ÚvodAktualityDen vzniku samostatného československého státu: Oslavte svátek výletem na unikátní místa
Příroda

Den vzniku samostatného československého státu: Oslavte svátek výletem na unikátní místa

Poslechněte si audio verzi článku
28. října slavíme Den vzniku Československa. Tento den byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Pojďme si připomenout zajímavosti spojené s naší republikou, ať se jedná o geografické rekordy, zajímavé pohraniční stezky, kameny vyznačující trojmezí či historické oblasti našeho území a další kuriozity. Víte například, kde hledat největší sochu T.G.M. anebo kde leží přírodní „mapa republiky“? Pojďte to vše s námi prozkoumat.

Kámen, mapa i zátaras

Mapa republikyZnáte místo zvané Mapa republiky? Jmenuje se tak sněhové pole na jižním svahu Studniční hory v Krkonoších. Přestože leží na jižním svahu, kde obvykle odtává sníh nejdříve, zde zůstává naopak ležet prakticky nejdéle v celých horách. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté za první republiky a přezdívka místu už zůstala, i když jsme 29. června 1945 o Podkarpatskou Rus přišli. Na základě Stalinova požadavku jsme území museli postoupit Sovětskému svazu, lépe řečeno sovětské Ukrajině.
 
foto npúBývalé sídlo finanční stráže a celnice s Rakouskem (1922), to je dnešní Lesní hotel Peršlák nedaleko Nové BystřiceČeské Kanadě. Místo je opravdu jen "co by kamenem dohodil" od nejsevernějšího bodu Rakouska, kde bylo nutné střežit hranice a bojovat proti pašeráctví. V roce 1938, když bylo Rakousko již obsazeno Německem, narukovali čeští vojáci právě do dnešního Lesního hotelu Peršlák. Mladí muži, kteří zde byli umístěni, vytvarovali z pískovce Kámen republiky – podobu tehdejšího Československa a pod obrys své vlasti nakonec vyryli nápis "Naše je a naše zůstane 1938". V tom samém roce však překročili naše hranice vojska Wehrmachtu a několik německých vojáků posměšně doplnilo k textu: "Bis wir kamen 1938" – "Než jsme přišli". Ale situace se za čas změnila a v květnu 1945 se naši vojáci do Peršláku vrátili a na kámen dopsali „Pravda vítězí 1945". Od té doby stál kámen před kasárnami, které tu byly i během komunistické éry a ačkoli se již „čára“ střežit nemusí, Kámen republiky hlídá hranici dodnes.

A po stopách 2. světové války se vypravíme i do Českého lesa – tady narazíte na prvorepublikový hraniční zátaras. Na přelomu let 1937 a 1938 byla na cestě Neudorf – Zlatý Potok postavena závora s průjezdnou šířkou 3,5 metru. Cílené překročení této překážky nepřítelem bylo chápáno jako projev agrese proti ČSR. Po válce a v době neprostupné železné opony byl tento hraniční přechod uzavřen a okolní vesnice byly vysídleny a následně pobořeny nebo zanikly.


Cesty po státní hranici

Cesta česko-polského přátelstvíCesta česko-polského přátelství je hřebenovou, červeně značenou trasou, která propojuje západní a východní Krkonoše. Na svých 28 kilometrech mnohokrát protíná nebo kopíruje česko-polskou hranici. Oblíbená vrcholová trasa byla vyznačena roku 1962 po dohodě ČSSR a Polska. Poté, co byl roku 1981 v Polsku kvůli protikomunistickému hnutí Solidarita vyhlášen výjimečný stav, byl volný přechod hranic na této cestě několik let uzavřen a turisté z obou stran hranic nesměli do roku 1983 vstoupit na území druhého státu. Několik měsíců tak byla rozdělena (provazem) i samotná Sněžka, a bylo zakázáno mluvit s osobami na druhé straně.
 
zemská bránaPřenesme se ale v historii o něco dále, kdy byly hřebeny hor a stráně pod nimi byly svědky napínavých honiček pašeráků a strážců hranic – financů. Pašeráctví kvetlo v 19. i na začátku 20. století. Přes hranice se pašoval tabák, látky a cukr. Po druhé světové válce vystřídala finance pohraniční stráž, která zase pronásledovala převaděče. Vzpomínat na jejich dobrodružné putování můžete například na Pašerácké stezce u Rokytnice nad Jizerou, na pašerácké stezce u Čížova v Podyjí, u Zemské brányOrlických horách, na Bílé v Beskydech, na naučné stezce šumavských Strážců hranice anebo na převaděčské trase kanálu 54 u Kvildy.
 
Za západních hranicích si projděte naučnou stezku Trojstátí Čech, Bavorska a Saska. Trasa vede z pohraničního města Hranice nedaleko Aše a končí na odlehlém a krásném místě, kde se střetávají historické hranice Čech, Bavorska a Saska tzv. Trojmezí.
 
betonová hranicePro turisty z Moravy máme naučnou stezku Po hranici, která je seznámí s dějinami, pověstmi, historickými mapami a vznikem stabilního katastru na jižní Moravě. Zavede vás na úsek historické hranice milotického a buchlovského panství, kde se dochovalo na 20 hraničních kamenů z 18. století.
 
Do bouřlivého 20. století vede naučná stezka Betonová hranice v Mladkově na 15 km dlouhé stezce lze zhlédnout řadu objektů lehkého i těžkého opevnění a mnohé pozůstatky dělostřeleckých a ženijních zkoušek pevnostních objektů.
 

Geografická „nej“ České republiky

nejzápadnější bod črNejzápadnější bod České republiky leží v odlehlém, ale malebném koutu Přírodního parku Smrčiny, poblíž zaniklé osady Újezd, asi 9 km od Aše. Zelená značka provede turisty po úzké stezce lužním lesem a pak těsně kolem Újezdského potoka, který tvoří státní hranici.

Nejvýchodnější bod ČR se nachází na území obce Bukovec v okrese Frýdek-Místek, na česko-polské hranici ve Slezských Beskydech. Je ukrytý v hustém smrkovém lese na břehu potoka Olecky. Samotné místo je označeno velkým kamenem s pamětní deskou a přesnými souřadnicemi, hraničním mezníkem, informační tabulí a přístřeškem k odpočinku.

nejsevernější bodOsada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. Ovšem osada Severní není nejsevernějším bodem ČR, to je tzv. Nord Kap, neboli hraniční kámen na česko-německé hranici. U samotného nejsevernějšího bodu se nachází pamětní obelisk, který byl slavnostně odhalen 28. října 2013 a příjemná odpočívka těsně "za čárou" vybudovaná německým turistickým spolkem.
 
Nejjižnější bod České republiky leží v katastru obce Vyšší Brod na česko-rakouské státní hranici. Z české strany vede k místu žlutá turistická značka. Místo je označeno vysokým žulovým kamenem s pamětní deskou, informační tabulí, hraničním kamenem, schránkou s razítkem. Vzdušnou čarou je od sebe nejjižnější a nejsevernější bod vzdálen cca 275 km.
 
hora DyleňGeografický střed České republiky (těžiště) leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí složitého matematického výpočtu to určili odborníci z Univerzity Karlovy a geodetického ústavu.
 
Na závěr máme ještě jednu perličku, kterou se stala hora DyleňČeském lese u Mariánských Lázní. Právě tento vrch roku 1813 prohlásil Napoleon Bonaparte za zeměpisný střed Evropy. To dodnes připomíná kamenný sloup s nápisem, který najdete (od vrcholu) asi kilometr jihozápadním směrem a o více než sto metrů níže. Tento "střed kontinentu" vypočítali Bonapartovi kartografové, když tudy samozvaný císař táhl na Rusko.
 

Hraniční kameny, hory i meandry

třístoličníkTřístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Vrch dostal název podle uskupení skal, které eroze vymodelovala do podoby tří skalních věží s miskovitými prohlubněmi, které připomínají trůny.
 
Každý rok na Silvestra probíhají tradiční setkání Čechů a Slováků na česko-slovenském vrcholu Bílých Karpat Velké Javořině. Hora se stala symbolem česko-slovenské vzájemnosti. Také vždy poslední neděli v červenci se na vrcholové louce konají již zmíněné Slavnosti bratrství Slováků a Čechů. Vydat se sem můžete i nyní, a to z Květné nebo Nové Lhoty.
 
TrojmezíNahlédnout do sousedního Polska lze na mnoha místech – například z dvojrozhledny Hraniční vrch ve Městě Albrechtice, od Pomezních Bud v Krkonoších, ze Sněžky anebo od hraničních meandrů řeky Odry. Meandrující Odra se postarala už o nejedno překvapení. Čas od času vyplaví Odra stoličku nebo obratel mamuta, kteří se před tisíci lety zřejmě procházeli jejím korytem. V roce 2004 byl navíc v její blízkosti v místní části Kopytov objeven hraniční kámen z doby Marie Terezie.
 
Mezi velice zajímavá místa patří také tzv. trojmezí, geografický bod, kde se setkávají hranice tří států. Máme jich hned několik, na výlet můžete vyrazit například na trojmezí na Šumavě (CZ/A/D), trojmezí u Hrčavy (CZ/SK/PL) anebo do obory Soutok (CZ/A/SK).


Proč je naším národním stromem lípa?

lípaUž od pradávných dob se lípa stala pro svou vůni, půvabnou korunu i vlídný stín symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Navíc se lípy dožívají velmi vysokého věku, což naše předky také fascinovalo. Lípa byla proto uctívána indoevropskými kmeny odedávna, stejně jako dub, který s lípou tvořil dokonalou dvojici – lípa zastávala roli ženského prvku, dub pak mužského. Tuto symboliku přijali za svou v pozdějších dobách Slované, Baltové a Italici. Na konci 19. století byl však dub silně spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským. Pouto se definitivně přetrhlo v Praze roku 1848, kdy se konal Všeslovanský sjezd. Na něm se lípa stala oficiálně stromem všech Slovanů a Češi ji od té doby považují za národní strom.
 
lípa v ŘímověZa jednu z nejstarších lip se považuje Tisíciletá lípa v Klokočově na Vysočině. Údajně bývala jedním ze stromů, které fungovaly jako směrník v pralesních mokřadech Libické obchodní stezky spojující Čechy a Moravu. Nejmohutnější lípou na území České republiky je Vejdova lípa, jejíž obvod kmene měří 1225 cm. Věk lípy není přesně znám, uvádí se 600 i 850 let. Tatobitská Lípa velkolistá roste na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Strom se objevuje na vlajce a znaku obce. Lípa v osadě Kotel na první pohled zaujme svou rozložitou korunou a vykotlaným kmenem s několika otvory. Stará je okolo 1000 let. Přírodní klenot, 900 let stará Žeberská lípa, roste nedaleko Vysoké Pece na Chomutovsku, kousek od zámku Jezeří. Dutá lípa v Praskolesích nedaleko Telče na Jihlavsku je jeden z nejmohutnějších stromů v republice. Je stará zřejmě 800 let a do její dutiny se vejde dvanáct lidí. Lípa v zahradě u římovského kostela sv. Ducha je nejstarší a nejmohutnější památný strom okresu České Budějovice. Do 12 metrů vysoké duté lípy se v roce 1996 vměstnalo 51 lidí. Strom je starý nejméně 670 let.
 

Největší Masaryk a jeho boty

masarykVzniku První republiky vděčíme prvnímu prezidentu ČSR Tomáši Garrigue Masarykovi. V mnoha obcích a městech jsou po něm pojmenovány ulice a náměstí, existuje také množství soch T.G.M. Mezi nimi je nejnovějším přírůstkem socha v Hranicích, jenž byla odhalena začátkem října 2020. Bronzová plastika měří přes tři metry a váží zhruba 600 kilogramů. Dvojice autorů Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka ji pojala jako státníkovu siluetu v životní velikosti jedoucí na koni. Povrch jezdecké sochy tvoří reliéfní texty s Masarykovými myšlenkami.

Masaryk v LánechVelmi pěkná je socha v Lánech, kde prezident často a rád pobýval. Před Muzeem T.G.M. byla roku 2010 u příležitosti 160. výročí jeho narození odhalena jeho jezdecká socha. Na někoho může však působit znepokojivým dojmem, kůň Hektor se totiž pase. Což se v jezdeckých kruzích považuje za nedůstojné – pokud jste v sedle a váš kůň se při jízdě pase, znamená to, že nejste dobrým jezdcem a zvíře vás neposlouchá. Pro prvního československého prezidenta toto může platit stěží, jízdu na koni miloval a ovládal bravurně.
 
masarykovy botyMezi nejzajímavější objevy se na vašich cestách může zařadit pozůstatek sochy Tomáše Garrigua Masaryka v Rudce u Kunštátu. Najdete ji v areálu Jeskyně blanických rytířů. Původně zde stála celá socha, a to gigantický prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který měřil úctyhodných 13 metrů. Slavnostního odhalení veřejnosti se dočkala u příležitosti desátého výročí vzniku samostatného Československa. Do našich časů se však bohužel nezachovala – na začátku protektorátu byl vydán příkaz k jejímu zničení, který se několikrát podařilo obejít, avšak díky činnosti udavačů se nakonec přes všechnu snahu sochu (posléze již rozřezanou na kousky) zachránit nepodařilo. Do dnešních časů z obrovité sochy zbyly jen boty a tajemný obrys, ze kterého můžeme tušit, jak monumentálně asi vypadala.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Užijte si Den Středočeského kraje v Příbrami, Berouně, Kladně a na řadě dalších míst!

Užijte si Den Středočeského kraje v Příbrami, Berouně, Kladně a na řadě dalších míst!

V úterý 28. října 2025 slaví svátek Středočeský kraj a zve na řadu zajímavých míst. Právě v tento den lze ve středních Čechách vyrazit vstříc památkám za symbolické vstupné nebo zcela zdarma. Kromě současných expozic je pro vás připraven i další doprovodný program, ať už jsou to koncerty, besedy, vernisáže či trhy, většinou vhodné pro všechny věkové skupiny.

Oslavte Týden TIC, turistická centra chystají prohlídky, dílničky a ochutnávky

Oslavte Týden TIC, turistická centra chystají prohlídky, dílničky a ochutnávky

Máme pro vás skvělý nápad: chce to jen mít chvilku času od 24. do 31. října 2025, kdy se bude slavit Týden turistických informačních center ČR. Pokud některé TIC máte poblíž, vypravte se tam: možná dostanete kávu nebo čaj, možná malý dárek nebo bonbón. Leckde se ale bude slavit ve větším a „íčka“ vás pozvou na prohlídky věží, radnic a nejrůznějších expozic anebo výstav.

Hora Dyleň u Mariánských Lázní – Napoleonův střed Evropy Příroda

Hora Dyleň u Mariánských Lázní – Napoleonův střed Evropy

Hora Dyleň se nachází v Českém lese, západně od Mariánských Lázní. Její vrchol je v nadmořské výšce 940 metrů a tím je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa. Na vrcholu stojí věž ze 70. let, která sloužila jako vojenská radarová stanice, veřejnosti je však nepřístupná.

Praha a vládní paláce: říjnový svátek zve na unikátní prohlídky honosných interiérů

Praha a vládní paláce: říjnový svátek zve na unikátní prohlídky honosných interiérů

Státní svátek 28. října láká na nejrůznější prohlídky a dny otevřených dveří. Portál Kudy z nudy pro vás tentokrát vybral tipy na místa, kam se běžně nepodíváte – do vládních paláců, které otevíraní během Dne vzniku samostatného československého státu veřejnosti své dveře k nahlédnutí. Podívejte se do Senátu, Poslanecké sněmovny, Strakovy akademie, rezidence primátora, budov ministerstev a na další místa, která zase jen tak brzy neuvidíte.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska Příroda

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Státní svátek 28. října: co zajímavého si prohlédnout v Praze a okolí

Státní svátek 28. října: co zajímavého si prohlédnout v Praze a okolí

Výlety na zajímavá místa v Praze i ve Středočeském kraji nabízí státní svátek 28. října. Někde se vám podaří ušetřit – mnoho památek bývá přístupných zdarma nebo s výraznou slevou, jinde sice vstup zdarma nenabízejí, zato se otevírají jindy uzavřená místa anebo vás pustí tam, kam se běžně nechodí. Ve Středočeském kraji se navíc 28. října, kromě státního svátku, slaví také Den Středočeského kraje, který taktéž otevírá brány muzeí a nejrůznějších expozic dokořán. Ty nejzajímavější tipy vám přináši Kudy z nudy.

Nejvýchodnější bod České republiky – Přírodní rezervace u Bukovce

Nejvýchodnější bod České republiky – Přírodní rezervace u Bukovce

Nejvýchodnější bod ČR se nachází na území obce Bukovec v okrese Frýdek-Místek, na česko-polské hranici ve Slezských Beskydech. Je ukrytý v hustém smrkovém lese na břehu potoka Olecky. Samotné místo je označeno velkým kamenem s pamětní deskou a přesnými souřadnicemi, hraničním mezníkem, informační tabulí a přístřeškem k odpočinku.

Prvorepublikový hraniční zátaras v Českém lese Památky

Prvorepublikový hraniční zátaras v Českém lese

Na přelomu let 1937 a 1938 byla na cestě Neudorf – Zlatý Potok postavena závora s průjezdnou šířkou 3,5 metru. Stojany chráněné dvojicí kolejnic jsou zasazeny do masivního betonového bloku. Cílené překročení této překážky nepřítelem bylo chápáno jako projev agrese proti ČSR.

Nejjižnější bod České republiky – Přírodní park Vyšebrodsko

Nejjižnější bod České republiky – Přírodní park Vyšebrodsko

Nejjižnější bod České republiky leží v katastru obce Vyšší Brod na česko-rakouské státní hranici. Z české strany vede k místu žlutá turistická značka. Místo je označeno vysokým žulovým kamenem s pamětní deskou, informační tabulí, hraničním kamenem, schránkou s razítkem.

Socha Tomáše Garrigua Masaryka v Hranicích Památky

Socha Tomáše Garrigua Masaryka v Hranicích

V roce 2020 byla v Hranicích na Moravě odhalena moderní socha T.G.M. Dvojice autorů Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka ji pojala jako státníkovu siluetu v životní velikosti jedoucí na koni, popsanou nejrůznějšími Masarykovými citáty.

Nejzápadnější bod České republiky Příroda

Nejzápadnější bod České republiky

Nejzápadnější bod České republiky leží v Přírodním parku Smrčiny, na dně Újezdského potoka, který zde tvoří státní hranici. Bod leží mezi dvěma hraničními mezníky z roku 1844.

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru – připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

Kámen tří panství – historický hraniční kámen v Krušných horách Památky

Kámen tří panství – historický hraniční kámen v Krušných horách

Heraldickou atrakci Krušných hor – krásný kámen tří pánů se nachází mezi Fichtelbergem a Klínovcem. Vytyčoval hranici uzemí pánů z Tetova, Horního hradu a Jáchymova.

Pašerácká stezka u Čížova v Podyjí Příroda

Pašerácká stezka u Čížova v Podyjí

Pašerácká stezka je vedená v horní třetině strmého zalesněného svahu u hraniční obce Čížov a uchvátí krásnými pohledy na lesní komplex Braitavy při hranici se sousedním Rakouskem.

Hraniční meandry řeky Odry Příroda

Hraniční meandry řeky Odry

Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka Příroda

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi Příroda

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Naučná stezka strážců hranice okolím Kašperských Hor Příroda

Naučná stezka strážců hranice okolím Kašperských Hor

Projděte se po krásné šumavské krajině, místy kde se již od středověku pohybují obránci našich hranic. Okružní naučná stezka o cekové délce 19,5 km vede na trase Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, hrad Kašperk a zpět do Kašperských Hor.

Pomezní Boudy v Krkonoších Památky

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy, založené pravděpodobně kolem roku 1634, jsou nejsevernější částí rekreačního střediska Malá Úpa. Leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

CHKO Soutok u Břeclavi – nová CHKO a největší obora v České republice Příroda

CHKO Soutok u Břeclavi – nová CHKO a největší obora v České republice

Obora Soutok je největší v České republice, rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území tzv. Dyjského trojúhelníku. Oblast nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi. Od 1. července 2025 se stala Chráněnou krajinnou oblastí.

Orlické hory – dominanta východních Čech Příroda

Orlické hory – dominanta východních Čech

Orlické hory jsou horskou oblastí, která se táhne od Olešnice na severozápadě po Heřmanovice na jihovýchodě a která je proťata hlubokými údolími Divoké a Tiché Orlice. Celá oblast je protkaná hustou sítí pěších, cyklo i lyžařských tras.

Kotelská lípa – tisíciletá lípa v osadě Kotel u Osečné Příroda

Kotelská lípa – tisíciletá lípa v osadě Kotel u Osečné

Lípa v osadě Kotel na první pohled zaujme svou rozložitou korunou a vykotlaným kmenem s několika otvory. Tisíciletá lípa byla vždy pevně spjatá s historií osady a jejích obyvatel. Roku 2009 zvítězila v anketě Strom roku.

Trojmezenský prales u Plešného jezera Příroda

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

CHKO Český les Příroda

CHKO Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena chráněná krajinná oblast Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Lesní hotel Peršlák – bývalá celnice, kterou střeží Kámen republiky Životní styl

Lesní hotel Peršlák – bývalá celnice, kterou střeží Kámen republiky

Při bývalé státní hranici s Rakouskem se nachází hotel, který sloužíval jako sídlo finanční stráže a celnice.

Naučná stezka Trojstátí Čech, Bavorska a Saska Příroda

Naučná stezka Trojstátí Čech, Bavorska a Saska

Naučná stezka Na cestě k Trojstátí vede z Hranic na Trojstátí Čech, Bavorska a Saska a má přírodovědně-historický ráz. Celková délka stezky měří přibližně 18 km a obsahuje celkem 9 hlavních zastavení. Stezku k Trojstátí doplňuje Stezka kamenů. Na kole zde můžete putovat po cyklotrase Eurovelo č. 13.

Vejdova lípa – nejmohutnější strom v ČR Příroda

Vejdova lípa – nejmohutnější strom v ČR

Nejmohutnější lípou na území České republiky je Vejdova lípa, jejíž obvod kmene měří 1225 cm. Věk lípy není přesně znám, uvádí se 600 i 850 let. Jisté je, že bude starší než obec Pastviny (vznik r. 1513), v jejíž katastru roste.

Praskoleská lípa v Mrákotíně Příroda

Praskoleská lípa v Mrákotíně

Dutá lípa v Praskolesích nedaleko Telče na Jihlavsku je jeden z nejmohutnějších stromů v republice. Je stará zřejmě osm set let a do její dutiny se vejde i dvanáct lidí. Navrchu je ukrytá zvonička. Obvod kmene má přes 9,5 m a měří 23 m. Do dutiny se údajně vejde až 12 lidí.

Torzo Žeberské lípy – nejstaršího stromu centrálního Krušnohoří Příroda

Torzo Žeberské lípy – nejstaršího stromu centrálního Krušnohoří

Přírodní klenot rostl až do roku 2020 nedaleko Vysoké Pece na Chomutovsku, kousek od zámku Jezeří. Přídomek žeberská získala dle zříceniny Starý Žeberk. Strom byl nejstarším na Mostecku, jeho věk se odhadoval na 900 let.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta Kultura

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Geografický střed České republiky v Číhošti Památky

Geografický střed České republiky v Číhošti

Na louce na východní straně obce v roce 2006 zbudován památník připomínající geografický střed České republiky.

Po stopách pašeráků z Rokytnice nad Jizerou Letní sporty

Po stopách pašeráků z Rokytnice nad Jizerou

Zkuste si projít místa, kudy se pohybovali obratní pašeráci přenášející zboží z polské strany hor, kteří se museli mít na pozoru před finanční stráží.

Naučná stezka Po hranici Příroda

Naučná stezka Po hranici

Naučná stezka má sedm zastavení a seznámí vás s dějinami, pověstmi, historickými mapami a vznikem stabilního katastru na jižní Moravě. Zavede vás na úsek historické hranice milotického a buchlovského panství, kde se dochovalo na 20 hraničních kamenů z 18. st. Vhodná pro rodiny s dětmi i seniory.

Nord Kap – nejsevernější bod České republiky v Lobendavě Příroda

Nord Kap – nejsevernější bod České republiky v Lobendavě

Osada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. To je místo, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři.

Lípa Jana Gurreho v Římově Příroda

Lípa Jana Gurreho v Římově

Lípa roste v zahradě u římovského kostela již 670 let. Měla tak být přítomna i božskému zjevení v roce 1626, na jehož základě navrhl jezuita Jan Gurre u římovského statku vystavět loretánskou kapli a kostel sv. Ducha. Lípa je nejstarší a nejmohutnější památný strom okresu České Budějovice.

Masarykova jezdecká socha v Lánech Památky

Masarykova jezdecká socha v Lánech

U příležitosti 160. výročí narození prvního prezidenta samostatného československého státu T. G. Masaryka byla v Lánech odhalena jeho jezdecká socha. Socha je dílem sochaře Petra Nováka a je umístěna před Muzeem TGM v Lánech.

Hřebenovka Ještěd-Praděd: multifunkční turistická magistrála Příroda

Hřebenovka Ještěd-Praděd: multifunkční turistická magistrála

Hřebenovka – vrcholová trasa vedoucí z Libereckého kraje přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj až na Praděd. Poznejte trasu, která byla proznačena již na začátku 20. století a provede vás přes vrcholky všech pohoří při hranici.

Tisíciletá lípa v Klokočově – nejstarší lípa v ČR Příroda

Tisíciletá lípa v Klokočově – nejstarší lípa v ČR

Památná lípa velkolistá v Klokočově se nazývá také Královská nebo Karlova je chráněna od roku 1976. Dosahuje výšky 23 m a obvod kmene měří necelých 9 m (890 cm). Patří k nejstarším stromům na našem území, lteré pamatují dobu před tisíci lety.

Stezka beskydských pašeráků v Bílé Příroda

Stezka beskydských pašeráků v Bílé

Jedná se o ideální rodinnou procházku, která děti opravdu pohltí a všichni se společně dozvíte spoustu nového o historii pašování v Beskydech. Po rekonstrukci je opět otevřena.

Naučná stezka Betonová hranice v Mladkově Příroda

Naučná stezka Betonová hranice v Mladkově

Naučná stezka Betonová hranice mapuje a propojuje Muzeum čs. opevnění – dělostřeleckou tvrz Bouda s Muzeem Vysoký kámen a po odbočce také s nedalekým Vojenským muzeem Lichkov. Stezka začíná u nádraží v Mladkově, je vedena po turistických značených trasách a měří 15 km.

Pašerácká lávka v Zemské bráně Památky

Pašerácká lávka v Zemské bráně

Pašerácká lávka byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k paši různého zboží.

Trojmezí na Šumavě – horské sedlo na hranici tří států Příroda

Trojmezí na Šumavě – horské sedlo na hranici tří států

Šumavské horské sedlo Trojmezí (1324 m) se nachází mezi vrcholy Plechý a Trojmezná. Protínají se zde státní hranice Česka, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem z roku 1993, který je ozdoben státními znaky a názvy států v jednotlivých mateřských jazycích.

Tisíciletá lípa v Tatobitech Příroda

Tisíciletá lípa v Tatobitech

Tatobitská Lípa velkolistá je památným stromem, který roste na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Lípa stojí u silnice směrem na Žernov, naproti domu s číslem popisným 86. Obvod jejího kmene je přes devět metrů a do její dutiny se vejde asi 11 dospělých lidí.

Socha T. G. Masaryka v Rudce u Kunštátu – obří boty na podstavci Památky

Socha T. G. Masaryka v Rudce u Kunštátu – obří boty na podstavci

Dominantou areálu Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu bývala čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka. Obří sochu z pískovce vytesal Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Dnes zde již uvidíte pouze obrovské boty na podstavci, socha byla za II. světové války na základě udání zničena.

Velká Javořina – nejvyšší vrchol Bílých Karpat Příroda

Velká Javořina – nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy Příroda

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Hraniční hora Třístoličník – bájné trůny tří králů Příroda

Hraniční hora Třístoličník – bájné trůny tří králů

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

Trojmezí u Hrčavy – místo, kde setkávají hranice tří zemí Příroda

Trojmezí u Hrčavy – místo, kde setkávají hranice tří zemí

Poblíž obce Hrčava najdeme místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. Trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 m n. m. je vidět panorama krajiny 3 států, České, Slovenské a Polské republiky.

Naučná stezka Zemská brána – poznejte nejkrásnější úsek Divoké Orlice Příroda

Naučná stezka Zemská brána – poznejte nejkrásnější úsek Divoké Orlice Audio

Naučná stezka Zemská brána je jednou z nejmalebnějších tras v Orlických horách, která nabízí návštěvníkům kombinaci přírodních krás, zajímavé historie a příležitost k nenáročné turistice. Vede skalními útvary, hlubokými lesy a trasou podél horské říčky Divoká Orlice.

Den vzniku samostatného československého státu

Den vzniku samostatného československého státu

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

Navštivte Národní technické muzeum za mimořádné vstupné 80 Kč

Navštivte Národní technické muzeum za mimořádné vstupné 80 Kč

Národní technické muzeum připravuje pro své návštěvníky několikrát do roka příležitost, jak navštívit poklady ze sbírek NTM za snížené vstupné 80 Kč. Přijít do expozic za tuto symbolickou cenu je možné při příležitosti výročí, významných dnů a státních svátků. Nejbližším termínem je sobota 28. září 2024, poté to bude 28. říjen při oslavách Vzniku Československé republiky a 17. listopad, který se slaví jako Den boje za svobodu a demokracii. Dne 18. prosince si Národní technické muzeum připomíná výročí úmrtí Václava Havla.

Převaděčskou stezkou Krále Šumavy aneb kanálem 54

Převaděčskou stezkou Krále Šumavy aneb kanálem 54

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.

Další aktuality

Kam za kouzlem zimy v Krkonoších?

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2025 19:03
Příroda

10 tipů, jak oslavit den hor

Vyrazte do hor a užívejte si krásu, kterou tu máme! 11. prosince si milovníci přírody připomínají Mezinárodní den hor. Oslavte tento den výletem na místa, která jsou snadno dostupná (lanovkou nebo autem), a přitom při jejich návštěvě Den hor důstojně oslavíte. Udělejte si hezkou vycházku na Ještěd, Sněžku nebo na Pustevny.
1. prosinec 2025 11:17
Příroda

Perseidy: každoroční meteorický roj rozzáří letní oblohu a potěší milovníky hvězd

Perseidy – meteorický roj nazývaný Slzy svatého Vavřince, jsou ideálním úkazem pro romantické letní sledování. Roj začíná být aktivní od 17. července do 24. srpna, zpočátku se jedná jen o jednotlivé meteory. Aktivita výrazně vzrůstá až ve druhém srpnovém týdnu a nejinak tomu bude i letos. Perseidy budou nejčetnější v noci z 12. na 13. srpna, ale "padající hvězdy" můžete pozorovat již od poloviny července! Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bude koncem července k vidění v průměru 70 meteorů za hodinu. Obloha nabízí v těchto dnech pohled i na planety Jupiter, Saturn a k ránu také Merkur.
1. prosinec 2025 0:47
Příroda

Znáte motýlí ráje Papilonia?

Představte si nejkrásnější motýly světa poletující přímo kolem vás! A nemusí zůstat jen u snění – na několika místech naší republiky najdete motýlí domy Papilonia, které vás vezmou do tropické džungle anebo fantasy světa. Každá Papilonia má odlišnou stylizaci letové zóny, čímž prohlídce přidává charakteristickou atmosféru. Navíc mají tyto motýlí světy otevřeno celoročně, takže si návštěvu můžete naplánovat kdykoli. Každý motýlí dům je tematicky laděn – například v Liberci najdete motýlí džungli, v Brně steampunkové prostředí a další zajímavé varianty v Karlových Varech nebo na Lipně. Nejnovějším přírůstkem do rodiny motýlích domů je Papilonia Teplice, který se otevřel v listopadu 2024. V atraktivní expozici se ocitnete uprostřed tropického lesa, kde na paleontologické stezce můžete obdivovat ekosystém plný motýlů a ponořit se do světa dinosaurů.
30. listopad 2025 15:59
Příroda

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města. Nebojte se experimentovat, zkoušet různé úhly pohledu a hlavně si focení užijte!
30. listopad 2025 9:23
Příroda

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Jeho tradice má kořeny hluboko v minulosti, kdy bylo jmelí považováno za magickou rostlinu s ochranou mocí a symbolikou štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?
29. listopad 2025 8:43
Příroda

20 tipů na výlet k zimním vrcholům pěšky nebo na běžkách

Zima na horách nabízí nádherné scenérie, čistý vzduch a klid, který jinde jen těžko hledáme. Ať už je zima jak se patří nebo naopak na sníh skoupá, lze vyrazit na zajímavý výlet – v nížinách bez sněhu pěšky a na zasněžených horách na běžkách. Zkuste se odhodlat k zimnímu výšlapu na některý vrchol z našeho výběru. Udělejte si čas na focení, nebo si jen sedněte do sněhu a nechte na sebe působit klid hor. Finální odměnu v podobě pěkného výhledu na neobvyklou krajinu v zimním hávu si určitě užijete! Zastavte se na horské chatě, dejte si horkou polévku nebo čaj, pozorujte ticho a krásu zimní krajiny.
29. listopad 2025 8:21
Příroda

Putování za smrkovou vůní: 10 tipů na výlet ke smrkům a do smrčin

Smrkové lesy mají své neopakovatelné kouzlo – tiché šumění jehličí, charakteristická vůně pryskyřice a stíny vysokých, štíhlých stromů vytvářejí jedinečnou atmosféru. Ať už hledáte místo pro klidné rozjímání, rodinný výlet, nebo aktivní turistiku, smrčiny nabízejí mnoho možností. Přinášíme vám deset tipů na výlety za smrkovou vůní napříč Českou republikou.
28. listopad 2025 7:39
Příroda