Úvod > Aktuality > Nechme krkonošské tetřívky v klidu tokat
Nechme krkonošské tetrívky v klidu tokat
"> Nechme krkonošské tetrívky v klidu tokat "> "> Jaro je v živocišné ríši dobou námluv a rozmnožování "> "> Pocet tetrívku bohužel mírne klesá "> ">
Příroda

Nechme krkonošské tetřívky v klidu tokat

  • Vydáno16. března 2022
Jaro je v živočišné říši dobou námluv a rozmnožování. Nejinak je tomu u tetřívků obecných. Ti jsou jedním z nejvzácnějších druhů, které žijí na území Krkonošského národního parku – žije zde pouze 75 samců. Doba jejich toku, kdy spolu tetřívčí kohoutci zápolí o slepičku, právě začíná. Rušit je mohou zvědaví nenej pozorovatelé, ale i zásobování hřebenových bud.
TetřívekKrkonošský národní park si je vědom jedinečnosti této ptačí populace, proto již řadu let podniká kroky k vytvoření vhodného prostředí pro jejich přežití. Rozvolňuje přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, vysazuje pionýrské dřeviny, jako například břízu a jeřáb, a obnovuje původní vodní režim na v minulosti meliorovaných lokalitách.

Navíc se snaží s provozovateli objektů na hřebenech hor domluvit, aby průjezdy přes tokaniště směřovali do doby, kdy tetřívky nebudou rušit. Takové lokality jsou například oblast Pančavské a Labské louky a oblast mezi Výrovkou a Klínovými Boudami. S provozovatelem Labské i Luční boudy, který při zásobování přes obě lokality projíždí, je Správa KRNAP domluvena na usměrnění provozu na denní dobu mezi 8 a 17 hodinu, a turisté se po vrcholových partiích hor nesmí pohybovat. Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody platí od 15. 3. do 31. 5. 2022.

Tetřívci v bojiPočet tetřívků bohužel mírně klesá. Důvodem je úbytek vhodných stanovišť, nárůst počtů jejich přirozených nepřátel (divoká prasata, lišky), kteří žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata. Třetím důvodem je nadměrné rušení člověkem. Přispívají k němu zejména zimní nelegální aktivity, například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy. Krkonoše spolu s Jizerskými a Krušnými horami a Šumavou jsou zřejmě poslední oblasti v České republice, o nichž se odborníci domnívají, že tu má tetřívek perspektivu zachování dlouhodobě udržitelných populací.
 

Přežijí krkonošští tetřívci rok 2040?

TetřívekKrkonoše a sousedící Jizerské hory jsou jednou z posledních dvou oblastí v naší zemi s relativně početnou populací tetřívka. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesl už na pouhých 74 kohoutků v Krkonoších a 30 v Jizerských horách. Právě na populacích v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR! Pokud nic neuděláme, druh v Krkonoších vyhyne kolem roku 2040. Jednou z charakteristik tetřívčí populace je počet samců tokajících na společných tokaništích. Čím více ptáků toká pospolu, tím vyšší je šance, že se budou se samicemi pářit nejlepší z nich a jejich geneticky kvalitní potomci budou udržovat populaci v příznivém stavu. A naopak, na tokaništi s jediným samcem se uplatní i hendikepovaný jedinec.

TetřívekCo udělat pro mizející tetřívky? V JizerkáchKrkonoších bylo v uplynulých čtyřech letech vytvořeno 24 tetřívčích „center“ o souhrnné velikosti 86 hektarů. Prokácením lesa vznikly otevřené plochy pro úplně nová nebo již zaniklá tokaniště. Navíc v „doletové“ vzdálenosti, aby měly aspoň tetřívčí samice šanci přeletět z Jizerek do Krkonoš či opačným směrem nebo postupně „přeskákat“ ze západu na východ pohoří. I rušení tetřívků lze omezit na přijatelnou míru. Tady se ale park neobejde bez odpovědného přístupu každého obyvatele a návštěvníka hor. Tetřívci jsou schopni si zvyknout na pohyb lidí po známých trasách. Jakékoliv vybočení z nich je ale pro ptáky problémem. Navíc většina samců stráví celý svůj život do jednoho kilometru od místa vylíhnutí, samice se v průměru přemísťují do 5 km a přelet nad 10 km je naprostou výjimkou.

Tetřívek vejcePublikované studie uvádějí, že u tetřevovitých ptáků se za limit přežití životaschopné populace považuje asi 100 jedinců. Už před 10 lety genetická studie naznačila, že tetřívci z Jizerek a Krkonoš se od sebe „o fous“ liší, a stejně tak i tetřívci ze západních, středních a východních Krkonoš. Lze z toho usuzovat, že se mezi sebou už jen velmi málo kříží jizerskohorští a krkonošští ptáci, i když to k sobě mají jen „přes kopec“, přesněji přes údolí Jizery a Novosvětský průsmyk, vzdušnou čarou pouhých šest kilometrů. Klíčovým krokem k záchraně zdejších tetřívků je tyto dílčí populace propojit a vytvořit pro ně takové podmínky, aby se ptáci v rámci celých Krkonoš i mezi nimi a Jizerkami mohli zase potkávat!
V Krkonošském národním parku se dočasně uzavírají některé cesty

V Krkonošském národním parku se dočasně uzavírají některé cesty

Správa Krkonošského národního parku v návaznosti na vyhlášení osmi klidových území a s tím souvisejícím vyhrazením cest a tras v těchto územích, dočasně uzavírá v termínu od 15. března do 31. května 2022 některé cesty nebo jejich úseky, a to z důvodu ochrany proti rušení citlivých druhů živočichů. Toto opatření vstupuje letos v platnost poprvé a má dlouhodobý charakter. V terénu budou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s doprovodným textem „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5."

Labská bouda v Krkonoších

Labská bouda v Krkonoších

Horský hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších je po rekonstrukci znovu v provozu. Můžete se zde ubytovat nebo navštívit bufet či restauraci.

Pramen Labe na Labské louce

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených v Česku. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.

Chata Výrovka

Chata Výrovka

Chata Výrovka je jednou z nejvýše položených chat v České republice. Nachází se v překrásné přírodě první zóny Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko Studniční a Luční hory (druhé a třetí nejvyšší v ČR) ve výšce 1368 m.n.m.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Další aktuality

19.8.
2022
Borůvková sobota na Zubačce vypukne už tento víkend

Borůvková sobota na Zubačce vypukne už tento víkend

Liberecký kraj | Zážitky
17.8.
2022
Skotské hry obléknou zámek Sychrov do kostky

Skotské hry obléknou zámek Sychrov do kostky

Liberecký kraj | Zážitky