Zdeněk Rykr dostal jako jednadvacetiletý
student dějin umění a archeologie nabídku od rozmáhající se čokoládové továrny.
Pro značku Orion pak úspěšně tvořil až do roku 1939. Rykr byl přesvědčen, že dobrá a kvalitní reklama může kultivovat vkus diváka i veřejný prostor. Stal se
autorem legendární čokoládové hvězdy i obalu tyčinky Kofila, který se s dílčími změnami zachoval dodnes. Rykr ovšem nebyl pouze vynikajícím grafikem – pro značku redigoval
časopis Čokoládový svět a podílel se třeba i na
prezentaci cukrovinek přímo v obchodech.
Zdeněk Rykr tvořil i pro další značky tehdejší doby jako byly
Čedok, Káva Kulík, Palaba Slaný, německá automobilka
Horch, Dr. Zátka, Škoda nebo Baťa. Vedle toho se věnoval i volné tvorbě –
malbě, kresbě, karikatuře, ale také žurnalistice – podílel se na tvorbě
satirického časopisu Trn, psal fejetony a byl redaktorem
časopisu Domov a svět.
Rykrovo osudové spojení se železnicí
V jeho životě sehrála osudovou úlohu železnice.
Narodil se na chotěbořském nádraží, na kolínském nádraží nějakou dobu žil a mnoho času strávil ve vlacích na trase
Praha–Kolín a Praha–Paříž. V roce 1934 namaloval takřka
manifestační
obraz malé prázdné nádražní čekárny Pryč!, podle něhož pojmenoval vlastní výstavu v roce 1934.
Důležitou roli sehrály v Rykrově životě i tvorbě
časté změny bydliště – z rodné
Chotěboře se stěhoval do
Kolína,
Chyše,
Prahy, Paříže, působil také ve Španělsku.
Neustále cestoval, od Německa a Belgie až po Řecko a Rhodos. Zdeněk Rykr svůj život ukončil dobrovolně pod tlakem nacistické okupace
v roce 1940 skokem pod vlak na železniční trati pod Barrandovem.
Co uvidíte ve Veletržním paláci
Výstava v Národní galerii představuje
obsáhlý soubor Rykrových obrazů, soch, kreseb a dalších výtvarných technik, stejně jako desítky grafických prací a materiály dokumentující umělcův pracovní i soukromý život. Navzdory řadě úspěchů byla
Rykrova tvorba za jeho života tvrdě kritizována.
V oblasti volné tvorby se výstava soustředí na Rykrovo dílo v kontextu českého umění – především na výběr zásadních momentů, jenž měly vliv na
další vývoj tuzemského umění. Již v roce 1921, jakožto samouk a student, vystavoval Rykr se slavnými Tvrdošíjnými, ve 30. letech
vystavoval v Paříži v Salónu Nadnezávislých. V roce 1937 se výrazně podílel na
expozici Lázeňství v Československém pavilónu od architekta Jaromíra Krejcara na Světové výstavě v Paříži. Výstava poukazuje také na
Rykrovo přátelství s Jaromírem Funkem nebo na okrajové surrealisty kolem Jindřicha Chalupeckého jako byli František Hudeček nebo František Janoušek.
Vedle tradičních
komentovaných prohlídek či výtvarných dílen a programů pro školy, proběhne i několik speciálních akcí inspirovaných umělcovým životem – třeba
prohlídka výstavy a ilustrované vyprávění umělce Pavla Ryšky. V
úterý 14. června proběhne slavnostní vyhlášení soutěže pro designéry o návrh limitované edice tyčinky Kofila spojené s
přednáškou o reklamní tvorbě a marketingových strategiích vytvářených Zdenkem Rykrem pro čokoládovnu Orion.