Nové expozice v malebném
Památníku Karla Čapka na Strži mapuje rozvoj tamního
železářství od roku 1674. Tehdy tu
Mansfeldové, vlastníci panství, založili první huť na výrobu a zpracování železa. I na pozemku dnešního památníku stál od roku 1768 hamr na zkujňování
surového železa a vykování hutních polotovarů. A protože byl nejvýše po vodě, vžil se pro něj název První, ale i Stržský či Josefodol podle jména přilehlého rybníka a údolí pod ním. Později tu vyrostla takzvaná
pudlovna s válcovnou plechů a tyčí, první na Podbrdsku. Po jejím dokončení v roce 1840 se ale ukázalo, že vodní tok je k jejímu pohonu slabý a zařízení tak není provozuschopné. Pudlovna se proto změnila ve strojírnu, na jejímž vzniku se podílel i pražský
Breitfeldův podnik, základ pozdějšího koncernu
ČKD. Ani strojírna tu však neměla dlouhého trvání: v roce 1890 vyhořela. Zbyly jen správní, obytné a hospodářské budovy. A právě bývalá správní budova se v roce 1935 stala venkovským domem
Karla Čapka.
Expozice se věnuje i ukázkám současné produkce tradiční místní
slévárny rodiny Svojitkových. Firma nesoucí název osady Stará Huť je dodnes jednou z mála
uměleckých sléváren v tuzemsku. Už více než sto let se věnuje produkci bronzových a litinových předmětů, které fortel českých slévačů proslavily i v zahraničí. Návštěvníkům představí
reprezentativní výběr výrobků z těchto fascinujících materiálů, pocházejících jak z minulých dob, tak ze současnosti. Na jednom místě je tak možné srovnat
historická a moderní designová díla.
Procházka s Čapkem-turistou a podkovy pro štěstí
Krajinu Karla Čapka, kde se mísí poezie lesů, říček a rybníků s dramatičností industriální minulosti, si lze projít i jako turista. Představu o tomto působivém koutě země si návštěvník nejlépe udělá při vycházce po
Naučné stezce Karla Čapka. Začíná u Památníku a pokračuje ve třech různě dlouhých okruzích značených siluetou pejska Dášeňky. Jsou na ní louky, rybníky, říčka
Kocába, mokřady a zbytky hamrů. Stezka upozorňuje i na řadu vzácných živočichů.
Po jednotlivých zastaveních Karel Čapek sám
rád chodil, anebo jezdil i se svými přáteli z uměleckých kruhů, kteří ho tu navštěvovali. Přímo na Strži se pak realizoval jako zahradník nebo spíš jako
zahradní architekt. S místními řemeslníky stavěl u domu zadní verandu, pergolu, prořezával stromy nebo čistil koryto potoka. Byl také velkým milovníkem přírody a patřil k zastáncům její ochrany už v dobách, kdy to ještě zdaleka nebylo běžné.
V přízemí domu se dochovaly dvě podkovy zasazené do prahu ještě za Čapka. Šlápnout na ně a něco si při tom přát dnes mohou návštěvníci vstupující do místnosti s videoprojekcí a krátkodobou výstavou
Cesta do hlubin robotovy duše. Ta je prodloužena až do 31. března 2022.
Památník je už od roku 1963 věnován životu a dílu spisovatele
Karla Čapka, který zde spolu s Olgou Scheipflugovou
strávil poslední léta svého života. Stálá expozice se se věnuje také
osobnostem Ferdinanda Peroutky a Olgy Scheinpflugové – dvěma lidem, které s Karlem Čapkem spojovalo hluboké přátelské a lidské pouto. Při tvorbě expozic vycházel Památník Karla Čapka z vlastních
archivních dokumentů, spolupracoval ale také s dalšími archivy – Literárním archivem
Památníku národního písemnictví, archivy
Národního divadla v Praze,
Národního muzea a Českého rozhlasu. Výstavy obohatily
i cenné dary ze soukromých sbírek: noblesní
stolek svého dědečka věnovala Památníku například Peroutkova vnučka
Terezie Kaslová, dosud nevystavovanými dokumenty přispěla na výstavu i jeho
manželka Slávka Peroutková.