Objevte nejnáročnější a nejzajímavější hřebenovky v Česku: hory, výhledy, wellness i skvělé ubytování

Touláte se s Kudy z nudy po dálkových turistických trasách? Připravili jsme pro vás velký přehled dálkových turistických tras i tipy na pohodové hřebenovky přes tři pohoří – přiměřeně dlouhé cesty přes Jizerské hory, Orlické hory a Rychlebské hory, s dobře značenými cestami, které zvládnete pěšky i na kole. Co ale nabídneme těm, kteří hledají opravdovou výzvu a cestu, na které stráví třeba několik dnů?
 
Vedle hřebenovek Javorníků a Beskyd jsme pro vás připravili i další tipy na náročné hřebenovky, kde si dáte do těla. A pokud by vám naše treky připadaly krátké, můžete si putování prodloužit výšlapy ke spoustě zajímavých míst kolem hlavních tras.
 
Připravte se na to, že nejzajímavější hřebenovky v Česku vám sice dají zabrat, ale když se na túru dobře připravíte, určitě je zvládnete. Vydejte se s Kudy z nudy po nejkrásnějších turistických trasách na hřebeny hor!
 

Co je hřebenovka?

Hřebenovka je vícedenní trasa vedoucí po hlavním hřebeni pohoří – často s minimálním převýšením, ale s maximem výhledů. Většinou se jedná o turistické trasy dlouhé desítky kilometrů. Můžete je projít najednou (často s batohem a noclehem v přírodě nebo chatách), nebo si je rozdělit na úseky.
 

1. Krkonošská hřebenovka

Trasa Harrachov – Žacléř | Délka asi 50 kilometrů | Nejvyšší bod: Sněžka (1603 metrů)
 
České velehory v celé své kráse. Naše nejvyšší hory Krkonoše ani nemusíme představovat, zná je prostě každý. Jejich přechod se dá zvládnout za víkend, trasa s převýšením přibližně dva tisíce metrů nabízí tisíce úchvatných výhledů do Polska i Česka. Výchozím místem může být Harrachov, ze kterého kolem Mumlavského vodopádu vystoupáte na hlavní hřeben. Cesta pokračuje k prameni Labe, odkud se můžete podívat na Zlaté návrší k mohyle Hanče a Vrbaty, na Růženčinu zahrádku, Harrachovy kameny a Labský důl s Labským a Pančavským vodopádem.



Druhý den vás pak čeká výstup na Sněžku a dechberoucí výhledy na modravé hladiny ledovcových jezer Maly Staw a Wielky Staw a kotle, ve kterých zůstává ležet sníh až do léta; schválně se také cestou můžete zastavit u takzvané Mapy republiky. Dál půjdete až k Horní Malé Úpě, přes Rýchorský hřeben k Dvorskému lesu a nakonec sejdete po červené kolem tvrze Stachelberg do Žacléře.
 
Celý hřeben je v režimu národního parku – tedy žádné táboření, ale dobrá hustota horských chat. Přenocovat můžete třeba v Moravské boudě, na Martinově boudě, Špindlerově boudě, Labské boudě anebo v některé z útulen. Výhledy alpský charakter a silná atmosféra horské krajiny jsou zárukou nezapomenutelného zážitku.
 
Tip Kudy z nudy: Pokud si chcete přidat výškové metry i kilometry, začněte už v Rokytnici nad Jizerou. Trasu si rozdělte do dvou až tří dnů, nejlepší období je konec léta či podzim, kdy je méně turistů.
 

2. Jesenická hřebenovka

Trasa Ramzová – Karlova Studánka | Délka asi 33 kilometrů | Nejvyšší bod: Praděd (1491 metrů)
 
Jesenická magistrála je jednou z nejnáročnějších, ale také nejkrásnějších hřebenovek v republice. Trasa, která začíná na Ramzové, nabízí kromě převýšení 1400 metrů přechod nejhezčí části hřebene Hrubého Jeseníku a také další vrcholy s fantastickými výhledy – Šerák, Keprník či Vozku. Na cestě projdete nejstarší moravskou přírodní rezervací Šerák-Keprník a také kolem jednoho z nejstarších poutních míst v Jeseníkách, Vřesové studánky. Přenocovat můžete například v Chatě Jiřího na Šeráku, postavené téměř na vrcholu hory již roku 1888, anebo v některém z hotelů a chat na Červenohorském sedle. Další den pak budete přes Švýcárnu pokračovat na Praděd, nejvyšší vrchol Jeseníků a zároveň nejznámější horský symbol Moravy a Slezska. Zdálky se podíváte na Petrovy kameny, spojené s pověstmi o čarodějnicích, a pak strmým sestupem údolím Bílé Opavy podél krásných kaskád a peřejí dojdete do Karlovy Studánky.


 
Tipy Kudy z nudy: Trasa vás provede nejvýše položenými partiemi Hrubého Jeseníku a nabídne výhledy, suťová pole, horské pláně a často i nevyzpytatelné počasí. Ideální pro zkušenější turisty. Přespání je možné například na Švýcárně nebo Ovčárně. Protože chaty jsou otevřené i v zimě, magistrála je oblíbená i pro skialpinismus.
 
Vyzkoušet můžete i divoký a často přehlížený kus Jeseníků a necelých třicet kilometrů dlouhou trasu ze sedla Skřítek přes Dlouhé Stráně do Koutů nad Desnou. Čekají vás zážitky mimo hlavní proud turistů, ale o to víc autentické.
 

3. Šumavská hřebenovka

Trasa Železná Ruda – Vyšší Brod | Délka asi 140 kilometrů | Nejvyšší bod: Plechý (1378 metrů)
 
Přechod Šumavy není běžný výlet. Je to návrat – k sobě, ke krajině, ke klidu. Je to chůze, která nevysiluje, ale uzdravuje. Odehrává se pod korunami stromů, v tichu rašelinišť a na úzkých pěšinách, kde lišky dávají dobrou noc. Často vede místy, kde uslyšíte jen šumění stromů, vlastní dech a praskání větviček pod nohama. Na rozdíl od jiných hřebenovek tu nejsou ostré štíty, ale vlnící se hřbety. Vystoupáte na Poledník, poznáte Modravu i Kvildu, projdete kolem Schwarzenberského plavebního kanálu a přes Třístoličník na Plechý a podíváte se k Plešnému jezeru, až vás jednoho dne přivítá Lipno a klášterní ticho Vyššího Brodu. A po cestě? Třeba Jezerní slať, pramen Vltavy, ranní mlhy a noclehy pod hvězdami v některém z nocovišť národního parku.


 
Tip Kudy z nudy: Ideální pro ty, kdo hledají klid a mírný terén. Pozor na pravidla pohybu v Národním parku. V létě bývají některé oblasti plné lidí, ale střídají se s místy, kde rozhodně žádné davy nepotkáte.
 

4. Beskydská hřebenovka

Trasa Frýdlant nad Ostravicí – Lysá hora – Bumbálka | Délka asi 40 kilometrů | Nejvyšší bod: Lysá hora (1324 metrů)
 
Poznejte Beskydy a Valašsko srdcem i nohama! Beskydská hřebenovka je nádhernou kombinací horských výšlapů, kulturních památek a útulné atmosféry. Začíná výstupem na Lysou horu, a pokračuje přes Bílou až na Bumbálku a dál s možností pokračovat na Javorníky. Na trase potkáte tradiční salaše, dřevěné kostelíky i možnost pravidelného občerstvení.


 
Pokud byste chtěli poznat Beskydy od západu až k východu se všemi „velkými“ vrcholy, čeká vás téměř sto kilometrů dlouhá cesta. Z Valašského Meziříčí vyjdete na hřeben Veřovických vrchů a pak vás čeká výstup na Radhošť, populární vyhlídková cesta kolem sochy Radegasta na Pustevny, a dál přes Lysou horu až k Třinci.
 
Tip Kudy z nudy: Díky dobrému značení a chatám je trasa ideální i pro středně zkušené turisty. Máte možnost přespání v horských chatách, a na spoustě míst místo lidí potkáte spíš stáda ovcí.
 

5. Hřebenovka Javorníků

Trasa Střelná – Bumbálka | Délka asi 50 kilometrů | Nejvyšší bod: Velký Javorník (1071 metrů)  
 
Hřebenovka přes Javorníky na moravsko-slovenském pomezí není tak dlouhá, vede přes nižší vrcholky a láká především na daleké výhledy a méně frekventované cesty. Trasa začíná v obci Střelná za Valašskými Klobouky, v průsmyku, který odděluje Bílé Karpaty a Javorníky. Hned na začátku vás čeká stoupání na Čubův kopec (720 m) s rozhlednou a dál přes Francovu Lhotu a řadu vrcholů půjdete až na Bumbálku.


 
Tip Kudy z nudy: Celou cestu se navíc můžete nechat vést naučnou stezkou Javorníky, jejíž základní trasa je dlouhá 26 kilometrů, ovšem s odbočkami na Pulčínské skály a Bumbálku měří něco málo přes padesát kilometrů.
 

6. Hřebenovka Bílých Karpat

Trasa Vlárský průsmyk – Strážnice | Délka asi 90 kilometrů | Nejvyšší bod: Velká Javořina (970 metrů)  
 
I při jednodenním výletu do hor se dá zažít ledacos, ale co vyzkoušet Bílé Karpaty? Čekají vás romantické výhledy do krajiny, luční cesty, kraj starodávných legend a toulání po hranicích se Slovenskem. Cesta vede z Vlárského průsmyku na vrchol Javorník a dál na Žítkovou, známou z knihy Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové. Dál vás čeká Mikulčin vrch, Velký Lopeník s rozhlednou, Strání a oblíbená Velká Javořina, nejvyšší vrchol Bílých Karpat. Po hranicích pak přes Novou horu, Tři Kameny, Kobylu a Bukovinu dojdete do Radějova a nakonec do Strážnice.


 
Tip Kudy z nudy: Ubytovat se můžete například v Hotelu Kopanice, v Tree House Žítková či v Holubyho chatě.
 

7. Hřebenovka Orlických hor

Trasa Olešnice v Orlických horách – Žamberk | Délka asi 50 kilometrů | Nejvyšší bod: Velká Deštná (1116 metrů)
 
Přechod vhodný i pro pohodáře nebo začínající hřebenáře. Na hřebeny Orlických hor můžete vyrazit pěšky i na kole po cyklotrase po hřebenech Orlických hor. Méně dramatické, ale krásné pohoří nabízí výhledy na českou i polskou stranu. Trasa vede přes Šerlich a Velkou Deštnou, kolem Kunštátské kaple na Pěticestí a stále po hlavním hřebeni k rozhledně na Anenském vrchu. Na Zemské bráně trasa překročí Divokou Orlici a končí v Žamberku.


 
Tip Kudy z nudy: Hřebenovka prochází okrajem vojenského opevnění i rozkvetlými loukami. Terén není náročný, ale nezapomeňte na vodu – pramenů po cestě moc není. Navštívit můžete dělostřeleckou tvrz Hanička a cestu si prodloužit až k dělostřelecké tvrzi Bouda a do města Králíky.
 

8. Hřebenovka Rychlebských hor

Trasa Bílá Voda – Paprsek – Staré Město | Délka asi 50 kilometrů | Nejvyšší bod: Smrk (1127 metrů)
 
Nejopuštěnější pohoří v Česku místy připomíná karpatské divočiny. Ticho, ztracené lesy, téměř žádní turisté. Trasa Rychlebskými horami vede přes Borůvkovou horu a Smrk k Paprsku, dál můžete pokračovat až na Králický Sněžník.


 
Tip Kudy z nudy: Na Paprsku najdete chatu se skvělým zázemím a domácí kuchyní. Jinak jsou ale Rychlebské hory opuštěné a tím pádem vhodné pro zkušenější turisty. Potraviny i vodu si však musíte nést s sebou.
 

9. Lužická hřebenovka

Trasa Tisá – Hrádek nad Nisou | Délka asi 100 kilometrů | Nejvyšší bod: Luž (793 metrů)
 
Hřebenovka propojující České Švýcarsko a Lužické hory je skvělá pro milovníky rozhleden, skalních měst a přírodních rezervací. Začíná u Tiských stěn, prochází přes Děčínský Sněžník, Labské pískovce, Hřensko a České Švýcarsko. Z Krásné Lípy pak míří přes Luž a Hvozd do Hrádku nad Nisou.


 
Tip Kudy z nudy: Díky spoustě útulen a přístřešků je trasa vhodná i pro přespávání „nalehko“, často se vracíte do civilizace. V Lužických horách se připravte na prudší kopce.
 

10. Brdská hřebenovka

Trasa Jíloviště – Spálené Poříčí | Délka asi 120 kilometrů | Nejvyšší bod: Tok (865 metrů)
 
I když pohoří Brdy neoslní obrovskou nadmořskou výškou, nabízí jednu z nejdelších hřebenovek u nás. Brdská hřebenovka nabízí milovníkům pěší turistiky 120 kilometrů dlouhou cestu od Jíloviště až do Spáleného Poříčí. Navíc propojuje nejkrásnější místa, jaké Brdy nabízí, od nejvyšších vrcholů Tok (865 m) a Praha (862 m) přes okolí malebných Padrťských rybníků a brdský Olymp, tedy horu Plešivec, až po zaniklý klášter Teslíny nebo poutní areál Skalka u Mníšku pod Brdy.


 
Brdskou hřebenovku sice můžete projít pěšky, projet na kole, na etapy či najednou, ale má své záludnosti. Díky minulosti a bývalému vojenskému újezdu přímo v Brdech nenajdete žádné běžné turistické služby jako občerstvení, restaurace a penziony. Pamatujte na to, až budete plánovat svou trasu.
 
Tipy Kudy z nudy: Ubytování je potřeba hledat v obcích a městečkách v okrajových partiích pohoří. Vyzkoušejte třeba Esmarin Wellness Hotel v Mníšku pod Brdy, Wellness Hotel Brdy ve Spáleném Poříčí, Glamping Skořice nebo Glamping Brdy v Rožmitálu pod Třemšínem.
 

11. Krušnohorská hřebenovka

Trasa Děčín – Aš | Délka asi 220 kilometrů | Nejvyšší bod: Klínovec (1244 metrů)
 
Krušnohorská hřebenovka je ideální pro ty, kdo chtějí projít kus republiky bez davů. Odmění vás klidem, rozlehlými rašeliništi, rozhlednami a příběhy krajiny s hlubokou historií. Můžete ji jít pěšky, na kole, a v zimě i na běžkách. Krušné hory možná nemají charakter velehor, ale co se týče atmosféry, historie a délky, jen těžko hledají konkurenci.


 
Putování začíná zostra, výstupem na Děčínský Sněžník s výhledy na Labské pískovce. Přes Tiské stěny se dostanete k Nakléřovskému průsmyku, považovanému za pomyslnou bránu do Krušných hor. Dále vás čekají známá místa jako Komáří hůrka, Cínovec, Bouřňák a tajuplný Vrch Tří pánů. Cestou minete i vodní nádrž Fláje a přejdete do západní části hor – přes Lesnou, Horu Sv. Šebestiána, přehradu Přísečnice a Měděnec až k dominantnímu Klínovci, nejvyššímu vrcholu Krušných hor. Závěrečný úsek vede přes Boží Dar, Plešivec a Horní Blatnou, odkud můžete dojít až k rozhledně Háj u Aše – pro ty, kteří chtějí mít hřeben skutečně kompletní.
 
Tip Kudy z nudy: Hřebenová trasa vychází z historické Krušnohorské hřebenovky, popsané už v roce 1907 Josefem Brechensbauerem a Gustavem Prasslem. Vede prakticky napříč celým pohořím z Děčína až do Aše. Po cestě najdete řadu horských chat a penzionů, ale také možnost přespání v turistických přístřešcích a útulnách. Trasu lze rozdělit na kratší úseky a využít ubytování v městech podél hřebene.
 

12. Nová hřebenovka

Opravdovou výzvou je Nová hřebenovka. Navazuje na tradici Modré hřebenovky, kdysi nejdelší značené trasy v Evropě. Měřila 800 kilometrů a za první republiky vedla z Durynska v Německu přes české pohraniční hory až na Praděd v Jeseníkách. Dnes se po ní můžete vydat stejně jako kdysi vaši dědečkové a babičky – pěšky, na kole nebo v zimě na běžkách. Vede z Ještědu v Libereckém kraji přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj až na Praděd.


 

13. Hřebenovka Českým Švýcarskem

Trasa Stožecké sedlo – Tisá | Délka asi 100 kilometrů | Nejvyšší bod: Jedlová (774 metrů)
 
Jedna z nejnovějších a zároveň nejpestřejších hřebenovek u nás vás provede krajinou pískovcových skal, hlubokých lesů i romantických vyhlídek Českého Švýcarska a Lužických hor. Přibližně sto kilometrů dlouhá hřebenovka Českým Švýcarskem vznikla obnovením slavné historické Hřebenovky a dnes propojuje to nejlepší z obou regionů – od Stožeckého sedla přes Jetřichovicko, Hřensko a kaňon Labe až ke skalnímu městu v Tisé. Čekají vás ikonická místa i méně známé kouty, vyhlídky, rozhledny, lesní stezky i klidná zákoutí daleko od davů. Trasa vede po pravém i levém břehu Labe, nabízí výrazné převýšení i pohodovější úseky a díky dobré dostupnosti ji můžete snadno rozdělit na etapy.


 
Hřebenovka Českým Švýcarskem myslí na všechny – dobrodruhy láká na spaní pod širákem (mimo území národního parku), rodiny s dětmi na kratší úseky a hravé zastávky a milovníky pohodlí na pestrou nabídku ubytování i gastronomie. Velkým symbolem propojení je nová lávka na Šébru, která spojila dříve přerušené trasy. V roce 2025 trasa získala prestižní evropský certifikát kvality Leading Quality Trail – Best of Europe. Pokud hledáte hřebenovku, která spojuje přírodu, zážitky i trochu toho objevování, tady jste na správné stopě.
 
Tip Kudy z nudy: Trasu si ideálně rozdělte do pěti až šesti dnů a počítejte s tím, že v národním parku platí přísnější pravidla pohybu i nocování. Odměnou vám ale budou jedny z nejkrásnějších scenérií v Česku – a možná i pocit, že jste na chvíli zmizeli ze světa.
 

Pár rad před cestou

Některé hřebenovky jsou částí trasy Stezky Českem, ale nabízí se i jako samostatné odbočky pro ty, kteří chtějí jít „na jistotu“ a do kopců. Prošlapat si kus republiky po hřebenech je výzva, ale také meditace v pohybu.
 
Hřebenovky zkrátka mají kouzlo. Učí pokoře, soustředění i radosti z obyčejností – teplý čaj na boudě, slunce orámované větvemi stromů, pohled z vrcholu. Nečekejte, až budete mít lepší formu nebo bude lepší počasí. Stačí chtít. A pak šlapat.
 
Ale může se hodit i pár pravidel pro pobyt v přírodě a rad od zkušených turistů. Například:
 

• Základem pro túru jsou dobré a nepromokavé boty, které je samozřejmě dobré před cestou trochu prošlápnout. Podobně důležité jsou ponožky, které vás uchrání od puchýřů. 
• Na vícedenní pochod si přibalte náhradní ponožky a nepromokavou bundu nebo pláštěnku, dlouhé kalhoty a termoprádlo. I v létě se v horách večer můžou hodit rukavice a čepice, šátek a funkční nákrčník. 
• Jako ochranu proti slunečnímu záření budete potřebovat opalovací krém, sluneční brýle a kšiltovku nebo jinou pokrývku hlavy. 
• Do batohu si přibalte také náplasti, dezinfekci, něco proti bolesti a proti průjmu. 
• Pamatujte na jídlo a hlavně vodu, ne všude objevíte restaurace a studánky. 
• Nezapomeňte si vzít mobilní telefon, doklady a peníze, protože na spoustě horských chat se nedá platit kartou. 
• V národních parcích i chráněných krajinných oblastech platí zákaz chodit do přísněji střežených oblastí vymezených ochránci přírody. V Brdech je zákaz rozšířený i na část bývalých vojenských oblastí, kde se stále nachází nevybuchlá munice.