Úvod > Aktuality > Neobjevená místa: čtyři hrady a jeden zámek z Jiráskova kraje
Neobjevená místa: čtyři hrady a jeden zámek z Jiráskova kraje
"> "> "> "> "> "> "> "> ">

Neobjevená místa: čtyři hrady a jeden zámek z Jiráskova kraje

Vydáno 11. března 2020 Příroda
Knihy spisovatele Aloise Jiráska se často odehrávají v místech, která skutečně existují. Například v Litomyšli se můžete procházet stránkami Filosofské historie a jeden z prohlídkových okruhů náchodského zámku se jmenuje Na dvoře vévodském.
Tentokrát vás ale nepozveme ani do Litomyšle, ani do Náchoda, ale na Broumovsko, do romantického kraje skal a skalních hradů. Nechal se jimi inspirovat i Alois Jirásek, který se narodil 23. srpna 1851Hronově a zemřel 12. března 1930Praze. Výpravou na Bischofstein a hrad Skály, místa, které znáte z románu Skály, si připomeneme 80. výročí Jiráskova úmrtí.
 

Bischofstein aneb Bišík

Penzion Bischofstein s výletní restaurací leckdo považuje za nejromantičtější zámeček Adršpašských a Teplických skal. Jenže chyba lávky, nejde o zámeček, ale staré letní sídlo královéhradeckých biskupů, a nenajdete tu ani obě jmenovaná skalní města. Bischofstein s jezírkem, zříceninou skalního hradu a vyhlídkou totiž střeží Jiráskovy skály, nazvané právě na Mistrovu počest.

Původně se totiž jméno Bischofstein neboli Bišík vztahovalo ke skalnímu hradu Skály. První zmínky o něm sahají až na počátek 14. století a své jméno dostal patrně proto, že byl vybudován na obrovském kamenném masivu. Nějakou dobu ho vlastnil rytíř Kočka, takže se mu říkalo také Katzenstein. Když panství připadlo královéhradeckému biskupství, noví majitelé skalní hrad ponechali jeho osudu, ale panský dvůr pod hradem, který do té doby sloužil jako hospodářské zázemí, nechali upravit jako letní sídlo pana biskupa.
 

Z biskupského sídla na hrad Skály

Není divu, že se Jiráskovi místo zalíbilo, zamlouvá se i dnešním návštěvníkům. Mnozí se do románu Skály o osudech evangelické rodiny Křineckých z Ronova během prvního desetiletí třicetileté války pustí právě po dovolené na Bischofsteinu a s uspokojením pak zjistí, že to tam – alespoň podle ilustrací v knize – vypadá pořád stejně.

Když se od penzionu vydáte do skal a k Černému jezírku, po chvilce dojdete ke zřícenině skalního hradu. Právě z jeho rozvalin podle románu vycházelo tajuplné světlo, které probouzelo zvědavost i bázeň kolemjdoucích. Dnes tu najdete jen zbytky klenutého sklepa, studny a několik místností vytesaných do skal, ale cesta sem se vyplatí i kvůli krásným výhledům na Broumovsko, Ostaš, Orlické hory, Králický Sněžník, Krkonoše i polské Stolové hory.
 

Supí skály a skalní hrad Střmen

Pokud se k Bischofsteinu vydáte z Teplic nad Metují, severně od silnice zahlédnete Supí skály s vrcholem Čáp, který je díky nadmořské výšce 786 metrů nejvyšším bodem celé oblasti. Rozhledna na Čápu je dobře přístupná díky pohodlnému schodišti, pozornost upoutá i nedaleká skalní věž Biskup.
Supí skály jsou divočejší než blízká – a mnohem známější – skalní města a prochází jimi jen pár značených cest, ovšem když se přes Čáp vydáte po zelené na rozcestí Pod Bludištěm, pak po žluté na rozcestí U Sekery (protože přímo nad ním se tyčí skalní útvar Řeznická sekera) a dál po modré na východ ke vstupu do Teplických skal, dojdete přímo pod skalní hrad Střmen. K někdejšímu vyhlášenému loupežnickému doupěti vede jediná přístupová cesta po dlouhém schodišti, na vrcholu skalních věží objevíte bezpečně ohrazenou vyhlídku na Adršpašsko-teplické skalní město a údolí Metuje.
 

Adršpach: hrad a zámek

Podobně jako hrad Skály představuje jižní výspu Adršpašských a Teplických skal, na severu se na Starozámeckém vrchu tyčí skalní hrad Adršpach. Z roubených staveb nezbylo nic a někdejší existenci prozrazují jen nepatrné zbytky zdiva a upravené vyhlídky. Dostanete se sem celkem snadno, z turistické značky a cyklostezky, která vede po celém obvodu skalního města, odbočuje k hradu žlutá značka.
Přímo v Adršpachu můžete navštívit také renesanční zámek s horolezeckým muzeem a můžete si tu zahrát únikovou hru Třetí princ; ta vám připomene skalní města jako oblíbené kulisy známých pohádkových filmů.
 

Hrad ze Starých pověstí českých

Místo, kam značky ani cesty nevedou, ale které Alois Jirásek dobře znal, je zřícenina hradu Vlčinec poblíž Velkých Petrovic; zastavit se tu můžete cestou z Hronova ke skalním městům. Mysteriózní příběh o jeho zániku Jirásek zařadil do Starých pověstí českých: když Vlčinec v roce 1422 dobýval Jan Žižka, hrad dlouho chránil kouzelný zvuk houslí, linoucí se z věže. Teprve když se podařilo zabít houslistu zabít, byl dobyt i hrad.
 
Bývalý zámeček Pepčín pod vrchem Myšince

Bývalý zámeček Pepčín pod vrchem Myšince

Pepčín je lidové označení bývalého pseudorománského pětipatrového zámečku, který byl postaven na počátku 20. století hrabětem Václav Robert z Kounic, který ho nechal postavi pro svoji budoucí manželku Josefínu Horovou.

Rodný domek Aloise Jiráska v Hronově

Rodný domek Aloise Jiráska v Hronově

Expozice v rodném domě A. Jiráska, literárně i politicky činného ještě za první republiky, kterého zde navštívil prezident TGM, se nachází v Hronově, obci mezi Náchodem a Policí nad Metují. Dům pochází z 18. století a byl založen dědečkem A. Jiráska. Dnes slouží široké veřejnosti jako muzeum.

Zřícenina hradu Výrov - Juránkova vyhlídka

Zřícenina hradu Výrov - Juránkova vyhlídka

Hrad stál na skále na soutoku Bohdašínského potoka a Metuje. V místech zříceniny je dnes Juránkova vyhlídka, která skýtá krásné pohledy v každé roční době. Za zříceninou hradu se nachází kaplička zasvěcená Čtrnácti svatým pomocníkům.

Justynčina stezka u Slatiny nad Úpou

Justynčina stezka u Slatiny nad Úpou

Naučná stezka návštěvníky provází cestami, kudy chodila židovská dívka Justynka, která se na Boušínské faře potají připravovala na křesťanský život. Její příběh zaznamenal Alois Jirásek ve své románové kronice U nás.

Jiráskovy skály u Teplic nad Metují

Jiráskovy skály u Teplic nad Metují

Skalní útvary Jiráskovy skály jsou součástí Adršpašsko-teplických skal a leží nedaleko Teplic nad Metují. Skály získaly název podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu.

Zámeček Bischofstein na Broumovsku

Zámeček Bischofstein na Broumovsku

Barokní zámeček Bischofstein leží obklopen pískovcovými skalami na východ od adršpašskoteplických skal. Zámeček byl přestavěn na hotel a restauraci. V okolí jsou vynikající podmínky pro horolezectví, turistiku a výlety na horských kolech.

Znáte místa spojená s životem a dílem Aloise Jiráska?

Znáte místa spojená s životem a dílem Aloise Jiráska?

Pro někoho nejoblíbenější český spisovatel, pro jiné čtenářsky mrtvý autor, který pouhé otvírání dveří dokázal natáhnout na pět stránek. Od narození milovaného i zatracovaného Aloise Jiráska dnes, ve čtvrtek 23. srpna, uplynulo 167 let. Místa, kde žil a tvořil, pro vás zmapoval portál Kudy z nudy.