Neobjevené ráje aneb objevte nečekaná místa bez turistů

Ikonické odlehlé místo v Novohradských horách zažilo řadu proměn: z bývalé sklářské osady vznikla prosperující obec, která během 20. století téměř zmizela z map. Dnes tu kromě zachráněného torza kostela stojí pár nových domů, lákavé jsou zejména cyklistické a pěší výlety do okolí k zaniklým vsím.

Na jihu Čech, v šumavském podhůří, severně od města Český Krumlov, se nachází přírodně velmi zachovalé území, nazývané Blanský les.

Milovníci přírody a opuštěných míst s tajemnou atmosférou mohou vyrazit na originální naučnou stezku v přírodním parku Manětínská hornatina. V zaniklé osadě Umíř na hranici Plzeňského a Karlovarského kraje bylo vybudováno i bivakovací místo, kde mohou strávit noc až tři lidé.

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Geopark Jeseníky je tvořen sedmi oblastmi, které disponují desítkami přírodních a kulturních památek, ale také nabízejí řadu služeb. Návštěvníkům je k dispozici rozsáhlá síť informačních center, která poskytují vyčerpávající informace o možnostech volnočasových aktivit a turistiky.

Dřevěná rozhledna byla vystavěná roku 2008 na vrcholu Stratenec (Ztracenec) ležícím na česko-slovenské hranici na hřebeni Javorníků.

Kapelníkův rybník nebo také Kapelunk (něm. Kapelung) bývá považován za jednu z nejkrásnějších novohradskohorských plavebních klauzur.

Přírodní rezervace Kuchyňka se rozkládá na jižním suťovém svahu stejnojmenného vrcholu nedaleko Dobříše. Oblast slouží k ochraně přirozeného suťového lesního ekosystému, zejména prastarých dubů, buků a javorů či lip. Z hřebene je možnost dálkového rozhledu.

Hřbitov byl založený nejpozději na začátku 18. století. Z původních asi tří set náhrobků se dodnes dochovalo necelých 80 včetně fragmentů, s nejstarším čitelným náhrobkem datovaným rokem 1755.

Kamenné ruiny Starého zámku, nebo také Waldheimského zámku, se nachází uprostřed lesů přímo na hranicích. Celá ves Waldheim byla i se zámkem nejprve vysídlena a následně v 50. letech 20. století srovnána se zemí, aby ustoupila železné oponě.

Poutní kostel sv. Anny v zaniklé obci Pořejov na Tachovsku pochází z 60. let 17. století. Původně zde stála dřevěná kaple z roku 1658, kostel byl barokní. Kostel je v současnosti velice zchátralý. Vypadá to tu, jak prokleté místo z hororu, až vám bude běhat mráz po zádech.

Stranou ruchu měst, na pomezí Plzeňska a Karlovarska, leží polozapomenutý kout naší země. Díky řídkému osídlení a venkovskému charakteru se oblast vyznačuje v rámci ČR výjimečně malým množstvím světelného smogu, zachovalým nočním prostředím a velmi dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy.

Originální dřevěnou rozhlednu naleznete při toulkách česko-slovenským pohraničím na Čubově kopci (720 m.n.m.) v Javornících, asi 2 km východně od obce Francova Lhota. Rozhledna má svým tvarem připomínat valašský klobouk.

Naučná stezka okolím České Vsi má 25 zastavení. Osmikilometrová stezka vede z lokality Krajník přes centrum České Vsi do okolí Čertových kamenů. V téměř celé své délce vede po turistické cestě značené modrou barvou, územím CHKO Jeseníky.

Pohoří Javorníky jsou na českém území součástí CHKO Beskydy, na slovenském CHKO Kysuce. Na západě tvoří hranici s Vizovickými vrchy údolí Senice, na severu Vsetínská Bečva je odděluje od Vsetínských Beskyd a na jihu Lysský průsmyk od Kyčerské hornatiny, kde se rozprostírá CHKO Bílé Karpaty.

Rychlebské hory (Rychleby) jsou jedním z nejopuštěnějších pohoří v Česku. Zřícenina se nachází asi 3 km jihozápadně od zámku Jánský Vrch nad soutokem drobné vodoteče a Račího potoka. Přístupný je po turistické značené stezce z Jánského vrchu nebo z Račího údolí u Javorníku.

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.