Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Šumavu a do Bavorského lesa

Vydejte se na výlet na Šumavu a do Bavorského lesa, kde vás čeká nádherná příroda, hluboké lesy, ledovcová jezera i klidná horská zákoutí. Objevte ideální cíl pro aktivní odpočinek, pěší túry i pohodové poznávání česko-německého pohraničí.
 

1. Ledovcová jezera

Každý národní park má svůj symbol. Pro celou Šumavu, tedy českou i německou část zvanou Bavorský les / Bayerischer Wald, to jsou ledovcová jezera. Dohromady jich na obou stranách hranice napočítáte osm. Nekorunovaným jezerním králem je Černé jezero, s rozlohou 18,4 hektarů a hloubkou 40 metrů největší a nejhlubší, a také ze všech pěti jezer na české straně Šumavy nejlépe dostupné.

Ze Špičáckého sedla mezi Hojsovou Stráží a Špičákem k němu vede zhruba čtyři kilometry dlouhá asfaltka. Od Černého jezera je to jen kousek k Čertovu jezeru, a když půjdete po červené, v sedle mezi Jezerní horou a Malým Špičákem překročíte hlavní evropské rozvodí. Z Prášil můžete podniknout hezký výlet k Prášilskému jezeru a jezeru Laka, kousek od Lipna pak leží Plešné jezero. Pro úplnost si k nim rovnou připočítejte tři jezera v Bavorsku: Roklanské / Rachelsee a Velké / Großer Arbersee a Malé Javorské / Kleiner Arbersee.
 

2. Rozhledny a vyhlídky

Výhledů na hory, pastviny a lesy si na cestách i klikatých silničkách užijete až až, přesto málokdo odolá výšlapům na některou z pověstných šumavských rozhleden. Dokonalý kruhový výhled nabízí například rozhledna „uprostřed pralesa“ na Boubíně, Klostermannova rozhledna na Javorníku anebo rozhledna Špičák na stejnojmenném vrcholu nedaleko Železné Rudy; vstup je zdarma, ale platí se za lanovku, která vás vyveze až nahoru.

Tím to zdaleka nekončí: někteří návštěvníci Šumavy nedají dopustit na rozhlednu na Svatoboru u Sušice, jiní si zamilovali Sedlo u Albrechtic anebo maličkou dřevěnou rozhlednu přímo na vrcholu Knížecí Stolec (1236 m) ve vojenském újezdu Boletice – tady ovšem pozor: rozhledna je od roku 2023 přístupná jen o letních prázdninách a svátcích!
 

3. Kuriozity: skokanský můstek, dveře, orloj a sklo

Milovníkům kuriozit doporučíme rozhlednu na starém skokanském můstku na Churáňově a dřevěné dveře na vrcholu Pancíře. Skvostný výhled odtud sice je i bez dveří, ale zase to vypadá skvěle na fotkách. A víte, že v Hojsově Stráži mají zvláštní orloj? Anebo že na mnoha místech objevíte úžasné skleněné sochy nebo oltář z lesního skla?
 

4. Šumavská rašeliniště

Vedle ledovcových jezer jsou dalším fenoménem národního parku Šumava rašeliniště, jimž se zde říká slatě. Nikde jinde u nás jich není tolik, mají typickou a velmi specifickou skladbu fauny a flory a mnohem víc než těch upravených pro volný pohyb návštěvníků je těch, do kterých se podíváte jedině s průvodci národního parku nebo z určitých úseků turistických tras. Kvůli ochraně přírody ale i v přístupných slatích najdete jen krátké dřevěné chodníčky, někde doplněné vyhlídkami či věží. Rozhledny stojí na Soumarském rašeliništi a na Jezerní slati, přístupná je rovněž Cikánská, Tříjezerní a Chalupská slať a také Malý Polec nedaleko lyžařského centra Zadov. Legendární jsou ale i nepřístupná místa, která občas můžete obdivovat z leteckých fotografií, například Modravské slatě nebo Mrtvý luh u Volar.
 

5. Legenda jménem Povydří

Jednou z téměř povinných zastávek při dovolené na Šumavě je Povydří, údolí plné kamenných moří a skal, po jehož dně se mezi mohutnými balvany prodírá řeka Vydra. Pokud chcete Povydří vidět celé, musíte začít na Modravě, ovšem nejhezčí, nejdivočejší a také nejfrekventovanější úsek začíná až pod Antýglem, což je rozložitý a prastarý královácký dvorec s autokempem. Během sedm kilometrů dlouhé cesty na Čeňkovu Pilu toho uvidíte hodně: obří hrnce vymleté v obrovských balvanech, rozeklané skalní věže zvané Hrádky (které první turistické průvodce přirovnávaly k Adršpašským skalám), kamenná moře a také Turnerovu chatu, oblíbenou občerstvovací zastávku. Pozor, cesta Povydřím je určena výhradně pro pěší a nesmí se po ní jezdit na kole.
 

6. Šumavské plavební kanály

Skutečnou laskominou při fanoušky technických památek jsou dva plavební kanály pro třídění a přepravu dřeva z těžko dostupných šumavských lesů. Projekty obou vypracoval schwarzenberský lesní inženýr Josef Rosenauer, s jehož dílem i životními osudy se můžete seznámit například v expozici na Jeleních Vrších anebo v muzeu ve Chvalšinách. Pokud máte dostatek času, vydejte se na putování podél Schwarzenberského kanálu, který začíná nedaleko Nového Údolí a v dobách své největší slávy měřil přes padesát kilometrů.

Vchynicko-tetovský kanál, mladší a kratší (cca 14 km) bratr Schwarzenberského plavebního kanálu, umožnil těžbu v lesích kolem Modravy a Březníku. Začíná asi 2 km pod Modravou u hradlového mostu a zároveň bývalé dřevařské osady Vchynice-Tetov, a obchází kamenité koryto Vydry, pro plavení dřeva nepoužitelné. Cesty podél kanálů jsou ideální pro nenáročnou cyklistiku i výlety s kočárkem, a když budete mít štěstí, můžete zažít akce spojené s ukázkovým plavením dřeva.
 

7. Čerstvý chléb z Lenory

Máte rádi voňavý čerstvě upečený domácí chléb? Pak se při toulkách Šumavou zastavte v Lenoře, kde se každou poslední sobotu v měsíci od dubna do konce prosince roztápí obecní pec. Takové pece dřív bývaly v obcích a osadách prakticky po celé Evropě a někde se v nich peklo ještě na začátku druhé poloviny 20. století; lidé společným pečením chleba šetřili palivo. Jen v Lenoře jich stávalo pět, tu poslední zachránila skupina místních nadšenců. Peněženky potřebovat nebudete, pečivo je neprodejné a rozdává se zdarma. Další z malých šumavských zázraků.
 

8. Kostel z pohádky Anděl Páně

Prastarý kostel nad ohbím Otavy zvaný Mouřenec patří k nejstarším na Šumavě. Vznikl přibližně kolem roku 1220, tedy v době, kdy se v okolí těžilo zlato a údolím vedla obchodní stezka. Před lety prožil zázračné znovuzrození a ze zanedbané ruiny se znovu stalo malebné místo, vyhledávané turisty i filmaři. Na románských základech stojí nádherný kostelík s původními freskami a portály, objevenými a pečlivě restaurovanými po roce 1993, zvláštní atmosféru místu dodává malý hřbitov a barokní kostnice. Kostel si společně s nedalekým hradem Kašperkem zahrál ve filmové pohádce Anděl Páně, spolek Přátelé Mouřence organizuje pravidelné prohlídky a pořádají se tu koncerty a další akce. Poblíž objevíte další krásné místo, obnovenou kapli Panny Marie Bolestné ve Vatěticích.
 

9. Vzhůru na šumavské hrady!

Máte rádi středověké památky, legendy a tajemství? Pak byste měli do svých šumavských plánů zařadit alespoň jeden ze zdejších hradů – třeba Velhartice, Rabí, Kašperk, Švihov anebo Vítkův Hrádek. Který je nejkrásnější? Vybrat si musíte sami podle vlastní chuti. Všechny nabízejí krásné výhledy, pohádkovou atmosféru, jedinečnou architekturu a také program pro deštivé dny.
 

10. Březník a Luzenské údolí

Vůbec nemusíte znát šumavské romány Karla Klostermanna, abyste si stejně jako on zamilovali Březník. Mimořádně odlehlé místo se zvláštní melancholickou atmosférou a s oslnivým výhledem do Luzenského údolí a na horu Luzný, kam spisovatel umístil děj románu Ze světa lesních samot, bylo po dlouhá desetiletí pevně uzavřeno za železnou oponou. Není divu: Březník totiž leží téměř u česko-bavorských hranic, sedm kilometrů od Modravy v širokém údolí Luzenského potoka. Na kole se sem smí, ale autem ne, takže pro méně zdatné turisty je nedosažitelný.
 

Malé nahlédnutí za hranice: Bavorský les

Na vrcholek Luzného / Lusen (1 373 metrů), který leží asi 400 metrů od státní hranice na německé straně, vedou přístupové cesty jen z Německa, a tak je pro nás vhodnou pozvánkou na toulky národním parkem Bavorský les / Bayerischer Wald. Mezi hlavní lákadla patří Baumwipfelpfad, obdoba našich stezek korunami stromů u obce Neuschönau s 1300 metrů dlouhou trasou a perfektní vyhlídkou ve výšce až 44 metrů, z níž uvidíte i Alpy. Ta je dobře dosažitelná od hraničního přechodu Strážný. Výlet můžete spojit s prohlídkou skanzenu Freilichtmuseum ve Finsterau; ten leží necelých šest kilometrů od turistického hraničního přechodu Bučina. Milovníci cyklistiky ocení cyklostezku Adalbert Stifter Radweg; její velká část vede po bývalém náspu železnice Volary–Waldkirchen, takže vás čeká pohodová jízda bez velkých převýšení. Dětem uděláte radost návštěvou velké indoorové herny Babalu Funpark v Grafenau. Oblíbený bavorský lyžařský areál na Velkém Javoru nabízí několik sjezdovek různých obtížností, moderní lanovky a kvalitní zázemí pro rodiny i zkušené lyžaře. Velký Javor je vyhledávaný nejen pro lyžování, ale také pro běžkaře, snowboardisty a milovníky zimních procházek.