Úvod > Aktuality > Okolo Kdyně po hradech i na rozhlednu
Okolí Kdyne
"> Okolí Kdyne "> Okolí Kdyne "> Okolí Kdyne

Okolo Kdyně po hradech i na rozhlednu

Vydáno 30. července 2014 Letní sporty
V okolí Kdyně objevíte několik pěkných hradů, například romantickou zříceninu hradu Nový Herštejna, nebo hrad Rýzmberk s rozhlednou a hradní hospůdkou. Další rozhlednu s vynikajícím kruhovým výhledem objevíte východně od Kdyně na Korábu, druhém nejvyšším vrchol Korábské vrchoviny.

Z Kdyně se vypravte třeba na hrad Nový Herštejn, který býval honosným sídlem Buška z Velhartic, který rád popíjel víno s Karlem IV. Budete-li mít štěstí, uvidíte vzácnou chráněnou rostlinu Áron plamatý. Hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže), dochovaly se i zbytky hradeb.

Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho založil Bušek II. z Velhartic. Dnes je to rozsáhlá zřícenina na zalesněném kopci. Najdeme zde zbytky mohutné obytné věže, kde jsou vidět střílny a dobře znatelný vchod ve výši prvního patra. Dobře patrné jsou pozůstatky vstupní brány a bašt s hradbami. Částečně se zachovala i Panenská věž při cestě k bráně.

Z Kdyně vede cesta po žluté značce na Podzámčí a dále po červené až k hradu. Délka cesty je asi 6 km a je možné se do Kdyně vrátit přes Koráb, kde je rozhledna, výlet se tak protáhne na 12 kilometrů.

Z Korábu můžete dohlédnout až na Alpy

Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Korábské vrchoviny, je vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech a byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938. Výhled zahrnuje Šumavu, Čerchov a za jasného počasí i Alpy.

Na návštěvníky zde čekal veškerý komfort. Chata nabízela turistům hostinskou místnost zařízenou chodským nábytkem. Restaurace, kterou si oblíbili zejména lyžaři, brzy přestala svou kapacitou vyhovovat. V roce 1940 se tedy rozrostla o jedno patro, kde se mohli zájemci i ubytovat. Vznikl také druhý sál a na severním svahu poblíž chaty vyrostl dřevěný lyžařský můstek.

Roku 1942 byl Koráb zabrán Němci. Po válce, v roce 1948, změnila rozhledna svou podobu. Trámová věž byla opláštěna a vyhlídková plošina zastřešena. Dřevěná rozhledna sloužila až do roku 1985, kdy už se stávala nebezpečnou svému okolí a musela být stržena.

Na jejím místě byla v roce 1992 postavena nová, netradičně vyhlížející ocelová rozhledna. Ta zároveň slouží jako televizní vysílač. Věž je vysoká 50 metrů a vyhlídkový ochoz je ve výšce 30 metrů. Ten má podobu trojboké gondoly. Ocelová konstrukce je ve tvaru tubusu, v jehož útrobách se nachází 144 schodů. Za stavbou rozhledny stojí ústav uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří pod vedením arch. Josefa Egerta. Turistům slouží i horská chata, která byla navrácena KČT. Rozhledna je přístupná během otevíracích hodin hotelu.

Jedna rozhledna nestačí? Vyrazte na hrad Rýzmberk

Na protilehlém vrcholku stojí zřícenina gotického hradu Rýzmberk. Také její kamenná věž s cimbuřím slouží jako rozhledna s výhledem na Šumavu, část Domažlicka, Český les a Sedmihoří.

Hrad založil jako rodové sídlo krátce před rokem 1279 Děpolt, zakladatel významného rodu Švihovských z Rýzmberka. Ve 14. a 15. století probíhaly postupné přestavby a dostavby. Jádro hradu bylo zpočátku klasickou bergfritovou dispozicí s obrannou věží na jedné a palácem na druhé straně, na místě dnešní rozhledny. Později přibylo opevněné předhradí s druhou věží a další palácové křídlo. V 15. století pak bylo předhradí rozšířeno o novou část, přibyla další čtyřhranná věž na obranu nového vstupu a na jihu nový hradební okruh s drobnými flankovacími baštami.

Poslední přestavba na počátku 16. století sice poskytla hradu kvalitní dělostřelecké opevnění, právě ta se mu však stala paradoxně osudnou. Na základě nařízení císaře Ferdinanda III. z roku 1655 o likvidaci kvalitních pevností, které by se mohly stát v budoucnu oporou nepřátel, byl zbořen i hrad Rýzmberk.

Novodobá úprava v době rozkvětu romanticky motivované turistiky sice opatřila zříceninu rozhlednou historizujícího stylu a hostincem, na stavbu však byl použit materiál z původního zdiva, a tak byla devastace památky dovršena.

Kdyně - brána staré přadelny

Kdyně - brána staré přadelny

Nejrozšířenějším řemeslem bylo ve Kdyni odedávna platýnkářství, to je výroba mlýnských pytlíků. Na konci 18. století pracovalo ve Kdyni v tomto oboru 24 mistrů, 36 tovaryšů a 11 učedníků.

Korábská vrchovina

Korábská vrchovina

Mezi Českým lesem a Šumavou se jakoby ve stínu větších pohoří krčí méně známá, ale o to přitažlivější Korábská vrchovina.

Hrad Nový Herštejn u Kdyně

Hrad Nový Herštejn u Kdyně

Vypravte se na hrad, který býval honosným sídlem Buška z Velhartic, který rád popíjel víno s Karlem IV. Budete-li mít štěstí, uvidíte vzácnou chráněnou rostlinu Áron plamatý. Hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže), dochovaly se i zbytky hradeb.

Rozhledna Koráb u Kdyně

Rozhledna Koráb u Kdyně

Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938.

Zřícenina gotického hradu Rýzmberk

Zřícenina gotického hradu Rýzmberk

Kamenná věž s cimbuřím na zřícenině gotického hradu Rýzmberk slouží jako rozhledna s výhledem na Šumavu, část Domažlicka, Český les a Sedmihoří. Nevelké zbytky kdysi významného sídla rodu Švihovských z Rýzmberka se nachází severozápadním směrem od malebného podhorského městečka Kdyně.

Další aktuality

30.7.
2020
12 tipů, kam k vodě na Plzeňsku

12 tipů, kam k vodě na Plzeňsku

Plzeňsko a Český les | Letní sporty