Na rozdíl od tradice
zdobení příbytku jmelím, cesmínou nebo břečťanem je adventní věnec ryze křesťanskou záležitostí. Zvyk vzniknul asi
před 150 lety v hamburském sirotčinci, kde byl vychovatelem p.
Johann Hinrich Wichern, mladý pedagog a student teologie. Děti se ho v době před Vánocemi neustále ptaly, kdy už budou
Vánoce. Johann jim v roce
1839 pro názornost vyrobil předchůdce dnešních adventních věnců ze starého dřevěného kola, kde bylo
19 malých červených svíček a
4 bílé svíce. Každý den děti zapálily jednu červenou malou svíčku, v neděli pak velkou bílou. Pěkný
nápad se začal rychle šířit, poprvé pro širší veřejnost byl věnec umístěn v protestantském kostele v Cáchách, měl však pouze čtyři svíce.
Adventní věnec se stal nejdříve ozdobou protestantských domácností a kostelů na severu Německa, potom v sousedních zemích.
Ve 20. století jej přijala i katolická církev, nejprve na jihu Německa. Pomocí emigrantů se pak věnec dostal do Severní a Jižní Ameriky.
Jakou podobu má tradiční adventní věnec?
Tradiční adventní věnec má být vyroben ze
zeleného základu – větví
jehličnanů nebo
cesmíny. Kruh symbolizuje věčnost. Na věnci nesmí chybět něco červeného – červená barva upomíná na krev Kristovu prolitou za spásu světa. Obě barvy, tedy
zelená a červená pak symbolizují život. Jako ozdoba se používají také
jablíčka, od času ráje jsou plody života – kulaté jako věnec sám a dobré jako Boží přízeň.
Klasické adventní věnce se
zavěšovaly na stuhách, od počátku
21. století je nahrazují věnce, které se kladou přímo na
svátečně upravený stůl. Kromě klasického věnce ze zeleného chvojí se objevují i moderní varianty z různých materiálů, čímž se tradice stále rozvíjí a přizpůsobuje současné době.
Barvy svíček pro katolíky, protestanty, luterány i anglikány
Rozdíly jsou patrné v barvách a počtu svíček.
U nás je adventní
liturgickou barvou fialová, a tudíž by se měly používat svíčky a stuhy fialové. Tato barva symbolizuje noblesu, důstojnost, rozjímání a pokání.
Tři fialové svíčky doplňuje
čtvrtá růžová – barva naděje a zrození.
Protestantské věnce využívají svíčky
červené a zlaté. Červená symbolizuje Kristovu prolitou krev a zlatá potom život a vítězství dobra. Tyto barvy se vyskytují často i v rodinách pravoslavného vyznání.
V
luteránské a anglikánské církvi se věnce zdobí
modrou barvou, symbolem královské hodnosti. Některé kostely používají modrou také jako symbol oblohy nebo vody, počátek nového stvoření.
Pátá svíčka symbolizuje Krista
Populární jsou také varianty věnce s pěti svíčkami –
čtyři stejně barevné se zapalují vždy v adventní neděli a
pátá bílá svíčka uprostřed na Kristovo narození. Bílá barva je symbolem duchovní čistoty a Vánoc, i samotného Ježíše Krista.
Bílá je tradiční sváteční barva v
západní Evropě. Čtyři červené svíčky s jednou bílou ve středu je nejčastější uspořádání adventního věnce u protestantských církví ve Velké Británii.
Svíčky, které mají dokonce i
svá jména, se mají zapalovat
proti směru hodinových ručiček. První z nich „svíce proroků“ (naděje), druhá „betlémská“ (láska), třetí „pastýřská“ (radost) a čtvrtá „andělská“ (mír a pokoj). Pátá je "
Kristova svíčka". Ta může být zapálena na Štědrý den a Boží hod vánoční.
Objevte kurzy, dílny a skvělé tipy, jak vyrobit adventní věnec!