Z
Kdyně se vypravte třeba na
hrad Nový Herštejn, který býval honosným sídlem Buška z Velhartic, který rád popíjel víno s Karlem IV. Budete-li mít štěstí, uvidíte vzácnou chráněnou rostlinu Áron plamatý. Hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže), dochovaly se i zbytky hradeb.
Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho
založil Bušek II. z Velhartic. Dnes je to rozsáhlá zřícenina na zalesněném kopci. Najdeme zde zbytky mohutné obytné věže, kde jsou vidět střílny a dobře znatelný vchod ve výši prvního patra. Dobře patrné jsou pozůstatky vstupní brány a bašt s hradbami. Částečně se zachovala i Panenská věž při cestě k bráně.
Z Kdyně vede cesta po žluté značce na Podzámčí a dále po červené až k hradu. Délka cesty je asi 6 km a je možné se do Kdyně vrátit přes Koráb, kde je rozhledna, výlet se tak protáhne na 12 kilometrů.
Z Korábu můžete dohlédnout až na Alpy
Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě
Korábské vrchoviny, je vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech a byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938. Výhled zahrnuje
Šumavu,
Čerchov a za jasného počasí i Alpy.
Na návštěvníky zde čekal veškerý komfort. Chata nabízela turistům hostinskou místnost zařízenou chodským nábytkem. Restaurace, kterou si oblíbili zejména lyžaři, brzy přestala svou kapacitou vyhovovat. V roce 1940 se tedy rozrostla o jedno patro, kde se mohli zájemci i ubytovat. Vznikl také druhý sál a na severním svahu poblíž chaty vyrostl dřevěný lyžařský můstek.
Roku 1942 byl Koráb zabrán Němci. Po válce, v roce 1948, změnila rozhledna svou podobu. Trámová věž byla opláštěna a vyhlídková plošina zastřešena.
Dřevěná rozhledna sloužila až do roku 1985, kdy už se stávala nebezpečnou svému okolí a musela být stržena. Na jejím místě byla v roce 1992 postavena
nová, netradičně vyhlížející ocelová rozhledna. Ta zároveň slouží jako televizní vysílač. Věž je vysoká 50 metrů a vyhlídkový ochoz je ve výšce 30 metrů. Ten má podobu trojboké gondoly. Ocelová konstrukce je ve tvaru tubusu, v jehož útrobách se nachází 144 schodů. Za stavbou rozhledny stojí ústav uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří pod vedením arch. Josefa Egerta. Turistům slouží i horská chata, která byla navrácena KČT. Rozhledna je přístupná během otevíracích hodin hotelu.
Jedna rozhledna nestačí? Vyrazte na hrad Rýzmberk
Na protilehlém vrcholku stojí
zřícenina gotického hradu Rýzmberk. Také její kamenná věž s cimbuřím slouží jako rozhledna s výhledem na Šumavu, část Domažlicka,
Český les a Sedmihoří.
Hrad založil jako rodové sídlo krátce před rokem 1279
Děpolt, zakladatel významného
rodu Švihovských z Rýzmberka. Ve 14. a 15. století probíhaly postupné přestavby a dostavby. Jádro hradu bylo zpočátku klasickou bergfritovou dispozicí s obrannou věží na jedné a palácem na druhé straně, na místě dnešní rozhledny. Později přibylo opevněné předhradí s druhou věží a další palácové křídlo. V 15. století pak bylo předhradí rozšířeno o novou část, přibyla další
čtyřhranná věž na obranu nového vstupu a na jihu nový hradební okruh s drobnými flankovacími baštami.
Poslední přestavba na počátku 16. století sice poskytla hradu
kvalitní dělostřelecké opevnění, právě ta se mu však stala paradoxně osudnou. Na základě nařízení
císaře Ferdinanda III. z roku 1655 o likvidaci kvalitních pevností, které by se mohly stát v budoucnu oporou nepřátel, byl
zbořen i hrad Rýzmberk.
Novodobá úprava v době rozkvětu
romanticky motivované turistiky sice opatřila zříceninu rozhlednou historizujícího stylu a hostincem, na stavbu však byl použit materiál z původního zdiva, a tak byla devastace památky dovršena.