Úvod > Aktuality > Oslavte Světový den mokřadů pěkným výletem
Příroda

Oslavte Světový den mokřadů pěkným výletem

Každoročně si 2. února celý svět připomíná Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech – biotopech vodního ptactva světového významu. Dokument je znám také jako tzv. Ramsarská úmluva a pochází z roku 1971. Česká republika má na seznamu zapsáno celkem 14 mokřadů. Jsou mezi nimi rybniční soustavy, říční nivy, rašeliniště, a dokonce i jeden ojedinělý podzemní mokřad. Udělejte si výlet k některému z nich a poznejte pestrý život zimujících ptáků.
Zimní labutěMokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Jsou důležité nejen pro přírodu, ale také pro lidi, a to mnoha způsoby. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy, zabezpečují potravu a čistou vodu, chrání pobřeží, fungují jako přírodní houba proti záplavám a ukládají oxid uhličitý, čímž přispívají k regulaci změny klimatu. Bohužel, mokřady jsou často vnímané jako nepotřebný a nevyužitelný prostor, a proto vždy byly a naneštěstí stále jsou, terčem likvidace, zejména vysoušení a proměny na sušší zemědělskou půdu. Úbytek a degradace mokřadních biotopů má negativní vliv i na ptáky. V případě mnoha vodních a mokřadních druhů pozorujeme od 80. let minulého století významný pokles jejich počtů.

Světový den mokřadů má připomenout, proč je potřeba bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. Na seznam celosvětově nejvýznamnějších mokřadů je zapsáno i čtrnáct míst z České republiky.
 

Nejvýznamnější mokřady České republiky

mokřadMokřadů je v České republice celá řada, jen několik jich je chráněných podle Ramsarské úmluvy. Patří mezi ně Krkonošský národní park, kde mokřady a rašeliniště tvoří jedinečnou ukázkou severské přírody ve střední Evropě.

Dále to jsou Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybníkLednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, podzemní Punkva, Krušnohorská rašeliniště, Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa, Horní Jizera. Celková rozloha našich mokřadů je 635 km2 a tvoří necelé 1% plochy ČR.


Kam se vydat za pozorováním mokřadních živočichů?

mokřadyPřesvědčte se, že i v zimě stojí za to vyrazit do přírody. Vodní ptáci se seskupují na nezamrzlých vodních plochách a můžeme mezi nimi pozorovat i hosty ze severu. Česká společnost ornitologická letos kvůli pandemické situaci sice nemohla připravit oblíbené vycházky, ale nic nám nebrání vydat se k rybníkům, tůním a řekám po vlastní ose. S sebou si nezapomeňte vzít velkou svačinu a dobré boty, dalekohled a teplé oblečení, protože při pozorování ptáků budete často zastavovat a postávat.

mokřadyObyvatelé Prahy se mohou za obyvateli ptačí říše vydat do Modřanských tůní při soutoku Berounky a Vltavy, do Stromovky, k Počernickému rybníku, k meandrům Botiče a na Hostivařskou přehradu, k Milíčovským rybníkům anebo na Šeberák. Pěkná procházka je také ze Srbska podél řeky Berounky do Berouna. Za mořskými orly, vydrami a bobry se můžete vydat z Rokycan podél Klabavy do Chrástu, odkud je možnost vrátit se zpět vlakem.

mokřadní ptáciPodívat se můžete také k severočeským a západočeským jezerům, jako je jezero Milada, Most, Matylda, Michal, Medard nebo Barbora. Na Českolipsku u Doks navštivte Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala. Živo bude určitě i u Máchova jezera. Zajímavé budou také meandry Ploučnice, Hradčanské rybníky anebo Novozámecký rybník. V jižních Čechách se vpravte po naučné stezce Po hrázi Vrbenských rybníků, k Novosedlckým rybníkům u Dívčic, na Velký Tisý a Třeboňské rybníky a rašeliniště.

Na Moravě doporučujeme výlet na hráz rybníka Nesyt (mezi jihomoravskými městy Lednice a Valtice), pro pozorování zde slouží ornitologickí pozorovatelna v tzv. Valtické zátoce. Vydat se na vycházku můžete také  do CHKO Poodří, zde lze pozorovat zimující ptáky na rybniční soustavě u Albrechtiček a meandrech Odry. V Litovelském pomoraví navštivte Chomoutovské jezero. Ptáky uvidíte i na lukách u Kozmic na Hlučínsku v povodí řeky Opavy.
Národní přírodní rezervace rašeliniště Jizerky

Národní přírodní rezervace rašeliniště Jizerky

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky mezi Jizerkou a Smědavou je nejrozsáhlejší přístupné rašeliniště Jizerských hor. Rozkládá se na výměře 112,21 hektarů severozápadně od horské osady Jizerka. Vyhlášena byla v roce 1960.

Rašeliniště na Rejvízu

Rašeliniště na Rejvízu

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Padrťské rybníky

Padrťské rybníky

Padrťské rybníky v jižní části Brd založil v polovině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství.Původně byly určeny jako zásobárna vody pro plavení dřeva. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla spolu s řadou dalších, v padesátých letech zničena.

Přírodní rezervace Prameniště na Šumavě

Přírodní rezervace Prameniště na Šumavě

Prameniště je přírodní rezervací v Pancířském hřbetu na Šumavě. Důvodem ochrany je zachování systému pramenišť a rašelinišť kolem říčky Křemelná se všemi jejich součástmi, včetně rostlinných a živočišných společenstev.

Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně

Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně

Na území Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně je na ploše 110,67 ha chráněn rozsáhlý komplex vodních, litorálních, bažinných a dalších mokřadních společenstev, vytvořených na ploše rybníka i v přilehlých tůních.

Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

Chalupská slať – největší rašelinové jezírko v České republice

Chalupská slať – největší rašelinové jezírko v České republice

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.

CHKO Litovelské Pomoraví

CHKO Litovelské Pomoraví

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi.

Rašeliniště Červené blato – zajímavá přírodní rezervace jižních Čech

Rašeliniště Červené blato – zajímavá přírodní rezervace jižních Čech

Na okraji CHKO Třeboňsko leží unikátní přírodní rezervace Červené blato, která patří k nejzajímavějším přírodním rezervacím v České republice. Rezervaci mohou návštěvníci blíže poznat pomocí naučné stezky, která vede z části po lesních cestách, z části pak po dřevěných chodníčcích.

Rašeliniště Na Čihadle

Rašeliniště Na Čihadle

Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, chráněné od roku 1960. Nachází se v mělkém sedle (975 m) přesně na rozvodí Baltského a Severního moře, z rašeliniště vytéká jeden z přítoků Černého potoka a říčka Jedlová. Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lapali ptáky na tahu.

Černohorské rašeliniště v Krkonoších

Černohorské rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery – Velká jizerská louka

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery – Velká jizerská louka

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizery na hranici Čech s Polskem je nejrozsáhlejší rašeliniště Jizerských hor. Území velké přírodovědecké hodnoty bylo organizací UNESCO zařazeno mezi nejvýznamnější evropské lokality. Velká jizerská louka je nejrozsáhlejším rašeliništěm Jizerských hor.

Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala u Doks

Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala u Doks

Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala je jednou z prvních rezervací v Česku, které byly zahrnuty do sítě biogenetických rezervací Rady Evropy. Nachází se severovýchodně od města Doksy.

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště

Zdejší více než pětisethektarová národní přírodní rezervace vznikla v roce 1967. Jedná se o nejrozsáhlejší komplex rašelinišť v Krušných horách a nachází se u obcí Hora Svatého Šebestiána a Kalek v nadmořské výšce 810–830 metrů.

Přírodní rezervace Nová louka

Přírodní rezervace Nová louka

Jedná se o oblast rašeliniště, rašelinné louky a rašelinné smrčiny s výskytem vzácných a ohrožených organismů. Přírodní rezervací protéká Blatný potok.

Přírodní rezervace Klikvová louka

Přírodní rezervace Klikvová louka

Klikvová louka je částečně odtěžené rašeliniště, které je přírodní rezervací. Místo se jmenuje podle rostlinky klikvy, která se v podrostu rašeliniště hojně vyskytuje. Klikvová louka představuje prameniště říčky Bílá Nisa.

Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště

Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště

Na plochém rozvodí s rozvětvením vod do řek Sázavy a Doubravy asi kilometr od obce Radostín vzniklo rašeliniště s výměrou cca 35 hektarů s hloubkou rašelinných vrstev až 3,26 m.

Přírodní rezervace Farské bažiny v Českém lese

Přírodní rezervace Farské bažiny v Českém lese

Přírodní rezervace Farské bažiny se rozprostírá na půli cesty mezi bývalým loveckým zámečkem Ostrůvek a zámkem Lesná v CHKO Český les.

Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště

Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště

Národní přírodní památku tvoří zbytek rašeliniště a bažinatý lesík nedaleko obce Hojkov, ležící v nadmořské výšce okolo 650 metrů.

Černohorský močál u Kvildy

Černohorský močál u Kvildy

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Přírodní památka Komořanské a Modřanské tůně

Přírodní památka Komořanské a Modřanské tůně

Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) se nacházejí v jižní části Prahy u soutoku Berounky a Vltavy.

Ornitologická pozorovatelna u Bohdanečského rybníka

Ornitologická pozorovatelna u Bohdanečského rybníka

Jedna z částí zdejší naučné stezky vede na Polákův poloostrov Bohdanečského rybníka, kde do roku 2015 stávala jednoduchá dřevěná ornitologická pozorovatelna připomínající myslivecký posed.

Ornitologická pozorovatelna na soutoku Bečvy s Moravou

Ornitologická pozorovatelna na soutoku Bečvy s Moravou

Mezi obcemi Troubky a Tovačov se nachází soutok dvou významných moravských řek – Bečvy a Moravy. Byla zde vybudována první pozorovatelna České společnosti ornitologické.

Obnovená rašeliniště v Krušných horách

Obnovená rašeliniště v Krušných horách

Před více jak 9 000 lety vznikla na hřebeni střední části Krušných hor rozsáhlá rašeliniště, která byla po staletí silně poškozována těžbou rašeliny, odvodňováním a dnes jsou ohroženým biotopem.

Přírodní rezervace Borkovická Blata

Přírodní rezervace Borkovická Blata

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, které bylo vyhlášené z důvodu ochrany zachovalého fragmentu ekosystému ručně vytěženého rašeliniště přechodového pánevního typu s charakteristickou flórou a faunou. Rezervací prochází naučná stezka Blatská stezka.

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu

Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu

Téměř zaniklá rašeliniště na Cínoveckém hřbetu a v lokalitě U Jezera v Krušných horách se během deseti let podařilo zachránit. Přírodní památka zde vznikla roku 2019 a navrátilo se sem mnoho chráněných živočichů a rostlin, včetně tetřívka obecného.

Ornitologická pozorovatelna u Libockých mokřadů

Ornitologická pozorovatelna u Libockých mokřadů

V Kynšperku nad Ohří objevíte poblíž vlakové stanice mokřady se vzácnou vodomilnou faunou. Mokřadní ptáky, kteří v mokřadech hnízdí, je možné sledovat z dřevěné pozorovatelny.

Přírodní rezervace Hradčanské rybníky

Přírodní rezervace Hradčanské rybníky

Hradčanské rybníky tvoří soustava lesních rybníčků propojených přirozeně meandrujícím potokem a zatopené pískovny s vodní, bažinnou a rašelinnou flórou a faunou, malá rašeliniště, mokřadní olšiny a rašelinné bory s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Rybník Žabakor s ptačí pozorovatelnou

Rybník Žabakor s ptačí pozorovatelnou

Rybníky Žabakor a Oběšenec pod Drábskými světničkami jsou významnou ornitologickou lokalitou. Můžete zde spatřit například jeřáby popelavé, moudivláčka lužního, budníčka pruhohlavého, chřástala kropenatého i potáplici severní. K nerušenému pozorování bohatého života ptáků slouží krytá pozorovatelna.

Hraniční meandry řeky Odry

Hraniční meandry řeky Odry

Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

Rašeliniště Haar v Krušných horách

Rašeliniště Haar v Krušných horách

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.

Národní přírodní rezervace Velký močál v Krušných horách

Národní přírodní rezervace Velký močál v Krušných horách

Národní přírodní rezervace Velký močál je chráněna státem již od roku 1969. Je součástí rozsáhlého Rolavského vrchoviště severovýchodně od obce Přebuz. Rozkládá se na ploše více než 50 ha v nadmořské výšce 910 – 930 m n. m.

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.

Přírodní rezervace Meandry Smědé na Frýdlantsku

Přírodní rezervace Meandry Smědé na Frýdlantsku

Přírodní rezervace Meandry Smědé chrání široké údolí řeky Smědé, jejíž přirozený charakter koryta zde vytváří meandry, slepá ramena, mokřadla a říční nivy. Vyskytují se zde vzácné rostlinné i živočišné druhy.

Naučná stezka Tři iseriny: Bukovec – Jizerka – Rašeliniště Jizerky

Naučná stezka Tři iseriny: Bukovec – Jizerka – Rašeliniště Jizerky

Naučná stezka Tři iseriny seznamuje s rozmanitostí a bohatstvím přírody Jizerských hor i s historickými pozoruhodnostmi. Začíná u prvního zastavení na jižním okraji Jizerky a končí u vyhlídky do vrchoviště v Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky.

Přírodní památka Meandry Ploučnice

Přírodní památka Meandry Ploučnice

Meandry Ploučnice se nacházejí mezi Mimoní a Českou Lípou a zajímavé jsou na této údolní nivě především z velké části zachované lužní lesy a louky. Přímo kolem řeky nevedou žádné cesty, proto je nejlepší projet si tento úsek lodí.

Přírodní rezervace Ranská jezírka

Přírodní rezervace Ranská jezírka

Soustava lesních jezírek je ukryta hluboko v lesích rezervace Ransko. Jezírka jsou vlastně původně zatopené prohlubně vedle starých zarostlých hald železných limonitových rud po dřívější těžbě.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Krajinou Kladských rašelinišť na běžkách i na kole

Krajinou Kladských rašelinišť na běžkách i na kole

Nenáročná trasa, která vás provede samým srdcem Slavkovského lesa, krouží kolem tajuplné a tiché krajiny národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Cesta povede okolo alpských staveb v osadě Kladská, zamrzlých rybníků a Dlouhé stoky.

Chráněná přírodní rezervace Vidnavské mokřiny

Chráněná přírodní rezervace Vidnavské mokřiny

Rezervace Vidnavské mokřiny v Javornickém výběžku, těsně u státní hranice s Polskem, se rozkládá na ploše 32 ha v nejnižším místě okresu Jeseník – 222 metrů nad mořem. Ve starší literatuře je území zmiňováno pod názvem "Vidnavské loučky" a historicky patří městu Vidnava.

Naučná stezka rašeliništěm Podkovák

Naučná stezka rašeliništěm Podkovák

V Chráněné krajinné oblasti Český les je od října 2009 zpřístupněno vzácné rašeliniště Podkovák. Naučnou stezku Podkovák najdete v severní části Českého lesa cca 1 km jižně od komunikace Lesná – Stará Knížecí Huť.

Velké Jeřábí jezero

Velké Jeřábí jezero

Národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero se rozkládá na ploše 29,9 ha v nadmořské výšce 921–938 m na katastrálním území obce Přebuz. Přírodní rezervace se, podobně jako Malé jeřábí jezero, rozprostírá po obou stranách státní hranice a i v Sasku je přírodní rezervací.

Meandry říčky Lučiny v Havířově

Meandry říčky Lučiny v Havířově

Přírodní památka Meandry Lučiny se nachází na jihozápadním okraji města Havířova, kolem toku řeky Lučiny. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1991 a tvoří ji tok řeky Lučiny, který na tomto území vytvořil přirozené meandry, na které navazují mokřady s lužním porostem.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Horské sedlo Skřítek (877 m n.m.), které odděluje nejjižnější část Hrubého Jeseníku od Hraběšické hornatiny, je východiskem řady turistických hřebenových túr. Najdete tu také motorest, jehož parkoviště hlídá socha Skřítka, dobrého ducha Jeseníků.

Vltavský luh a potok Hučina u Černého Kříže na Šumavě

Vltavský luh a potok Hučina u Černého Kříže na Šumavě

Národní park Šumava revitalizoval v minulých stoletích násilně narovnané koryto Hučínského potoka na Stožecku. Stejně jako kdysi, se nyní přirozeně vlní šumavskými loukami v oblasti unikátní přírodní rezervace Vltavský luh.

Rašeliniště Vidlák

Rašeliniště Vidlák

Rašeliniště Vidlák je jedno z nejcennějších a z nejrozsáhlejších rašelinných stanovišť v Českém ráji. Lokalita se nachází mezi rybníkem Vidlák a rybníkem Hrudka. Na rašelinných a slatinných loukách se vyskytují ohrožené a chráněné druhy rostlin a zejména travin ostřic.

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku

Vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku

Malý Jezerník je vlastně vedlejší vrchol Malého Děda (1 368 m). Plochý vrchol na pokračování hřebene Velkého Jezerníku (1 309 m). Na vrcholu je malá rašelinná louka s jezírky a zbytky lesa. Odlesněné místa nabízejí pěkné výhledy.

Drnovický mokřad – Žumpy

Drnovický mokřad – Žumpy

Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy.

Tříjezerní slať – naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Tříjezerní slať – naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy

Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy

Předmětem ochrany je unikátní ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, náplavy a bočními říčními rameny (mezi Litovlí a Horkou nad Moravou) a navazující blízké nelesní i lesní ekosystémy, se zastoupením typických i ohrožených druhů rostlin a volně žijících živočichů.

Rolavská vrchoviště – národní přírodní rezervace

Rolavská vrchoviště – národní přírodní rezervace

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.

Další aktuality

Den Země: oslavte ho v Domech přírody

Každý rok 22. dubna má naše planeta svátek: Den Země. Užít si ho můžete nejlépe v přírodě, ve vybraných lokalitách navíc najdete i tzv. Domy přírody, unikátní expozice Agentuy ochrany přírody a krajiny ČR, kde se dozvíte zajímavosti o fauně, floře, geologii... konají se v nich exkurze a osvětové programy pro děti i dospělé. Kam se na taková místa vypravit vám poradí Kudy z nudy.
Příroda

Den Země, svátek naší planety, přináší spoustu zajímavých akcí

Den země připadá tradičně na 22. dubna. Každoročně tento den upozorňuje na ekologické hrozby, učí recyklovat odpad a chovat se zodpovědně k životnímu prostředí. V rámci Dne země, který původně vznikl v Americe v roce 1970, se koná řada vzdělávacích akcí pro děti i dospělé.
Příroda

Na noční obloze vrcholí roj Lyridy, sledovat jej lze k ránu

Během dubna je možno pozorovat každoroční roj meteoritů zvaných Lyridy. Vrcholné období, kdy jsou letos na obloze patrné i pouhým okem, právě nastává, odehraje se 16. až 25. dubna, maximum se pak očekává 22. dubna 2024. Oči k nebi je však třeba pozvednout brzy ráno. Vesmírné představení však neskončí, poslední meteory spatříte 30. dubna.
Příroda

Lidové pranostiky: květen, lásky čas a krátké návraty zimy

Z pranostik „březen – za kamna vlezem“ a „duben, ještě tam budem“ fičí zima, zato máj, to je něco docela jiného: slibuje „vyhánění koz v háj“, hřejivé sluneční paprsky, lásku, polibky a květiny. Seznamte se na Kudy z nudy s květnovými pranostikami!
Příroda

100 přírodních zajímavostí, které musíte vidět

Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy! Portál Kudy z nudy vám poradí, kam se vydat na zajímavý výlet do přírody.
Příroda

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: výlety za zvířaty našich lesů

Vzácní tetřívci z Krkonoš, srnky z pražského zookoutku, jezevci z Ondřejníku, včely z Monínce, veverky z lesoparku Barbořina, vlci ze Srní, divočáci z brněnské obory Holedná a společně s nimi lasičky, kuny, ježci, zajíci, sovy a další lesní zvířata: to jsou tentokrát naši průvodci na výletech do přírody po všech krajích České republiky. Vypravte se s námi hluboko do lesů a odhalte tajemství jejich obyvatel!
Příroda

Národní parky ČR: objevte méně vytížené trasy i krásy české přírody a chráněných území

Národní parky jsou skvosty české přírody, které si zaslouží nejvyšší ochranu spojenou s péčí odborníků a respekt milovníků přírody. Na území České republiky máme zatím čtyři parky, v budoucnu by měl vzniknout další na území Křivoklátska. Při respektování pravidel pohybu ve zvláště chráněných územích se zde nabízí řada pro přírodu šetrných aktivit . Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje v národních parcích čtyři zóny: přírodní (bezzásahová, kam turisté nemají přístup), přírodě blízké (zásahy v omezené míře), soustředěné péče (zlepšování stavu ekosystémů narušených člověkem) a kulturní krajiny (obce v NP a jejich okolí). A jaké parky vlastně v ČR máme? Jejich přehled vám přináší Kudy z nudy.
Příroda

Nej našich zoo: poznejte historii a současnost zoologických zahrad v ČR

Vydejte se spolu s námi na cestu historií českých zoologických zahrad a poznejte jejich rekordy a kuriozity. Z původních místních zvěřinců, které často sloužily pouze pro vystavovatelské účely exotických i známějších zvířecích druhů, se postupně rozrostly do institucí jejichž cílem je nejen náplň volného času, ale především ochrana ohrožených druhů.
Příroda