lázeňskou místnost a novým lázním se až do 19. století říkalo
Lázně u kapličky. Byly zrušeny až ve 20. století. Léčily se tu „
nemoci údů“ a patrně úspěšně. Na významném poutním místě nesmí chybět velebný chrám – je zde
kostel Panny Marie Bolestné, na jehož stavbě se podíleli Kilián Ignác
Dientzenhofer a Václav Vavřinec Reiner. Na počátku vznosných mariánských poutí však stál pramen ve skromné barokní kapličce – a ten zde naleznete i dnes. Vlevo vedle samoobsluhy Spar je vyvedená trubka, která teče do kovové nádoby. Hned naproti je další
pramen, vyvedený do barokní kapličky. Mělo by se jednat právě o ten
Mariánský pramen, který byl na počátku poutí do Dobré vody. Kaplička nad ním byla postavena roku
1769.
Pramen Dobré vody u Nepomuku
U
Vrčeně nedaleko Nepomuku, v lese nazvaném Štědrý, najdete studánku.
Zázračný pramen zde dle legendy vytryskl přičiněním
svatého Vojtěcha. Odtud se vedla voda potrubím ke kapli sv. Vojtěcha dole v údolí u Vrčeně. Vodou ze studánky se na jaře také poléval dobytek, aby byl celý rok zdravý. U kaple ve Vrčeni bývaly i
středověké lázně, ze kterých se však nedochovalo. K prameni se dá snadno dojít po
zelené značce z obce Vrčeň, která se nachází nedaleko
Nepomuku. U studánky se také zelená značka schází s naučnou stezkou Štědrý. Ta vede od hráze Opatského rybníkave Brčeni až na vrch Štědrý. Na trase najdete sedm zastavení, která vás seznámí se zajímavostmi z okolí.
Dobrá Voda je název pro místa, která jsou známá svými léčivými nebo zázračnými prameny vody. Tyto lokality často zahrnují poutní místa, studánky a kostely zasvěcené Panně Marii.
Toto místo je známé díky svému slabě radioaktivnímu prameni s léčivými účinky, nad kterým byl postaven krásný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stalo se jedním z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v Čechách.
V Dobré Vodě u Hartmanic lze navštívit kostel sv. Vintíře, který je známý díky zázračnému prameni, který léčí zrak. Toto poutní místo má také unikátní oltář z lesního skla.
Historie tohoto poutního místa je spojena s pramenem, jehož léčivé účinky byly poznány už ve středověku. Pramen je součástí tradice a dodnes je přístupný u barokní kapličky.
Tento pramen je považovaný za zázračný, jelikož vytryskl díky přičinění svatého Vojtěcha. Voda z tohoto pramene byla v minulosti používána i pro polévání dobytka, aby byl zdravý.
V Hojné Vodě se nachází studánka svaté Anny, známá pro své léčivé účinky, o kterých informoval již v 16. století historik Václav Břežan.
V této lokalitě se nachází poutní kostel Panny Marie Bolestné, což je barokní stavba, na níž se podíleli významní umělci jako Kilián Ignác Dientzenhofer a Václav Vavřinec Reiner.
Secesní vodojem postavený v roce 1915, který byl později zapsán na seznam kulturních památek a opraven. Sloužil původně jako vodárenské zařízení, nyní je historickou památkou.
Voda z tohoto pramene inspirovala spisovatele Zikmunda Wintera k pojmenování místa jako Jihočeské Lurdy, díky svým léčivým účinkům.
K založení prvního kostela přispěl maltézský rytíř Čejka z Olbramovic, pozdější stavbu financoval baron František Karel Villani.