Ve své celistvosti je
zámecká kaple ve Vizovicích mimořádným a ojedinělým odkazem řemeslné dovednosti a kulturní úrovně našich předků. Celková
obnova historicky významného a cenného
interiéru kaple začala v dubnu 2013 a ukončena byla v závěru loňského roku. Při restaurování byla největší pozornost věnována ústřednímu prostoru
hlavního oltáře a vybraným partiím bočních oltářů. Obnovit se podařilo všechny povrchy z umělého mramoru a převážnou část zlacených prvků v apsidě hlavního oltáře. K nim přibyly
zlacené obrazové rámy ostatních oltářních obrazů a díky sponzorskému příspěvku došlo i na
restaurování tří z dvaceti sedmi obrazů (obrazy Panna Marie Matka dobré rady, Nanebevzetí Panny Marie a Proměnění Páně na hoře Tábor).
Ze zařizovacích předmětů byly restaurovány
kostelní lavice, které červotoč zničil natolik, že by se bez zásahu odborníka vůbec nemohly vrátit na původní místo. Zbývající prvky
vnitřní výzdoby a vybavení včetně varhanního pozitivu byly pouze ošetřeny proti dřevokaznému hmyzu, očištěny a vráceny nazpět ve stavu, v jakém se dochovaly.
Interiér kaple patří k
vrcholným dílům architekta
Františka Antonína Grimma a sochaře a štukatéra
Ondřeje Schweigla (1735–1812). Kaple má mimořádnou prostorovou kompozici. Půdorys v podobě trojlistu je vepsán do obdélníkové základny jižního křídla zámku. Zbývající části obdélníka tvoří v přízemí i v patře
ochozy prosvětlující kapli a sloužící zároveň jako
sakristie, v patře jako
kruchta a drobné oratoře. V přízemí jsou tři apsidy s oltáři, nad hlavním vstupem je v prvním patře panská oratoř.
Zámecká kaple Panny Marie Matky dobré rady ve Vizovicích
Zámek ve Vizovicích nechal vystavět v polovině 18. století olomoucký kanovník a pozdější královéhradecký
biskup Heřman Hannibal z Blümegenu (1716–1774). Stavbou pověřil význačného brněnského architekta Františka Antonína Grimma (1710–1784), který navrhl zámek v tehdy
moderním francouzském stylu. Zámeckou kapli, poslední článek výstavby nového sídla, umístil do jižního křídla na místo kaple starého klášterního kostela. Kaple byla řádně
vysvěcena prvním brněnským biskupem, hrabětem Matějem Chorinským, 24. června roku 1777.
Hrabě Heřman Hannibal se dokončení svého sídla nedožil, zemřel o tři roky dříve; před smrtí však
věnoval kapli vzácná mešní roucha a liturgické předměty, které se zde spolu s ostatním vybavením uchovaly dodnes.