Originální české vynálezy aneb skvělá zábava a zážitky zdarma a výhodně

Blaničtí rytíři, praotec Čech, hrdinný kůň Šemík, česká verze krvavé paní z Čachtic, zlý rybníkář Krčín anebo slavná bílá paní rožmberská. Máte dojem, že o nich už bylo napsáno úplně všechno a slyšeli jste to přinejmenším stokrát? Přesvědčíme vás, že ještě pořád se zpod nánosu „kdysi“, „prý“ a „možná“ dá vykutat leccos zajímavého.

Geniálně jednoduché, dobře promyšlené a už přes 135 let staré: takové jsou české turistické značky. Kudy vedly ty první, jak vypadaly kdysi a nyní, o čem vypovídají jejich barvy, kolik jich celkem aktuálně je a kde najdete podobné značení ve světě? Poradíme vám!

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Tkaninu, do níž údajně zabalili Kristovo tělo krátce po ukřižování, křesťané považují za vzácnou relikvii Ježíšova pohřbu. Pro vědce je to lněný kus textilie, který lze změřit, zvážit a rozebrat až na jednotlivé nitky, ale pravdu o jeho původu se stejně nejspíš nikdy nedozvíme. Turínské plátno zkrátka dál bude obestřeno řadou legend a pověstí.

Není jezero jako jezero: své by o tom mohlo vyprávět třeba Máchovo jezero, které je ve skutečnosti rybník, anebo nejrůznější přehrady. Nenabídneme vám kompletní výčet, ale podíváme se na ta nejzajímavější jezera, často spojená se zvláštními příběhy.

Britská královna Alžběta II. slaví narozeniny dvakrát v roce – poprvé soukromě 21. dubna, tedy v den, kdy se v roce 1926 narodila, podruhé v červnu s celou zemí. Důvod je jednoduchý: nevyzpytatelné anglické počasí a pro oslavy pod širým nebem příznivější letní měsíce. Kde najdeme místa a zajímavé momenty, které královnu anebo Velkou Británii na dálku spojují s Českou republikou?

Vášeň, zábava a radost z objevování a nalézání, ale také prokletí a čiré zoufalství, když se objevy nedaří: takové pocity provázejí cestování spojené s lovem kešek. Geocaching je fenomén, který už více než dvacet let hýbe světem. Propadly mu miliony lidí a kdo ho nikdy nevyzkoušel, ten o něm alespoň někdy slyšel.

Jsme národ pivařů, pivo milujeme a jak dokládají statistiky spotřeby piva na osobu a rok, máme ho téměř nejraději ze všech zemí na celém světě. Proč se nápoj s poměrně malým obsahem alkoholu těší takové oblibě, proč se kolem piva točí tolik knih a filmů, a co všechno obnáší pivní kultura? A co všechno o pivu ještě nevíme?

Mozaika z čirých, barevných a často i malovaných malých skel, sevřená v olověných páskách a obvodovém rámu. Umělecké dílo, při jehož vzniku se pracuje se sklem, olovem a cínem. Někdy jde o drobný kousek, jindy o obří chrámová okna, stropy či kupole. To všechno může být vitráž, malý klenot okouzlující hrou barevných skel a světla. Kdy vitráže vznikly, jak se vyrábějí a kde si je můžete prohlédnout? Vydejte se s portálem Kudy z nudy na velkou vitrážovou výpravu!

Vzpomenete si na některý ze slavných českých vynálezů? I když je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malá země, dokázali naši vědci, inženýři a badatelé objevit principy a vynálezy, které přinesly užitek celému světu. Namátkou jmenujme například kontaktní čočky, hromosvod nebo lodní šroub… A jaké další vynálezy pocházejí z „českých dílen“? To vám prozradíme v našich dnešních tipech!

Češi jsou národ houbařů. Výpravu do lesa za svítání, jen s košíkem a nožíkem, zažil snad každý z nás. I když houbaři svá nejlepší místa neprozrazují, i na portálu Kudy z nudy najdete tipy kde rostou a kde hledat nejlepší loviště. Po houbách se navíc jmenuje spousta zajímavých výletních míst a město Svratka dokonce má na jedné z kašen sochu houbaře. Není divu, právě Vysočina je považovaná za nefalšovaný houbařský ráj.

Stačil rovný plácek, provaz, míč a pár ochotných hráčů, a zrodil se nohejbal. Hrát se začal už za první republiky, za druhé světové války vznikla první pravidla a od 60. let se konaly první organizované turnaje. Přibližně šedesát let od prvního zápasu vznikl Český nohejbalový svaz a záhy nohejbal objevil svět a svět objevil nohejbal.

Nekorunovaným králem jednoduchých stolních her pro děti je pexeso. Jde o ryze český vynález: hru, která procvičuje paměť a soustředění, vymyslel v roce 1965 redaktor nakladatelství Pressfoto Zdeněk Princ. Dodnes patří nejenom mezi nejoblíbenější stolní hry, ale mají ji rádi i sběratelé.

Vojenská muzea, památníky podél železné opony nebo fotografie z válečných oblastí: tam všude můžete vidět zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz. Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji se ale setkáte s názvem ježek. Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog – jde totiž o vynález majora Františka Kašíka (26. března 1888, Polná – 18. září 1969, Praha).

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Bob a Bobek, Maxipes Fík, Mach a Šebestová, Méďové, Káťa a Škubánek, Maková panenka, Křemílek a Vochomůrka, Krysáci, Pat a Mat nebo Krkonošské pohádky: to je jen malý výběr pohádek, které znáte z televizních Večerníčků. Pořad se na televizních obrazovkách začal pravidelně objevovat v roce 1965 a znělka Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou v české televizní historii.

Malá elektrická pečicí mísa zvaná Remoska je ryze český vynález, který se používá už od roku 1957. Je skvělým řešením v kuchyních, kde chybí trouba, a například kuře upečené s bramborami v jedné misce patří k českým chalupářským a chatařským srdcovkám.

Prázdniny pod stanem? Pro ty, co jezdili nebo jezdí na tábory, celkem běžná věc, pro jiné zážitek vonící dobrodružstvím a romantikou. Pokaždé to ale tak být nemusí – třeba v roce 1913 na tábořišti u Pelíškova mostu na Sázavě. Právě tam vznikly první stany s podsadou.

Podobně jako samotná patentka je známý obraz Dívka s patentkou. Pro svého přítele a dlouholetého mecenáše Jindřicha Waldese (2. července 1876 – květen 1941), majitele pražské firmy Koh–i–noor, jej v roce 1912 namaloval známý malíř František Kupka. Obraz stále visí ve vršovické kanceláři ředitele firmy, která patentky, špendlíky a další kovovou galanterii vyrábí dodnes.

Kostkový cukr se začal poprvé vyrábět v Dačicích – do roku 1841 se cukr prodával pouze ve velkých homolích. Na nápad vyrábět kostky cukru přivedla ředitele cukrovaru Jakuba Kryštova Rada jeho manželka, která se při sekání cukrové homole zranila. Pomník stojí v parčíku poblíž vysoké renesanční věže kostela sv. Vavřince.

Svou výstavní plochou 2600 m² je největší svého druhu v České republice. Technické vynálezy změnily během desítek let řemesla, která se dříve předávala z generace na generaci. Muzeum řemesel vám přiblíží časy, kdy se lidé museli spolehnout na vlastní fortel a materiály ze svého nejbližšího okolí.

Jednou z věcí, kterou Češi dobyli svět, je tužka verzatilka. Vyrábí se od roku 1950 v Českých Budějovicích jako "mechanická padací tužka". Původně byl obal tužky dřevěný, ale v továrně Koh-i-noor Hardtmuth dřevo nahradili kovem.