!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Oslavte Den vzniku samostatného československého státu
Oslavte Den vzniku samostatného československého státu
"> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Oslavte Den vzniku samostatného československého státu

Vydáno 27. října 2020
28. října slavíme Den vzniku Československa. Tento den byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Pojďme si připomenout zajímavosti spojené s naší republikou, ať se jedná o geografické rekordy, zajímavé pohraniční stezky, kameny vyznačující trojmezí či historické oblasti našeho území a další kuriozity. Víte například, kde hledat největší sochu T.G.M. anebo kde leží přírodní „mapa republiky“? Pojďte to vše s námi prozkoumat.

Kámen, mapa i zátaras

Mapa republikyZnáte místo zvané Mapa republiky? Jmenuje se tak sněhové pole na jižním svahu Studniční hory v Krkonoších. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v celých horách. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté za první republiky a přezdívka místu už zůstala, i když jsme 29. června 1945 o Podkarpatskou Rus přišli. Na základě Stalinova požadavku jsme území museli postoupit Sovětskému svazu, lépe řečeno sovětské Ukrajině.
 
foto npúBývalé sídlo finanční stráže a celnice s Rakouskem (1922), to je dnešní lesní hotel Peršlák nedaleko Nové Bystřice v České Kanadě. Místo je jen co by kamenem dohodil od nejsevernějšího bodu Rakouska, kde bylo nutné střežit hranice a bojovat proti pašeráctví. V roce 1938, když bylo Rakousko již obsazeno Německem, narukovali čeští vojáci právě do dnešního Lesního hotelu Peršlák. Mladí muži, kteří zde byli umístěni, vytvarovali z pískovce Kámen republiky – podobu tehdejšího Československa a pod obrys své vlasti nakonec vyryli nápis "Naše je a naše zůstane 1938". V tom samém roce však překročili naše hranice vojska Wehrmachtu a několik německých vojáků posměšně doplnilo k textu: "Bis wir kamen 1938" – "Než jsme přišli". Ale situace se za čas změnila a v květnu 1945 se naši vojáci do Peršláku vrátili a na kámen dopsali „Pravda vítězí 1945". Od té doby stál kámen před kasárnami, které tu byly během komunistické éry a ačkoli se již „čára“ střežit nemusí, Kámen republiky hlídá hranici dodnes.

prvorepublikový hraniční zátarasA po stopách 2. světové války se vypravíme i do Českého lesa – tady narazíte na prvorepublikový hraniční zátaras. Na přelomu let 1937 a 1938 byla na cestě Neudorf - Zlatý Potok postavena závora s průjezdnou šířkou 3,5 metru. Cílené překročení této překážky nepřítelem bylo chápáno jako projev agrese proti ČSR. Po válce a v době neprostupné železné opony byl tento hraniční přechod uzavřen a okolní vesnice byly vysídleny a následně pobořeny nebo zanikly.


Cesty po státní hranici

Cesta česko-polského přátelstvíCesta česko-polského přátelství je hřebenovou, červeně značenou trasou, která propojuje západní a východní Krkonoše. Na svých 28 kilometrech mnohokrát protíná nebo kopíruje česko-polskou hranici. Oblíbená vrcholová trasa byla vyznačena roku 1962 po dohodě ČSSR a Polska. Poté, co byl roku 1981 v Polsku kvůli protikomunistickému hnutí Solidarita vyhlášen výjimečný stav, byl volný přechod hranic na této cestě několik let uzavřen a turisté z obou stran hranic nesměli až do roku 1983 vstoupit na území druhého státu. Několik měsíců tak byla rozdělena (provazem) i samotná Sněžka, a bylo zakázáno mluvit s osobami na druhé straně.
 
zemská bránaPřenesme se ale v historii o něco dále, kdy byly hřebeny hor a stráně pod nimi byly svědky napínavých honiček pašeráků a strážců hranic – financů. Pašeráctví kvetlo v 19. i na začátku 20. století. Přes hranice se pašoval tabák, látky a cukr. Po druhé světové válce vystřídala finance pohraniční stráž, která zase pronásledovala převaděče. Vzpomínat na jejich dobrodružné putování můžete například na Pašerácké stezce u Rokytnice nad Jizerou, na pašerácké stezce u Čížova v Podyjí, u Zemské brányOrlických horách, na Bílé v Beskydech, na naučné stezce šumavských Strážců hranice anebo na převaděčské trase kanálu 54 u Kvildy.
 
Za západních hranicích si projděte naučnou stezku Trojstátí Čech, Bavorska a Saska. Trasa vede z pohraničního města Hranice nedaleko Aše a končí na odlehlém a krásném místě, kde se střetávají historické hranice Čech, Bavorska a Saska tzv. Trojmezí.
 
betonová hranicePro turisty z Moravy máme naučnou stezku Po hranici, která je seznámí s dějinami, pověstmi, historickými mapami a vznikem stabilního katastru na jižní Moravě. Zavede vás na úsek historické hranice milotického a buchlovského panství, kde se dochovalo na 20 hraničních kamenů z 18. století.
 
Do bouřlivého 20. století vede naučná stezka Betonová hranice v Mladkově na 15 km dlouhé stezce lze zhlédnout řadu objektů lehkého i těžkého opevnění a mnohé pozůstatky dělostřeleckých a ženijních zkoušek pevnostních objektů.
 

Geografická „nej“ České republiky

nejzápadnější bod črNejzápadnější bod České republiky leží v odlehlém, ale malebném koutu Přírodního parku Smrčiny, poblíž zaniklé osady Újezd, asi 9 km od Aše. Zelená značka provede turisty po úzké stezce lužním lesem a pak těsně kolem Újezdského potoka, který tvoří státní hranici.

Nejvýchodnější bod ČR se nachází na území obce Bukovec v okrese Frýdek-Místek, na česko-polské hranici ve Slezských Beskydech. Je ukrytý v hustém smrkovém lese na břehu potoka Olecky. Samotné místo je označeno velkým kamenem s pamětní deskou a přesnými souřadnicemi, hraničním mezníkem, informační tabulí a přístřeškem k odpočinku.

nejsevernější bodOsada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. Ovšem osada Severní není nejsevernějším bodem ČR, to je tzv. Nord Kap, neboli hraniční kámen na česko-německé hranici. U samotného nejsevernějšího bodu se nachází pamětní obelisk, který byl slavnostně odhalen 28. října 2013 a příjemná odpočívka těsně "za čárou" vybudovaná německým turistickým spolkem.
 
Nejjižnější bod České republiky leží v katastru obce Vyšší Brod na česko-rakouské státní hranici. Z české strany vede k místu žlutá turistická značka. Místo je označeno vysokým žulovým kamenem s pamětní deskou, informační tabulí, hraničním kamenem, schránkou s razítkem. Vzdušnou čarou je od sebe nejjižnější a nejsevernější bod vzdálen cca 275 km.
 
hora DyleňGeografický střed České republiky (těžiště) leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí složitého matematického výpočtu to určili odborníci z Univerzity Karlovy a geodetického ústavu.
 
Na závěr máme ještě jednu perličku, kterou se stala hora DyleňČeském lese u Mariánských Lázní. Právě tento vrch roku 1813 prohlásil Napoleon Bonaparte za zeměpisný střed Evropy. To dodnes připomíná kamenný sloup s nápisem, který najdete (od vrcholu) asi kilometr jihozápadním směrem a o více než sto metrů níže. Tento "střed kontinentu" vypočítali Bonapartovi kartografové, když tudy samozvaný císař táhl na Rusko.
 

Hraniční kameny, hory i meandry

třístoličníkTřístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Vrch dostal název podle uskupení skal, které eroze vymodelovala do podoby tří skalních věží s miskovitými prohlubněmi, které připomínají trůny.
 
Každý rok na Silvestra probíhají tradiční setkání Čechů a Slováků na česko-slovenském vrcholu Bílých Karpat Velké Javořině. Hora se stala symbolem česko-slovenské vzájemnosti. Vždy poslední neděli v červenci se na vrcholové louce konají také Slavnosti bratrství Slováků a Čechů. Vydat se sem můžete i nyní, a to z Květné nebo Nové Lhoty.
 
TrojmezíNahlédnout do sousedního Polska můžete na mnoha místech – například z dvojrozhledny Hraniční vrch ve Městě Albrechtice, od Pomezních Bud v Krkonoších, ze Sněžky anebo od hraničních meandrů řeky Odry. Meandrující Odra se postarala už o nejedno překvapení. Čas od času vyplaví Odra stoličku nebo obratel mamuta, kteří se před tisíci lety zřejmě procházeli jejím korytem. V roce 2004 byl navíc v její blízkosti v místní části Kopytov objeven hraniční kámen z doby Marie Terezie.
 
Mezi velice zajímavá místa patří také tzv. trojmezí, geografický bod, kde se setkávají hranice tří států. Máme jich hned několik, na výlet můžete vyrazit například na trojmezí na Šumavě (CZ/A/D), trojmezí u Hrčavy (CZ/SK/PL) anebo do obory Soutok (CZ/A/SK).


Proč je naším národním stromem lípa?

lípaUž od pradávných dob se lípa sstala pro svou vůni, půvabnou korunu i vlídný stín symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Navíc se lípy dožívají velmi vysokého věku, což naše předky také fascinovalo. Lípa byla proto uctívána indoevropskými kmeny odedávna, stejně jako dub, který s lípou tvořil dokonalou dvojici – lípa zastávala roli ženského prvku, dub pak mužského. Tuto symboliku přijali za svou v pozdějších dobách Slované, Baltové a Italici.

Na konci 19. století byl však dub silně spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským. Pouto se definitivně přetrhlo v Praze roku 1848, kdy se konal Všeslovanský sjezd. Na něm se lípa stala oficiálně stromem všech Slovanů a Češi ji od té doby považují za národní strom.
 
lípa v ŘímověZa jednu z nejstarších lip se považuje Tisíciletá lípa v Klokočově na Vysočině. Údajně bývala jedním ze stromů, které fungovaly jako směrník v pralesních mokřadech Libické obchodní stezky spojující Čechy a Moravu. Nejmohutnější lípou na území České republiky je Vejvodova lípa, jejíž obvod kmene měří 1225 cm. Věk lípy není přesně znám, uvádí se 600 i 850 let. Tatobitská Lípa velkolistá roste na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Strom se objevuje na vlajce a znaku obce. Lípa v osadě Kotel na první pohled zaujme svou rozložitou korunou a vykotlaným kmenem s několika otvory. Stará je okolo 1000 let. Přírodní klenot, 900 let stará Žeberská lípa, roste nedaleko Vysoké Pece na Chomutovsku, kousek od zámku Jezeří. Dutá lípa v Praskolesích nedaleko Telče na Jihlavsku je jeden z nejmohutnějších stromů v republice. Je stará zřejmě 800 let a do její dutiny se vejde dvanáct lidí. Lípa v zahradě u římovského kostela sv. Ducha je nejstarší a nejmohutnější památný strom okresu České Budějovice. Do 12 metrů vysoké duté lípy se v roce 1996 vměstnalo 51 lidí. Strom je starý nejméně 670 let.
 

Největší Masaryk a jeho boty

masarykVzniku První republiky vděčíme prvnímu prezidentu ČSR Tomáši Garrigue Masarykovi. V mnoha obcích a městech jsou po něm pojmenovány ulice a náměstí, existuje také množství soch T.G.M. Mezi nimi je nejnovějším přírůstkem socha v Hranicích, jenž byla odhalena začátkem října 2020. Bronzová plastika měří přes tři metry a váží zhruba 600 kilogramů. Povrch jezdecké sochy tvoří reliéfní texty s Masarykovými myšlenkami.

Masaryk v LánechVelmi pěkná je socha v Lánech, kde prezident často a rád pobýval. Před Muzeem T.G.M. byla roku 2010 u příležitosti 160. výročí jeho narození odhalena jeho jezdecká socha. Na někoho může však působit znepokojivým dojmem, kůň Hektor se totiž pase. Což se v jezdeckých kruzích považuje za nedůstojné – pokud jste v sedle a váš kůň se při jízdě pase, znamená to, že nejste dobrým jezdcem a zvíře vás neposlouchá. Pro prvního československého prezidenta toto může platit stěží, jízdu na koni miloval a ovládal bravurně.
 
masarykovy botyMezi nejzajímavější objevy se na vašich cestách může zařadit pozůstatek sochy Tomáše Garrigua Masaryka v Rudce u Kunštátu. Najdete ji v areálu Jeskyně blanických rytířů. Původně zde stála celá socha, a to gigantický prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který měřil úctyhodných 13 metrů. Slavnostního odhalení veřejnosti se dočkala u příležitosti desátého výročí vzniku samostatného Československa. Do našich časů se však bohužel nezachovala – na začátku protektorátu byl vydán příkaz k jejímu zničení, který se několikrát podařilo obejít, avšak díky činnosti udavačů se nakonec přes všechnu snahu sochu (posléze již rozřezanou na kousky) zachránit nepodařilo. Do dnešních časů z obrovité sochy zbyly jen boty a tajemný obrys, ze kterého můžeme tušit, jak monumentálně asi vypadala.
Pozůstatek sochy T. G. Masaryka v Rudce u Kunštátu

Pozůstatek sochy T. G. Masaryka v Rudce u Kunštátu

Dominantou areálu Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu bývala čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka. Obří sochu z pískovce vytesal pomocí hasičské sekerky a zahradnických nůžek samouk Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Dochovaly se z ní bohužel pouze boty na podstavci.

Nejvýchodnější bod České republiky

Nejvýchodnější bod České republiky

Nejvýchodnější bod ČR se nachází na území obce Bukovec v okrese Frýdek-Místek, na česko-polské hranici ve Slezských Beskydech. Je ukrytý v hustém smrkovém lese na břehu potoka Olecky. Samotné místo je označeno velkým kamenem s pamětní deskou a přesnými souřadnicemi, hraničním mezníkem, informační tabulí a přístřeškem k odpočinku.

Trojmezí na Šumavě - horské sedlo na hranici tří států

Trojmezí na Šumavě - horské sedlo na hranici tří států

Šumavské horské sedlo Trojmezí (1324 m) se nachází mezi vrcholy Plechý a Trojmezná. Protínají se zde státní hranice Česka, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem z roku 1993, který je ozdoben státními znaky a názvy států v jednotlivých mateřských jazycích.

Tisíciletá lípa v Klokočově – nejstarší lípa v ČR

Tisíciletá lípa v Klokočově – nejstarší lípa v ČR

Památná lípa velkolistá v Klokočově se nazývá také Královská nebo Karlova je chráněna od roku 1976. Dosahuje výšky 20 m a obvod kmene měří necelých 9 m. Patří k nejstarším stromům na našem území, lteré pamatují dobu před tisíci lety. Obvod kmene měří 890 cm, na výšku měří 23 cm.

Socha Tomáše Garrigua Masaryka v Hranicích

Socha Tomáše Garrigua Masaryka v Hranicích

V roce 2020 byla v Hranicích na Moravě odhalena moderní socha T.G.M. Dvojice autorů Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka ji pojala jako státníkovu siluetu v životní velikosti jedoucí na koni, popsanou nejrůznějšími Masarykovými citáty.

Hřebenovka - multifunkční turistická magistrála

Hřebenovka - multifunkční turistická magistrála

Trasa Hřebenovky vede od Orle přes území Libereckého kraje do německé oblasti Žitavských hor a spojuje atraktivní místa vrcholových partií Jizerských, Lužických a Žitavských hor, Černostudniční i Ještědsko-kozákovský hřbet. Navazuje tak na slavnou Modrou hřebenovku ze začátku minulého století.

Hora Dyleň u Mariánských Lázní - Napoleonův střed Evropy

Hora Dyleň u Mariánských Lázní - Napoleonův střed Evropy

Hora Dyleň se nachází v Českém lese, západně od Mariánských Lázní. Její vrchol je v nadmořské výšce 940 metrů a tím je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa. Na vrcholu stojí věž ze 70. let, která sloužila jako vojenská radarová stanice, veřejnosti je však nepřístupná.

Prvorepublikový hraniční zátaras v Českém lese

Prvorepublikový hraniční zátaras v Českém lese

Na přelomu let 1937 a 1938 byla na cestě Neudorf - Zlatý Potok postavena závora s průjezdnou šířkou 3,5 metru. Stojany chráněné dvojicí kolejnic jsou zasazeny do masivního betonového bloku. Cílené překročení této překážky nepřítelem bylo chápáno jako projev agrese proti ČSR.

Stezka beskydských pašeráků v Bílé

Stezka beskydských pašeráků v Bílé

Jedná se o ideální rodinnou procházku, která děti opravdu pohltí a všichni se společně dozvíte spoustu nového o historii pašování v Beskydech.

Převaděčskou stezkou Krále Šumavy aneb kanálem 54

Převaděčskou stezkou Krále Šumavy aneb kanálem 54

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.

Mapa republiky v Krkonoších - místo, kde je nejvíce sněhu

Mapa republiky v Krkonoších - místo, kde je nejvíce sněhu

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru - připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Nejzápadnější bod České republiky

Nejzápadnější bod České republiky

Nejzápadnější bod České republiky leží v Přírodním parku Smrčiny, na dně Újezdského potoka, který zde tvoří státní hranici. Bod leží mezi dvěma hraničními mezníky z roku 1844.

Kámen tří panství - historický hraniční kámen v Krušných horách

Kámen tří panství - historický hraniční kámen v Krušných horách

Heraldickou atrakci Krušných hor – krásný kámen tří pánů se nachází mezi Fichtelbergem a Klínovcem.

Pašerácká stezka u Čížova v Podyjí

Pašerácká stezka u Čížova v Podyjí

Pašerácká stezka je vedená v horní třetině strmého zalesněného svahu u hraniční obce Čížov a uchvátí krásnými pohledy na lesní komplex Braitavy při hranici se sousedním Rakouskem.

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Pašerácká lávka v Zemské bráně

Pašerácká lávka v Zemské bráně

Pašerácká lávka byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k paši různého zboží.

Velká Javořina - nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina - nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Hraniční hora Třístoličník - bájné trůny tří králů

Hraniční hora Třístoličník - bájné trůny tří králů

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

Lesní hotel Peršlák – bývalá celnice, kterou střeží Kámen republiky

Lesní hotel Peršlák – bývalá celnice, kterou střeží Kámen republiky

Při bývalé státní hranici s Rakouskem se nachází hotel, který sloužíval jako sídlo finanční stráže a celnice.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Naučná stezka Zemská brána - poznejte nejkrásnější úsek Divoké Orlice

Naučná stezka Zemská brána - poznejte nejkrásnější úsek Divoké Orlice

Chráněným přírodním výtvorem a oblíbeným výletním místem je Zemská brána v Orlických horách. Jedná se o skalnatý úsek Divoké Orlice, kde řeka vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech.

Nejsevernější bod České republiky v Lobendavě

Nejsevernější bod České republiky v Lobendavě

Osada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. To je místo, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři.

Masarykova jezdecká socha v Lánech

Masarykova jezdecká socha v Lánech

U příležitosti 160. výročí narození prvního prezidenta samostatného československého státu T. G. Masaryka byla v Lánech odhalena jeho jezdecká socha. Socha je dílem sochaře Petra Nováka a je umístěna před Muzeem TGM v Lánech.

Kotelská lípa - tisíciletá lípa v osadě Kotel u Osečné

Kotelská lípa - tisíciletá lípa v osadě Kotel u Osečné

Lípa v osadě Kotel na první pohled zaujme svou rozložitou korunou a vykotlaným kmenem s několika otvory. Tisíciletá lípa byla vždy pevně spjatá s historií osady a jejích obyvatel. Roku 2009 zvítězila v anketě Strom roku.

Geografický střed České republiky v Číhošti

Geografický střed České republiky v Číhošti

Na louce na východní straně obce v roce 2006 zbudován památník připomínající geografický střed České republiky.

Tisíciletá lípa v Tatobitech

Tisíciletá lípa v Tatobitech

Tatobitská Lípa velkolistá je památným stromem, který roste na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Lípa stojí u silnice směrem na Žernov, naproti domu s číslem popisným 86. Obvod jejího kmene je přes devět metrů a do její dutiny se vejde asi 11 dospělých lidí.

Trojmezí u Hrčavy - místo, kde setkávají hranice tří zemí

Trojmezí u Hrčavy - místo, kde setkávají hranice tří zemí

Poblíž obce Hrčava najdeme místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. Trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 m n. m. je vidět panorama krajiny 3 států, České, Slovenské a Polské republiky.

Po stopách pašeráků z Rokytnice nad Jizerou

Po stopách pašeráků z Rokytnice nad Jizerou

Zkuste si projít místa, kudy se pohybovali obratní pašeráci přenášející zboží z polské strany hor, kteří se museli mít na pozoru před finanční stráží.

Hraniční meandry řeky Odry

Hraniční meandry řeky Odry

Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

Naučná stezka strážců hranice okolím Kašperských Hor

Naučná stezka strážců hranice okolím Kašperských Hor

Projděte se po krásné šumavské krajině, místy kde se již od středověku pohybují obránci našich hranic. Okružní naučná stezka o cekové délce 19,5 km vede na trase Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, hrad Kašperk a zpět do Kašperských Hor.