Některé chráněné krajinné oblasti a národní parky dnes slaví 30. narozeniny

CHKO Železné hory – krajina tajuplných hvozů

Železné hory jsou krajinou starobylých strážišť, tajuplných lesních hvozdů, stříbrných říček a kamenitých potůčků. Krajina se sítí cest, stezek a pěšin propojuje malebná sídla a osady ve východních Čechách mezi Chvaleticemi, Chrudimí a Hlinskem. Zdejší krajina inspirovala řadu malířů a umělců k vytvoření jejich životních děl.
 
Velkou plochu území pokrývá CHKO Železné hory a Geopark Železné hory, jelikož oblast se na rozloze 284 km² může pochlubit nejsložitější geologickou skladbou v rámci Evropy.

Železné hory jsou domovem mnoha ohrožených druhů. Velmi cenná společenstva hmyzu je možno nalézt v národní přírodní rezervaci Lichnice a na mokřadech. Vody obývá, místy početně, vranka obecná, vzácný mník jednovousý a mihule potoční. K nápadným ptákům patří v některých obcích čáp bílý a v lesích čáp černý. V bukových porostech žije datel černý, lejsek malý i holub doupňák.
 

CHKO Broumovsko – krajina skalních měst

Broumovský výběžek ve východních Čechách, ohraničený věncem hor Javořích, Stolových a Jestřebích, je malebná krajina s ostrůvky divoké přírody, známá především svými rozsáhlými skalními městy a unikátní církevní a lidovou architekturou. Mozaika lesů a zemědělských pozemků, doplněná menšími sídly a liniemi stromořadí, remízky a drobnými stavbami, je protkaná sítí potoků a ozdobená skupinami skal a tajemnými skalními městy. Jako strážci se nad ní tyčí stolové hory Ostaš, Bor a Hejšovina.

Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny, první proslulé rozsáhlým skalním městem, druhé podivuhodnými skalními útvary, jsou nejcennějšími částmi zdejší přírody, kde na specifický pískovcový reliéf a s ním související inverzní klima jsou vázány vzácné druhy květeny a zvířeny. Zdaleka však nejsou jedinými přírodními klenoty v oblasti: na stovkách lokalit je zaznamenán výskyt vzácných a zranitelných druhů, rozmanitých biotopů a zajímavých výtvorů neživé přírody. Význam některých lokalit se odráží v jejich vyhlášení za maloplošná zvláště chráněná území a lokality soustavy Natura 2000.

Populace některých živočichů, pro něž jsou skály domovem jsou zachovány díky nepřístupným terénům pískovcových skalních měst. Příkladem může být rejsek horský v Adršpašsko-teplických skálách nebo myšice temnopásá v okolí NPR Broumovské stěny. Z ptáků jsou například na lesní rezervace vázáni kulíšek nejmenší a sýc rousný. Známí jsou i sokoli stěhovaví v Teplických skalách.
 

CHKO Poodří – krajina, nad kterou krouží moták pochop

Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány mezi obcí Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem města Ostravy. Plošná výměra činí 81,5 km². Území tvoří zachovalá údolní niva řeky Odry. Poodří je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s častým zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Meandrující tok Odry je charakteristický navazujícími systémy odstavených ramen a tůní, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení, lužními lesy a v neposlední řadě rozlehlými rybníky.
 
Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice a další). Území je místem výskytu řady ohrožených, a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. V současném znaku CHKO Poodří se nachází dravec moták pochop, který je typickým obyvatelem rákosin naší rybničnaté krajiny. Znak má symbolizovat motáka, který krouží nad rozlehlými loukami a meandrujícím tokem řeky Odry. Tato nová symbolika nahradila květ stulíku žlutého, který byl ve znaku CHKO Poodří až do roku 2009.
 

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je krajina místy až mystická – nachází se zde rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami jako někde na severu Evropy, zádumčivá rašeliniště – slatě na náhorních plošinách Šumavských Plání, luhy v údolní nivě Vltavy, ledovcová jezera ve strmých ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem, nabízejícím zase výhled až k alpským ledovcům. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván i Zeleným srdcem Evropy. Nejvzácnější druhy zvířat jsou na Šumavě velcí savci, které se postupně daří navracet do přírody. Žije zde rys ostrovid, los evropský, kočka divoká a vlk obecný. Mezi další ohrožené druhy patří tetřev hlušec, tetřívek obecný, bobr evropský, vydra říční, myšivka horská, netopýr Brandtův, vrápenec malý a netopýr velkouchý.
 

Národní park Podyjí – nejkrásnější výhledy na Dyji

Svou rozlohou 62,6 km² je Podyjí naším nejmenším národním parkem. Vyznačuje se však mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.