Zapomeňte na průvodce, lákající do odlehlých, nedotčených, tajemných nebo nezkažených končin – tam zaručené narazíte na
živáčky, kteří hledají to, co vy, tedy
místa bez turistů. Abyste na cestách byli skutečně sami, chce to dodržet pár pravidel.
Vyhnout se všem jen trochu známým
turistickým magnetům a pokud možno se k nim vůbec nepřibližovat. Hledat cesty – a to nejlépe
stezky pro pěší –
mimo značené turistické trasy.
Vybrat si dobu
mimo hlavní sezónu, nejlépe mimo letní prázdniny, víkendy a svátky. A také
neohrnovat nos nad destinacemi, které jsou všeobecně považované za odlehlé, nezajímavé a nudné. Nikoho nelákají a nikdo tam nejezdí? Skvělá zpráva: právě proto se tam vydáme my!
Tipy na výlety pro samotáře
Sami pod hvězdami: Manětínsko
Horní a Dolní Bělá,
Úněšov,
Úterý,
Nečtiny,
Manětín a
Hvozd: města a vesnice, která ohraničují
přírodní park Manětínská, zelený ráj
Plzeňska. A protože Manětínsko patří k
místům s nízkým světelným znečištěním, vznikla tu
oblast tmavé oblohy. To, co z hvězdáren v okolí vidět není, z luk Manětínské uvidíte skvěle, třeba
Mléčnou dráhu. Bývalý vojenský výcvikový prostor
křižuje řada silniček a stezek, kde se pohodlně ztratíte třeba na několik dní. A aby zážitek pod hvězdami byl dokonalý a plný romantiky, můžete využít třeba
bivakovací místo u zaniklé osady Umíř. Dokonce si u staré kamenné studny můžete načerpat vodu dřevěným rumpálem.
Kraj zaniklých vesnic: Český les
Fenoménem
Českého lesa jsou zaniklé obce. Po většině z nich už zbylo jen málo nebo vůbec nic, často najdete jen
pomníky, křížky a rozvaliny starých chalup. Lidé na ně ale tak docela nezapomněli: zastavte se třeba u pečlivě udržovaného hřbitova na
Pleši, u
kostela sv. Anny nad
zaniklou obcí Pořejov, na
Zlatém potoce, u
zámečku Diana, u
zříceniny zámku Zahájí anebo v
zaniklé obci Bažantov. Mimořádným zážitkem bude také ávštěva zaniklé
Arnoštovy lešnírny uprostřed lesů. Všechna uvedená místa – a stovky dalších – se
skrývají v lukách a lesích a budete je muset hledat. Kraj sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek se otevřel až po pádu železné opony. Díky ní je ale protkaný sítí cest, a je proto
ideální pro cyklisty. Když zahlédnete jiného výletníka, zkrátka jen šlápnete do pedálů a zmizíte z dohledu. Samota zaručena.
Opuštěné hřebeny hor: Rychlebské hory
Lákají vás přechody horských hřebenů? Pak zvolte
Rychlebské hory a držte se hlavní hřebenovky, která z velké části kopíruje česko-polskou hranici. Pravidla jsou stejná jako třeba v Karpatech: zapomeňte na restaurace a další civilizační vymoženosti, vše potřebné včetně jídla a vody si musíte vzít s sebou. Z
Bílé Vody se vydejte na
Borůvkovou horu. Tam sice úplně sami nebudete, protože nahoře stojí
rozhledna, ale pak už budete mít hory jen pro sebe. Cesta vede přes vrchy
Koníček a
bývalou osadu Hraničky až na
nejvyšší horu Smrk. Pokud vám není líto výškových metrů, zajděte si k
lesnímu baru (platí se tu do pokladničky podle toho, co sníte a vypijete) a pak vyšplhejte zpátky na hřebenovku. Od Smrku se dá pokračovat přes vrch
Brousek s výhledem na
Králický Sněžník pod
Travnou horu a dál k
chatě Paprsek. Kolem přírodní rezervace s původním pralesem dojdete na
Polskou horu, odkud vede značená cesta kopírující státní hranici až do
Kladského sedla.
Zážitek ze samoty: Novohradské hory
V hlubokých lesích na
jihu Čech na hranicích s Rakouskem dodnes narazíte na zplanělé ovocné zahrady a staré aleje, vedoucí odnikud nikam: to jsou pozůstatky zaniklých vesnic v malebných a málo známých
Novohradských horách. Podobně jako Český les i zdejší krajinu protkává spleť lesních cest a stezek, po kterých se můžete toulat na kole nebo pěšky.
Nejopuštěnější je část hor jižně od
Pohorské Vsi, kde až na starou
sklářskou osadu Pohoří na Šumavě žádné další vesnice nenajdete. K ikonickým místům patří třeba nejvyšší vrchol na české straně
Kamenec, pod nímž najdete torzo bývalého hostince, zřícený a částečně opravený
kostel Panny Marie Dobré rady anebo nádrže, které zadržovaly vodu potřebnou pro plavení dřeva. Zážitek je zaručený zejména u
Kapelunku, Kapelníkova rybníka, kam nevedou žádné značené cesty. Zato u
nádrže Zlatá Ktiš zřejmě nějaké živáčky potkáte: vodní plocha ve tvaru srdce totiž láká lovce krásných fotografií.
Pohled k sousedům: Javorníky
Ani na hřebenech
Javorníků moc lidí nepotkáte, zvlášť když nebudete scházet do údolí a projdete co nejrychleji přes
rekreační oblasti Portáš – Kohútka a
Kasárne. Do odlehlých oblastí hraničních hor se dostanete z průsmyku, který odděluje
Bílé Karpaty a
Javorníky. Vystoupáte na
Čubův kopec s
rozhlednou, vychutnáte si první nádherné výhledy na moravsko-slovenské pomezí a dál budete pokračovat přes
Francovu Lhotu a
Mikolinův vrch anebo po neznačených cestách podél hranic na
Makytu. Cesta vede dál až na nejvyšší vrchol pohoří
Velký Javorník a přes
Makovský průsmyk na
Bumbálku. Stýská se vám po lidech? Zamiřte do
Vsetína po hlavním hřebeni
Hostýnsko-vsetínské hornatiny, tedy přes
rozhlednu Čarták/Súkenická (953 m),
Vysokou (1 024 m) a
Soláň, tam už zaručeně někoho potkáte.