!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Objevte je, dokud je nikdo nezná: 50 důvodů, proč navštívit Krušné hory co nejdřív
Objevte je, dokud je nikdo nezná: 50 důvodů, proč navštívit Krušné hory co nejdřív
"> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Objevte je, dokud je nikdo nezná: 50 důvodů, proč navštívit Krušné hory co nejdřív

Vydáno 1. ledna 2021
Krušné hory, jejichž nejvyšší vrchol Klínovec se tyčí do výšky 1244 m n. m., se táhnou v délce sto třiceti kilometrů a nabízejí celou řadu pozoruhodných tradičních i turisticky dosud neobjevených míst. A přitom málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako právě Krušné hory. Pojďte s námi objevit jejich tajuplná zákoutí na odlehlých vrcholcích hor, v hlubokých lesích i v krušnohorském podhůří, která můžete navštívit pěšky, na lyžích a v létě pak na kole.
Běžecké okruhy u Nových Hamrů

Běžecké okruhy u Nových Hamrů

V údolí řeky Rolavy a Bílého potoka v západní části Krušných hor leží malebná horská víska Nové Hamry, která je vyhledávaným rájem pro běžkaře. Chcete-li se tedy projet okouzlující přírodou, navštívit krásná místa a vychutnat si klid a romantiku zasněžených lesů a plání, zamiřte právě sem.

Krušnohorská bílá stopa

Krušnohorská bílá stopa

Krušnohorský klub je udržovatelem strojově upravovaných běžeckých stop pro klasiku i bruslení. Nadmořská výška tras se pohybuje od 750 do 950 metrů nad mořem. Upravují se ve středisku Lesná na pomezí Mostecka a Chomutovska, v Klínech, na Dloué Louce, Bouřňáku, Fojtovicích a Telnici.

Rozhledna na Plešivci

Rozhledna na Plešivci

Na vrcholu kopce Plešivec, který se vypíná do výšky 1028 m n. m. nad obcí Abertamy v Krušných horách, stojí 16 metrů vysoká rozhledna z roku 1895. Po zdolání 66 schodů se vám otevře nádherný pohled do širokého okolí.

Rozhledna Blatenský vrch

Rozhledna Blatenský vrch

Rozhledna Blatenský vrch je vysoká 21 m a nabídne jedinečný pohled na úchvatnou přírodní scenérii okolní krajiny z celkové výšky 1044 metrů nad mořem.

Krušné hory na běžkách - z Komáří hůrky na Cínovec

Krušné hory na běžkách - z Komáří hůrky na Cínovec

Projeďte se projet po nejoblíbenější běžkařské trase v Krušných horách. K přednostem krušnohorské magistrály patří strojově udržované cesty a malebná krajina okolo. Jedná se o nenáročnou trasu s malým převýšením.

Krušné hory na běžkách - poznejte okolí Božího Daru

Krušné hory na běžkách - poznejte okolí Božího Daru

Náhorní planina u obce Boží Dar patří k nejoblíbenějším běžkařským terénům v Krušných horách. Díky nadmořské výšce přes 1000 m zde sníh vydrží celou zimu. Roviny rozlehlých rašelinišť a údolí řeky Černé protínají desítky kilometrů strojově upravovaných tras.

Krušné hory na běžkách – nedotčenou přírodou v okolí Přebuzi

Krušné hory na běžkách – nedotčenou přírodou v okolí Přebuzi

Okolí městečka Přebuz vyniká nedotčenou přírodou a je pravým rájem těch, kteří v běžkování hledají nejen příjemnou fyzickou aktivitu, ale i ticho hlubokého lesa či otevřené horské pláně v ústraní davů, šněrujících známější hřebenové trasy.

Běžkařské tratě v Perninku v Krušných horách

Běžkařské tratě v Perninku v Krušných horách

Pojďte se projet pohádkovou krajinou! V okolí Perninku budete projíždět okouzlující přírodou, navštívíte krásná místa a vychutnáte si klid a romantiku zasněžených lesů a plání. V samotném městečku můžete vyzkoušet běžkařský osvětlený okruh i kolečko pro běžkaře s psími kamarády.

Krušné hory na běžkách – běžky v okolí Bublavy

Krušné hory na běžkách – běžky v okolí Bublavy

Bublava je nejen nejvýznamnějším střediskem sjezdového i běžeckého lyžování na Kraslicku i v rámci celého Sokolovska, ale také nejzápadnější obcí napojenou na páteřní běžeckou trasu – Krušnohorskou lyžařskou magistrálu. V těsném sousedství se navíc nabízí možnost výletů do blízkého Německa.

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci - stezka krušnohorských pověstí

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci - stezka krušnohorských pověstí

Krátkou procházkou pod vrcholem Plešivce o dléce cca 750 m vás budou provázet dřevěné sochy mýtických bytostí Krušných hor. Stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem, dráždili svou fantazii a obohacovali nejen dětský pohádkový svět.

Vrchol Plešivec v Krušných horách

Vrchol Plešivec v Krušných horách

Hora Plešivec (1028 m) je jedna z nejlépe dostupných krušnohorských tisícovek, s pohodlnou asfaltovou silnicí až na samý vrchol. S trochou pozornosti nemůžete minout odbočku s velkou cedulí za obcí Abertamy směrem na Boží Dar.

Vrch Mědník v Krušných horách

Vrch Mědník v Krušných horách

Vrch Mědník je 910 metrů vysoká hora nedaleko Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.

Léčebné lázně Jáchymov - nejstarší radonové lázně na úpatí Krušných hor

Léčebné lázně Jáchymov - nejstarší radonové lázně na úpatí Krušných hor

Jáchymov je malé historické město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boží Dar. Je sevřené ve dvou údolích pod nejvyšší horou Krušných hor-Klínovcem.

Hora Klínovec s rozhlednou

Hora Klínovec s rozhlednou

Na nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci (1244 m n.m.) leží 80 m vysoká dominanta radiotelekomunikační věže a rozhledna. Rozhledna zde stála už v 19. století, od 80let však byla ve velmi špatném stavu. Rozhledně hrozil dokonce zánik, ale od roku 2013 je znovu nádherná kamenná stavba přístupná.

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Údolní nádrž Přísečnice

Údolní nádrž Přísečnice

Krušnohorská vodní nádrž byla postavena v letech 1969 - 1976 jako zdroj pitné vody pro severočeskou hnědouhelnou oblast.

Boží Dar - středisko zimních sportů

Boží Dar - středisko zimních sportů

Tím správným místem pro sport, rekreaci a odpočinek v panenské přírodě centrální části Krušnohoří je Boží Dar. Tři km od tohoto nejvýše položeného města v České republice (1 028 m) se nachází nejvyšší hora Krušných hor Klínovec (1 244 m) s horským hotelem, rozhlednou a lyžařským sjezdovým areálem.

Zřícenina hradu Egerberk

Zřícenina hradu Egerberk

Pozůstatky gotického hradu, který založil na přelomu 13. a 14. století u Klášterce nad Ohří Vilémem z Egerberka. Památkově chráněný areál v současné době sestává ze zachovalých hospodářských budov, částí obvodových zdí a palácové části s nádvořím.

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Rolavská vrchoviště - národní přírodní rezervace

Rolavská vrchoviště - národní přírodní rezervace

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu, která je zapsána v UNESCO.

Město Přebuz - nejmenší město v České republice

Město Přebuz - nejmenší město v České republice

Titul nejmenší město přísluší obci Přebuz v Karlovarském kraji, kde žije pouhých 78 stálých obyvatel. Založení Přebuzi, stejně jako většiny vesnic v tomto okolí je spojeno s bohatými nálezy cínové rudy. První zmínky o této obci pocházejí již z roku 1553.

Zaniklá osada Königsmühle v Krušných horách

Zaniklá osada Königsmühle v Krušných horách

Königsmühle, Königův mlýn nebo také Králův mlýn je zaniklá osada nedaleko Háje u Loučné v Krušných horách. V osadě stávalo šest domů, dnes po domech zbyly jen ruiny obklopené krásnou přírodou horského údolí. V osadě žila padesátka lidí, kteří museli po roce 1945 odejít.

Boží vyhlídka na Božím Daru

Boží vyhlídka na Božím Daru

Vyhlídka moderního střihu stojí ve výšce 1 099 metrů nad mořem na trase červené turistické značky jihovýchodně od města Boží Dar. Je vysoká osm metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce pět metrů nad zemí a turisté se z ní mohou rozhlížet za příznivého počasí bez omezení.

Zaniklá obec Rolava

Zaniklá obec Rolava

Rolava je zaniklá obec v Krušných horách, která se nacházela přibližně 1,5 km severně od Přebuzi na Karlovarsku.

Vyhlídka Hadí hora v Krušných horách

Vyhlídka Hadí hora v Krušných horách

Vyhlídka nedaleko Klínovce je pojmenovaná podle Hadí hory, na které se nachází. Z místa je pěkný pohled do krajiny.

Kámen tří panství - historický hraniční kámen v Krušných horách

Kámen tří panství - historický hraniční kámen v Krušných horách

Heraldickou atrakci Krušných hor – krásný kámen tří pánů se nachází mezi Fichtelbergem a Klínovcem.

Vrchol Meluzína v Krušných horách

Vrchol Meluzína v Krušných horách

Na dohled od Klínovce, a přece zcela mimo zájem naprosté většiny turistů, se nachází krušnohorská tisícovka (1091 m n.m.) – bezesporu nejkrásnější a nejdivočejší vrchol celé centrální části pohoří - Meluzína.

Zbytky cínových dolů v Krušných horách

Zbytky cínových dolů v Krušných horách

V okolí městečka Přebuz v Krušných horách na Karlovarsku najdete v lesích ukryté pozůstatky cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války. Jde o volně přístupné opuštěné areály.

Červená jáma v Krušných horách

Červená jáma v Krušných horách

Vůbec ta největší propadlina po důlní činnosti u nás se nalézá v blízkosti zaniklé báňské osady Bludná, která byla v 16. až 18. století významným centrem dolování cínových a železných rud v Krušných horách. Poblíž propadliny se dnes nachází krásné přírodní občerstvení U Červené jámy.

Štola Marie Pomocné na Mědníku

Štola Marie Pomocné na Mědníku

Štola v blízkosti Měděnce byla využívána od 17. století. Těžila se zde hlavně měď, která dala místu jméno - v kopci Mědník vzniklo velké množství šachet a štol.

Horské městečko Cínovec v Krušných horách

Horské městečko Cínovec v Krušných horách

Horské městečko Cínovec se rozkládá v srdci Krušných hor. Existence osady Cínovec (Zinnwald) je zaznamenána již ve 14. století. Středověký rozvoj probíhal pod vlivem hornické činnosti – dobývání cínové rudy.

Důl Svornost v Jáchymově

Důl Svornost v Jáchymově

Důl Svornost pochází z roku 1518 a od roku 1530 je nejdéle pracujícím dolem ve střední Evropě. Nejprve se zde těžilo stříbro, později smutně proslul těžbou uranu politickými vězni. Důl je aktuálně uzavřen.

Skalní útvar Sfingy u Měděnce

Skalní útvar Sfingy u Měděnce

Zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy najdete jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem.

Rozhledna na Olověném vrchu Bublava

Rozhledna na Olověném vrchu Bublava

Rozhledna Bleiberg je v současné době uzavřena.

Krušnohorská magistrála

Krušnohorská magistrála

Krásnou přírodou mezi lesy a loukami vede přes celé Krušné hory cyklistická a běžecká Krušnohorská magistrála. Celková délka trasy je 242 km a v celém jejím průběhu se na ní napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy.

Krušnohorský semmering - projížďka malebnou horskou krajinou

Krušnohorský semmering - projížďka malebnou horskou krajinou

Horská část druhé nejvýše položené železniční tratě v České republice z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu překonává na 15 km úseku z Nejdku - Nových Hamrů a Perninku výškový rozdíl 365 m. Obloukem o poloměru 180 m se trať otáčí do protisměru a dosahuje nadmořské výšky 915 m n.m.

Přírodní park Přebuz

Přírodní park Přebuz

Přírodní park leží v severovýchodní části okresu Karlovy Vary u státní hranice s Německem a připomíná šumavské pláně. Jedná se o cennou přírodní lokalitu, jehož součástí je i přírodní rezervace Malé jeřábí jezero. Území je protkáno podzemními chodbami a šachtami.

Vlčí jámy u Horní Blatné - místo věčného sněhu a ledu

Vlčí jámy u Horní Blatné - místo věčného sněhu a ledu

I v tom nejparnějším létě zde na vás z pozůstatků po dolování rud dýchne zima. Klima je zde takové, že led a sníh tu neroztává po celý rok. Pro sesuv půdy jsou Vlčí jámy nepřístupné (2019).

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu

Procházkou po naučné stezce Baltenský příkop od Božího Daru po Horní Blatnou poznáte alespoň částečně historii téměř zapomenuté technické památky. Stezka Blatenského vodního příkopu je zaměřená na ekologii, historii, hornictví, lesnictví a původní technické využití plavebního kanálu.

Flájský plavební kanál

Flájský plavební kanál

Krušnohorský plavební kanál Fláje je nejstarší technická památka svého druhu v Čechách. V letech 1624-1629 jej vybudovat saský kurfiřt Johann Georg I. Kanál sloužil více než 240 let pro plavení dřeva z Flájí do Freibergu a později také jako přívod pro pohon vodní turbíny.

Vodopád Chomutovky

Vodopád Chomutovky

Vodopád Chomutovky se nachází nedaleko rozcestí Bezručovo údolí v bezprostřední blízkosti asfaltové silničky, po které také vede červená turistická značka. Chomutovka zde přepadává přes tři metry vysoký terénní stupeň a vytváří tak jediný vodopád na svém toku.

Přírodní památka Vysoký kámen u Kraslic

Přírodní památka Vysoký kámen u Kraslic

Přírodní památka Vysoký kámen se rozprostírá na skalnatém hřbetě nad obcí Kámen v Přírodním parku Leopoldovy Hamry. Jedná se o impozantní křemencové skály, tyčící se nad okolními lesy při státní hranicí s Německem v nadmořské výšce 773 m. n. m.

Rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu

Rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu

Zhruba tři kilometry severně od města Nejdku se nachází rozhledna, která je po Klínovci, Blatenském vrchu a Plešivci čtvrtou nejvýše položenou rozhlednou v Krušných horách. Jedná se o rozhlednu Pajndl ležící zhruba 300 metrů na východ od vrcholu Tisového vrchu.

Vyhlídka Kočičí skála v Krušných horách

Vyhlídka Kočičí skála v Krušných horách

U Boleboře nedaleko Jirkova se nachází přírodní vyhlídka Kočičí skála s výhledem na Krušné hory.

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště

Zdejší více než pětisethektarová národní přírodní rezervace vznikla v roce 1967. Jedná se o nejrozsáhlejší komplex rašelinišť v Krušných horách a nachází se u obcí Hora Svatého Šebestiána a Kalek v nadmořské výšce 810–830 metrů.

Zatopený čedičový lom v Rotavě

Zatopený čedičový lom v Rotavě

Lom se nachází mezi Rotavou a Jindřichovicemi. Dříve to byl největší kamenolom v Krušných horách.

Důl Mauritius u Hřebečné

Důl Mauritius u Hřebečné

Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.

Jáchymovské peklo

Jáchymovské peklo

Okolím lázeňského Jáchymova vede naučná stezka připomínající život tisíců politických vězňů z blízkých pracovních táborů při uranových dolech.

Bezručovo údolí - nejhlubší a nejdelší údolí Krušných hor

Bezručovo údolí - nejhlubší a nejdelší údolí Krušných hor

Součást parku tvoří přírodní prostředí svahů údolí a údolní niva řeky Chomutovky, jádrem jsou přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, dále přírodní rezervace Buky nad Kameničkou a přírodní památka Krásná Lípa.

Velké Jeřábí jezero

Velké Jeřábí jezero

Národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero se rozkládá na ploše 29,9 ha v nadmořské výšce 921–938 m na katastrálním území obce Přebuz. Přírodní rezervace se, podobně jako Malé jeřábí jezero, rozprostírá po obou stranách státní hranice a i v Sasku je přírodní rezervací.

Prohlídková štola Lehnschafter v Mikulově u Teplic

Prohlídková štola Lehnschafter v Mikulově u Teplic

Štola Lehnschafter je jedno z nejrozsálejších a nejstarších důlních děl ve starém rudném revíru v Mikulově u Teplic. Ve štole Lehnschafter se těžila stříbrná ruda již od 13. století a skončila zde kolem roku 1851. Důl má celkem 12 pater a je bezmála 250 metrů hluboký.