Úvod > Aktuality > Karel IV., rytíř i zbožný sběratel ostatků, se narodil před 703 lety

Karel IV., rytíř i zbožný sběratel ostatků, se narodil před 703 lety

Vydáno 13. května 2019 Památky
Karel IV. Lucemburský patří bezesporu k nejdůležitějším osobnostem české i evropské historie. Jedenáctý český král a římský císař se narodil 14. května 1316 v Praze. Nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl pokřtěn jménem Václav. To až jeho kmotr, francouzský král Karel, dal českému králi při biřmování nové jméno, které pak Karel IV. používal po celý život.

Cesta rytíře

Hrad KřivoklátKarlovo dětství bylo velmi neradostné – vlastní otec ho odtrhnul od matky, kterou potom už nikdy nespatřil, a uvrhl jej na hrad Křivoklát, kde strávil 4 roky života v domácím vězení. V šesti letech byl Karel poslán na vychování do Francie. Tam si mimo čtení a psaní osvojil několik jazyků – plynně hovořil francouzsky, latinsky, německy, italsky a po svém návratu do vlasti se naučil také znova česky. Když Karla po sedmi letech povolal Jan Lucemburskýdo severní Itálie hájit zájmy rodu, prošel mladý kralevic ohněm mnoha bitev.

V 16 letech byl pasován na rytíře, a i když se o něm většinou dočtete, že to byl bezkonfliktní zbožný muž sbírající ostatky svatých, pravda je taková, že s mečem uměl výborně zacházet a ne každý spor řešil mírovou cestou. Zúčastnil se tří křížových výprav do Litvy, obléhal Krakov, bojoval v bitvě u Kresčaku a několikrát se s vojskem vydal za zbojným Mikulášem z Potštejna, který za své lapkovství nakonec zaplatil životem. 
 

Víno, ženy, zpěv

Karel IV.O Karlu IV. je známo, že se rád napil dobrého vína. Jeho snahou bylo rozšířit vinařství i v Čechách, kam dovezl starou burgundskou odrůdu – Rulandské modré. Další sazeničky dorazily z Porýní a Rakouska. Úplný rozkvět vinařství přišel roku 1358, kdy Karel IV. nařídil dekretem výstavby vinic především na Mělnicku, Roudnicku a Mostecku. Vinice byly vysazeny také okolo Litoměřic, které se staly centrem české vinařské oblasti. Část původní vinice se dochovala v pražské Tróji.

KarlštejnPovahou byl Karel statečný, rozhodný a spravedlivý. Jeho 173 cm vysoká, svalnatá postava byla přímo magnetem na ženy, jichž se král rozhodně nezříkal. Když už jeho pletky s vdanými i svobodnými měšťankami v Parmě překročily únosnou mez, stěžoval si na Karlovu chlípnost dokonce papež Pius II. Výčet jeho oficiálních manželek zahajuje Blanka z Valois, kterou provdali za krále velmi brzy - oběma manželům bylo tehdy 7 let. Druhou ženou slavného krále byla Anna Falcká (20), kterou si Karel (31) vzal hlavně kvůli územním ziskům. Po třech letech manželství však zemřela, stejně jako první Karlův syn. Římský císař si našel další nevěstu, a to čtrnáctiletou Annu Svídnickou, se kterou původně plánoval oženit svého zesnulého syna. Anna konečně dala českému králi mužského potomka, syna Václava, avšak při porodu třetího dítěte zemřela. Nejpopulárnější a zároveň poslední manželkou se stala Eliška Pomořanská, které bylo v době sňatku šestnáct let, zatímco Karlovi něco přes čtyřicet. Česká královna měla v rukou takovou sílu, že bez problémů dokázala lámat podkovy, nože i brnění a pancíře rytířů od shora až dolů.

hrad KarlštejnVraťme se ale ke Karlovým skutkům - v době králova návratu byla česká země zpustošená a Pražský hrad byl natolik neobyvatelný, že Blanka s Karlem neměli kde nocovat a museli využít pohostinství domu U Kamenného zvonu, kde se shodou okolností Karel IV. narodil. Panovník začal znovu budovat ekonomiku země a měnil i tvář mnoha měst. V době Karlovy vlády patřila Praha k největším městům Evropy. Karel nechal opravit Pražský hrad, přebudovat katedrálu sv. Víta, postavil kamenný most přes Vltavu, založil a sám vyprojektoval Nové Město pražské, první univerzitu severně od Alp a dal také zhotovit Svatováclavskou korunovační korunu. Nechal zbudovat mnoho nových hradů – v první řadě nedobytný Karlštejn, jenž střežil královské poklady, především sbírky svatých relikvií s korunovačními klenoty. Jako pevnosti byly postaveny hrady Kašperk a Radyně. Rád pobýval na hradě Bezděz, který si velmi oblíbil a osobně také vydal pokyn k založení Velkého rybníka (Máchova jezera). Kvůli nehodě, která se stala při lovu na západě země, byly objeveny teplé termální prameny - královští psi honící jelena do ní spadli a uvařili se. Poté, co císař neobyčejnou vodu aplikoval na svou nemocnou nohu a pocítil zlepšení, nařídil zde vybudovat město Karlovy Vary.
 

Úrazy chrabrého krále

RytířiKarel IV. měl v průběhu života spoustu úrazů. Ve svém volném čase se nejraději věnoval rytířským turnajům, což s sebou neslo nepříjemné následky – mimo takové maličkosti, jako byla velká jizva na tváři vedoucí od levého obočí až pod pravé oko, zlomeniny nosu, zápěstí či lýtkové kosti, nejvážnější úraz na kolbišti utrpěl po úderu dřevcem na střed brady. Zbraň mu způsobila čtyřnásobnou zlomeninu čelisti a vyrazila šest předních zubů. Při pádu na zem se králi zvrátila hlava a došlo k poranění páteře, které vedlo k poškození míchy s následným ochrnutím. I dnešní chirurgové by s tím měli co dělat. Tehdy museli králi usadit bradu zpět na původní místo, zlomeninu zaživa zajistili zlatým drátkem provlečeným mezi zuby. Jako zázrakem se Karlovi vrátil postupně cit do všech končetin a naučil se znovu jíst, chodit a žít. Od té doby král na turnaje zanevřel...

Karel IV.Poslední úraz se Karlu IV. přihodil roku 1378, tehdy si po pádu z koně zlomil levý krček. Po upoutání na lůžko dostal navíc zápal plic a 29. listopadu tři hodiny po západu slunce skonal ve spánku. Jeho mrtvé tělo bylo nabalzamováno a vystaveno na odiv 11 dní v hlavní síni Pražského hradu, obložené všemi symboly moci. Oblečen do purpurového pláště ležel na zlatých polštářích, potom ho s velkým procesím přenesli do slovanského kláštera na Novém městě, další den ke sv. Jakubovi na Starém Městě, pak k Maltézským rytířům na Malé Straně a znovu na Hrad do sv. Víta. Tělo císaře bylo dle jeho přání převlečeno do prostého roucha a uloženo do královské dvojkomorové hrobky v kůru katedrály. Až roku 1589 dal císař Rudolf II. zbudovat v chrámu sv. Víta novou královskou hrobku, kam byly ostatky Karla IV. přeneseny.
Hrad Křivoklát - královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami

Hrad Křivoklát - královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům v České republice. Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109–1110. Své jméno získal snad podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů. Letos vás zde čeká nová expozice.

Karlštejn - hrad ochraňující korunovační klenoty

Karlštejn - hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty, sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země

Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Pohled na Máchovo jezero z hradu Bezděz

Pohled na Máchovo jezero z hradu Bezděz

Jednou z nejvýznamnějších gotických památek v České republice je královský hrad Bezděz, který založil roku 1264 Přemysl Otakar II. Návštěvníci si mohou prohlédnout královský palác s unikátní kaplí, purkrabský palác i další části hradu.

Hrad Radyně s pohádkovou expozicí

Hrad Radyně s pohádkovou expozicí

Dominantou celého Plzeňska je zřícenina hradu Radyně. Dnes na Radyni láká především pohádková expozice v hradní věži s tajemnými bytostmi z pověstí o hradu.

Hrad Potštejn - vydejte se za pověstí o pokladu

Hrad Potštejn - vydejte se za pověstí o pokladu

Městečku Potštejn, které proslulo pověstí o pohádkovém pokladu, vévodí zřícenina kdysi majestátního hradu. Hrad byl v historii dobyt jen jednou – samotným Karlem IV. (ačkoli Karel tenkrát ještě nebyl král).

Litoměřický hrad – svatostánek českého vinařství

Litoměřický hrad – svatostánek českého vinařství

Bývalý královský středověký hrad patří mezi nejstarší stavby Litoměřic. Byl postaven ve druhé polovině 13. století, ale přestavby se dočkal za panování Karla IV. Později byl přebudován na pivovar. Rekonstruovaný objekt však nyní patří vínu - k vidění je zde moderní expozice českého vinařství.

Hrad Kašperk - nejvýše položený královský hrad v Čechách

Hrad Kašperk - nejvýše položený královský hrad v Čechách

Vydejte se na hrad Kašperk a poznejte místa, kde se natáčela pohádka Anděl Páně. Pokud si chcete užívat svěžího šumavského vzduchu, můžete si udělat výlet k hradu po jedné z turistických tras, které vedou z Kašperských Hor přímo na hrad.

Prohlídky po Vinici sv. Kláry s expozicí výroby vína

Prohlídky po Vinici sv. Kláry s expozicí výroby vína

Krásné vinice si v Tróji všimne každý. Navozuje příjemnou atmosféru a pocit klidu, když listy vinné révy lehounce ševelí ve větru. Snad právě větru vyprávějí o výrobě vína; ale vy máte možnost poslechnout si příjemného průvodce a na závěr prohlídky ochutnat samotný produkt.

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Katedrála sv. Víta v Praze - absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze - absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Kopie korunovačních klenotů v Obecním domě

Kopie korunovačních klenotů v Obecním domě

V prostorách Českého a Pánského klubu v Obecním domě v Praze je k vidění stálá výstava Kopie královské Svatováclavské koruny, která je nejvýznamnější a nejstarší součástí českých korunovačních klenotů.

Dům U kamenného zvonu

Dům U kamenného zvonu

Jedna z nejstarších a nejpozoruhodnějších památek Prahy, průčelí domu patřilo za časů Karla IV. k nejkrásnějším v Evropě. Název domu U Bílého či Kamenného zvonu se objevuje poprvé v roce 1417, vznikl podle kamenného zvonu, jehož replika se dochovala na nároží domu.

Svatováclavská vinice v Dřísech - nejstarší vinice v Čechách

Svatováclavská vinice v Dřísech - nejstarší vinice v Čechách

V blízkosti obce Dřísy byla dle dochovaných zpráv založena, na slunné jižní straně vrchu Cecemín, první vinice v Čechách. Hospodařilo se na ní již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců a podle ledegendy na ní pracoval i sám svatý Václav.

Máchovo jezero - romantika, slunce, vodní atrakce

Máchovo jezero - romantika, slunce, vodní atrakce

Máchovo jezero poskytuje na svých čtyřech plážích v letních měsících rekreaci tisícům návštěvníků. Na hlavních plážích v Doksech a ve Starých Splavech jsou oblíbené tobogány a další atrakce a možnosti občerstvení.

Vyhlídka Karla IV. v Karlových Varech

Vyhlídka Karla IV. v Karlových Varech

Nejstarší stojící karlovarská rozhledna byla na oblíbeném vyhlídkovém místě nad městem v lázeňských lesích vystavěna již v roce 1876. Pseudogotická cihlová rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy byla postavena jako kopie rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary - Mayerův gloriet

Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary - Mayerův gloriet

Jelení skok je nejstarší vyhlídkovou stavbou v Karlových Varech. Dřevěný altánek na skalním ostrohu nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se stavba někdy také nazývá Mayerův gloriet.

Emauzy - klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy - klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Kostel Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně

Kostel Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně

Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách.

Dům U Zlatého prstenu v Praze - expozice Praha Karla IV.

Dům U Zlatého prstenu v Praze - expozice Praha Karla IV.

Dům U Zlatého prstenu v Týnské ulici je ve správě Muzea hlavního města Prahy. Prohlédnete si zde expozici zaměřenou na proměnu Prahy v době panování Karla IV., která věrně přiblížuje podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době.

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

U příležitosti 667. výročí založení univerzity byla znovu otevřena stálá výstava ve sklepních prostorách Karolina. V expozici je možné si prohlédnout listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitní pečeti a žezla.

Historie Nového Města a Praha panoramatická v Novoměstské radnici

Historie Nového Města a Praha panoramatická v Novoměstské radnici

Nová stálá expozice o historii Nového Města, jeho radnice a přilehlého Karlova náměstí se nachází v Novoměstské radnici v bytě věžníka.

Karlova stezka v Krušných horách

Karlova stezka v Krušných horách

Karlova stezka spojuje přes Krušnohorský hřeben města Aue a Karlovy Vary a zároveň i Muldavskou cyklostezku (Mulderadweg) s Cyklostezkou Ohře (Egerradweg). S celkovou délkou 160 km nabízí Karlova stezka včetně čtyř vedlejších tras královský cyklistický zážitek v Sasko-českém západním Krušnohoří.

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Karolinum - historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum - historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Muzeum Karlova mostu

Muzeum Karlova mostu

Korunovační průvody i války, slavnosti i povodně, výjimečnost i každodennost – vše o Karlově mostě! V několika sálech původního Křižovnického špitálu a kostela sv. Ducha (sv. Františka) se setkáte s historií jedinečného místa a jedinečné stavby. Poznejte život mostu a lidí kolem něj!

Praha – Malá Strana

Praha – Malá Strana

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Praha – Nové Město

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Praha – Staré Město

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Sady Karla IV. v Karlových Varech

Sady Karla IV. v Karlových Varech

Veřejný městský park Sady Karla IV. leží před Císařskými lázněmi v jižní části lázeňského centra Karlových Varů. Park je přístupný od roku 1895.

Sklepení a zámecká věž Karla IV. v Karlových Varech

Sklepení a zámecká věž Karla IV. v Karlových Varech

Zámecká věž na skále nad Tržištěm v historickém centru města je posledním pozůstatkem malého gotického hrádku, který nechal vystavět císař Karel IV. patrně již v době kolem roku 1358.

Socha Karla IV. - novogotický památník na Křížovnickém náměstí v Praze

Socha Karla IV. - novogotický památník na Křížovnickém náměstí v Praze

Novogotický bronzový pomník císaře Karla IV. byl odhalen uprostřed náměstí roku 1848 u příležitosti 500. výročí založení Univerzity Karlovy.