Udělejte si čas na zimní procházku Prahou

Planetárium Praha patří k největším na světě a je u nás jediné svého druhu. Hlavním sálem je Cosmorama o průměru 23,5 m pro 210 diváků. Kopule se nad sálem klene do výšky 15 metrů. Projekční plocha je největší v České republice a chlubí se také největším rozlišením obrazu v Evropě!

Petřínská rozhledna (378 m n.m.) se tyčí nad starým centrem Prahy. Nejspíš také proto je jedním z nejoblíbenějších návštěvních míst turistů i samotných Pražanů. Okolí rozhledny je ideálním místem procházek a pikniků.

Prokopské údolí patří k nejkrásnějším místům na území Prahy a je častým cílem mnoha návštěvníků. Místo, které protíná naučná stezka, patří mezi vyhledávané lokality díky přírodním úkazům a zajímavostem. Kromě jezírek, lomů, a skalních výběžků, nabízí údolí útočiště k odpočinku a relaxaci.

Romantické skalnaté údolí spojované s legendou o Šárce a Ctiradovi, která se údajně ve zdejších lesích odehrála. Rozlehlá lesní oblast na území Prahy působí jako oáza v ruchu velkoměsta a každého nového návštěvníka překvapí nečekanou přírodní scenérií.

Kdyby vám někdo zavázal oči a dovedl vás na Nový Svět, sotva byste poznali, že jste ještě v Praze. Malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domky se nachází stranou od hlavního turistického ruchu.

Zoologická zahrada hl. města Prahy se nachází v krásném, členitém terénu Trojské kotliny. Otevřeno má denně (včetně víkendů a svátků) od 9 hodin. Najdete zde 15 pavilonů, 150 expozic, 4 restaurace, 10 občerstvení, lanovou dráhu, vláček i další atrakce pro děti i dospělé.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Bubenečská hospoda „Na Slamníku“ je skutečná pražská legenda, kultovní hospoda už od 60.let, hrdá na svojí dlouholetou historii. Jedná se o jednu z nejstarších stále fungujících hospod v Praze.

Brána postavená v roce 1669 v raně barokním stylu nese jméno rakouského císaře Leopolda. Brána je ozdobena štítem s římsami nesoucími kamenické artefakty v podobě dvou ležících lvů a třemi erby z pískovce.

Císařský ostrov leží na Vltavě na pěší trase ze Stromovky do Troje. Na ostrov vedou tři mosty a lávka.

V údolí Šáreckého potoka, nedaleko zámečku Jenerálka, se nachází vzácný biotop podmáčených luk, který se v roce 2016 podařilo revitalizovat. Oblastí vede cca 200 m dlouhý povalový chodníček.

Jezírko určitě poznají filmoví fanoušci, zahrálo si totiž ve filmu Pelíšky. Vzniklo v roce 1905 zatopením vytěženého lomu, patří mezi nejhezčí části Prokopského údolí.

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

Zlé jazyky tvrdí, že lanovka je jen vlak nakřivo a že je dílem šílených architektů. Ve skutečnosti je geniálním kompromisem mezi výtahem a vlakem; visí na laně a zároveň se udržuje v kolejích.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Vyšehradská pevnost se začala stavět roku 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. Kasematy se nacházejí po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit vojákům jako sklad potravin a munice.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Čertův sloup se v Karlachových sadech na Vyšehradě nachází od roku 1888. Jednotlivé kusy mají délku 160 až 240 cm. Podle pověsti sem prý sloup dopravil sám pekelník, když se s místním knězem vsadil, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši.

Restaurace Malý Buddha na pražském Pohořelci patří k těm, které své hosty dokážou odnést daleko od vnějšího světa klidu a nespěchu. Pod soškami božstev dýmají vonné tyčinky, náladu podkresluje meditační hudba.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.