Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Králický Sněžník

Jedna dobrá rada pro začátek: ze všech názvů, které kdy Králický Sněžník měl, vane sníh a mráz. V němčině to byl Spieglitzer Schneeberg, Grosser Schneeberg, Grulicher Schneeberg nebo aktuální Glatzer Schneeberg, Poláci používají název Śnieżnik, Śnieżnik Kłodzki anebo Masyw Śnieżnika. Sníh je tu zkrátka na prvním místě a není divu: sněhová pokrývka se na vrcholku drží až osm měsíců v roce. Jarní výlety často končí broděním v závějích, na sněhový poprašek můžete narazit už časně na podzim. Pokud se vypravíte nahoru užít si nerušený výhled na Jeseníky, Rychlebské a Orlické hory, Krkonoše či Beskydy, dbejte na řádné turistické vybavení, dobré oblečení i boty. Tahle hora vážně umí překvapit!
 

1. Fascinující příroda

Milují ho turisté, skialpinisté, běžkaři, běžci, milovníci dalekých výhledů a všichni, kteří hledají klidná místa bez davů: Králický Sněžník je monumentální hora, skandinávsky drsná, a také jedna z mála, kde nestojí turistická chata, kam nevede lanovka a kde místy chybí telefonní signál. Zdejší příroda je skutečně jedinečná a v Čechách není mnoho míst, kde najdete všechno tak pohromadě u sebe – od tundry přes vysokohorské rašeliniště až po alpinské louky.
 

2. Nová polská rozhledna

Od podzimu 2022 stojí na polské straně Kralického Sněžníku nová rozhledna z kamene, skla a oceli, která měří třicet metrů. Postavilo ji polské město Stronie Slaskie, i když proti stavbě na české straně došlo na mnohé protesty ze stran ekologických sdružení. Trnem v oku byl projekt zejména proto, že se rozhledna začala stavět v přísně chráněném pásmu NATURA 2000. Kontroverzní stavba je volně přístupná turistům. Na vrcholu Králického Sněžníku stála původně vyhlídková věž z 19. století, která však byla v roce 1973 stržena. Její pěknou kopií je Dalimilova rozhledna stojící v jihozápadním cípu Rychlebských hor, na vrchu Větrov na Staroměstsku.
 

3. Kýchající sluně, symbol Králického Sněžníku

U staré rozhledny na Králickém Sněžníku stávala malá turistická chata, větší Lichtenštejnova chata vyrostla těsně před druhou světovou válkou na naší straně hranice poblíž pramene řeky Moravy. Po roce 1971 z ní zbyly jen základy, dodnes ale je důležitým orientačním bodem při hledání kamenné sochy slůněte. Nedaleko chaty ji v roce 1932 postavili členové německé umělecké skupiny Jescher, kteří se přátelili s tehdejším provozovatelem Oskarem Gutwinským. Spolek se původně scházel na Ještědu a měl svou oblíbenou píseň „Im Jeschkental da blüht der Flieder“ aneb „V ještědském údolí kvete šeřík“. Mimochodem zmíněný popěvek zněl v nesčetných variantách podle místa, kde Němci žili; kromě Sudet například v Praze, kde se zpívalo „…Unter´m Laurenziberg, da blüht schon der Flieder…“ (dole pod Petřínem už kvete šeřík). Když členové spolku vyměnili Ještěd za Králický Sněžník, hledali pro své jméno jiné vysvětlení a všimli si, že sloní kýchání zní jako „jesch“: jejich symbolem se pak stal vedle šeříku také slon. Citoslovce „ješ“ používali jako pozdrav a při desátém výročí vzniku skupiny u Lichtenštejnovy chaty vztyčili žulovou sochu svého idolu. Návrh slůněte vypracovala Amei Hallegerová, manželka vůdce spolku Kurta Hallegera, a vytesala jej kamenická firma Förster ze Zlatých Hor.
 

4. Střecha Evropy a historický trojmezník

Víte, že potoky z úbočí Králického Sněžníku svádí vodu do tří evropských moří, Severního, Černého a Baltského? Pohoří se proto přezdívá střecha Evropy. Potvrzuje to i novodobý polský název pro Klepáč (1 144 m), kterému naši sousedé říkají Trojmorski wierch, nicméně původní název hory je Klapperstein. Jihozápadně od vrcholu Králického Sněžníku historický trojmezník vytyčuje místo, kde se stýkají hranice tří historických zemí Koruny české: Čech, Moravy a Kladska. Jen o pár kilometrů dál pak prochází hranice Slezska.
 

5. Rozhledny v okolí Sněžníku

I když se vám nebude chtít vystoupat k nové rozhledně na Králickém Sněžníku, v okolí si můžete vybírat z hodně bohaté nabídky. Na divočejší straně údolí Dolní Moravy stojí těsně za česko-polskou hranicí dřevěná věž na Klepáči (1 144 m). Jejím protějškem je Stezka v oblacích, 55 metrů vysoká stavba poblíž chaty Slaměnka nedaleko horní stanice lanovky Sněžník v nadmořské výšce 1 116 metrů. Hned za hřebenem v Horském areálu Kraličák v Hynčicích stojí na vrchu Štvanice (866 m) rozhledna Stříbrná Twiggy, a o pár kilometrů dál severně od Starého Města se na vrchu Větrov (918 m) tyčí Dalimilova rozhledna. Jak jsme již zmiňovali výše, jedná se o repliku rozhledny původně zvané Kaiser Wilhelm Turm, která v letech 1899 až 1973 stávala na Králickém Sněžníku.
 

6. Cesty vzhůru

Nejkratší trasa na Králický Sněžník z naší strany začíná ve Stříbrnici u Starého Města (6,7 km, převýšení 752 m). Půjdete kolem turistické chaty Návrší, kde byl v roce 1969 vybudován nejstarší lyžařský vlek v oblasti Staroměstska, dál po žluté k rozcestníku Nad Adéliným pramenem a pak po červeně značené Hřebenovce až na vrchol Králického Sněžníku.

Můžete ale obejít celé údolí Dolní Moravy a od Stezky v oblacích pokračovat po zelené a modré značce přes Podbělku, Sušinu, Černou kupu a Stříbrnickou k rozcestí Stříbrnická – sedlo. Po červené pak dojdete na vrchol Sněžníku a stejná značka vás bezpečně dovede přes vrch Klepáč s rozhlednou zpět do Dolní Moravy. Celá trasa měří 27 kilometrů a zdoláte na ní převýšení 1 215 metrů, v zimě se dá projet na lyžích.

Další zajímavá trasa (8,2 km, převýšení 817 m) vede po zelené značce z parkoviště na Kladském sedle a až na vrchol Králického Sněžníku sleduje linii státní hranice.
 

7. Sněžník pro rodiny s dětmi

Pod Králickým Sněžníkem leží Dolní Morava. Někdejší malá vesnička v odlehlém horském údolí se proměnila v moderní horský resort s celoročním provozem a širokou nabídkou sportovních, adrenalinových a rekreačních aktivit. Mezi hlavní lákadla patří dětské zábavní parky s různým zaměřením (pískový, vodní a lesní se spoustou lanových a dřevěných atrakcí, domečků a prolézaček), obří mamut s tobogánem v chobotu či rozlehlé brouzdaliště. Jsou tu single traily a Adrenalin park s lanovým centrem, dětský park Amálka s tubingem, horské koloběžky, Stamichmanova štola se 450 metry podzemní interaktivní zábavy, pikniková stezka a další atrakce.
 

8. Dvě bobovky na Dolní Moravě

Milovníky rychlosti a adrenalinu oslní Mamutí horská dráha. S délkou přes tři kilometry a převýšením 364 metrů jde o nejdelší bobovku svého druhu v Česku a druhou nejdelší v Evropě. Vyzkoušet můžete i druhou menší bobovku v areálu U Slona: ta má celkovou délku 1,6 kilometru a převýšení 80 metrů. V zimě navíc ve skiareálu Sněžník funguje 2,5 kilometru dlouhá přírodní sáňkařská dráha.
 

9. Sky Bridge 721: visutý most přes údolí Dolní Moravy

Od roku 2022 se v resortu Dolní Morava nachází jedna z nejpopulárnějších atrakcí regionu – unikátní Sky Bridge 721. Jedná se o nejdelší visutý most pro pěší u nás, který spojuje dva hřebeny hor. Lávka měří 721 metrů a procházet se po ní budete ve výšce 95 metrů nad zemí. Vede přes boční údolí od chaty Slaměnka až k úbočí kopce Chlum. Těm, kdo po mostu přejdou údolí se na druhé straně otevírá jedinečná příležitost, jak poznat zdejší přírodu a kus zajímavé historie. Ve spolupráci s Lesy ČR, CHKO, Destinační společností Králický Sněžník a Muzeem československého opevnění 1935-38, vznikla originální a naučná stezka „Most času“ s prvky rozšířené reality. Jedinečně zpracovaná hra s 10 naučnými panely se týká ochrany přírody a historie našeho pohraničí od roku 1935 až do současnosti.
 

10. Otevřeno celý rok

Řadu zajímavostí objevíte i v nedalekých Králíkách a jejich okolí. Celoročně otevřené je například Vojenské muzeum, ale také Památník celnictví a pašeráctví v Králíkách nebo dělostřelecká tvrz Hůrka; parkoviště a vchod do tvrze najdete na okraji města Králíky u silnice 312, která míří k Dolní Moravě. Naopak dělostřelecká tvrz Bouda bývá otevřená jen v hlavní sezoně od dubna do října; nejkratší cesta k ní vede po značených stezkách od Kramářovy chaty a rozhledny na Suchém vrchu.
 

Na skok za hranice

První výletníci si na Sněžník našli cestu už na konci 18. století, ale k rozmachu turistického ruchu došlo hlavně po roce 1838, kdy vesnici Międzygórze / Mezihoří koupila nizozemská a pruská princezna Mariana Oranžská. Získala tak i horskou louku pod vrcholem Sněžníku, kde o pár desítek let později nechala vybudovat horskou chatu ve švýcarském stylu. To je dnešní polská chata Na Sněžníku / schronisko Na Śnieżniku v nadmořské výšce 1 218 metrů. Už před sto padesáti lety si sem lidé přijížděli užít krásnou přírodu a také zdolat poslední strmý úsek cesty, aby z vrcholku Sněžníku mohli pozorovat východy nebo západy slunce. Mimochodem, státní hranice sice prochází přímo přes vrchol Králického Sněžníku, nová rozhledna ale stojí u sousedů. Z polské strany se sem dostanete například z obce Kletno / Klessengrund okolo krásné krápníkové Medvědí jeskyně a dál vzhůru po žluté značce.