!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Národní park Šumava slaví letos 30 let od svého vzniku
Národní park Šumava slaví letos 30 let od svého vzniku
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Národní park Šumava slaví letos 30 let od svého vzniku

Vydáno 17. března 2021
Dne 20. března oslaví své 30. narozeniny NP Šumava, náš největší národní park. Jeho posláním je chránit a uchovat jedinečné a lidskou činností málo dotčené přírodní území, zajistit jeho další nerušený vývoj a přispět jeho výzkumem k obecnému poznání vývoje přírody. Na území, které se rozkládá v nadmořské výšce od 498 m n. m. do 1362 m n. m. se nachází 7 obcí. Park je rozdělen do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější. Součástí NP jsou také přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotopů.
šumavaNP Šumava je krajina místy až mystická - nachází se zde rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami jako někde na severu Evropy, zádumčivá rašeliniště - slatě na náhorních plošinách Šumavských Plání, luhy v údolní nivě Vltavy, ledovcová jezera ve strmých ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem, nabízejícím zase výhled až k alpským ledovcům. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván i Zeleným srdcem Evropy. Ochrana nejcennějších území se datuje k roku 1858, kdy kníže Jan Adolf Schwarzenberg vyčleňuje Boubínský prales z lesního hospodaření a Vilém Hohenzollern ochraňuje od roku 1911 Černé a Čertovo jezero. Za první republiky byly vyhlášeny státní přírodní rezervace, např. Boubínský prales, Černé a Čertovo jezero, Rokyteckou slať, Jezerní slať, Trojmeznou horu aj. V roce 1963 byla výnosem Chráněná krajinná oblast Šumava o rozloze 1 630 km².

ŠumavaV roce 1990 bylo území zapsáno do seznamu UNESCO jako Biosférická rezervace Šumava. Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Za svoji atraktivitu vděčí národní park kromě jiného i dlouholeté existenci železné opony, která na několik desetiletí zmrazila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem.
 

Vzácné druhy květeny a zvířat na Šumavě

černé jezeroNa území Šumavy se vyskytuje celá řada významných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Tato druhová pestrost je ovlivněna širokou nabídkou nejrůznějších stanovišť: od údolních niv až po horské smrčiny. Roste zde hořeček mnohotvarý český, hořec šumavský, rosnatka anglická, tučnice obecná, prstnatec májový, blatnice bahenní, oměj šalamounek, kyhanka sivolistá, vratička heřmánkolistá, borovice blatka, bříza trpasličí a mnoho dalších.

vlkNejvzácnější druhy zvířat jsou na Šumavě velcí savci, které se postupně daří navracet do přírody. Žije zde rys ostrovid, los evropský, kočka divoká a vlk obecný. Mezi další ohrožené druhy patří tetřev hlušec, tetřívek obecný, bobr evropský, vydra říční, myšivka horská, netopýr Brandtův, vrápenec malý a netopýr velkouchý. Z ptáků můžete na Šumavě pozorovat chřástala polního, čápa černého, datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, puštíka bělavého, hýla rudého, jeřábka lesního, strakapouda bělohřbetého, kosa horského. Z plazů a obojživelníkl můžete narazit na zmiji obecnou, ještěrku živorodou a čolka horského. Ve vodních tocích žije perlorodka říční, vranka obecná, nad hladinou uvidíte šídlo rašelinné nebo slíďáka. Z hmyzu stojí za povšimnutí střevlík Menetriesův, batolec duhový a kobylka horská.
 

Kam se vydat na šumavskou jarní procházku?

vydra u AntýgluOslavit významné výročí NP Šumava můžete pěknou jarní procházkou. Z mnoha chráněných území Národního parku Šumava mohou turisté navštívit např. Pramen Vltavy, Chalupskou slať u Borových Lad, Jezerní slať mezi Kvildou a Horskou Kvildou a nedaleko je i Povydří (kaňon řeky Vydry), Stožecká skála nebo Vltavský luh mezi Soumarským mostem a Novou Pecí.

Nezapomenutelným zážitkem bude jistě i návštěva některého z ledovcových jezer: Plešného, Laky a Prášilského, známá jezera Černé a Čertovo se nacházejí na území CHKO. Na Šumavě ovšem najdete i nepřístupná chráněná území, jež jsou součástí evropské sítě Natura 2000, šumavská rašeliniště jsou pak chráněna Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů. Krásná jsou údolní rašeliniště v údolí Vltavy i ostrůvky pralesovitých zbytků původních smíšených lesů na Stožci, na Smrčině, na Plechém atd.
Bývalá osada Stará Hůrka u Prášil

Bývalá osada Stará Hůrka u Prášil

Hůrka je zaniklá šumavská osada, asi 7 km východně od Železné Rudy. Založil ji roku 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Místu se také říkalo Česká Huť. Přibližně o 30 let později byla nedaleko založena nová sklárna – Nová Hůrka. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal).

Meandry Teplé a Studené Vltavy nad Novou Pecí

Meandry Teplé a Studené Vltavy nad Novou Pecí

Meandry Teplé a Studené Vltavy vlévající se do Lipna tvoří unikátní přírodní rezervaci. Jsou vyhlášeným rájem pro rybáře a pro vodáky se jedná o poslední bod sjízdné trasy horní Vltavy od Lenory a Soumarského mostu. Žije zde řada vzácných živočichů a rostlin.

Geopark Královská Šumava - geotoulky zapomenutými cestami Šumavy

Geopark Královská Šumava - geotoulky zapomenutými cestami Šumavy

Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách - s osobním doprovodem - o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích - cestou necestou, starými lesy.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Černé jezero na Šumavě - největší přírodní jezero České republiky

Černé jezero na Šumavě - největší přírodní jezero České republiky

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Hora Plechý - nejvyšší vrchol české části Šumavy

Hora Plechý - nejvyšší vrchol české části Šumavy

Nejvyšší hora české části Šumavy Plechý 1378 m, leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem.

Vrch Churáňov na Šumavě

Vrch Churáňov na Šumavě

Asi 7 km jihozápadně od Stach a 12 km západně od Vimperka se vypíná nad krajinou vrch Churáňov, který je známý především jako středisko zimních sportů. Najdete zde však i naučnou stezku Churáňovksý vrch a meteorologickou stanici Churáňov.

Hora Pancíř na Šumavě

Hora Pancíř na Šumavě

Hora Pancíř (1214 m) se vypíná nad Železnou Rudou, v tzv. Pancířském hřbetu. Na vrcholu, kam vede lanovka, se nachází turistická chata a rozhledna z které je krásný kruhový výhled na dvojhrot Ostrého a do širokého okolí.

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Čertovo jezero - jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje

Čertovo jezero - jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje

Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.

Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

Chalupská slať - největší rašelinové jezírko v České republice

Chalupská slať - největší rašelinové jezírko v České republice

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Jezero Laka - nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero

Jezero Laka - nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero

Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Trojmezí na Šumavě - horské sedlo na hranici tří států

Trojmezí na Šumavě - horské sedlo na hranici tří států

Šumavské horské sedlo Trojmezí (1324 m) se nachází mezi vrcholy Plechý a Trojmezná. Protínají se zde státní hranice Česka, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem z roku 1993, který je ozdoben státními znaky a názvy států v jednotlivých mateřských jazycích.

Paseka Zlatá studna na Šumavě

Paseka Zlatá studna na Šumavě

Jediný dochovaný objekt na Zlaté studni je dnes chalupa patřící TJ Blatná, po ostatních objektech je možno místy nalézt pouze zbytky základů.

Vodopád Bílá strž - největší šumavský vodopád

Vodopád Bílá strž - největší šumavský vodopád

Nejvyšší vodopád v české části Šumavy se nachází v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Vodopád uzavírá tři kilometry dlouhou rokli Bílá strž, která tvoří osu stejnojmenné národní přírodní rezervace.

Národní park Šumava - největší národní park v ČR

Národní park Šumava - největší národní park v ČR

Národní Park Šumava je největším národním parkem České republiky. Na 920 km² zde leží dva národní parky - na německé straně od roku 1970 NP Bavorský les, na české od roku 1991 největší český národní park NP Šumava s 680 km². Posláním Národního parku Šumava je chránit a uchovat jedinečné a lidskou činností málo dotčené přírodní území, zajistit jeho další nerušený vývoj a přispět jeho výzkumem k obecnému poznání vývoje přírody.

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Černý kříž u Mrtvého luhu na Šumavě

Černý kříž u Mrtvého luhu na Šumavě

Černý kříž je malá osada, kterou tvoří několik roztroušených stavení na okraji nivy Studené Vltavy, asi 4 km od obce Stožec. Jedná se o významný v lesích ukrytý šumavský „železniční uzel“ tratí (od Volar, Nové Pece a Nového Údolí) s mohutnou staniční budovou.

Javoří slať u Modravy

Javoří slať u Modravy

Javoří slať představuje roztroušenou sestavu vrchovišť s jezírky i bez jezírek. Nachází se cca 8 km od Modravy a dovede vás k ní červená značka, dále pokračující na Poledník.

Hora Smrčina - nejrozsáhlejší horský smíšený les na Šumavě

Hora Smrčina - nejrozsáhlejší horský smíšený les na Šumavě

Mohutný horský masiv Smrčiny (1332 m) se nachází v Národním parku Šumava, 5 km severozápadně od Zadní Zvonkové, v nadmořské výšce 850-1332 metrů. Vrchol leží přímo na česko-rakouské hranici. Jedná se o jedny z nejcennějších lesních porostů na Šumavě.

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Vltavský luh a potok Hučina u Černého Kříže na Šumavě

Vltavský luh a potok Hučina u Černého Kříže na Šumavě

Národní park Šumava revitalizoval v minulých stoletích násilně narovnané koryto Hučínského potoka na Stožecku. Stejně jako kdysi, se nyní přirozeně vlní šumavskými loukami v oblasti unikátní přírodní rezervace Vltavský luh.

Řeka Vydra - nespoutaná perla Šumavy

Řeka Vydra - nespoutaná perla Šumavy

Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.

Srnský okruh šumavskou přírodou

Srnský okruh šumavskou přírodou

Krátký a nenáročný okruh nedaleko obce Srní je bohatý na nezapomenutelné výhledy do krásné šumavské přírody. Trasa je dlouhá 8,4 km a provede vás po ní zelená turistická značka okolo Spáleného a Sedelského vrchu.

Klostermannova vyhlídka u Srní

Klostermannova vyhlídka u Srní

Nádherný pohled do údolí řek Vydry a Křemelné nabízí Klostermannova vyhlídka u šumavského Srní. Je odsud také hezký výhled na protější Dračí skály.

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala - jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Naučná stezka Špičák - Černé jezero

Naučná stezka Špičák - Černé jezero

Nenáročná trasa vás provede po zpevněné komunikaci z parkoviště Špičácké sedlo až k Černému jezeru se zaměřením na přírodovědu, využití vodní energie a historii.

Řeka Křemelná - nejhlubší kaňon Šumavy

Řeka Křemelná - nejhlubší kaňon Šumavy

Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů.

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Naučná stezka Karla Klostermanna

Naučná stezka Karla Klostermanna

Trasa naučné Klostermannovy stezky začíná na parkovišti u informačního střediska Národního parku Šumava na Rokytě, nedaleko Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Vltava – česká vodácká klasika

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Pramen Vltavy na Šumavě - pramen nejdelší české řeky

Pramen Vltavy na Šumavě - pramen nejdelší české řeky

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.

Procházka okolo Vydry – nejkrásnější trasou Šumavy i s kočárkem

Procházka okolo Vydry – nejkrásnější trasou Šumavy i s kočárkem

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Prášilské jezero

Prášilské jezero

Vydejte se poznat jedno z pěti šumavských jezer ledovcového původu, Prášilské jezero. Jezero leží v nadmořské výšce 1080 m n.m. asi 5 km od Prášil, které bývá výchozím místem pro turisty. Příroda kolem jezera nabízí odpočinek a příjemnou nenáročnou procházku.

Vodní nádrž Lipno - jihočeské moře

Vodní nádrž Lipno - jihočeské moře

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Přírodní rezervace Prameniště na Šumavě

Přírodní rezervace Prameniště na Šumavě

Prameniště je přírodní rezervací v Pancířském hřbetu na Šumavě. Důvodem ochrany je zachování systému pramenišť a rašelinišť kolem říčky Křemelná se všemi jejich součástmi, včetně rostlinných a živočišných společenstev.

Přechod Modrý sloup na Šumavě - místo ochrany vzácného tetřeva

Přechod Modrý sloup na Šumavě - místo ochrany vzácného tetřeva

Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasi turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli soudním sporům je zatím otevření přechodu odloženo.