Menu
 
+ Vložit článek
Úvod > Aktuality > Na Šumavě žijí ve volné přírodě minimálně dvě vlčí smečky
Příroda

Na Šumavě žijí ve volné přírodě minimálně dvě vlčí smečky

  • Vydáno30. března 2021
Šumava příroda údolí bažina Národní park Šumava Panna Marie rašeliniště Srní Březník národní park sloup kaple Karel IV. Modrava doba ledová
Nejméně dvě smečky vlků se pohybují v centrální části Šumavy. Přesný počet vlků se určit nedá, odhady hovoří o 10 až 15. Pohyby a počet vlků sledují odborníci pomocí stopních drah, genetických vzorků a fotopastí. Vlkům se na Šumavě daří, není proto vyloučeno, že už se letos vytvořila i třetí smečka. Šelmy se na Šumavu vracejí od roku 2015.
Přidat do oblíbených
4,5 z 5 (6x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Popularita článku: 24 %
Nahlásit neaktuální obsah
</> Embedovat na vlastní stránky
vlkDivocí vlci, kteří se do České republiky přirozeně šíří z okolních států, se na Šumavě objevují už více než tři desetiletí. Ale skutečně trvale jsou na Šumavě od roku 2015. V roce 2017 byla poprvé v novodobých dějinách potvrzena reprodukce.

Přestože docházelo a dochází ke sporadickým přímým pozorováním vlka člověkem, všechna zásadní zjištění pocházejí z monitoringu pomocí fotopastí a dalších pobytových stop. Vlci jsou ostražití a nedůvěřiví k novým věcem v terénu. Zejména pokud vydávají zvuk a svítí. Proto je natočení či vyfotografování vícečetné smečky stále unikátní.
 

Vlčí rodiny si "popovídaly" se psem

vlk v leseV národním parku se nyní prokazatelně pohybují dvě vlčí rodiny. Jedna z nich využívá hlavně lesy mezi Finsterau a Srní. Druhá smečka se ukazuje mezi přehradou Frauenau a Železnou Rudou. V oblasti Srní zaznamenali zoologové kojící vlčici, tedy zvíře, jehož mléčné žlázy jsou plné, což je jasná známka starosti o potomstvo. Další fotopast v oblasti zaznamenala čtyři vlčata. Navíc Správa NP provedla "akustický pokus" se speciálně vycvičeným psem – v oblasti s potvrzeným výskytem vlků pes zavyl a obě smečky mu zdálky odpověděly. Dalo se dokonce rozlišit, že v obou vlčích rodinách jsou přítomny letošní mláďata.

Vlci se tedy zdržují převážně v západní části Šumavy, přecházejí tedy i do Bavorského lesa. A Správa Národního parku Šumava má od prosince 2020 poznatky o vlkovi či vlcích i v jižní části Šumavy. Výskyt smečky se ale dosud nepotvrdil.
 

Mladá vlčice dostala obojek

vlk lovíV prosinci loňského roku (2020) se správcům NP podařio odchytit asi tříletou vlčici, které pak nasadili obojek. Ochranáři se domnívají, že se jedná o členku smečky, kterou na Šumavě mezi lety 2015-16 vytvořil samec z Itálie se samicí z pomezí Polska a Německa. Mladá vlčice tak může patřit do této první vlčí rodiny, která se na Šumavě objevila.

Díky telemetrickému obojku získají vědci přesná data o tom, kde vlci loví, jak žijí a kolik času věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti. Hlavní kořistí vlků je především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, mezi kterou se řadí například srnci, jeleni a divoká prasata a způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Tvoří asi 98 procent vlčího jídelníčku.
Kubova Huť – nejvýš položená železniční stanice ČR

Kubova Huť – nejvýš položená železniční stanice ČR

V šumavské osadě pod vrchem Boubínem se v minulosti vyrábělo sklo. S rozvojem průmyslu vznikla v obci železnice, jejíž zastávka je nejvýše položenou stanicí České republiky. Dnes je Kubova huť ideálním místem pro zimní i letní rekreaci.

Stožecká kaple Panny Marie

Stožecká kaple Panny Marie

V I. zóně NP Šumava, pod vrcholem Stožec (1065 m) se nachází dřevěná poutní kaple Panny Marie. Byla postavena v první polovině 19. století u pramene léčivé vody, která pomohla kováři J. Klauserovi navrátit zrak.

Luzenské údolí na Šumavě

Luzenské údolí na Šumavě

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Cikánská slať – jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať – jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Březník v Luzenském údolí – místo z románu Ze světa lesních samot

Březník v Luzenském údolí – místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Pramen Vltavy na Šumavě – pramen nejdelší české řeky

Pramen Vltavy na Šumavě – pramen nejdelší české řeky

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám – výběh s vlky

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám – výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Přechod Modrý sloup na Šumavě – místo ochrany vzácného tetřeva

Přechod Modrý sloup na Šumavě – místo ochrany vzácného tetřeva

Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasi turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli soudním sporům je zatím otevření přechodu odloženo.

Další aktuality

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu v Plzeňském kraji

Patříte k milovníkům volného pohybu v přírodě, ke kterému patří i kempování? Naplánujte si dovolenou v těch nejlepších kempech Plzeňského kraje. Ve výběru portálu Kudy z nudy najdete útulné chatky, luxusní apartmány, vodáckou klasiku na Berounce i rodinné kempy u rybníků a koupališť. Letošní léto v kempu bude nezapomenutelné!
Plzeňský kraj | Ubytování

Tipy na výlety za Černíny: poznejte rod pánů z Chudenic!

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší šlechtické rody. První historicky doložený člen rodu se v písemných pramenech objevuje ve 12. století a jeho potomci nesou jméno Černínů dodnes. Ačkoliv do 16. století nebyl rod nijak bohatý ani významný, v pozdějších generacích zbohatl a stal se velmi vlivným. Objevte stopy tohoto šlechtického rodu výletem na nějaké zajímavé místo – hrad, zámek nebo park.
Plzeňský kraj | Památky

Hrad Kašperk je v dubnu přístupný každý víkend

Hrad Kašperk na Šumavě se od dubna opět otevřel turistům. Zatím pouze o sobotách a nedělích, od května pak bude přístupný téměř po celý týden. Prohlídky probíhají v dubnu samostatně, bez průvodce. I tak ale zjistíte, jak se v 14. a 15. století na hradech žilo nebo jak se ve středověku hrady stavěly.
Plzeňský kraj | Památky

Proslulý Loosův interiér bytu Huga Semlera můžete navštívit naposledy před rekonstrukcí

Světoznámý architekt Adolf Loos navrhl počátkem 20. století v Plzni několik bytových interiérů. Dnes jsou návštěvníkům pravidelně zpřístupněny čtyři z nich na třech prohlídkových trasách Adolf Loos Plzeň. O víkendu 20. a 21. dubna budete moci zavítat naposledy do doposud nerekonstruovaného interiéru v bývalém domě Huga Semlera na Klatovské 19.
Plzeňský kraj | Památky

50 tipů, kam na výlet v okolí Plzně

Trávíte svůj volný čas v Plzni či v jejím okolí a rádi byste si udělali pěkný výlet k památkám či do přírody, ale nevíte přesně kam? Pak je tu portál Kudy z nudy, který vám vždy rád poradí. Inspiraci najdete v našich tipech pro volný čas v západočeské metropoli i v její bezprostřední blízkosti. Vydat se můžete například na zámky Kozel, Manětín nebo Poběžovice, k návštěvě lákají také majestátní kláštery Plasy a Kladruby. Z přírodních památek byste neměli minout Hromnické jezírko, rezervaci divokých koní u Nýřan anebo údolí Radbuzy. Do tajemného podzemí se dostanete přímo v Plzni a jak vypadá kaolinový důl zjistíte v Nevřeni. S dětmi určitě nevynechejte Zoo Plzeň, sochy zvířat u Blovic nebo kuličkovou dráhu u Čertova kamene.
Plzeňský kraj | Zážitky

Kde najdete pohádková pekla? Poznejte kaolinové doly v Nevřeni, Pekelné doly a Pusté kostely

Znáte naše filmová pekla? V Nevřeni na Plzeňsku je otevřena bránu do pekla, kterou poznají ti z vás, kteří viděli pohádku Čertí brko. Navíc se můžete podívat i do dalších pekelných tlam, a to na Českolipsko, do podzemních prostor v údolí Svitávky, které proslavila pohádka S čerty nejsou žerty.
Plzeňský kraj | Památky

Zelený mok v městě piva, aneb tipy, kde ochutnáte v Plzni velikonoční speciály 2024

Kraslice, mazanec, pomlázka, čokoládový beránek… Do výčtu tradičních atributů, které neodmyslitelně patří k Velikonocům, v posledních letech přibyla také velikonoční piva. Podívejte se na tipy portálu Kudy z nudy, kde ochutnáte zelená piva v Plzni.
Plzeňský kraj | Gurmánská turistika

Unikátní světecká jízdárna se po 23 letech rekonstrukcí otevřela turistům

Týden před začátkem nové turistické sezóny 2024 se slavnostně otevřela tachovská národní kulturní památka – jízdárna Světce, která bude sloužit jako turistický cíl i dějiště kulturních a společenských akcí. Její záchrana stála přibližně 100 milionů korun a trvala celkem 23 let. Jízdárna je po vídeňské jízdárně druhou největší v Evropě. Turisté si ji budou moci prohlédnout v rámci pravidelných, komentovaných prohlídek.
Plzeňský kraj | Kultura
Další aktuality