Výzkum vede již
od roku 1976 přírodovědné oddělení
Prácheňského muzea v Písku, nejprve pod vedením RNDr. Karla Pecla, od roku 2002 jej organizuje RNDr. Jiří Šebestian. Cílem odchytové kroužkovací akce je
dlouhodobé monitorování stavu populace ptáků v jedné z ornitologicky nejvýznamnějších Národních přírodních rezervací v České republice. Za tuto dobu bylo okroužkováno, změřeno, zváženo a všestranně vyzkoumáno přes 40 000 ptačích jedinců ze 112 ptačích druhů.
U opeřenců je šetrným způsobem zjištěn
stav tukových zásob, celková
kondice, pelichání či opotřebení peří. Pozorovány jsou také
změny v počtech druhů během let i v jednotlivých biotopech. Důležitý je i odchyt ptáků, kteří již byli okroužkováni v minulých letech, u nich se zaznamenává například
změna délky křídel a ocasů.
Ornitologové zkoumají pohlaví, věk i pelichání
Tábor ornitologů je možné
navštívit denně v časech mezi 6. až 18. hodinou, ráno je aktivita ptáků nejvyšší, proto doporučujeme včasný příjezd. Profesionálové mezi sebe
zvou všechny zájemce o přírodu, samozřejmě také začínající i pokročilejší ornitology. Odchyt je prováděn na třinácti stálých stanovištích, která jsou rozdělena do 3 územně-biotopových okruhů. Na stanovištích je
nataženo celkem 222 metrů nárazových sítí. Odchycení ptáci jsou odnášeni do tábora, kde je každý exemplář podrobně popsán,
okroužkován, zjištěna jeho kondice,
tukové zásoby, určeno
pohlaví a věk,
stupeň pelichání a podobně.
Nejčastěji chytanými druhy jsou
rákosník obecný, rákosník zpěvný,
budníček menší, rákosník proužkovaný a
pěnice černohlavá. Ze zajímavějších druhů lze letos očekávat odchyt např.
slavíka modráčka, slavíka obecného, rákosníka velkého, cvrčilky slavíkové,
ledňáčka říčního a řadu dalších, v řežabineckých sítích skončila na jaře třeba i
žluva hajní. A bude-li štěstí přát, může se do nástrah ornitologů zamotat i
chřástal vodní,
křepelka polní nebo dokonce některý menší dravec či
sova.
Kroužkovací Akce Acrocephalus je otevřena i pro veřejnost, aby propagovala
rezervaci Řežabinec, ochranu ptáků i celé přírody a její vědecké poznávání. V neposlední řadě slouží i k výcviku mladých adeptů kroužkování a budoucích biologů – většina dnešních profesionálních jihočeských ornitologů kdysi začínala Akcí Acrocephalus a řada z nich se k nám dosud vrací.