Úvod > Aktuality > Od úmrtí Jiřího z Poděbrad uplynulo rovných 550 let
Od úmrtí Jiřího z Poděbrad uplynulo rovných 550 let
"> "> "> "> ">
Památky

Od úmrtí Jiřího z Poděbrad uplynulo rovných 550 let

Vydáno 22. března 2021
Jiřík z Kunštátu a Poděbrad se narodil 23. dubna 1420 v Poděbradech a zemřel dne 22. března 1471 v Praze. Od jeho úmrtí tak uplynulo rovných 550 let. Pocházel z rodu pánů z Kunštátu. Jeho otec Viktorin Boček měl na tehdejší poměry velkou politickou moc, tu měl většinou pouze panovník a několik málo šlechticů. To vysvětluje, proč se Jiří mohl stát králem i když nepocházel z královské dynastie. V českých dějinách nikdy neseděl na trůnu král, který by měl původ v domácí šlechtě – to se povedlo jen Jiříkovi. Navíc byl výborným diplomatem a politikem, ovšem jeho cesta ke královskému titulu ale nebyla jednoduchá.
poděbradyPoslední král českého původu a šlechtic, který byl do královského úřadu zvolen zástupci zemských stavů a byl tak králem voleným, byl Jiří z Poděbrad. Rodově pocházel z rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad. Jeho předkové se v době husitských bouří přidali jednoznačně na stranu husitů a tím i Jana Žižky z Trocnova. Jejich rodovým sídlem byl hrad Kunštát, který založil zakladatel rodu Kuno ze Zbraslavi a Kunštátu. Roku 1434 se Jiří jako čtrnáctiletý zúčastnil bitvy u Lipan na vítězné straně umírněných kališníků a katolíků. Krvavá řež ovlivnila jeho život, způsob vlády i boje, kdy se diplomatické neshody se snažil řešit mírovou cestou.

Jiří z PoděbradDíky politickým známostem, osobním vlohám a nadání se mu od mládí dařilo postupně se propracovat do vysokých politických kruhů. Nejdřív se stal hejtmanem východočeského landfrýdu a později správcem země za nezletilého Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků. Tuto funkci zastával Jiří pět let a během této doby se mu podařilo urovnat poměry v zemi a upevnit mezinárodní postavení českého státu. Když v roce 1457 Ladislav náhle zemřel (na vzácnou formu leukémie) stal se Jiří za podpory svých mocných přátel i sítě příbuzných v roce 1458 českým králem. Katolické panstvo s jeho zvolením souhlasilo, doufalo, že Jiří bude tvárným a povolným panovníkem. Před korunovací musel Jiří slíbit papežským legátům poslušnost a odpor proti kacířům, pro obnovení víry. Protože musel svůj slib splnit, vystoupil v roce 1461 proti jednotě bratrské. Větší zásahy proti kališníkům ale neudělal.
 

Poselstvo k vládcům západní Evropy a boj s papežem

Jiří z PoděbradV letech 1462 až 64 vyslal český král Jiří k západní Evropě poselství vládcům. Jeho cílem bylo vytvoření mírové unie evropských států, ve kterém by měli jeho členové stejná práva a vzájemné spory by se řešily bez použití násilí. V květnu 1464 vyjelo poselstvo vedené Antoniem Marinim a Albrechtem Kostkou z Postupic z Prahy do Francie za králem Ludvíkem XI. Velikou cestu po dvorech evropských vladařů podniklo české poselstvo v čele s Lvem z Rožmitálu, švagrem Jiřího z Poděbrad. Z Čech vyrazilo v listopadu roku 1465 a vrátilo se až za půl druhého roku.
 
rytířiDoma mezitím nabíral na obrátkách boj mezi českým králem a papežskou kurií, která nebyla spokojena s laxním přístupem Jiříka k rekatolizaci. Katolické panstvo vytvořilo tzv. Zelenohorskou jednotu a s požehnáním papeže Pavla ll. zahájilo boj proti králi. V roce 1466 byl Jiří papežem prohlášen za kacíře a čelil křížovému tažení, v jehož čele byl Jiřího bývalý zeť, uherský král Matyáš. V únoru 1469 byl však Matyáš po bitvě u Vilémova zajat a slíbil, že se bude snažit o smíření Jiřího s papežem. Po propuštění se ale nebránil zvolení katolickými pány za českého krále. Jiří věděl, že jeho synové se české koruny nedočkají, a proto se rozhodl přenechat ji Jagelloncům. Český sněm Matyáše jako krále odmítl a přiznal právo na českou korunu synovi krále Kazimíra IV., Vladislavu Jagelonskému. Ten se stal českým i uherským králem a země Koruny české byly opět spojeny.
 
Jiří z Poděbrad vládl jako český král více než deset let až do své smrti v roce 1471. Zemřel v 50letech v Praze, v královském sídle Králův dvůr na Starém Městě (dnes na jeho místě stojí Obecní dům). Odtud také po celou dobu panoval, jelikož Pražský hrad byl v dezolátním stavu. Pochován byl v katedrále sv. Víta.
 

Stopy Jiřího z Poděbrad nese mnoho památek

týnský chrámJiří z Poděbrad byl nejmocnější a nejbohatší pán východočeského kališnického svazu. Obnovil hospodářství země, které narušily dlouholeté války. Zasloužil se například o obnovu dolování stříbra v Kutné Hoře, o ražbu českého groše a podporoval obchodní cesty, které byly nutné pro rozvoj zahraničního obchodu. Pro podporu řemesla a obchodu uděloval cla a tržní předpisy.
 
Během vlády Jiřího z Poděbrad pokračovala na Starém Městě pražském výstavba kostela Panny Marie Před Týnem. K roku 1464 se vztahuje zpráva o položení základu k nové věži na Malé Straně vedle Saského domu. Jedná se tu patrně o vyšší mosteckou věž na malostranské straně Karlova mostu.
 
hrad LiticeZ doby Jiřího z Poděbrad pochází i vnější opevnění a brána na hradě Litice, který byl Jiřího osobním majetkem. O královské přestavbě v roce 1468 mluví dodnes nápis na vstupní bráně, kde je erbovní deska oslavující pobyt krále Jiřího z Poděbrad na hradě, stejně jako jeho socha.
 
Zvláštní vztah měl král Jiří klášteru ve Žďáru nad Sázavou. V duchu staré rodové tradice se cítil být patronem a ochráncem starého opatství. Sám proto dal znovu do Žďáru povolat cisterciáky, kteří klášter opustili za husitských válek. Dbal i o obnovu zpustošených a poničených klášterních budov a o restituci starého klášterního majetku.

Františkánská zahradaVýrazem snah Jiřího z Poděbrad o nalezení kompromisu s církví a v Čechách se stranou katolickou byla i podpora reformního řádu františkánů. Svým asketismem tato řehole souzněla s ideály utrakvistické reformy, ale na druhé straně právě františkáni patřili k plamenným zastáncům návratu ke staré katolické víře. Tím více překvapí, že kališnický král Jiří se zasloužil o založení prvních českých františkánských klášterů v Plzni a v Praze.
Malostranská mostecká věž v Praze

Malostranská mostecká věž v Praze

Malostranská mostecká věž nabízí neobyčejně krásný výhled na Prahu. V současné době ji mohou vidět návštěvníci v její autentické podobě z 15. století a navíc se dočkají i koncertů.

Zámek Žďár nad Sázavou

Zámek Žďár nad Sázavou

Nechte se provést příběhem areálu bývalého cisterciáckého kláštera ze 13. století a dnešního zámku rodiny Kinských. Hledáte místo, které propojuje živou historii s živou přírodou a moderními prvky? Chcete podniknout výlet na jeden nebo více dní, který si užije úplně celá rodina?

Hrad Litice nad Orlicí – ocitnete se tu ve středověku

Hrad Litice nad Orlicí – ocitnete se tu ve středověku

V půvabné krajině východních Čech, v místech, kde si proklestila dravá voda Divoké Orlice uprostřed rozlehlých lesů cestu v hlubokém zákrutu, se na vrcholku nevysokého pahorku vypíná hrad Litice.

Zámek Kunštát – jeden z nejstarších moravských hradů

Zámek Kunštát – jeden z nejstarších moravských hradů

Navštivte jeden z nejstarších moravských hradů ze 13. století, a seznamte se tak se zajímavými interiéry zámku, který vám nabídne hned několik okruhů. Projděte se po vzácných nejstarších parketách v Evropě a nezapomeňte poctít svou návštěvou i unikátní historický psí hřbitov.

Evropská vize Jiřího z Poděbrad – první návrh

Evropská vize Jiřího z Poděbrad – první návrh "Evropské Unie" v dějinách

Jiří z Poděbrad celý život usiloval o vytvoření mírového spojení všech evropských království do "Evropské unie" již v 15. století.

Františkánská zahrada v Praze

Františkánská zahrada v Praze

V samém centru Prahy, mezi Václavským a Jungmannovým náměstím, se ukrývá jedna z nejpříjemnějších zahrad otevřených pro veřejnost, kde je možné usednout na lavičku, přečíst si knihu nebo si pohrát s dětmi.

Památník krále Jiřího z Poděbrad na Zámku Poděbrady

Památník krále Jiřího z Poděbrad na Zámku Poděbrady

Památník krále Jiřího z Poděbrad byl znovuotevřen po náročné rekonstrukci. Prezentovány jsou tu nově dějinné události související s českým králem Jiřím z Poděbrad, jeho mírovými snahami a životem ve středověku na Poděbradsku.

Muzeum církevního umění plzeňské diecéze

Muzeum církevního umění plzeňské diecéze

V Plzni v rekonstruovaných prostorách bývalého františkánského kláštera vzniklo nové muzeum, které vystaveným souborem křesťanských reálií seznamuje návštěvníka se světem křesťanů. Prezentovaná díla a předměty patří k tomu nejlepšímu, co se v západních Čechách zachovalo.

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.