Úvod > Aktuality > Co znamená zimní slunovrat? A jaké legendy přináší nejdelší noc v roce?
Příroda

Co znamená zimní slunovrat? A jaké legendy přináší nejdelší noc v roce?

V sobotu 21. prosince 2024, přesně v 10:19 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu.
ZimaTento astronomický jev sledovali naši předkové odpradávna. Podle starých legend právě v tento den, kdy je síla životodárného Slunce nejslabší, dosahují spojené síly temna vrcholu svého působení na Zemi a hranice mezi naším světem a silami podsvětí mizí. Podle pradávné tradice došlo v tomto období ke zrození boha Slunce, čehož obratně využili křesťané. Oslavy zimního slunovratu byly tak u Slovanů nahrazeny křesťanskými Vánocemi, kdy oslavy zrození slunečního božstva byly nahrazeny svátkem narození Ježíše Krista.

Zimní slunovrat však slavily kultury na celém světě. Ve starověké Evropě byl známý jako Yule, ze severského "jul", což znamená kolo. Křesťanská tradice zdobení stromu má své kořeny právě v těchto pohanských oslavách. Rodiny si do domů nosily živý strom, aby uchránily duchy dřeva před chladem drsných zimních měsíců. Drobné pochoutky se věšely na strom jako dary potravin pro duchy a na samý vrch se dávala pěticípá hvězda – pentagram, magický symbol pěti živlů. Již od pradávných dob je zvykem zdobit si příbytek jmelím – obzvláště jmelí z posvátného dubu mělo lidem zaručit štěstí po celý rok.
 

Hranice mezi světy je otevřena

Zimní krajinaZa zimního slunovratu, kdy je hranice mezi naším světem a světem zemřelých otevřena, se duše mrtvých svobodně pohybují po světě. U Slovanů bylo proto při večeři zvykem prostírat i zemřelým členům rodiny, jež bývají před večeří pozváni a na jejichž počest pak bývá připíjeno. Předkové se za zimního slunovratu mohou objevit i v podobě neznámých příchozích, proto každý i neznámý příchozí musí být řádně pohoštěn. V období zimního slunovratu se na náš svět však nedostávají pouze duše zesnulých příbuzných, kteří jsou nám obvykle příznivě nakloněni, ale také různí podsvětní duchové, kteří mohou být lidem nebezpeční. Nejspolehlivější ochranou byla blízkost posvátného ohně, hojně byl rovněž využíván ochranný účinek česneku.

ZimaZimní slunovrat označuje klíčovou část přirozeného ročního cyklu. V hmotném smyslu se Slunce vydává na novou pouť směrem k delším a delším dnům a novému období růstu a obnovy. V duchovním smyslu nás upomíná na to, že stará cesta musí vždy zemřít, aby mohla začít nová. A kde si lze tento astronomický jev nejlépe užít? Zkuste si udělat procházku třeba za největším českým menhirem Kamenným pastýřem nedaleko Slaného, na vrchol hory Říp, k jihočeskému Stonehenge v Holašovicích nebo k Lechově kameni u Kouřimi. Dalším tajemným místem, kde se v minulosti mohly odehrávat dávné rituály jsou velké balvany u Žihle, magicky působí také jeden z největších menhirů u nás – Zakletý mnich u obce Drahomyšle. Památný Králův stůl u Uherského Hradiště je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Les plný vztyčených kamenů, studánek a kamenných řad najdete u Javorové skály nedaleko Prčice. Pozorní turisté zde objeví i záhadný kámen se šklebícím se obličejem! Kde jinde přivítat slunovrat než na Slunovratových kamenech. Najdete je v hlubokém lese u Strážného na Šumavě. Jedná se o vizíry ke sledování data letního slunovratu dle východu slunce. Možná, že na těchto místech pocítíte tajemnou energii dávných časů, kterou znali již naši dávní předkové.
Jihočeský Stonehenge – menhiry Holašovice

Jihočeský Stonehenge – menhiry Holašovice

Holašovice u Českých Budějovic, s titulem vesnice UNESCO, nabízí návštěvníkům také jinou turistickou atrakci – megalitický kruh z obřích kamenů. Kameny tohoto kruhu u Holašovic disponují nejsilnější energií ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem.

Advent provoněný vanilkou aneb tajemství vánočního cukroví

Advent provoněný vanilkou aneb tajemství vánočního cukroví

V mnoha českých domácnostech to již od konce listopadu voní vanilkou, skořicí a čokoládou. České hospodyně zachovávají tradici, že na vánočním stole musí být nejméně tolik druhů vánočního cukroví, kolik je členů rodiny, kteří usednou ke štědrovečerní večeři. A některé přebornice pečou i více než dvacet druhů… Zamysleli jste se ale někdy nad tím, na čem si vlastně pochutnáváme? Kde se vzaly názvy jako medvědí pracny, marokánky, vosí hnízda anebo proč se pečou zrovna vanilkové rohlíčky? Všechny tyto otázky se pokusí objasnit Kudy z nudy.

Vánoční zvyky a tradice – znáte je všechny?

Vánoční zvyky a tradice – znáte je všechny?

Vánoce, to je především svátek dětí a rodiny. Všechny sváteční dny se nesou ve znamení setkávání rodin i přátel a v poklidném vychutnávání zvláštní atmosféry. Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Staré tradice si připomínají nejen muzea a skanzeny, ale i lidé ve svých domovech.

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Lechův kámen u Kouřimi

Lechův kámen u Kouřimi

Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.

Chrám v Panenském Týnci – načerpejte energii mezi zdmi a sloupy tajemné stavby

Chrám v Panenském Týnci – načerpejte energii mezi zdmi a sloupy tajemné stavby

Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století už staletí přitahuje nejrůznější psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce. Není úplně jasné kdo a kdy ho založil, je však zřejmě dílem pánů ze Žerotína a stavěl se řadu let.

Hora Říp – symbol české národní historie

Hora Říp – symbol české národní historie

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Kamenný pastýř – největší český menhir u Klobuk

Kamenný pastýř – největší český menhir u Klobuk

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Volarské menhiry

Volarské menhiry

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Menhir Dlouhý kámen v Lounech

Menhir Dlouhý kámen v Lounech

Na nádvoří muzea v Lounech se nachází plochý kámen – menhir vysoký 1,7 m o hmotnosti přibližně jedné tuny ze šedorůžové dvojslídové ortoruly staré přes 600 milionu let.

Menhir Zakletý mnich u Drahomyšle

Menhir Zakletý mnich u Drahomyšle

Jeden z největších menhirů v ČR u vsi Drahomyšle, tvořený křemitým pískovcem a slepencem. Vypráví se o něm, že je chráněn záhadnou silou.

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Javorová skála v Čertově hrbatině

Javorová skála v Čertově hrbatině

Javorová skála se nachází 6,5 km severně od Jistebnice a 4 km jihozápadně od Prčice; asi 15 km severovýchodně od Milevska a 18 km severozápadně od Tábora. Po severním úbočí Javorové skály probíhá hranice mezi Jihočeským a Středočeským krajem.

Kamenný stůl u Kunějova v České Kanadě

Kamenný stůl u Kunějova v České Kanadě

Neobyčejný skalní útvar v podobě kulatého stolu naleznete v lesích poblíž žluté značky vedoucí z Kunějova do Kunějovských samot a dále ke Kačleřskému rybníku. Pravděpodobně se jedná o kamenný památník z předhistorické doby.

Menhiry kolem Kutné Hory

Menhiry kolem Kutné Hory

Menhiry kolem Kutné Hory byly postaveny během roků 2012-13 kutnohorskými nadšenci a s pomocí odborníků, kteří se věnují obnovování energetických bodů v krajině. Nejdřív vznikl kamenný kruh (kromlech) a postupně k němu přibývaly kameny další v jeho nejbližším okolí i na okolních kopcích.

Viklany u Žihle – skalní městečko nevšedních tvarů

Viklany u Žihle – skalní městečko nevšedních tvarů

Nedaleko obce Žihle na Plzeňsku se nachází skalní městečko Viklany – skupina balvanů biolitické žuly, která byla vyhlášena již roku 1933 chráněným územím. O kousek dále najdete také dva balvanovité útvary Bába a Dědek, které vznikly bochníkovitým zvětráváním tiské žuly.

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

První adventní neděle je letos už v listopadu! Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 27. listopadu do 24. prosince 2022.

Pohanské kameny u Višňové

Pohanské kameny u Višňové

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Další aktuality

Výlety na místa známá z legend a pověstí

Prozkoumejte tajemná zákoutí české a moravské krajiny, opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vyprávějí z generace na generaci. Poznejte místa, kde spí udatní rytíři nebo kde čert vyoral velkou brázdu. Prozradíme vám, kudy jezdí kocouří spřežení pana Krčína anebo kde potkat přízraky z umrlčí kaple.
Příroda

České značky: do lesů, luhů a hájů s Lesy České republiky

Jaký by byl náš život, výlety, prázdniny a dovolené bez lesů? Nuda. Díky lesům máme krásnou krajinu a na Kudy z nudy tisíce fantastických fotografií, lesy nám navíc nabízejí spousty skvělých zážitků. Seznamte se s některými z nich – a také se Státním podnikem Lesy České republiky.
Příroda

Obory, obůrky a přírodní rezervace: 10 tipů, kde pozorovat divoká zvířata v zimním období

I v zimě se dá vyrazit za pozorováním divokých zvířat do přírody. Tak například daňky uvidíte v oboře u zámku Veltrusy, na svatém Linhartu u Karlových Varů anebo ve Hvozdu u Mariánek. Přístupný je i rysí výběh nedaleko Kvildy a navštívit můžete též vyhlídky na pastviny divokých koní v Milovicích či u Dobřan. Až do konce února je také možné vstoupit do Obory Židlov, kde žijí zubři. Tyto a mnohé další inspirativní nápady, kde zvířata pozorovat, najdete v našich tipech.
Příroda

Znáte místa, kde u nás kvete nejvíc bledulí a sněženek?

První jarní květinky se začínají nejistě klubat ze země... Mezi již proslulé lokality s koberci bledulí patří údolí Chlébské u Nedvědice nebo Peklo u České Lípy. Pravidelně se sem na jaře vydávají zástupy výletníků s potřebou nabít se jarní energií a radostí z probouzející se přírody. Prozradíme vám i další tipy a méně známá místa.
Příroda

10 tipů k návštěvě malých zoo a zooparků

V minizoo se mohou děti seznámit s domácími zvířaty jako jsou morčátka, husy nebo králíci, poníci, ovečky a zakrslé kozičky. Je potěšující, že v posledních letech se i u nás výrazně prosazuje celosvětový trend ve vývoji zoo, spočívající ve snaze vytvořit v zoo žijícím zvířatům co nejklidnější prostředí a také prostředí, které se bude co nejvíce blížit tomu na co jsou zvyklí ve volné přírodě. Mít doma kočku, křečka, papouška, fretku či psa je snem téměř všech dětí. Vezměte je na výlet do minizoo a ukážete jim co všechno péče o zvíře obnáší.
Příroda

Výstavy, burzy a veletrhy: tipy pro chovatele rybiček, terarijních zvířat a exotů

Máte ve svém akváriu neonky, skaláry či závojnatky nebo patříte k početné skupině chovatelů drobných zvířat? Pak právě vám se budou líbit tipy Kudy z nudy určené všem milovníkům akvaristiky, teraristiky či exotického ptactva. Mimochodem, věděli jste, že se Česko řadí k největším vývozcům sladkovodních akvarijních rybiček? Každoročně jich naši chovatelé exportují za více než 340 milionů korun a jsou tak vůbec první v Evropě. Udělejte si radost a vypravte se na výstavu, veletrh či burzu určenou všem příznivcům chovatelství.
Příroda

Znáte motýlí ráje Papilonia?

Představte si nejkrásnější motýly světa poletující přímo kolem vás! A nemusí zůstat jen u snění – na několika místech naší republiky najdete motýlí domy Papilonia, které vás vezmou do tropické džungle anebo fantasy světa. Každá Papilonia má odlišnou stylizaci letové zóny, čímž prohlídce přidává charakteristickou atmosféru. Navíc mají tyto motýlí světy otevřeno celoročně, takže si návštěvu můžete naplánovat i v zimním období.
Příroda

Kde si užít nejkrásnější východy slunce?

Přivítejte blížící se jaro pohledem na vycházející slunce! Je to jeden z nejkrásnějších pohledů, který po tmavé noci přináší naději krásného jarního dne. V dnešních tipech vám představíme místa, odkud bude vycházející slunce působit nejmagičtěji. Neobvyklou aktivitu si můžete naplánovat třeba na pátek 1. března, kdy přichází jaro meteorologicky anebo až na středu 20. března 2024, kdy začíná jaro astronomicky – den bude stejně dlouhý jako noc a naopak. Vyrazte přivítat slunce na kopce, vršky a vrchy, a nezapomeňte si s sebou foťák. První ranní paprsky jsou totiž velmi fotogenické.
Příroda