Tradiční akce Radnice dokořán nabídne v sobotu 16. září 2023 zájemcům netradiční prohlídky na Staroměstské radnici. Pro zájemce budou připravené dvě netradiční prohlídky nejstaršími prostorami radnice, letos budou nít zájemci příležitost prozkoumat běžně nepřístupné románské podzemí. Organizátoři si pro ně připravili trasu středověkým podzemím ze Staroměstského náměstí do hlubokého podzemí pod domy U Minuty nebo U Zlatého rohu. Bude to nahlédnutí do časů, kdy ulice Starého Města pražského byly až o 8 metrů níže než dnes. Fascinující labyrint se otevře pouze v tento den, a to v pěti termínech, od odpoledních až po pozdně večerní hodiny.
Vstup do Staroměstské radnice si rezervujte předem přes on-line formulář na webu Prague City Tourism (dříve Pražské informační služby) eshop.prague.eu, počet osob na prohlídce je totiž omezen na 25 lidí. A ještě jedno důležité upozornění: akce je určena pro osoby starší 18 let, děti tedy na prohlídky nemají přístup. Vycházka zahrnuje vstup do neosvětleného podzemí s vysokou vlhkostí a prašností – před vstupem do těchto prostor obdrží všichni zúčastnění respirátory. Doporučujeme také dlouhé oblečení, pevnou obuv a svítilnu. Začátky vycházek jsou v 17:00, 19:30, 20:15, 21:00 a 21:45 hodin, trasa s průvodcem zabere asi hodinu. Vstupenka do tajuplného podzemí stojí 250 Kč.
Historické prostory radnice a starobylé podzemí
Historie Staroměstské radnice se začala psát roku 1338, kdy král Jan Lucemburský udělil Starému Městu pražskému privilegium k vytvoření vlastního správního centra. Základem radnice se stal gotický dům bohatého kupce Wolflina z Kamene, k němuž byla roku 1364 přistavěna mohutná věž. Nejcennějším prostorem radnice je tzv. radní síň z 2. poloviny 15. století, kde se odehrávala veškerá důležitá jednání. Samostatnou pozornost si zaslouží sály ve 2. patře, tzv. Jiříkova a Brožíkova síň. K vidění je také pražský orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Přístupný k pozorování přes prosklené dveře je pouze prostor apoštolů, stroj orloje ale ne.
Složitý systém románsko‑gotického podzemí je starší než radnice samotná. Komplex středověkých sálů, chodeb a tunelů je zároveň největším svého druhu v Praze. Úroveň románského a gotického města byla o několik metrů níže, než je dnes a stejně tak i jeho podzemí. Samotné Staré Město se dříve nacházelo o 2 až 8 metrů pod úrovní dnešních ulic. Tehdejší terén byl však často zaplavován Vltavou a musel být proto uměle zvyšován. Během 13. století se tak z původních přízemí románských domů staly prostory podzemní, které začaly být užívány jako sklepy. Na území Starého Města pražského je dnes známo asi 70 domů, které byly postaveny pod současnou úrovní ulic.
Architektonicky nejstarší část Staroměstské radnice tvoří dvoudílný románský sál z 12. století. Jeho zdivo již prošlo několikrát opravami, zcela původní je pouze stěna tvořená pravidelným kvádříkovým zdivem. Její součástí je i románské okénko, které bylo z bezpečnostních důvodů malé a umístěno vysoko nad zemí. Díky jeho trychtýřovitému tvaru do místnosti pronikalo více světla zvenčí. Sál sloužil svému majiteli jako sklad zboží nebo dílna, obýváno bylo tehdy pouze první patro původního domu. Prohlídkový okruh vede několika různými domy, o čemž svědčí nestejná úroveň terénu. Jedna malá místnost v podzemí dokonce původně bývala středověkou uličkou mezi dvěma domy. Při navyšování terénu nebyla zasypána, nýbrž zaklenuta, a gotický dům byl postaven nad ní. Je dlážděna oblázky z okolí řeky.