Nechme krkonošské tetřívky v klidu tokat – některé hřebenové cesty se uzavírají

Krkonošský národní park si je vědom jedinečnosti této ptačí populace, proto již řadu let podniká kroky k vytvoření vhodného prostředí pro jejich přežití. Rozvolňuje přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, vysazuje pionýrské dřeviny, jako například břízu a jeřáb, a obnovuje původní vodní režim na v minulosti meliorovaných lokalitách.

Navíc se snaží s provozovateli objektů na hřebenech hor domluvit, aby průjezdy přes tokaniště směřovali do doby, kdy tetřívky nebudou rušit. Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody platí od 15. 3. do 31. 5. 2026..

Počet tetřívků bohužel mírně klesá. Důvodem je úbytek vhodných stanovišť, nárůst počtů jejich přirozených nepřátel (divoká prasata, lišky), kteří žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata. Třetím důvodem je nadměrné rušení člověkem. Přispívají k němu zejména nelegální aktivity, například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy. Krkonoše spolu s Jizerskými a Krušnými horami a Šumavou jsou zřejmě poslední oblasti v České republice, o nichž se odborníci domnívají, že tu má tetřívek perspektivu zachování dlouhodobě udržitelných populací.

Hřebenové trasy se od 15. března do 31. května uzavírají

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) každoročně od 15. března do 31. května dočasně uzavírá několik turistických cest. V terénu jsou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s textem: "Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5." Všechny uzavřené trasy vedou přes místa pravidelného výskytu citlivých druhů, především tetřívka obecného a zároveň i Ptačí oblasti Krkonoše. KRNAP prosí všechny turisty, aby zvláště kriticky ohroženým tetřívkům dopřáli klid na námluvy a úspěšné vyvedení mláďat.

Omezení se týká například žluté turistické cesty ve směru ze Zadních Rennerovek na Hanapetrovu Paseku, vedoucí po hranici klidového území v úseku Pod Zadními Rennerovkami až po Liščí cestu nebo zelená turistická cesta v úseku Vosecká bouda až Labská louka. Turisté musí počítat v souvislosti s tímto opatřením také s uzavírkou modré turistické cesty v úseku Davidovy Boudy od odbočky od svážnice před potokem Dírečka až po křižovatku nad Erlebachovou boudou nebo uzavírkou žluté turistické cesty v úseku Kolínská bouda až Slatinná stráň. Většinu sezónně uzavřených tras lze obejít po sousedních turisticky značených cestách. Kompletní seznam uzavřených cest najdete na webu KRNAP. 
 

Přežijí krkonošští tetřívci rok 2040?

Krkonoše a sousedící Jizerské hory jsou jednou z posledních dvou oblastí v naší zemi s relativně početnou populací tetřívka. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2023 klesl v Krkonoších i v Jizerských horách. Podle posledního sčítání z roku 2023 bylo v Krkonoších 56 tetřívků, přičemž celková populace je odhadována na 110 až 120 jedinců. Právě na populacích v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR! Pokud nic neuděláme, druh v Krkonoších vyhyne kolem roku 2040. Jednou z charakteristik tetřívčí populace je počet samců tokajících na společných tokaništích. Čím více ptáků toká pospolu, tím vyšší je šance, že se budou se samicemi pářit nejlepší z nich a jejich geneticky kvalitní potomci budou udržovat populaci v příznivém stavu. A naopak, na tokaništi s jediným samcem se uplatní i hendikepovaný jedinec.

Co udělat pro mizející tetřívky? V Jizerkách a Krkonoších bylo v uplynulých čtyřech letech vytvořeno několik desítek tetřívčích „center“ o souhrnné velikosti 86 hektarů. Prokácením lesa vznikly otevřené plochy pro úplně nová nebo již zaniklá tokaniště. Navíc v „doletové“ vzdálenosti, aby měly aspoň tetřívčí samice šanci přeletět z Jizerek do Krkonoš či opačným směrem nebo postupně „přeskákat“ ze západu na východ pohoří. I rušení tetřívků lze omezit na přijatelnou míru. Tady se ale park neobejde bez odpovědného přístupu každého obyvatele a návštěvníka hor. Tetřívci jsou schopni si zvyknout na pohyb lidí po známých trasách. Jakékoliv vybočení z nich je ale pro ptáky problémem. Navíc většina samců stráví celý svůj život do jednoho kilometru od místa vylíhnutí, samice se v průměru přemísťují do 5 km a přelet nad 10 km je naprostou výjimkou.

Publikované studie uvádějí, že u tetřevovitých ptáků se za limit přežití životaschopné populace považuje asi 100 jedinců. Už před 10 lety genetická studie naznačila, že tetřívci z Jizerek a Krkonoš se od sebe „o fous“ liší, a stejně tak i tetřívci ze západních, středních a východních Krkonoš. Lze z toho usuzovat, že se mezi sebou už jen velmi málo kříží jizerskohorští a krkonošští ptáci, i když to k sobě mají jen „přes kopec“, přesněji přes údolí Jizery a Novosvětský průsmyk, vzdušnou čarou pouhých šest kilometrů. Klíčovým krokem k záchraně zdejších tetřívků je tyto dílčí populace propojit a vytvořit pro ně takové podmínky, aby se ptáci v rámci celých Krkonoš i mezi nimi a Jizerkami mohli zase potkávat!