Navštivte přírodní památky a rezervace jižní Moravy

CHKO Pálava – nejteplejší a nejsušší oblast ČR

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy. O tom, že zdejší "zemi spálenou sluncem" milovali už pralidi, svědčí pozůstatky ohnišť, skladiště mamutích kostí a především světoznámá Věstonická Venuše. Turisti na Pálavě obdivují také pestré květiny, jako třeba kosatce na Děvíně či Kočičí skále, písečnice velkokvěté, které u nás jinde než tady nenajdete, a dále pak šalvěj etiopská či ovsíř stepní, který roste nedaleko Mikulova od konce poslední doby ledové.
 

Váté písky u Bzence – moravská Sahara

Váté písky nedaleko Strážnice jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se mu přezdívá moravská Sahara. Nachází se pouze podél železniční trati v délce 5,5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m. Oblast je jedinečnou ukázkou společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Borové lesy, vysázené do původních dubových porostů koncem 19. století, spoutaly zdejší pohyblivé písečné přesypy, které ohrožovaly i okolní pole. Byla zde zjištěna také řada vzácných druhů střevlíkovitých brouků, bohatá je fauna blanokřídlých, zejména kutilek, žahalek a včel. Je možné zde zahlédnout kudlanku nábožnou a několik desítek druhů pavouků.
 

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn

Obora Soutok u Břeclavi – největší obora v České republice

Obora Soutok je nevětší oborou v České republice. Rozkládá se jižně od měst Břeclav a Lanžhot a má tvar trojúhelníku. Severní hranici tvoří stará silnice spojující obě zmíněné obce, západní stranu ohraničuje řeka Dyje, východní pak vytváří řeka Morava. S oborním chovem zvěře v této oblasti začali Lichtenštejnové již v roce 1872. Dnes zde Lesy ČR chovají na ploše 4 480 ha jelna lesního, daňka evropského, srnce obecného a prase divoké. Do dnešních dnů se můžete v lužních lesích setkat s mnoha zajímavými stavebními památkami, které sloužily provozu myslivosti nebo lesního hospodářství.

Výjimečné stromy se v této oblasti nacházejí v mimořádném množství. Na břehu hlubokého kanálu u cesty na Pohansko roste mohutný habr obecný s obvodem kmene 482 cm a celkovou výškou 15,5 m – pravděpodobně se jedná o nejmohutnější jednookenný habr obecný v Evropě. U vojenského bunkru po pravé straně cesty na Pohansko pak roste divoká hrušeň polnička s výškou 11,5 m a obvodem kmene 303 cm. Nejmohutnějším stromem celé oblasti je pravděpodobně dub letní, rostoucí osamoceně na louce u vykopávek na Pohansku – tento strom má obvod 806 centimetrů a výšku 27 metrů. Nejvýznamnějšími turistickými cíli v oboře Soutok je zejména archeologická lokalita Pohansko se stejnojmenným loveckým zámečkem, nedaleké Muzeum lehkého opevnění, dále pak zámeček Lány či soutok řek Moravy a Dyje. V určitých termínech je kvůli zvěři omezen vstup do obory.
 

Mokřady dolního toku Dyje – Moravská Amazonie

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed hlubokých lužních lesů, se stékají dvě řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím České republiky, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy. Pro oblast je typická hustá síť meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Domov zde nachází spousta vzácných živočichů, jakým je napříkad čáp černý, tesařík obrovský nebo bobr. Létají tu luňáci hnědí, káňata lesní, čápi černí, orli nebo včelojedi. Když budete dobře poslouchat, budete svědky i ptačího orchestru. Nechybí zde také bohaté zastoupení flóry, včetně dřevokazných hub, kterým se mimořádně daří na trouchnivějících kmenech.
 

CHKO Moravský kras – ráj milovníků jeskyní

Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé Rudické propadání.

Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou, Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi a jeskyně Výpustek, která však v minulosti sloužila k vojenským účelům. Několikrát do roka se otevírá také jeskyně Býčí skála nebo Ochozská jeskyně. Při mimořádných příležitostech je možné nahlédnout do Amatérské jeskyně po tzv. Ministerské trase.
 

Přírodní park Ždánický les

Území Ždánického lesa se rozprostírá mezi Bošovicemi na západě, Koryčany na východě, Bučovicemi na severu a Dambořicemi nebo Bukovany na jihu. Jedná se o oblast o velikosti 68 kilometrů čtverečních, kde nejvyšší vrchol zvaný U Slepice dosahuje 437 metrů nad mořem. Vrchovina skýtá nezapomenutelný pohled na sever k Brnu, na Slavkovské bojiště, k podhůří Drahanské vrchoviny, na jih pak do nížin Moravského Slovácka a k překrásné siluetě Pálavských vrchů. Pro Ždánický les jsou charakteristické hluboké listnaté lesy. Převládají zde karpatské dubohabřiny, v nejvyšších partiích i bučiny. Na odlesněných svazích jižních úpatí se místy dodnes udržela cenná travinobylinná společenstva se vstavačem vojenským a dalšími vzácnými rostlinami. V lesních porostech se často zdržuje prase divoké a jelen evropský.
 

Rakovecké údolí na Drahanské vrchovině

Rakovecké údolí je tvořeno horní pramennou oblastí potoka Rakovce, kaňonovitým údolím potoka až k rybníku Budkovan u obce Jedovnice. Údolí je zlomového původu prvohorního stáří – zdejší horniny pocházejí většinou z Vysočiny odkud byly donášeny tekoucími vodami do zdejšího mělkého moře. Je zde možné najít otisky prvohorních kapradin, přesliček a plavuní. Časté jsou i otisky mlže Posidonia becheri. Nejkrásnější je toto údolí především na jaře. Okolí potoka Rakovec je jedinou lokalitou na Vyškovsku, kde se bledule jarní volně vyskytují v přírodě. A bývá jich zde opravdu hojně! Kromě bledulí roste na tamních loukách mnoho dalších chráněných rostlin, například prstnatec májový, bradáček vejčitý, violka bahenní a dnes již téměř zcela vymizelý kosatec sibiřský.
 

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

 

Unikátní lesostep Zázmoníky u Bořetic

Přírodní rezervace Zázmoníky se nachází na území o rozloze 4,85 ha. Ochraňuje lesostepní stráně s výskytem velmi vzácného včelníku rakouského, který tu roste na jediném místě na Moravě. Z teplomilných druhů hmyzu je zde možné, mimo jiných, pozorovat i kudlanku nábožnou. Lokalita byla vykoupena v rámci kampaně "Místo pro přírodu" Českého svazu ochránců přírody s cílem pečovat o její přírodovědnou a krajinnou hodnotu. V minulosti území sloužilo jako vinice a ovocné sady. V současnosti je snahou péči rozšířit i na okolní nechráněné pozemky.
 

Drnovický mokřad – Žumpy