Pozornost expozice je však upřena i na
dramatický přelom 16. a 17. století a jeho hlavní představitele, tedy na generaci Karla staršího ze Žerotína či knížete Karla z Liechtensteinu, kteří sehráli klíčovou roli v časech vyostřených náboženských sporů. Ty vyústili do
stavovského povstání, jehož porážkou
šťastné období v dějinách země skončilo. Kromě těchto dvou přátel z mládí, kteří vlivem vyhrocených společenských poměrů skončili na zcela opačných názorových stranách, se mezi moravskými stavy nacházela řada dalších pozoruhodných osobností – odvážných
vojáků, intelektuálů,
milovníků knih a umění, zbožných věřících, politiků,
uhlazených dvořanů, dobrých
hospodářů, ale i kariéristů a
politických intrikánů.
Záměrem expozice
Moravský aristokrat v labyrintu světa je nahlédnout do jejich
životů a dozvědět se něco o jejich
vzdělání, zálibách a každodennosti, tak aby byl co nejvíce přiblížen životní styl jejich doby. Expozice zavede návštěvníky i do sídel moravské aristokracie. Nejdůležitějším „exponátem“ totiž zůstává samotný
zámek v Bučovicích, který je
skvostem evropské pozdně renesanční architektury. Poslední mužský člen starobylého rodu Jan Šembera z
Boskovic si uprostřed půvabné moravské krajiny nechal vystavět sídlo, které dokládá vytříbenost umění z časů císaře Rudolfa II. Ke stavbě zámku si nepovolal nikoho jiného než
císařského dvorního antikváře a znalce umění Jacopa Stradu, podle jehož návrhů vznikla nejen zámecká architektura, ale také skvostné interiérové dekorace, na nichž se zřejmě podíleli
umělci z celé Evropy pracující pro panovnický dvůr.