Na Vyšehrad za odpočinkem před parnem i za poznáním historie naší země

Na konci 11. století byla na Vyšehradě postavena bazilika sv. Vavřince, zanikla nejpozději v době husitských válek kolem roku 1420. Její pozůstatky jsou přes léto otevřeny veřejnosti.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí.

Legendární Hospůdka Na Hradbách funguje na Vyšehradě v prostoru vyšehradského bastionu sv. Rocha (naproti rotundě sv. Martina). Od roku 2023 ji provozuje Přístav 18600.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Čertův sloup se v Karlachových sadech na Vyšehradě nachází od roku 1888. Jednotlivé kusy mají délku 160 až 240 cm. Podle pověsti sem prý sloup dopravil sám pekelník, když se s místním knězem vsadil, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši.

Divadlo pod otevřeným nebem má zvláštní kouzlo – v plenéru umění dýchá jiným životem. Jedním z takových prostorů je Letní scéna na Vyšehradě, venkovní amfiteatr uprostřed hradeb, který je v provozu od 90. let 20. stol.