Vesecké malé a střední
zemědělské usedlosti z 18. a 19. století v obci
Vesec patří vůbec k nejzachovalejším v oblasti
Českého ráje. Jsou zde typické
roubené patrové domy s boční pavlačí. Na návsi stojí sousoší Nejsvětejší trojice z roku
1834, které má na podstavci
sošku vousaté sv. Starosty. Ta je v Čechách k vidění pouze na třech místech. V těsné blízkosti obce láká k výletům i procházkám tzv.
Vesecký Plakánek – romantické skalnaté údolí mezi
Plakánkem pod
hradem Kost a
Vescem. Kouzelná vesnička spádově patří pod obec
Libošovice a hrad Kost a zámek
Humprecht jsou od ní vzdálené "coby kamenem dohodil".
Vesec vám přijde povědomý i když jste v něm nikdy předtím osobně nebyli, a to díky mnoha filmům – stal se
oblíbeným místem režisérů nejen českých, ale i zahraničních. Natáčelo se zde mnoho filmů i seriálů. Mezi prvními z nich patří komedie
Vzbouření na vsi (1949) a Léto – filmová adaptace divadelní hry Fráni Šrámka z roku 1948. Po delší přestávce následoval dětský muzikál
Přijela k nám pouť (1973) a zahraniční filmy Porážka, Syn třinácti otců a Johanes. Exteriéry z Vesce zahlédnete i ve filmech
Jak dostat tatínka do polepšovny (1978),
Jára Cimrman ležící spící (1983), Před bouří (1983), Komediant (1984),
S Čerty nejsou žerty (1984) a Podzemí (1986).
Několikrát ve Vesci
natáčela i Československá televize, např. film
V zámku a podzámčí (1981) anebo povídky ze známého cyklu Bakaláři (Psohlavci, 1983). Režisér Jan Bonaventura tam situoval Svatbu v Českém ráji aneb Jak to bylo dál s Prodanou nevěstou (1986). V 90. letech se ve Vesci natáčely dva snímky: první díl seriálu
Dlouhá cesta Lukáše Bímana (1992) a epizoda z filmu Haliny Pawlovské
Díky za každé dobré ráno (1994). V roce 2001 se na návsi filmovalo několik dílů seriálu
O ztracené lásce (uprostřed návsi byla postavena roubená hospoda, kde se velká část děje odehrávala), v roce 2007 se obec dostala do seriálu
Nemocnice na kraji města po 20 letech, když lékařky Králová a Čeňková jedou na chalupu k dceři do č.p. 15. V roce 2009 se „Po stopách natáčení“ úspěšného filmu
Jak dostat tatínka do polepšovny vydala reportérka televize Barrandov Petra Pšeničná.
Filmový Liptákov aneb Jára Cimrman ležící, spící
Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český
velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat...
Jestliže patříte k příznivcům
Žižkovského divadla Járy Cimrmana anebo se rovnou počítáte mezi Cimrmanology, bude pro vás výlet do
Vesce českorajskou Mekkou.
Muzeum peří poznáte v
č.p. 19, v domě
č.p. 8 byl
hostinec a škola, kde učil o českých velikánech Jára Cimrman. Tento světoznámý dramatik byl u Liptákova viděn naposled v roce 1914, kdy s kufrem v ruce za hlasité podpory svých žáků běžel do světa (směr Vesecký
Plakánek). Ve filmu je i několik záběrů z
Dlaskova statku v Dolánkách u Turnova (mlýna Vojtěcha Kalvody, se kterým
Jára Cimrman hrál nejraději mariáš).
Výlety na další místa za Járou Cimrmanem