Eva Jiřičná: architektka

Architektku českého původu a rodačku ze
Zlína (*3. března 1939), která již
více než padesát let žije a pracuje v Londýně, zařadil časopis Evening Standard mezi stovku nejvlivnějších žen Londýna. V roce 1984 založila vlastní ateliér,
Eva Jiricna Architects Limited, v roce 1999 pak společně s Petrem Vágnerem
pražský ateliér AI – DESIGN. Působí v mezinárodních porotách architektonických soutěží a intenzivně přednáší o své práci po celém světě. Originální rukopis
Evy Jiřičné nese
řada míst ve světě i u nás; v
Praze jsou to například interiéry
Tančícího domu,
Oranžerie a
Královská zahrada na
Pražském hradě,
hotely Josef a
Maxmilian a
interiéry kostela svaté Anny, ve
Zlíně pak
Univerzitní a kongresové centrum Univerzity Tomáše Bati.
Magdalena Kožená: operní pěvkyně

Jedna z nejproslulejších pěvkyň současnosti se narodila 26. května 1973 v
Brně. Se zpěvem začínala v
dětském sboru Kantiléna a původně se chtěla stát pianistkou, ale když si jako dvanáctiletá zlomila při sportování obě ruce, zvítězil zpěv. Svou úspěšnou kariéru Magdalena odstartovala absolutním vítězstvím v roce 1995 při Mozartově hudební soutěži v rakouském Salcburku, od té doby získala řadu dalších uměleckých cen. Vystupuje na
koncertních i operních pódiích doslova celého světa, ale je také značně vytíženou maminkou tří dětí, Jonáše, Miloše a Anežky. Jejím manželem je britský dirigent Sir Simon Rattle.
Petra Kvitová: tenistka

Nejúspěšnější
česká tenistka (* 8. března 1990) sice u svého jména jako rodiště uvádí
Bílovec, ale tam pobývala jen pár dní po narození. Doma je ve
Fulneku, kde žije její rodina, kde také začala hrát tenis a kde se už letos chystá
otevření síně slávy Petry Kvitové v opraveném Knurrově paláci. Jejím největším úspěchem jsou vítězství na Wimbledonu 2011 a 2014. V roce 2011 Petra také vyhrála
Turnaj mistryň, což jí vyneslo až na druhé místo na světě. Na olympiádě v Rio de Janeiru vybojovala bronz ve dvouhře, s českým týmem opakovaně vyhrála
Fed Cup a na kontě má
bezmála
třicet singlových titulů. Provází ji pověst houževnaté bojovnice, zejména poté, co ji v
prostějovském bytě přepadl a poranil zloděj. Operační zákrok ve specializované nemocnici ve
Vysokém nad Jizerou, rekonvalescenci a následný Petřin úspěšný návrat na tenisové kurty se zatajeným dechem sledovalo celé Česko.
Ester Ledecká: sněhová královna

Pro dívku narozenou 23. března 1995 v
Praze zní profese sněhová královna zvláštně, ale je zkrátka nezařaditelná. Snowboardistka a alpská lyžařka, kterou můžete potkat třeba na
krkonošských svazích nebo na
sjezdovkách na Dolní Moravě, je teprve druhou olympioničkou v historii, která získala zlaté medaile ve dvou různých sportech, a vůbec
první ženou, které se to podařilo na jedněch zimních olympijských hrách. Je i první z českých alpských lyžařů, kdo vyhrál olympijské zlato, a prvním olympionikem v historii startujícím v lyžařských i snowboardových disciplínách.
Mistrovství světa ve snowboardingu (2015) vyhrála v kategorii paralelní slalom, stejné soutěži v roce 2017 kralovala v disciplíně paralelní obří slalom, na
Zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu (2018) získala dvě zlaté medaile, když nejprve vyhrála superobří slalom v alpském lyžování a o týden později ovládla paralelní obří slalom na snowboardu. Na
Zimních olympijských hrách v Pekingu (2022) se Ledecké podařilo získat zlato na snowboardu v paralelním obřím slalomu. Z
Mistrovství světa v alpském lyžování (2025) si přivezla bronz.
Tereza Maxová: modelka

Tvář ženy, narozené 31. srpna 1971 v
Pardubicích, znáte z titulních stránek časopisů zvučných světových jmen od
Vogue přes
Elle,
Marie Claire až po
Glamour. Byla tváří značek jako
Dior,
Chanel,
Prada,
Gucci, Yves Saint-Laurent, Ralph Lauren, Karl Lagerfeld, Donna Karan, Hermés, La Perla,
Vichy,
Oriflame a
L´Oréal, její kariéra přitom začala nenápadně v roce 1989, kdy s kamarádkou Evou Herzigovou krátce před sametovou revolucí odjela do Paříže na konkurz francouzské modelingové agentury. Tereza ale není jen modelka: návštěva pražského kojeneckého ústavu v roce 1996 se změnila v dlouhotrvající
pomoc opuštěným dětem. Založila Nadaci Terezy Maxové, která pomáhá opuštěným dětem ve více než 200 dětských domovech, kojeneckých ústavech a dětských centrech, a od roku 2015 také každoročně pořádá charitativní akci
Teribear, spojenou s během veřejnosti, aukcí a doprovodným programem.
Dagmar Pecková: operní pěvkyně

Charakteristika
výjimečná žena,
výjimečná umělkyně a operní diva, která zažila úplný vrchol i pád až na dno, platí pro obě, Marii i Dagmar. Operní pěvkyně, narozená 4. dubna 1961 v Medlešicích, absolvovala Pražskou konzervatoř a operní studium v Drážďanech. Vystřídala angažmá v drážďanské
Semperově opeře a Státní opeře v
Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén od
Stuttgartu a Ženevy přes Mnichov, San Francisco a Paříž až po londýnskou Královskou operu Covent Garden. V rámci koncertní činnosti vystupuje na pódiích po celém světě i na prestižních mezinárodních hudebních festivalech včetně
Pražského jara, je rovněž držitelkou
Ceny Thálie za roli Carmen v inscenaci
pražského Národního divadla.
Martina Sáblíková: rychlobruslařka

Třikrát zlato, jednou stříbro a dvakrát bronz z
olympijských her, devatenáctkrát zlato, čtyřikrát stříbro a jeden bronz z
mistrovství světa, pětkrát zlato, jednou stříbro a třikrát bronz z
Mistrovství Evropy, jedenáctkrát zlato, dvakrát stříbro a dvakrát bronz ze
Světových pohárů, držitelka titulu Sportovec roku v letech 2007, 2009 a 2010 a také juniorského i seniorského světového rekordu na 5 000 metrů: to všechno má na kontě česká
rychlobruslařka, narozená 27. května 1987 v
Novém Městě na Moravě. Martina se specializuje se na
dlouhé tratě 3000 a 5000 metrů a na mezinárodní scéně působí od jara 2002, kdy se poprvé zúčastnila mistrovství světa juniorů. Podobně jako Ester Ledecká ale dosáhla úspěchů také v další sportovní disciplíně,
silniční cyklistice. Má více než 15 medailí z mistrovství České republiky, v roce 2007 získala bronzovou medaili v časovce na mistrovství Evropy do 23 let. Čím víc přibývalo ocenění, tím častější byly také plány stavby rychlobruslařského oválu pro Martinu i její následovníky. Ve výčtu jejích úspěchů připomeňme
zlato Mistrovství Evropy (2007, 2010, 2011, 2012 a 2016),
zlato z Mistrovství světa (2007 – 2013, 2015 – 2017, 2019 a 2020) a
zlato z olympijských her (2010 na 3000 m i 5000 m a 2014 na 5000 m). V roce 2017 byla oceněna českým státním vyznamenáním –
Medailí Za zásluhy. Na zimních olympijských hrách v
Pekingu 2022 vybojovala bronz na pětikilometrové trati.
Barbora Špotáková: atletka

Jedna z
nejlepších oštěpařek všech dob je trojnásobnou olympijskou vítězkou i mistryní světa, evropskou šampionkou a držitelkou
světového rekordu v hodu oštěpem (vybojovala je na Světovém atletickém finále ve Stuttgartu v roce 2008 výkonem
72,28 m). Narodila se 30. června 1981 v
Jablonci nad Nisou, kde také s atletikou začínala. Nejprve se věnovala sedmiboji, později se na radu Jana Železného začala specializovat na oštěp. Bára, která vybojovala
zlato na OH v Pekingu a v
Londýně a v
Riu přidala bronz, se v roce 2017 stala čtvrtou držitelkou
Ceny Věry Čáslavské, kterou uděluje Český olympijský výbor za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí. Svou aktivní oštěpařskou
kariéru ukončila v září
2022. Z dlouhého seznamu velkých sportovních úspěchů vyniká
zlato z Mistrovství Evropy v atletice (2014),
zlato z Mistrovství světa v atletice (2007, 2011 a 2017) či nejvyšší sporotvní meta:
zlato z olympijských her (2028 a 2012)
Víte, že…?

Osmý březen sice coby
Mezinárodní den žen zná kdekdo, bohužel často s poněkud umolousanou komunistickou nálepkou. Přitom svátek, kdy ženám ve svém okolí můžete udělat radost květinami, čokoládou nebo malou pozorností vznikl už na začátku 20. století a letos je
to už více než 115 let od chvíle, kdy si ho všimla Evropa. V roce 1911 se Mezinárodní den žen
poprvé slavil v Rakousko-Uhersku, Německu, Švýcarsku a Dánsku. Tak všechno nejlepší všem holkám, slečnám, babám, dámám a ženám!